OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Jako desktop bych jednoznačně doporučil KDE. Vhodnější prostředí pro začátečníky podle mě neexistuje. Poskytuje široké možnosti přizpůsobení a nepřebernou spoustu nastavení, k nimž se uživatel podle potřeby a chuti může či nemusí dostat. Lidská intuice tam funguje jakýmsi běžným a přirozeným způsobem a především to není jedno z těch zoufalých vězení, která se snaží uživateli vnutit jeden jediný „správný“ způsob práce.
V této souvislosti samozřejmě zopakuji radu, kterou říkám pořád: Je třeba se vyhnout zoufalé ostudě svobodného desktopu zvané Gnome a všemu, co ji připomíná. Gnome má lví podíl na extrémně malé rozšířenosti Linuxu na desktopu. Kdyby nováčky v běžných distribucích po implicitní instalaci přivítalo KDE nebo zkrátka něco použitelného, spousta lidí by u Linuxu zůstala. Gnome je naopak příčinou toho, proč si spousta lidí řekne: No fujtajbl! Tohle je „ten Linux“? Máme rok 2014 a ovladatelnost je někde pod úrovní Windows 2000 — tak já si ještě 10 let počkám, než tohle zase vyzkouším. Úplný začátečník samozřejmě nemá s čím srovnávat, ale v Gnome ho v každém případě čeká utrpení. Žádné pseudo-Gnome typu Unity nelze označit za „ergonomické“. Takový výrok je rána do držky ergonomii.
Pokud jde o distribuci, na té až tolik nezáleží, je-li člověk začátečník a aktualizace systému si asi zpočátku nechá zařídit od někoho jiného. Já osobně bych se zdaleka vyhnul špatným a předem zastaralým distribucím, tedy Debianu a Ubuntu. Naopak vřele bych doporučil KDE spin Fedory, což je mimořádně kvalitní desktopové prostředí se solidními GUI nástroji pro správu systému a (last but not least) se zapnutým a funkčím SELinuxem. Navíc je Fedora rozumně aktuální prostředí, tj. například u kernelů má v podstatě rolling release přístup. Pokud by člověk chtěl nějaké rádoby-stabilní (tedy potenciálně zastaralé) prostředí, jsa (mylně) přesvědčen, že je s ním méně práce, co se údržby týká, pak mi jako jasná volba připadá SUSE, což kdysi prý bývala „nejlepší KDE distribuce“, čemuž jsem ale věřil jen do chvíle, než jsem vyzkoušel Fedoru s KDE.
Kdybych já osobně někomu instaloval počítač s tím, že bych ho měl v budoucnu taky spravovat, dal bych tam asi ArchLinux, mou oblíbenou distribuci, ve které se 100% vyznám. Takovou oblíbenou distribuci má samozřejmě každý jinou. Uživatel si může v klidu používat KDE a myslet si, že to je všechno, co je třeba vědět, zatímco správce by se měl v systému rozumně vyznat.
Jaké mi doporučíte desktopové prostředí pro člověka, co s počítačem nikdy nedělal a bude se to teprve učit? Totiž, se ženou jsme se rozhodli že dáme naší dvanáctileté dceři první počítač - starší notebook.to podle mne hodně určuje, co by se dalo použít, ted myslím parametry toho notebooku, ne samotné stáří
Doma na všem mám Linux, já Debian a žena Xubuntu. Já taky používám Xfce protože dřív jsem 15 let používal pouze Windows a ty desktopy typu Unity jsou pro mě prostě příliš jiné a nebyl jsem schopný je překousnout, Xfce je přece jen Windows rozhranní v jisté míře podobné, rozhodně víc než třeba to ubunťácké Unity. Ale dcera je člověk co dodnes počítač nikdy nijak víc nepoužívala, asi ani ve škole a já právě přemýšlím, jestli třeba právě to Unity není vlastně ergonomičtější, jen nezvyklé pro člověka co je zvyklý na něco jiného. Co myslíte že bych měl v tomhle případě použít?jestli to ten notebook utáhne, tak bych šel pro sebe do KDE po okolí jsem nainstaloval Gnome2, sám používám aktivně KDE a LXDE, občas trochu Unity ale když je dcera začátečník, bude potřebovat občas poradit, tak bych jí nainstaloval to, co sám znáte nejlíp
Tiskni
Sdílej: