Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Ahoj, v souvislosti s http://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/399329 bych rad otestoval, jakou rychlosti dokazu vubec cist male soubory (fotky cca 5-10MB) z meho lokalniho, versus sitoveho disku. Rad bych porovnal cteni z normalniho a sifrovaneho adresare, abych dokazal zjistit, kde je problem.
Totiz pri startu digiKamu je banan zatizeny jen na cca 40%, takze procesor stiha. Horsi je to v pripade iotop, tam je propustnost v prdeli, mam zatez 99%. Ale kdyz digiKam nastartuje a nacita si nahledy fotek, tak to taky trva vecnost a tam uz je iotop na cca 20%.
Protoze digiKam mi nic nepovi (aspon nevim o tom, jak neco vycist) tak bych rad nejakym prikazem otestoval, za jak dlouho se "prohleda" treba 1000 fotek, abych mel nejake srovnani a nasel pricinu problemu. Pokud by stacilo prestat sifrovat, mozna by to bylo pro mne reseni. Poradite jak otestovat?
time find adresar -exec md5sum "{}" \;
nebo
time find adresar -exec cat "{}" > /dev/null \;
Když si připravíš adresář na banán šifrovaně i nešifrovaně, tak uvidíš. Nezapomeň pustit obojí alespoň třikrát a vezmi průměr.
Tiskni
Sdílej: