Google vyvíjí apku Terminal s Linuxem na Androidu (YouTube). Apka je součástí Android Virtualization Frameworku (AVF).
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Přehled kybernetických incidentů za září 2024 (pdf). Evidováno bylo 21 kyberbezpečnostních incidentů. Na účastníky mezinárodní bezpečnostní konference IISS Prague Defence Summit cílila phishingová kampaň.
Minetest (Wikipedie), tj. multiplatformní open source voxelový herní engine a hra inspirovaná Minecraftem, se přejmenovává na Luanti.
Minulý týden byl představen (YouTube) Rocky Linux from CIQ (RLC) aneb Rocky Linux s komerční podporou od společnosti CIQ. Cena podpory je 25 000 dolarů ročně bez ohledu na počet jader CPU, serverů nebo virtuálních počítačů.
Byla aktualizována časová osa podpory Manifest V2 v Chrome, tj. verze API rozšíření webových prohlížečů. V průběhu týdnů budou rozšíření Chrome používající tuto verzi deaktivována a uživatelům budou doporučeny alternativy používající Manifest V3. Uživatelé Chrome si mohou pomocí "chrome://extensions/" zjistit, kterých rozšíření se to týká. Například také uBlock Origin. Podporu Manifest V2 v Chrome bude možné dočasně prodloužit nastavením ExtensionManifestV2Availability.
Sada nástrojů Distrobox pro spouštění libovolných linuxových distribucí v terminálu pomocí kontejnerů byla vydána ve verzi 1.8.0.
Byly zpracovány a zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2024. Přistupovat k nim lze přímo z programu, kde jsou také odkazy na prezentace, nebo z YouTube.
Byla vydána nová verze 1.4 svobodného multiplatformního vektorového grafického editoru Inkscape. Podrobný přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání.
Softwarový KVM Input Leap (dříve Barrier) byl vydán ve verzi 3.0.0 (a následně pár opravných). Přidává podporu Waylandu a Qt6. Jde o první vydání od přesunu z projektu Barrier v roce 2021. Barrier vznikl jako fork Synergy, jehož verze 2 byla částečně proprietární a její bezplatná open-source verze měla umělá omezení.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Ahoj, linux pouzivam vice jak rok, mam ho na serveru, pc, nb, zvladnu zakladni konfiguraci, podle tutorialu rozbeham ledacos, vim, jak linux funguje, co jsou procesy, zhruba jak funguje zavadec, ze prvni proces spousti dalsi, atd atd.
Uz delsi dobu pozoruju bourlive diskuze okolo systemd a docela mne trapi, ze se nemuzu pridat mezi jeho odpurce, ani fandy, protoze vubec netusim, o co jde, v cem se to teda projevi, kdyz moje distro na nej prejde (pouzivam vsude ubuntu - server a kubuntu a na armech derivaty debianu)
Cetl jsem, ze bude jiny pristup k logum - ne pres soubory, ale pres nejakeho demona. Proboha proc a je to vubec tak? Mam to chapat tak, ze se linux jako takovy kompletne zmeni, ze do nej nekdo vyviji neco, co bude stat mezi kernelem a programy? Neco, co bude moct zase obsahovat dalsi ruzne srajdy, jejichz pritomnost jako uzivatel nebudu moci vyrazne ovlivnit?
Prosim nekoho trpeliveho, aby mi vysvetlil, co ten systemd dela a v cem se projevi, kdyz ho budu mit v nove distribuci?
Pripadne prosim o nasmerovani na nejake vystizne cteni, idealne v cestine, ja na nic smysluplneho a strucneho nenarazil.
Diky moc,
P.
Řešení dotazu:
Diskuse byla administrátory uzamčena.
FAQ: Proč byl uzamčen/smazán můj dotaz v Poradně?
Myslím, že software by neměl sloužit k tomu, aby se uživatel přidával na stranu jeho příznivce nebo odpůrce. Software by měl sloužit nějakému účelu. A to pokud možno co nejlépe.
Změna na systemd a to, zda si správce změny všimne záleží spíše na distribuci. Některé se snaží přechod maximálně usnadnit, takže i se systemd fungují stejné příkazy jako před tím. service sluzba start apod. Správce může použít příkaz systemctl start sluzba (a do budoucna by to bylo vhodné), ale po okamžiku přechodu by jej k tomu nic nemělo nutit.
Ony ty bouřlivé reakce jsou daleko více filozofické, než technické. On jako správce zvládne kde co a přechod by mu neměl dělat problém. Otázkou je, proč k tomu přechodu došlo a jestli to bylo lepší před tím nebo potom. A na to není jednoznačná odpověď.
Cetl jsem, ze bude jiny pristup k logum
Ano, logy si můžete prohlížet pomocí journalctl, ale také si to můžete nastavit tak, aby se logy ukládaly do textových souborů. Opět, distribuce, které se snaží o neviditelnou změnu to do původních textových souborů ukládají.
Mam to chapat tak, ze se linux jako takovy kompletne zmeni, ze do nej nekdo vyviji neco, co bude stat mezi kernelem a programy?
Ne. Pořád máte možnost volby a klidně si můžete nabootovat s volbou init=/bin/bash. Mezi kernelem a programy nic nestojí, pořád je to kernel (a vždy bude) kdo jednotlivým programům přiděluje procesorový čas a obecně hw prostředky. Změní se pouze způsob, jakým se některé programy běžící na pozadí (služby, démony) spouští. Pokud si program spustíte ./vas_program tak je to zcela mimo systemd.
Neco, co bude moct zase obsahovat dalsi ruzne srajdy, jejichz pritomnost jako uzivatel nebudu moci vyrazne ovlivnit?
Ano, tady už se dostáváme na žhavou půdu toho, co všechno by měl nebo neměl ten který systém obsahovat. Jako správce si ale vždy budete moci nastavit, zda se ta věc spustí. Je jen na distribuci, jaké vám k tomu dá nástroje a možnosti.
Prosim nekoho trpeliveho, aby mi vysvetlil, co ten systemd dela a v cem se projevi, kdyz ho budu mit v nove distribuci?
Obecně systemd dělá to, co jakýkoliv jiný init systém. Tedy po startu počítače a jádra spoustí proces s PID 1 a ten se potom postará o inicializaci hw (vytvoření struktury v /dev/), připojení systémů souborů, nastavení sítě a spuštění služeb a tak dále až po nějaký login či přímo grafické uživatelské prostředí.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Systemd je jiný ve spoustě interních věcí, má jiné konfigurační soubory apod. ale zjednodušeně (a pro uživatele) řečeno dělá totéž co jakýkoliv jiný init systém.
Tiskni
Sdílej:
