Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Pro Mandrivu, pro Ubuntu, i pri jiné linuxové distribuce. Domnívám se, že si nemůžeme dovolit měnit názvy balíků. Když mám například lokálně na disku zdroj softwaru, ať už ten, co jsem si stáhnul hotový, nebo ten, co jsem si sestavil ze stažených balíků. Tak si nemůžeme dovolit přejmenovávat žádné balíky v tom zdroji. A to ikdyž ten zdroj mám už přidaný ve správci zdrojů nebo ho teprve budu přidávat. Protože kdybych některý balík přejmenoval, přestal by pasovat obsah pomocných souborů, jako jsou hdlisty, packages.gz, a další, nebo co ta distribuce zrovna používá. A ikdybych tyto soubory opravil nebo nechal vygenerovat nové, nestačilo by to, protože by nepasovaly ani případné závislosti. Každý balík, který potřebuje závislosi, má v sobě nějak obsaženou informaci, na kterých balíkách závisí a má je tam uvedené pod původními názvy a proto by ten balík nemusel najít, pokud by ten závislý byl zrovna přejmenovaný. Takže žádné předělávání názvů!
Je to všechno, co si myslím, pravda?
flaška má moc úzké hrdlo;)
Kopíroval jsi předtím stažené z keše ve /var žejo? Při stažení se vytváří index a musel bys tam vrátit i ten kdybys chtěl aby ti je balíčkovač nešel. Předem bys musel mít ale vytvořit nový s repama zdrojů jako tam byly před zálohou. Pak přepsat teprve zálohou včetně indexů. U ubuntu bys musel zálohovat celý adresář /var/cache/apt.
Máš pomalé připojení?
flaška má moc úzké hrdlo;)
Kopíroval jsi předtím stažené z keše ve /var žejo? Při stažení se vytváří index a musel bys tam vrátit...
Z keše ve var jsem sice nekopíroval, ale až budu mít Ubuntu a budu to z toho keše kopírovat, tak ten index najdu taky v tom keši ve /var? Jedná se o soubor packages.gz? A když se mi ta záloha do flašky nebo na DVD povede, aniž by se zmršily názvy, bude stačit pouze celý obsah toho keše okopírovat a přenést na druhý počítač, který nemá internet, a ten balíčkovač na tom druhém počítači už to najde?
A neměl byste mnohem jednodušší stáhnout si celé zrcadlo z netu? S tím nebudou takové komplikace a bude Vám to fungovat hned na poprvé.Jednodušší ano, někdy mi to vyhovuje, ale ne pokaždé. Protože to zabere více místa, protože stáhnu taky hodně balíků, které nepoužiju. Navíc Ubuntu nemá tříděné repozitáře podle vydání distribuce a podobně, tam je to všechno dohromady, takže bych těch nevyužitých balíků musel mít ještě více.
Tiskni
Sdílej: