Podpora TORu v Debianu 11 Bullseye a 10 Buster byla ukončena. Doporučuje se přechod na Debian 12 Bookworm.
Příkaz "opakuj donekonečna" je nově v rozporu s podmínkami používání ChatGPT. Příkaz vedl k prozrazení trénovacích dat [/.].
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 14.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS. Vypíchnout lze podporu NO_COLOR a Debugger Adapter Protocol (DAP).
Byla vydána verze 5.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
TuxClocker je Qt GUI nástroj pro monitorování a nastavování (přetaktovávání) hardwaru na Linuxu. Aktuální verze je 1.4.0. Z novinek lze vypíchnout monitorování využití AMD a NVIDIA VRAM nebo sledování spotřeby energie procesorů AMD a Intel.
O víkendu (15:00 až 23:00) probíhá EmacsConf 2023, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy jsou k dispozici přímo z programu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek i s náhledy aplikací v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
Řešení dotazu:
Proč telefonem? Ta katastrofální kvalita zvuku a NSA jako prostředník za to fakt nestojí.
Pokud někdo trvá na řešení, které je uzavřené a centralizované — například proto, že někdo z účastníků nemá IPv6 (což už je dnes ovšem hodně divné) ani veřejnou IPv4 adresu a nechce se mu provozovat vlastní Mumble server —, pak jsou Google Hangouts naprosto ideálním řešením. Tuto technologii zvládne použít i nejlamovitější lama, konfigurace je snazší než v případě Skype a videohovory s více účastníky, které Skype donedávna úplně zakazoval (antifeature), jsou v Hangouts samozřejmost.
Pokud ten Athlon XP nespustí ani Google Talkplugin, pak je načase hodit ten Athlon XP do koše, kde měl být beztak už dávno.
Vždyť je jedno, že nemá šestku nativně. Jakmile má někdo jednu veřejnou IPv4 adresu, má automaticky taky 2^80 veřejných IPv6 adres. Že je nepoužívá, to je jen a jen jeho problém.
Router bude samozřejmě IPv4 NATovat, ale IPv6 bude normálně routovat. Stačí k tomu jedna veřejná IPv4 adresa a jakýkoliv novější router, například Fritz!Box v (téměř) implicitním nastavení. Že je někomu zatěžko si IPv6 několika kliknutími zapnout, s tím se bohužel nedá nic dělat.
Dobře, pokud nechci NSA za zády, pořád můžu používat SIPS, SRTP a ZRTP (normální Linphone nebo Jitsi, jen se nebudu připojovat k SIP providerovi, ale budu volat přímo SIPem na IPv6 adresu protějška, se zabezpečením a klidně s FullHD videem) nebo Mumble, což je centralizovanější řešení (u kterého tedy nevadí IPv4 NAT u klientů, má-li server veřejnou IPv4 adresu).
Telefon je opravdu až ten nejposlednější a nejzoufalejší extrém po všech stránkách. Jistě se hodí mít ho někde s sebou pro případ neočekávaných situací, ale na dlouho plánovanou nebo pravidelnou komunikaci se prostě nehodí.
Kolik ji má, to nevím. Naprostá většina uživatelů ADSL a kabelových sítí ji má. Horší to bude jen u mobilních připojení v ČR, která jsou sto let za opicemi.
Kolik ji zná, to je irelevantní. Znát ji musí pouze router, ne nutně uživatelé. Veřejnou IPv6 adresu svého počitače si pak uživatel může zjistit asi tak na dva kliky, dokonce i v systémech od Microsoftu.
Pokud uživatel používá víc připojení, samozřejmě stálou adresu nemá. (Mobilita v IPv6 bohužel stále ještě v praxi nefunguje.) Nicméně pokud jde o dlouho plánovanou komunikaci, u které se ví, kde se bude odehrávat, předání IP adres předem nemusí být až tak nepřekonatelný problém.
Jde jen o to, jestli uživatelé chtějí nebo nechtějí komunikovat bezpečně. Chtějí-li zabezpečení, asi jim nezbude než se občas něco nového přiučit. Je-li jim všechno jedno, pak ať si dělají, co je jim libo. Co jiného se dá na to říct.
Adresy se většinou nemění z hodiny na hodinu, ba ani ze dne na den. Pokud by se například každý týden nebo každý měsíc změnila IP adresa, neviděl bych v tom žádný nepřekonatelný problém.
O jedno připojení od UPC se starám, je to ten nejlevnější dostupný tarif bez jakýchkoliv příplatků, a veřejná IPv4 adresa tam je. Ne nutně stálá, ale veřejná ano. Pokud je o stálost, tu snadno nahradí DynDNS klient zabudovaný v routeru, který změny IP adresy hlásí. Autentifikace může proběhnout klasickými mechanismy založenými na TLS při navazování komunikace, takže nebude nijak kriticky záviset na DNS(SEC) a spoofing IP adres ji taky nepřechytračí, kdyby už chtěl být uživatel hodně paranoidní, což leckdy není na škodu.
Tiskni
Sdílej: