Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
Já používám služby autority StartCom. Její kořenový certifikát je ve standardních seznamech v drtivé většině normálních systémů a prohlížečů, ba dokonce i v těch nenormálních. Certifikát třídy 1 dostaneš zadarmo a problém s nedůvěryhodností zmizí. Já většinou volím certifikáty třídy 2, které už obsahují i jméno a umístění. Za nějakých $69 se dá získat „osobní validace“, která obvykle představuje scan několika dokladů, telefonát a ověřovací dopis, a na jejím základě se pak dá vytvořit (téměř) neomezený počet osobních certifikátů i serverových certifikátů třídy 2 s platností na 2 roky.
StartCom má velice přehledné webové rozhraní, kde se člověk napřed autentifikuje osobním certifikátem (nainstalovaným v prohlížeči — stejný certifikát se používá taky k podepisování a šifrování mailů v mailovém klientovi) a pak si může všechno potřebné naklikat. Pro vytváření serverových certifikátů je nejvhodnější vyrobit pomocí OpenSSL nebo jiného vhodného softwaru CSR a na základě CSR si pak nechat vystavit certifikát. (Člověk má pak plnou kontrolu nad vytvářením a umístěním soukromého klíče.) Pro osobní certifikáty generuje StartCom rovnou PKCS#12 balíčky k okamžité automatické instalaci do prohlížeče, což znamená, že v tomto případě vše vygeneruje a CSR nepodporuje. (To je zkrátka klasický tradeoff typu pohodlí versus paranoidní bezpečnost.)
Certifikát se nedá s dnes dostupnou výpočetní kapacitou pozměnit. V tom je přece pointa certifikátů, ne? Kdyby to šlo, byl by celý tento mechanismus úplně na hovno.
Pokud jde o formát DER, každý PEM certifikát se dá do tohoto formátu převést například pomocí OpenSSL. (Konkrétní příkaz najdeš mimo jiné v přiloženém Makefile
.) Ptáš se, na čí straně je chyba? Nejspíš mezi židlí a klávesnicí. Důvod odmítnutí certifikátu může být například v tom, že se správci certifikátů nedaří najít žádný kořenový certifikát, který by ho podepisoval, tedy nedaří se mu sestavit řetězec certifikátů až po nějaký důvěryhodný. Problémy tohoto typu je samozřejmě nutné vyřešit na všech systémech bez rozdílu a se všemi certifikáty bez rozdílu, jinak bude pořád „něco špatně“.
.pem
/.crt
nebo .der
certifikátu) a konečně také do „osobních“ certifikátů (ať už pro lidi či servery) (tentokrát ovšem v podobě PKC12 (.p12
) balíku obsahujícího také soukromý klíč). Klienti budou považovat server za nedůvěryhodný, pokud nemají stejným způsobem explicitně nainstalovaný příslušný serverový certifikát.Přikládám implementaci certifikační autority i s nápovědou, v podobě Makefile
. Tento Makefile
používám k vytváření různých soukromých ad-hoc certifikačních autorit pro různé jednorázové projekty. Skvěle se to hodí, když si uzavřená skupina lidí chce mezi sebou podepisovat a šifrovat maily, případně sdílet nějaké soukromé weby, Jabber servery a repository. Vůbec se to nehodí pro veřejné servery, protože klienti bez nainstalovaného ca-cert.pem
budou tyto servery považovat za nedůvěryhodné.
Pokud se přidává certifikát včetně soukromého klíče, u osobních certifikátů se vždy a všude používá PKCS#12 (.p12
) balík. U serverových certifikátů je na UNIXu obvyklé rozdělení do souborů s certifikátem a s klíčem, zatímco na některých nestandardních platformách (Macroshit Doors) se i pro serverové certifikáty používá PKCS#12. Přiložený Makefile
názorně ukazuje, jak se dá ze soukromého klíče, osobního certifikátu a certifikátů autorit vyrobit PKCS#12 balík.
Někteří správci certifikátů, případně webové, mailové a Jabber servery, odmítnou použít pro svou identifikaci certifikát, který samy nedovedou ověřit. To je docela užitečné, protože se tím člověk vyhne nečekaným problémům a hláškám o nedůvěryhodnosti serveru u klientů. Vše pak funguje jedině tehdy, je-li certifikát v pořádku. Znova ale upozorňuju, že jakmile člověk přidá samopodepsaný certifikát nebo certifikát své vlastní autority do seznamu kořenových certifikátů, bude se sice na serveru i na klientech s touto úpravou zdát všechno v pořádku, ale pro všechny ostatní klienty bude server nedůvěryhodný.
Myslím, že to je asi tak všechno, co je třeba pro začátek vědět o certifikátech. Sečteno a podtrženo, je rozumné věnovat trochu času získání certifikátů od uznávané autority. Certifikáty třídy 1 jsou zdarma.
Tiskni
Sdílej: