Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
Bylo by dobré, kdyby jsi napsal jak přesně jsi postupoval, jinak nemůžeme říci s jistotou kde jsi udělal chybu. Nespouštěj ty příkazy bezhlavě, musíš si být jistý, že rozumíš tomu co dělají, když to nedohledáš v manuálu ani pomocí Googlu, tak se zeptej.
asus$ mkdir ~/.ssh asus$ chmod og-rwx ~/.ssh server$ mkdir ~/.ssh server$ chmod og-rwx ~/.ssh workstation$ ssh-keygen -t rsa workstation$ scp ~/.ssh/id_rsa root@asus:.ssh workstation$ scp ~/.ssh/id_rsa.pub root@server:.ssh/authorized_keys workstation$ rm id_rsa id_rsa.pub
dropbearkey -t rsa -f id_rsa
Mel jsem tedy public i private key, parada. Public key jsem dal na server.
Pak jsem volal ssh - i /path/id_rsa atd.
Problem by v tom, ze SSH server neustale vyzadoval heslo i presto ze mel klice a i cesty a prava (600) v .ssh DIRech byly spravne nastaveny.
Nasledny napad byl, zkusit vygenerovat klice na serveru a ty pak upravit. V public klici zmenit hostname na asus a dlouhy private klic prenest na asus a tam zkonvertovat na format dropbearu pres:
dropbearconvert openssh dropbear key1 key2
No a pak opet zkusit volat ssh s tim zkonvertovanym klicem.
ssh - i /path/id_rsa atd.
No a tady se dostavil uspech a zacalo to normalne chodit.
Co zustava nevyjasnene, proc dropberkey neni schopny vygenerovat klic, ktery pak muzu pouzit na openSSH serveru.
Tiskni
Sdílej: