Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Řešení dotazu:
).
Proč telefonem? Ta katastrofální kvalita zvuku a NSA jako prostředník za to fakt nestojí.
Pokud někdo trvá na řešení, které je uzavřené a centralizované — například proto, že někdo z účastníků nemá IPv6 (což už je dnes ovšem hodně divné) ani veřejnou IPv4 adresu a nechce se mu provozovat vlastní Mumble server —, pak jsou Google Hangouts naprosto ideálním řešením. Tuto technologii zvládne použít i nejlamovitější lama, konfigurace je snazší než v případě Skype a videohovory s více účastníky, které Skype donedávna úplně zakazoval (antifeature), jsou v Hangouts samozřejmost.
Pokud ten Athlon XP nespustí ani Google Talkplugin, pak je načase hodit ten Athlon XP do koše, kde měl být beztak už dávno. 
Vždyť je jedno, že nemá šestku nativně. Jakmile má někdo jednu veřejnou IPv4 adresu, má automaticky taky 2^80 veřejných IPv6 adres. Že je nepoužívá, to je jen a jen jeho problém.
Router bude samozřejmě IPv4 NATovat, ale IPv6 bude normálně routovat. Stačí k tomu jedna veřejná IPv4 adresa a jakýkoliv novější router, například Fritz!Box v (téměř) implicitním nastavení. Že je někomu zatěžko si IPv6 několika kliknutími zapnout, s tím se bohužel nedá nic dělat.
Dobře, pokud nechci NSA za zády, pořád můžu používat SIPS, SRTP a ZRTP (normální Linphone nebo Jitsi, jen se nebudu připojovat k SIP providerovi, ale budu volat přímo SIPem na IPv6 adresu protějška, se zabezpečením a klidně s FullHD videem) nebo Mumble, což je centralizovanější řešení (u kterého tedy nevadí IPv4 NAT u klientů, má-li server veřejnou IPv4 adresu).
Telefon je opravdu až ten nejposlednější a nejzoufalejší extrém po všech stránkách. Jistě se hodí mít ho někde s sebou pro případ neočekávaných situací, ale na dlouho plánovanou nebo pravidelnou komunikaci se prostě nehodí.
Kolik ji má, to nevím. Naprostá většina uživatelů ADSL a kabelových sítí ji má. Horší to bude jen u mobilních připojení v ČR, která jsou sto let za opicemi.
Kolik ji zná, to je irelevantní. Znát ji musí pouze router, ne nutně uživatelé. Veřejnou IPv6 adresu svého počitače si pak uživatel může zjistit asi tak na dva kliky, dokonce i v systémech od Microsoftu.
Pokud uživatel používá víc připojení, samozřejmě stálou adresu nemá. (Mobilita v IPv6 bohužel stále ještě v praxi nefunguje.) Nicméně pokud jde o dlouho plánovanou komunikaci, u které se ví, kde se bude odehrávat, předání IP adres předem nemusí být až tak nepřekonatelný problém.
Jde jen o to, jestli uživatelé chtějí nebo nechtějí komunikovat bezpečně. Chtějí-li zabezpečení, asi jim nezbude než se občas něco nového přiučit. Je-li jim všechno jedno, pak ať si dělají, co je jim libo. Co jiného se dá na to říct.
Adresy se většinou nemění z hodiny na hodinu, ba ani ze dne na den. Pokud by se například každý týden nebo každý měsíc změnila IP adresa, neviděl bych v tom žádný nepřekonatelný problém.
O jedno připojení od UPC se starám, je to ten nejlevnější dostupný tarif bez jakýchkoliv příplatků, a veřejná IPv4 adresa tam je. Ne nutně stálá, ale veřejná ano. Pokud je o stálost, tu snadno nahradí DynDNS klient zabudovaný v routeru, který změny IP adresy hlásí. Autentifikace může proběhnout klasickými mechanismy založenými na TLS při navazování komunikace, takže nebude nijak kriticky záviset na DNS(SEC) a spoofing IP adres ji taky nepřechytračí, kdyby už chtěl být uživatel hodně paranoidní, což leckdy není na škodu.
Tiskni
Sdílej: