Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ahoj, linux pouzivam vice jak rok, mam ho na serveru, pc, nb, zvladnu zakladni konfiguraci, podle tutorialu rozbeham ledacos, vim, jak linux funguje, co jsou procesy, zhruba jak funguje zavadec, ze prvni proces spousti dalsi, atd atd.
Uz delsi dobu pozoruju bourlive diskuze okolo systemd a docela mne trapi, ze se nemuzu pridat mezi jeho odpurce, ani fandy, protoze vubec netusim, o co jde, v cem se to teda projevi, kdyz moje distro na nej prejde (pouzivam vsude ubuntu - server a kubuntu a na armech derivaty debianu)
Cetl jsem, ze bude jiny pristup k logum - ne pres soubory, ale pres nejakeho demona. Proboha proc a je to vubec tak? Mam to chapat tak, ze se linux jako takovy kompletne zmeni, ze do nej nekdo vyviji neco, co bude stat mezi kernelem a programy? Neco, co bude moct zase obsahovat dalsi ruzne srajdy, jejichz pritomnost jako uzivatel nebudu moci vyrazne ovlivnit?
Prosim nekoho trpeliveho, aby mi vysvetlil, co ten systemd dela a v cem se projevi, kdyz ho budu mit v nove distribuci?
Pripadne prosim o nasmerovani na nejake vystizne cteni, idealne v cestine, ja na nic smysluplneho a strucneho nenarazil.
Diky moc,
P.
Řešení dotazu:
Diskuse byla administrátory uzamčena.
FAQ: Proč byl uzamčen/smazán můj dotaz v Poradně?
Myslím, že software by neměl sloužit k tomu, aby se uživatel přidával na stranu jeho příznivce nebo odpůrce. Software by měl sloužit nějakému účelu. A to pokud možno co nejlépe.
Změna na systemd a to, zda si správce změny všimne záleží spíše na distribuci. Některé se snaží přechod maximálně usnadnit, takže i se systemd fungují stejné příkazy jako před tím. service sluzba start apod. Správce může použít příkaz systemctl start sluzba (a do budoucna by to bylo vhodné), ale po okamžiku přechodu by jej k tomu nic nemělo nutit.
Ony ty bouřlivé reakce jsou daleko více filozofické, než technické. On jako správce zvládne kde co a přechod by mu neměl dělat problém. Otázkou je, proč k tomu přechodu došlo a jestli to bylo lepší před tím nebo potom. A na to není jednoznačná odpověď.
Cetl jsem, ze bude jiny pristup k logum
Ano, logy si můžete prohlížet pomocí journalctl, ale také si to můžete nastavit tak, aby se logy ukládaly do textových souborů. Opět, distribuce, které se snaží o neviditelnou změnu to do původních textových souborů ukládají.
Mam to chapat tak, ze se linux jako takovy kompletne zmeni, ze do nej nekdo vyviji neco, co bude stat mezi kernelem a programy?
Ne. Pořád máte možnost volby a klidně si můžete nabootovat s volbou init=/bin/bash. Mezi kernelem a programy nic nestojí, pořád je to kernel (a vždy bude) kdo jednotlivým programům přiděluje procesorový čas a obecně hw prostředky. Změní se pouze způsob, jakým se některé programy běžící na pozadí (služby, démony) spouští. Pokud si program spustíte ./vas_program tak je to zcela mimo systemd.
Neco, co bude moct zase obsahovat dalsi ruzne srajdy, jejichz pritomnost jako uzivatel nebudu moci vyrazne ovlivnit?
Ano, tady už se dostáváme na žhavou půdu toho, co všechno by měl nebo neměl ten který systém obsahovat. Jako správce si ale vždy budete moci nastavit, zda se ta věc spustí. Je jen na distribuci, jaké vám k tomu dá nástroje a možnosti.
Prosim nekoho trpeliveho, aby mi vysvetlil, co ten systemd dela a v cem se projevi, kdyz ho budu mit v nove distribuci?
Obecně systemd dělá to, co jakýkoliv jiný init systém. Tedy po startu počítače a jádra spoustí proces s PID 1 a ten se potom postará o inicializaci hw (vytvoření struktury v /dev/), připojení systémů souborů, nastavení sítě a spuštění služeb a tak dále až po nějaký login či přímo grafické uživatelské prostředí.
Systemd je jiný ve spoustě interních věcí, má jiné konfigurační soubory apod. ale zjednodušeně (a pro uživatele) řečeno dělá totéž co jakýkoliv jiný init systém.
Tiskni
Sdílej: