Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Ahoj, mam Kubuntu 14.04 a Xerox Phaser 6000, ktery ma na strankach vyrobce ovladac pro linux. Ten sice nejde nainstalovat - protoze je pro 32bit
ale podarilo se mi ji rozjet nakopirovanim souboru do adresaru CUPS a rucni volbou souboru ppd z instalacniho baliku. Pak taky nejake soubory z 32bit systemu, ktere jsem vypatral na nejakem foru - nekde... To uz je jedno, proste to funguje 
Co je horsi, ze tiskarna ma dost strohe nastaveni - provozoval jsem ji na W7, kde se dalo nastavit vsechno, od papiru, pres oboustranny tisk, po tisk na folie - ano, kvuli tomu tu tiskarnu mam - tisknu casto laserem na folie.
A ted moje problemy :
1) nemuzu prinutit tiskarnu k tisku oboustranne - vyberu zarizeni - typ pairu - obycejny - strana 2 (peklad delal asi mongol) ale stejne se mi tisknou na jednotlive listy a tiskarna se nezastavi, aby cekala na otoceni papiru - co s tim? Je na to nejaky figl, nebo mam spatny ovladac?
2) ve vyberu papiru nemam vubec folie - mam dat normalni papir a verit, ze se mi ta folie ve valcich nezapece ?
))
Dekuji za pripadne rady, jsem sice rad, ze mi to tiskne a necekam zazraky, ani omalovanky, ale aspon volbu oboustranneho tisku bych ocenil - nerad plytvam papirem
mimochodem, jak treba tisknete 4 obrazky na stranku apod? W7 to umely primo z prohlizece obrazku. Proste jsem vybral 4 fotky a mohl jsem ji vytisknout na jednu A4 - zmensilo je to a orizlo. Da se to i v linuxu? V jakem SW?
Diky !
U tiskáren bývá většinou na výběr víc PPD souborů. Důvod je třeba ten, že tiskárna umí víc jazyků (PostScript, HP PCL, kdovíco) a dá se tedy použít různá pipeline filtrů. Některé PPD soubory mají taky podrobnější nastavení než jiné.
Doporučuji nestahovat nic ze stránek výrobce, ale zkusit automaticky aktualizované PPD soubory z distribuce. V ArchLinuxu jsou například PPD soubory pro spoustu tiskáren Xerox v balíčcích foomatic-db-foo2zjs a foomatic-db-nonfree. Předpokládám, že v jiných distribucích se budou balíčky jmenovat podobně. Po jejich instalaci a (možná nepotřebném) restartu CUPSu by mělo být možné vybrat pro tiskárnu různé PPD soubory, z nichž některý by třeba mohl být lepší než současný.
Tisk několika stránek na list je naprostá samozřejmost. Umí ho zařídit Okular, Gwenview, LibreOffice a vůbec v podstatě každý software, s nímž jsem se dosud setkal. Doma mám nějakou tiskárnu HP 551dn, na které bez problémů funguje oboustranný tisk i všemožná nastavení podavače, barevných korekcí, typu a tloušťky papíru atd. Xerox jsem ale nikdy neměl, tak nevím, jak dobře/špatně s CUPSem funguje.
V praci mam na kubuntu canonku, inkoust, ktera umi i duplex, tak se schvalne podivam, jestli to jede, protoze tam sice mam CUPS, ale tisknu na ni prevazne z WIN Vista, kam ji mam nasdilenou z toho linuxu, takze vidim windowsovske ovladace a CUPS asi jen posila data do tiskarny. Zkusim tisk primo v linuxu
Už párkrát se mi stalo, že to netisklo a nehlásilo žádnou chybu. V takovém případě jsem v cupsd.conf musel zapnout LogLevel debug2, restartovat CUPS a podívat se pak do logů (někde ve /var/log/cups/error_log, případně prostě v žurnálu od systemd, podle toho, jak to má konkrétní distribuce nastavené), co přesně se tam děje. Například u velké kancelářské laserové tiskárny Canon se prostě nespustil jeden z filtrů a celý problém byl CUPSem zamlčen. Filtr se nespustí třeba proto, že mu chybí nějaké sdílené knihovny, že hodí segfault nebo (v případě, o kterém mluvím) že tam prostě vůbec není.
Takže tenkrát jsem musel zjistit, kde se příslušný filtr (sicgsfilter) dá najít, a doinstalovat balíček canon-cque, který ho obsahuje. Pokud to s tiskárnou Xerox netiskne, mohl by tam být obdobný problém.
Je docela možné, že pokud používáš driver pro Phaser 6100 s tím Phaserem 6000, přepne se do nějakého „generic PostScript nic-neumím“ režimu, který nezpřístupní všechna možná nastavení. Taky jsem zjistil, že Xerox Phaser 6100 je podporovaný, zatímco Phaser 6000 tam nikde nevidím.
Pro Phaser 6000 a 6010 existuje tento balíček pro ArchLinux, ale mám dojem, že se nijak neliší od toho driveru, který už jsi zkoušel. Nevypadá to ovšem, že by měl nějaké 32-bitové závislosti.
Tady se ovšem říká, že to má „Manual Duplex“, a typ 6010 rovněžtak. Nakonec samotný Xerox říká „Two Sided Output: Manual“. Jsi si fakt jistý, že ta tiskárna má nějaký automatický duplex? (Nebo jde jen o správné fungování toho manuálního?) Moje domácí tiskárna HP 551dn má automaticky duplex, tj. papír projde jednou, nasísne z tiskárny ven, pak se přeskupí pár válečků, papír se nacucne zpátky atd. Zdá se mi, že tohle ten Phaser nemá. U mojí tiskárny jsou normálně všechna nastavení vidět v tiskovém dialogu KDE (screenshoty přikládám).
Většinou před pořízením jakékoliv tiskárny velmi důsledně googlím a hledám, jak dobře funguje s CUPSem, protože jsou některá zařízení, zejména multifunkční, u kterých je zprovoznění opravdu oříšek.
Tiskni
Sdílej: