O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Ahoj, hraju si tady s VNC a zkouším se zorientovat v těch všech jeho klonech. Chtěl bych z Linuxu přistupovat na stanici s Windows. Pochopil jsem, že pro linux je velice dobrou (nejlepší) volbou TightVNC, protože:
Na Wikipedii je uvedeno: "tight encoding is not supported by most other implementations, so it is necessary to use TightVNC at both ends to gain the full advantage of its enhancements". To je celkem srozumitelná informace.
Ale zajímá mne, jak je to v rámci TightVNC? V Linuxu je řada 1.3 (v mém Kubuntu TightVNC Viewer version 1.3.9), kdežto na webu je pro Windows ke stažení řada 2.7 (aktuálně 2.7.10). U verze 2.0 je uvedeno: "TightVNC Server 2.0 for Windows has been completely rewritten by the TightVNC team. It does not include old TightVNC 1.3 code. So the right answer to the "What's New?" question must be "Everything!". I když u verze 2.7.7 je uvedeno: "Fixed incompatibility with older versions of TightVNC Viewer (1.3.10)."
Netušíte, jestli to znamená plnou kompatibilitu tj. ve všech funkcích?
Také se nikde nemohu dohrabat informace, jak je to s podporou IPv6.
9.2.2014 00:48
Tomáš Bžatek | skóre: 29
| Brno
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz