Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Ahoj, potřeboval bych poradit s nastavením routerů v domácí síti. Se síťovými zařízeními se moc nekamarádím, takže se mi to nedaří.
Mám hlavní router, který je zároveň branou k internetu (O2 ADSL). K němu je připojeno několik počítačů, notebooků a další bezdrátová zařízení pomocí WiFi i kabelů.
Mám druhý router s funkcí WiFi Clienta. Ten je připojen k WiFi hlavního routeru a vytváří (asi) podsíť, ve které je SmartTV a další počítač (nastavený jako NAS).
Počítač s televizí vesele komunikuje, obě zařízení se připojí k internetu a tudíž je možné se pingnout na libovolné jiné zařízení v domě. Problémem je komunikace v opačném směru. Umím se pingnout na 10.0.0.16, ale do podsítě se nedostanu. Nefunguje tudíž ani SSH přístup, ani sdílení složek Sambou.
Zkoušel jsem přidat do hlavního routeru statické směrování:
Ale to nepomohlo.
Zkoušel jsem nastavit ve druhém routeru forwarding portu 22 na adresu počítače, což by snad mělo stačit pro SSH, ale nepomohlo.
Hlavní router je ZyXel P660HW-T3
Druhý router je TL-WR843ND
Na počítačích je Linux Mint 15.
Prosím o radu jak by mělo vypadat nastavení takové malé sítě?
Počítač s televizí vesele komunikuje, obě zařízení se připojí k internetu a tudíž je možné se pingnout na libovolné jiné zařízení v domě. Problémem je komunikace v opačném směru. Umím se pingnout na 10.0.0.16, ale do podsítě se nedostanu.
Jak si můžete pingnout z počítače televizi, když se zároveň do podsítě, kde je ta televize, nedostanete? Můžete to upřesnit?
Jinak můj tajný tip je, že ten TP-Link ve skutečnosti neroutuje, ale natuje, takže televize se připojí ven, ale obráceně provoz končí na TP-Linku.
Můžu se pingnout z počítače v podsíti s adresou 192.168.101 na libovolný počítač ve vnější síti. Ale opačně to nejde.Jak si můžete pingnout z počítače televizi, když se zároveň do podsítě, kde je ta televize, nedostanete? Můžete to upřesnit?
Je to možné. Dá se to nějak řešit?Jinak můj tajný tip je, že ten TP-Link ve skutečnosti neroutuje, ale natuje, takže televize se připojí ven, ale obráceně provoz končí na TP-Linku.
•Destination: 192.168.0.0 •Gateway: 10.0.0.16 •Subnet mask: 255.255.255.0
První možnost:
Druhá možnost:
Každá z obou možností má své výhody a nevýhody. Já osobně bych volil routing, kdykoliv je to možné, protože latence bude s bridge v podstatě srovnatelná, ne-li kratší, a správce má o něco lepší přehled o tom, co přesně se v síti děje. Pak je ale potřeba vyřešit otázku, jestli vnější router umí dělat NAT pro stroje, které nepocházejí přímo z jeho lokální sítě. V případě bridge se zase může (ač je to málo pravděpodobné) stát, že jedno z WiFi zařízení bude mít s takovou konfigurací problém.
Ta zněla jak se dostat na zařízení za TPlinkem.
A odpověď je, že s maškarádou nijak, protože jedna IP adresa může adresovat jen jedno zařízení.
Kdybyste slevil na dostat se na službu za TPlinkem, tak vám poradíme port forwarding, který ten TPlink umí. (I když i tak budete trpět).
Pro SSH je nezbytné zakázat autentifikaci heslem a používat pouze certifikáty. Pak není důvod se bát robotů a používat nestandardní porty.
Jak je na tom se zabezpečením ssh? Předpokládám, že by bylo vhodné nastavit jiný port než 22, abych se vyhnul většině robotům, zvolit dostatečně silné uživatelské heslo je samozřejmost a co ještě by bylo vhodné?Já osobně se změně portu vyhýbám, přináší to víc problémů než užitku. Pro bezpečnost vypínám hesla, pro zabránění plnění logů špatnými pokusy buď VPN nebo port knocking.
Tiskni
Sdílej: