Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Ahoj, linux pouzivam vice jak rok, mam ho na serveru, pc, nb, zvladnu zakladni konfiguraci, podle tutorialu rozbeham ledacos, vim, jak linux funguje, co jsou procesy, zhruba jak funguje zavadec, ze prvni proces spousti dalsi, atd atd.
Uz delsi dobu pozoruju bourlive diskuze okolo systemd a docela mne trapi, ze se nemuzu pridat mezi jeho odpurce, ani fandy, protoze vubec netusim, o co jde, v cem se to teda projevi, kdyz moje distro na nej prejde (pouzivam vsude ubuntu - server a kubuntu a na armech derivaty debianu)
Cetl jsem, ze bude jiny pristup k logum - ne pres soubory, ale pres nejakeho demona. Proboha proc a je to vubec tak? Mam to chapat tak, ze se linux jako takovy kompletne zmeni, ze do nej nekdo vyviji neco, co bude stat mezi kernelem a programy? Neco, co bude moct zase obsahovat dalsi ruzne srajdy, jejichz pritomnost jako uzivatel nebudu moci vyrazne ovlivnit?
Prosim nekoho trpeliveho, aby mi vysvetlil, co ten systemd dela a v cem se projevi, kdyz ho budu mit v nove distribuci?
Pripadne prosim o nasmerovani na nejake vystizne cteni, idealne v cestine, ja na nic smysluplneho a strucneho nenarazil.
Diky moc,
P.
Řešení dotazu:
Diskuse byla administrátory uzamčena.
FAQ: Proč byl uzamčen/smazán můj dotaz v Poradně?
Myslím, že software by neměl sloužit k tomu, aby se uživatel přidával na stranu jeho příznivce nebo odpůrce. Software by měl sloužit nějakému účelu. A to pokud možno co nejlépe.
Změna na systemd a to, zda si správce změny všimne záleží spíše na distribuci. Některé se snaží přechod maximálně usnadnit, takže i se systemd fungují stejné příkazy jako před tím. service sluzba start apod. Správce může použít příkaz systemctl start sluzba (a do budoucna by to bylo vhodné), ale po okamžiku přechodu by jej k tomu nic nemělo nutit.
Ony ty bouřlivé reakce jsou daleko více filozofické, než technické. On jako správce zvládne kde co a přechod by mu neměl dělat problém. Otázkou je, proč k tomu přechodu došlo a jestli to bylo lepší před tím nebo potom. A na to není jednoznačná odpověď.
Cetl jsem, ze bude jiny pristup k logum
Ano, logy si můžete prohlížet pomocí journalctl, ale také si to můžete nastavit tak, aby se logy ukládaly do textových souborů. Opět, distribuce, které se snaží o neviditelnou změnu to do původních textových souborů ukládají.
Mam to chapat tak, ze se linux jako takovy kompletne zmeni, ze do nej nekdo vyviji neco, co bude stat mezi kernelem a programy?
Ne. Pořád máte možnost volby a klidně si můžete nabootovat s volbou init=/bin/bash. Mezi kernelem a programy nic nestojí, pořád je to kernel (a vždy bude) kdo jednotlivým programům přiděluje procesorový čas a obecně hw prostředky. Změní se pouze způsob, jakým se některé programy běžící na pozadí (služby, démony) spouští. Pokud si program spustíte ./vas_program tak je to zcela mimo systemd.
Neco, co bude moct zase obsahovat dalsi ruzne srajdy, jejichz pritomnost jako uzivatel nebudu moci vyrazne ovlivnit?
Ano, tady už se dostáváme na žhavou půdu toho, co všechno by měl nebo neměl ten který systém obsahovat. Jako správce si ale vždy budete moci nastavit, zda se ta věc spustí. Je jen na distribuci, jaké vám k tomu dá nástroje a možnosti.
Prosim nekoho trpeliveho, aby mi vysvetlil, co ten systemd dela a v cem se projevi, kdyz ho budu mit v nove distribuci?
Obecně systemd dělá to, co jakýkoliv jiný init systém. Tedy po startu počítače a jádra spoustí proces s PID 1 a ten se potom postará o inicializaci hw (vytvoření struktury v /dev/), připojení systémů souborů, nastavení sítě a spuštění služeb a tak dále až po nějaký login či přímo grafické uživatelské prostředí.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
Systemd je jiný ve spoustě interních věcí, má jiné konfigurační soubory apod. ale zjednodušeně (a pro uživatele) řečeno dělá totéž co jakýkoliv jiný init systém.
Tiskni
Sdílej:
