Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
The Document Foundation oznámila vydání nové major verze 25.8 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs) a také na Youtube a PeerTube.
Zeek (Wikipedie), původně Bro, byl vydán v nové major verzi 8.0.0. Jedná se o open source platformu pro analýzu síťového provozu. Vyzkoušet lze online.
Byl vydán Mozilla Firefox 142.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 142 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Python Developers Survey 2024, výsledky průzkumu mezi vývojáři v Pythonu organizovaném Python Software Foundation ve spolupráci se společností JetBrains v říjnu a listopadu loňského roku. Zúčastnilo se 30 tisíc vývojářů z 200 zemí. Linux používá 59 % z nich.
Já bych grub legacy vůbec neinstaloval a nechal grub 2 zavádět oba systémy (jádra).
Taková možnost zatím neexistuje, bohužel.
Nemusí se tlouct. Nejlepším řešením je použít chainloading, tj. nechat GRUB 2 jako hlavní bootloader nainstalovaný přímo na úvodních blocích disku a poté nainstalovat fosilní GRUB od OpenIndiany přímo do oddílu (nebo do jednoho z oddílů), kde OpenIndiana bude. Měl by to být primární MBR oddíl. (Jak by to fungovalo s GPT, to jsem nezkoušel.) GRUB 2 pak může mít v menu položku pro chainloading toho fosilního GRUBu, který bude dobře fungovat s OpenIndianou, tj. bude ukazovat seznam dostupných BE a podobně.
Poněkud krkolomný návod je zde. Když jsem já instaloval dual boot ArchLinuxu a OpenIndiany, prostě a jednoduše jsem nainstaloval ArchLinux a jeho GRUB 2 a nechal jsem prázdný oddíl pro OpenIndianu. Při následné instalaci OpenIndiany jsem pak nenechal bootloader zapsat přímo do úvodních stop disku, ale do oddílu (resp. před oddíl, podle toho, jak se to vezme) s OpenIndianou. Stačilo už jen přidat do GRUBu 2 položku pro chainloading a vše bylo vyřešeno. Ani náhodou jsem nemusel provádět nějaké podivné zápisy pomocí dd
či něco podobného.
V podstatě jedinný důvod, kdy vidím oprávění dual bootu je situace, kdy nutně potřebuji přímý přístup k HW a to mě kromě hráčů her a jejich přistupu ke výkonu grafiky, nic nenapadá, co by požadavek na dual boot dělalo tak nutným.
Jako diplomovou práci jsem implementoval RCU pro kernel (UTS) OpenSolarisu. Takže přístup k hardware sice nebyl (přísně vzato) stoprocentně nutný, ale KVM tehdy v multiprocesorech příliš nevynikal (mírně řečeno) a pro jakékoliv seriózní ověření funkčnosti a praktických výhod toho RCU byl bare metal v podstatě nutností. To by mohl být příklad situace (byť ne úplně obvyklý), kdy virtualizace nevyřeší úplně všechno.
Dual boot se ovšem vůbec nevylučuje s virtualizací. V mém případě to fungovalo následovně: Když jsem nabootoval do ArchLinuxu, sestavil se lineární RAID, který sestával ze souboru (loopbacku) s fiktivním MBR, následovala skutečná partition s OpenSolarisem a na konci byl zase soubor/loopback s další partition (čistě pro formu, aby sedělo číslování disků, pokud si to dobře pamatuju). Takže se OpenSolaris dal spustit normálně v qemu-kvm
jako virtuální stroj s přímým přístupem na disk. Při přebootování systému se ovšem dal zvolit ten chainloading na fosilní GRUB a ten samý OpenSolaris z toho samého oddílu se tak dal nabootovat i přímo a bez virtualizace. Jenom se nesmělo zapomenout na touch /reconfigure
, kdykoliv bylo potřeba přebootovat OpenSolaris „z virtualizace na opravdový hardware“ nebo naopak. Byla to velmi užitečná konfigurace, protože se dalo pracovat s novějšími vývojovými nástroji a s virtualizací přímo na Linuxu a podle potřeby občas nabootovat Solaris na opravdovém hardwaru, když šlo o benchmarky.
Ovšem dlužno dodat, že to už je hodně dávno. OpenSolaris je už jen historie.
Jenom se divím, že dodnes není pro takovou konfiguraci podpora v nějakém klikátku typu virt-manager, tj. možnost zvolit partition, ze které se má přímo nabootovat virtuální stroj, k té partition vygenerovat a lineárním RAIDem připojit fiktivní MBR nebo GPT a nakopnout z toho virtuální stroj.
Tiskni
Sdílej: