Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Řešení dotazu:
Hlasuji pro pro LVM v hostiteli a LV pro VM a uvnitř VM zas LVM.
„Nested“ LVM není nic špinavého, naopak to takto považuji za nejčistější, když už se o tom bavíme jako o prádle…
Ve VM swapiness=0 + /tmp do ram, nevím kde necháváš session.save_path, ale to bych dal taky do ram.
vyhoda E je v tom ze pokud neco provedes s tim virtualem, tak muzes primo sahat na jeho data z hostaPřímo na data z hostitele můžeš sahat v A,B,C,D,E, když VM neběží a pro čtení (se snapshotem) i když běží.
nevyhoda je ze mas bordel v LVM namespace hosta.A to není pokud je VM pro každou mašinu a každý mašina má své LVM.
Moje zkušenost není v této oblasti velká, dříve jsem používal spíš XEN, kde jsem měl disky v souborech a používám dlouho VMWare Workstation, kde je to taky souborové. Ale u jednoho KVM hostitele (serveru), jsem zpočátku zkoušel a i jsem se ptal. A měl jsem i původně LV v hostiteli pro každou partition a ve VM přímo na tom partition a FS, ale došel jsem k závěru, že je to na prd - je to chaos (můj závěr).
Když je pro každou VM jedno LV v hostiteli a pak LVM v hostovi a přijmeme fakt, že režie je ve většině případů „neviditelná“ (někde jsem našel nějakou diskuzi, že se snížení výkonu projevilo, ale to si lze lehce zkusit, když se to chystá), tak je to „čisťoučké“ a ve správném duchu na sobě poskládané.
V hostiteli v dané VG jsou hezky naskládané LV s názvy mašin (vm_jmeno1, vm_jmeno2).
No a v dané VM mašině je to vždy přesně jak je třeba, jednotlivé přípojné body s nastavením, jak je potřeba pro daný účel (relatime,nosuid,noexec,nodev apod…) protože u mě jsou to převážně CentOS a přijde mi to tak i správné, tak v každé VM mám dvě partition boot a zbytek pro LVM (u Debianu mám jen jednu s LVM).
Je pravdou, že když se zvětšuje alokovaný prostor, tak je to trochu řekněme složitější, nicméně, to je operace nečastá a v klidu proveditelná.
Jinak přes toto jsem se dostal k tomuto (nebo teda ještě o pár nezveřejněných úprav dál…) a vždycky když dělám novou mašinou, třeba jen na testy, tak si pomlaskávám a přemýšlím jen jaké barvy jí přidělím :). Ale hodí se to jen tehdy pokud to stavíš a můžeš riskovat a nastavit si to a taky předpokládáš, že to budeš i v budoucnu využívat.
).
Dříve jsem si také dělal templaty virtuálů a jen jsem je kopíroval, ale vzhledem k tomu, že to nedělám tak často, tak jsem více času strávil nad údržbou templatů (a hlavně po vydání nového centosu jsem chtěl mít template čistý dělal jsem ho znova)... Poslední cca 2 roky používám hlavně kickstart. Vytvoření virtuálu trvá dýl, ale přechod na novější verze je mnohem jednodušší. Samozřejmě to platí jen při vytváření pár virtuálů za rok.
Co se týká swapiness, tak jsem dosud používal jako základ tuned-amd a ten ho nastavuje na 10.
/tmp do RAM jsem zatím nikde nedával, ale vidím v tom potenciál. Nevím proč mě to nikdy nenapadlo
Díky za tip!
Tiskni
Sdílej: