Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelnosti v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Pro Mandrivu, pro Ubuntu, i pri jiné linuxové distribuce. Domnívám se, že si nemůžeme dovolit měnit názvy balíků. Když mám například lokálně na disku zdroj softwaru, ať už ten, co jsem si stáhnul hotový, nebo ten, co jsem si sestavil ze stažených balíků. Tak si nemůžeme dovolit přejmenovávat žádné balíky v tom zdroji. A to ikdyž ten zdroj mám už přidaný ve správci zdrojů nebo ho teprve budu přidávat. Protože kdybych některý balík přejmenoval, přestal by pasovat obsah pomocných souborů, jako jsou hdlisty, packages.gz, a další, nebo co ta distribuce zrovna používá. A ikdybych tyto soubory opravil nebo nechal vygenerovat nové, nestačilo by to, protože by nepasovaly ani případné závislosti. Každý balík, který potřebuje závislosi, má v sobě nějak obsaženou informaci, na kterých balíkách závisí a má je tam uvedené pod původními názvy a proto by ten balík nemusel najít, pokud by ten závislý byl zrovna přejmenovaný. Takže žádné předělávání názvů!
Je to všechno, co si myslím, pravda?
flaška má moc úzké hrdlo;)
Kopíroval jsi předtím stažené z keše ve /var žejo? Při stažení se vytváří index a musel bys tam vrátit i ten kdybys chtěl aby ti je balíčkovač nešel. Předem bys musel mít ale vytvořit nový s repama zdrojů jako tam byly před zálohou. Pak přepsat teprve zálohou včetně indexů. U ubuntu bys musel zálohovat celý adresář /var/cache/apt.
Máš pomalé připojení?
flaška má moc úzké hrdlo;)
Kopíroval jsi předtím stažené z keše ve /var žejo? Při stažení se vytváří index a musel bys tam vrátit...
Z keše ve var jsem sice nekopíroval, ale až budu mít Ubuntu a budu to z toho keše kopírovat, tak ten index najdu taky v tom keši ve /var? Jedná se o soubor packages.gz? A když se mi ta záloha do flašky nebo na DVD povede, aniž by se zmršily názvy, bude stačit pouze celý obsah toho keše okopírovat a přenést na druhý počítač, který nemá internet, a ten balíčkovač na tom druhém počítači už to najde?
A neměl byste mnohem jednodušší stáhnout si celé zrcadlo z netu? S tím nebudou takové komplikace a bude Vám to fungovat hned na poprvé.Jednodušší ano, někdy mi to vyhovuje, ale ne pokaždé. Protože to zabere více místa, protože stáhnu taky hodně balíků, které nepoužiju. Navíc Ubuntu nemá tříděné repozitáře podle vydání distribuce a podobně, tam je to všechno dohromady, takže bych těch nevyužitých balíků musel mít ještě více.
Tiskni
Sdílej: