Tento týden byla vydána nová verze 1.52 webového prohlížeče Brave (Wikipedie, GitHub). Postavena je na Chromiu 114. Z novinek lze vypíchnout možnost povolit vertikální karty (vertical tabs). Také bylo představeno Brave Search API k vyhledávači Brave Search.
Matthias Clasen z Red Hatu oznámil v diskusním listu vývojářů Fedora Linuxu, že tým Red Hat Display Systems se zaměří na Wayland a podporu HDR na Linuxu a přestane spravovat RPM balíčky pro LibreOffice. V další major verzi RHELu už LibreOffice nebude. Pokud se nenajde správce balíčků pro Fedora Linux, zůstane pouze LibreOffice ve Flatpaku.
Na Steamu lze získat zdarma počítačovou hru Tell Me Why (ProtonDB). Na Epic Games Storu počítačovou hru Midnight Ghost Hunt (ProtonDB).
Společnost Meta představila (YouTube) brýle pro virtuální realitu Meta Quest 3. V prodeji budou na podzim a stát budou od 499,99 dolarů.
Byla vydána nová verze 2.41.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 95 vývojářů, z toho 29 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 18 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána verze 1.70.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Jako reakce na rostoucí obavy z vlivu korporací na vývoj Rustu a předložený návrh restriktivních zásad používání ochranných známek Rustu, byl nedávno představen komunitní fork Rustu se 100 % méně byrokracie: Crab (CrabLang).
Oliver Smith z Canonicalu shrnuje základní vlastnosti „neměnné“ distribuce Ubuntu Core také ve srovnání s protějšky Chrome OS, Fedora Silverblue a MicroOS. Canonical připravuje desktopovou variantu Ubuntu Core vedle dosavadní serverové/embedded.
Z aktualizovaného seznamu chyb (pdf) procesoru AMD EPYC 7002: #1474 - procesor se po 1044 dnech od posledního resetu zasekne [reddit].
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.22. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Ahoj, linux pouzivam vice jak rok, mam ho na serveru, pc, nb, zvladnu zakladni konfiguraci, podle tutorialu rozbeham ledacos, vim, jak linux funguje, co jsou procesy, zhruba jak funguje zavadec, ze prvni proces spousti dalsi, atd atd.
Uz delsi dobu pozoruju bourlive diskuze okolo systemd a docela mne trapi, ze se nemuzu pridat mezi jeho odpurce, ani fandy, protoze vubec netusim, o co jde, v cem se to teda projevi, kdyz moje distro na nej prejde (pouzivam vsude ubuntu - server a kubuntu a na armech derivaty debianu)
Cetl jsem, ze bude jiny pristup k logum - ne pres soubory, ale pres nejakeho demona. Proboha proc a je to vubec tak? Mam to chapat tak, ze se linux jako takovy kompletne zmeni, ze do nej nekdo vyviji neco, co bude stat mezi kernelem a programy? Neco, co bude moct zase obsahovat dalsi ruzne srajdy, jejichz pritomnost jako uzivatel nebudu moci vyrazne ovlivnit?
Prosim nekoho trpeliveho, aby mi vysvetlil, co ten systemd dela a v cem se projevi, kdyz ho budu mit v nove distribuci?
Pripadne prosim o nasmerovani na nejake vystizne cteni, idealne v cestine, ja na nic smysluplneho a strucneho nenarazil.
Diky moc,
P.
Řešení dotazu:
Diskuse byla administrátory uzamčena.
FAQ: Proč byl uzamčen/smazán můj dotaz v Poradně?
Myslím, že software by neměl sloužit k tomu, aby se uživatel přidával na stranu jeho příznivce nebo odpůrce. Software by měl sloužit nějakému účelu. A to pokud možno co nejlépe.
Změna na systemd a to, zda si správce změny všimne záleží spíše na distribuci. Některé se snaží přechod maximálně usnadnit, takže i se systemd fungují stejné příkazy jako před tím. service sluzba start apod. Správce může použít příkaz systemctl start sluzba (a do budoucna by to bylo vhodné), ale po okamžiku přechodu by jej k tomu nic nemělo nutit.
Ony ty bouřlivé reakce jsou daleko více filozofické, než technické. On jako správce zvládne kde co a přechod by mu neměl dělat problém. Otázkou je, proč k tomu přechodu došlo a jestli to bylo lepší před tím nebo potom. A na to není jednoznačná odpověď.
Cetl jsem, ze bude jiny pristup k logum
Ano, logy si můžete prohlížet pomocí journalctl, ale také si to můžete nastavit tak, aby se logy ukládaly do textových souborů. Opět, distribuce, které se snaží o neviditelnou změnu to do původních textových souborů ukládají.
Mam to chapat tak, ze se linux jako takovy kompletne zmeni, ze do nej nekdo vyviji neco, co bude stat mezi kernelem a programy?
Ne. Pořád máte možnost volby a klidně si můžete nabootovat s volbou init=/bin/bash. Mezi kernelem a programy nic nestojí, pořád je to kernel (a vždy bude) kdo jednotlivým programům přiděluje procesorový čas a obecně hw prostředky. Změní se pouze způsob, jakým se některé programy běžící na pozadí (služby, démony) spouští. Pokud si program spustíte ./vas_program tak je to zcela mimo systemd.
Neco, co bude moct zase obsahovat dalsi ruzne srajdy, jejichz pritomnost jako uzivatel nebudu moci vyrazne ovlivnit?
Ano, tady už se dostáváme na žhavou půdu toho, co všechno by měl nebo neměl ten který systém obsahovat. Jako správce si ale vždy budete moci nastavit, zda se ta věc spustí. Je jen na distribuci, jaké vám k tomu dá nástroje a možnosti.
Prosim nekoho trpeliveho, aby mi vysvetlil, co ten systemd dela a v cem se projevi, kdyz ho budu mit v nove distribuci?
Obecně systemd dělá to, co jakýkoliv jiný init systém. Tedy po startu počítače a jádra spoustí proces s PID 1 a ten se potom postará o inicializaci hw (vytvoření struktury v /dev/), připojení systémů souborů, nastavení sítě a spuštění služeb a tak dále až po nějaký login či přímo grafické uživatelské prostředí.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Systemd je jiný ve spoustě interních věcí, má jiné konfigurační soubory apod. ale zjednodušeně (a pro uživatele) řečeno dělá totéž co jakýkoliv jiný init systém.
Tiskni
Sdílej:
