Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
Já bych grub legacy vůbec neinstaloval a nechal grub 2 zavádět oba systémy (jádra).
Taková možnost zatím neexistuje, bohužel.
Nemusí se tlouct. Nejlepším řešením je použít chainloading, tj. nechat GRUB 2 jako hlavní bootloader nainstalovaný přímo na úvodních blocích disku a poté nainstalovat fosilní GRUB od OpenIndiany přímo do oddílu (nebo do jednoho z oddílů), kde OpenIndiana bude. Měl by to být primární MBR oddíl. (Jak by to fungovalo s GPT, to jsem nezkoušel.) GRUB 2 pak může mít v menu položku pro chainloading toho fosilního GRUBu, který bude dobře fungovat s OpenIndianou, tj. bude ukazovat seznam dostupných BE a podobně.
Poněkud krkolomný návod je zde. Když jsem já instaloval dual boot ArchLinuxu a OpenIndiany, prostě a jednoduše jsem nainstaloval ArchLinux a jeho GRUB 2 a nechal jsem prázdný oddíl pro OpenIndianu. Při následné instalaci OpenIndiany jsem pak nenechal bootloader zapsat přímo do úvodních stop disku, ale do oddílu (resp. před oddíl, podle toho, jak se to vezme) s OpenIndianou. Stačilo už jen přidat do GRUBu 2 položku pro chainloading a vše bylo vyřešeno. Ani náhodou jsem nemusel provádět nějaké podivné zápisy pomocí dd či něco podobného.
V podstatě jedinný důvod, kdy vidím oprávění dual bootu je situace, kdy nutně potřebuji přímý přístup k HW a to mě kromě hráčů her a jejich přistupu ke výkonu grafiky, nic nenapadá, co by požadavek na dual boot dělalo tak nutným.
Jako diplomovou práci jsem implementoval RCU pro kernel (UTS) OpenSolarisu. Takže přístup k hardware sice nebyl (přísně vzato) stoprocentně nutný, ale KVM tehdy v multiprocesorech příliš nevynikal (mírně řečeno) a pro jakékoliv seriózní ověření funkčnosti a praktických výhod toho RCU byl bare metal v podstatě nutností. To by mohl být příklad situace (byť ne úplně obvyklý), kdy virtualizace nevyřeší úplně všechno.
Dual boot se ovšem vůbec nevylučuje s virtualizací. V mém případě to fungovalo následovně: Když jsem nabootoval do ArchLinuxu, sestavil se lineární RAID, který sestával ze souboru (loopbacku) s fiktivním MBR, následovala skutečná partition s OpenSolarisem a na konci byl zase soubor/loopback s další partition (čistě pro formu, aby sedělo číslování disků, pokud si to dobře pamatuju). Takže se OpenSolaris dal spustit normálně v qemu-kvm jako virtuální stroj s přímým přístupem na disk. Při přebootování systému se ovšem dal zvolit ten chainloading na fosilní GRUB a ten samý OpenSolaris z toho samého oddílu se tak dal nabootovat i přímo a bez virtualizace. Jenom se nesmělo zapomenout na touch /reconfigure, kdykoliv bylo potřeba přebootovat OpenSolaris „z virtualizace na opravdový hardware“ nebo naopak. Byla to velmi užitečná konfigurace, protože se dalo pracovat s novějšími vývojovými nástroji a s virtualizací přímo na Linuxu a podle potřeby občas nabootovat Solaris na opravdovém hardwaru, když šlo o benchmarky.
Ovšem dlužno dodat, že to už je hodně dávno. 
OpenSolaris je už jen historie. 
Jenom se divím, že dodnes není pro takovou konfiguraci podpora v nějakém klikátku typu virt-manager, tj. možnost zvolit partition, ze které se má přímo nabootovat virtuální stroj, k té partition vygenerovat a lineárním RAIDem připojit fiktivní MBR nebo GPT a nakopnout z toho virtuální stroj.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz