Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Pro Mandrivu, pro Ubuntu, i pri jiné linuxové distribuce. Domnívám se, že si nemůžeme dovolit měnit názvy balíků. Když mám například lokálně na disku zdroj softwaru, ať už ten, co jsem si stáhnul hotový, nebo ten, co jsem si sestavil ze stažených balíků. Tak si nemůžeme dovolit přejmenovávat žádné balíky v tom zdroji. A to ikdyž ten zdroj mám už přidaný ve správci zdrojů nebo ho teprve budu přidávat. Protože kdybych některý balík přejmenoval, přestal by pasovat obsah pomocných souborů, jako jsou hdlisty, packages.gz, a další, nebo co ta distribuce zrovna používá. A ikdybych tyto soubory opravil nebo nechal vygenerovat nové, nestačilo by to, protože by nepasovaly ani případné závislosti. Každý balík, který potřebuje závislosi, má v sobě nějak obsaženou informaci, na kterých balíkách závisí a má je tam uvedené pod původními názvy a proto by ten balík nemusel najít, pokud by ten závislý byl zrovna přejmenovaný. Takže žádné předělávání názvů!
Je to všechno, co si myslím, pravda?
flaška má moc úzké hrdlo;)
Kopíroval jsi předtím stažené z keše ve /var žejo? Při stažení se vytváří index a musel bys tam vrátit i ten kdybys chtěl aby ti je balíčkovač nešel. Předem bys musel mít ale vytvořit nový s repama zdrojů jako tam byly před zálohou. Pak přepsat teprve zálohou včetně indexů. U ubuntu bys musel zálohovat celý adresář /var/cache/apt.
Máš pomalé připojení?
flaška má moc úzké hrdlo;)
Kopíroval jsi předtím stažené z keše ve /var žejo? Při stažení se vytváří index a musel bys tam vrátit...
Z keše ve var jsem sice nekopíroval, ale až budu mít Ubuntu a budu to z toho keše kopírovat, tak ten index najdu taky v tom keši ve /var? Jedná se o soubor packages.gz? A když se mi ta záloha do flašky nebo na DVD povede, aniž by se zmršily názvy, bude stačit pouze celý obsah toho keše okopírovat a přenést na druhý počítač, který nemá internet, a ten balíčkovač na tom druhém počítači už to najde?
A neměl byste mnohem jednodušší stáhnout si celé zrcadlo z netu? S tím nebudou takové komplikace a bude Vám to fungovat hned na poprvé.Jednodušší ano, někdy mi to vyhovuje, ale ne pokaždé. Protože to zabere více místa, protože stáhnu taky hodně balíků, které nepoužiju. Navíc Ubuntu nemá tříděné repozitáře podle vydání distribuce a podobně, tam je to všechno dohromady, takže bych těch nevyužitých balíků musel mít ještě více.
Tiskni
Sdílej: