Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
The Document Foundation oznámila vydání nové major verze 25.8 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs) a také na Youtube a PeerTube.
Zeek (Wikipedie), původně Bro, byl vydán v nové major verzi 8.0.0. Jedná se o open source platformu pro analýzu síťového provozu. Vyzkoušet lze online.
Byl vydán Mozilla Firefox 142.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 142 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Python Developers Survey 2024, výsledky průzkumu mezi vývojáři v Pythonu organizovaném Python Software Foundation ve spolupráci se společností JetBrains v říjnu a listopadu loňského roku. Zúčastnilo se 30 tisíc vývojářů z 200 zemí. Linux používá 59 % z nich.
Já používám služby autority StartCom. Její kořenový certifikát je ve standardních seznamech v drtivé většině normálních systémů a prohlížečů, ba dokonce i v těch nenormálních. Certifikát třídy 1 dostaneš zadarmo a problém s nedůvěryhodností zmizí. Já většinou volím certifikáty třídy 2, které už obsahují i jméno a umístění. Za nějakých $69 se dá získat „osobní validace“, která obvykle představuje scan několika dokladů, telefonát a ověřovací dopis, a na jejím základě se pak dá vytvořit (téměř) neomezený počet osobních certifikátů i serverových certifikátů třídy 2 s platností na 2 roky.
StartCom má velice přehledné webové rozhraní, kde se člověk napřed autentifikuje osobním certifikátem (nainstalovaným v prohlížeči — stejný certifikát se používá taky k podepisování a šifrování mailů v mailovém klientovi) a pak si může všechno potřebné naklikat. Pro vytváření serverových certifikátů je nejvhodnější vyrobit pomocí OpenSSL nebo jiného vhodného softwaru CSR a na základě CSR si pak nechat vystavit certifikát. (Člověk má pak plnou kontrolu nad vytvářením a umístěním soukromého klíče.) Pro osobní certifikáty generuje StartCom rovnou PKCS#12 balíčky k okamžité automatické instalaci do prohlížeče, což znamená, že v tomto případě vše vygeneruje a CSR nepodporuje. (To je zkrátka klasický tradeoff typu pohodlí versus paranoidní bezpečnost.)
Certifikát se nedá s dnes dostupnou výpočetní kapacitou pozměnit. V tom je přece pointa certifikátů, ne? Kdyby to šlo, byl by celý tento mechanismus úplně na hovno.
Pokud jde o formát DER, každý PEM certifikát se dá do tohoto formátu převést například pomocí OpenSSL. (Konkrétní příkaz najdeš mimo jiné v přiloženém Makefile
.) Ptáš se, na čí straně je chyba? Nejspíš mezi židlí a klávesnicí. Důvod odmítnutí certifikátu může být například v tom, že se správci certifikátů nedaří najít žádný kořenový certifikát, který by ho podepisoval, tedy nedaří se mu sestavit řetězec certifikátů až po nějaký důvěryhodný. Problémy tohoto typu je samozřejmě nutné vyřešit na všech systémech bez rozdílu a se všemi certifikáty bez rozdílu, jinak bude pořád „něco špatně“.
.pem
/.crt
nebo .der
certifikátu) a konečně také do „osobních“ certifikátů (ať už pro lidi či servery) (tentokrát ovšem v podobě PKC12 (.p12
) balíku obsahujícího také soukromý klíč). Klienti budou považovat server za nedůvěryhodný, pokud nemají stejným způsobem explicitně nainstalovaný příslušný serverový certifikát.Přikládám implementaci certifikační autority i s nápovědou, v podobě Makefile
. Tento Makefile
používám k vytváření různých soukromých ad-hoc certifikačních autorit pro různé jednorázové projekty. Skvěle se to hodí, když si uzavřená skupina lidí chce mezi sebou podepisovat a šifrovat maily, případně sdílet nějaké soukromé weby, Jabber servery a repository. Vůbec se to nehodí pro veřejné servery, protože klienti bez nainstalovaného ca-cert.pem
budou tyto servery považovat za nedůvěryhodné.
Pokud se přidává certifikát včetně soukromého klíče, u osobních certifikátů se vždy a všude používá PKCS#12 (.p12
) balík. U serverových certifikátů je na UNIXu obvyklé rozdělení do souborů s certifikátem a s klíčem, zatímco na některých nestandardních platformách (Macroshit Doors) se i pro serverové certifikáty používá PKCS#12. Přiložený Makefile
názorně ukazuje, jak se dá ze soukromého klíče, osobního certifikátu a certifikátů autorit vyrobit PKCS#12 balík.
Někteří správci certifikátů, případně webové, mailové a Jabber servery, odmítnou použít pro svou identifikaci certifikát, který samy nedovedou ověřit. To je docela užitečné, protože se tím člověk vyhne nečekaným problémům a hláškám o nedůvěryhodnosti serveru u klientů. Vše pak funguje jedině tehdy, je-li certifikát v pořádku. Znova ale upozorňuju, že jakmile člověk přidá samopodepsaný certifikát nebo certifikát své vlastní autority do seznamu kořenových certifikátů, bude se sice na serveru i na klientech s touto úpravou zdát všechno v pořádku, ale pro všechny ostatní klienty bude server nedůvěryhodný.
Myslím, že to je asi tak všechno, co je třeba pro začátek vědět o certifikátech. Sečteno a podtrženo, je rozumné věnovat trochu času získání certifikátů od uznávané autority. Certifikáty třídy 1 jsou zdarma.
Tiskni
Sdílej: