3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Já používám služby autority StartCom. Její kořenový certifikát je ve standardních seznamech v drtivé většině normálních systémů a prohlížečů, ba dokonce i v těch nenormálních. Certifikát třídy 1 dostaneš zadarmo a problém s nedůvěryhodností zmizí. Já většinou volím certifikáty třídy 2, které už obsahují i jméno a umístění. Za nějakých $69 se dá získat „osobní validace“, která obvykle představuje scan několika dokladů, telefonát a ověřovací dopis, a na jejím základě se pak dá vytvořit (téměř) neomezený počet osobních certifikátů i serverových certifikátů třídy 2 s platností na 2 roky.
StartCom má velice přehledné webové rozhraní, kde se člověk napřed autentifikuje osobním certifikátem (nainstalovaným v prohlížeči — stejný certifikát se používá taky k podepisování a šifrování mailů v mailovém klientovi) a pak si může všechno potřebné naklikat. Pro vytváření serverových certifikátů je nejvhodnější vyrobit pomocí OpenSSL nebo jiného vhodného softwaru CSR a na základě CSR si pak nechat vystavit certifikát. (Člověk má pak plnou kontrolu nad vytvářením a umístěním soukromého klíče.) Pro osobní certifikáty generuje StartCom rovnou PKCS#12 balíčky k okamžité automatické instalaci do prohlížeče, což znamená, že v tomto případě vše vygeneruje a CSR nepodporuje. (To je zkrátka klasický tradeoff typu pohodlí versus paranoidní bezpečnost.)
Certifikát se nedá s dnes dostupnou výpočetní kapacitou pozměnit. V tom je přece pointa certifikátů, ne? Kdyby to šlo, byl by celý tento mechanismus úplně na hovno.
Pokud jde o formát DER, každý PEM certifikát se dá do tohoto formátu převést například pomocí OpenSSL. (Konkrétní příkaz najdeš mimo jiné v přiloženém Makefile.) Ptáš se, na čí straně je chyba? Nejspíš mezi židlí a klávesnicí. Důvod odmítnutí certifikátu může být například v tom, že se správci certifikátů nedaří najít žádný kořenový certifikát, který by ho podepisoval, tedy nedaří se mu sestavit řetězec certifikátů až po nějaký důvěryhodný. Problémy tohoto typu je samozřejmě nutné vyřešit na všech systémech bez rozdílu a se všemi certifikáty bez rozdílu, jinak bude pořád „něco špatně“.
.pem/.crt nebo .der certifikátu) a konečně také do „osobních“ certifikátů (ať už pro lidi či servery) (tentokrát ovšem v podobě PKC12 (.p12) balíku obsahujícího také soukromý klíč). Klienti budou považovat server za nedůvěryhodný, pokud nemají stejným způsobem explicitně nainstalovaný příslušný serverový certifikát.Přikládám implementaci certifikační autority i s nápovědou, v podobě Makefile. Tento Makefile používám k vytváření různých soukromých ad-hoc certifikačních autorit pro různé jednorázové projekty. Skvěle se to hodí, když si uzavřená skupina lidí chce mezi sebou podepisovat a šifrovat maily, případně sdílet nějaké soukromé weby, Jabber servery a repository. Vůbec se to nehodí pro veřejné servery, protože klienti bez nainstalovaného ca-cert.pem budou tyto servery považovat za nedůvěryhodné.
Pokud se přidává certifikát včetně soukromého klíče, u osobních certifikátů se vždy a všude používá PKCS#12 (.p12) balík. U serverových certifikátů je na UNIXu obvyklé rozdělení do souborů s certifikátem a s klíčem, zatímco na některých nestandardních platformách (Macroshit Doors) se i pro serverové certifikáty používá PKCS#12. Přiložený Makefile názorně ukazuje, jak se dá ze soukromého klíče, osobního certifikátu a certifikátů autorit vyrobit PKCS#12 balík.
Někteří správci certifikátů, případně webové, mailové a Jabber servery, odmítnou použít pro svou identifikaci certifikát, který samy nedovedou ověřit. To je docela užitečné, protože se tím člověk vyhne nečekaným problémům a hláškám o nedůvěryhodnosti serveru u klientů. Vše pak funguje jedině tehdy, je-li certifikát v pořádku. Znova ale upozorňuju, že jakmile člověk přidá samopodepsaný certifikát nebo certifikát své vlastní autority do seznamu kořenových certifikátů, bude se sice na serveru i na klientech s touto úpravou zdát všechno v pořádku, ale pro všechny ostatní klienty bude server nedůvěryhodný.
Myslím, že to je asi tak všechno, co je třeba pro začátek vědět o certifikátech. Sečteno a podtrženo, je rozumné věnovat trochu času získání certifikátů od uznávané autority. Certifikáty třídy 1 jsou zdarma.
Tiskni
Sdílej: