Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Melo to byt takto:
Zalezi na tom co od sveho pripojeni ocekavas.Moznosti je spousta.Pokud ti staci aby se linux pouze pripojil a az skoncis praci na inetu zas se odpojil, tak muzes pouzit budto v konsoli wvdial, nebo v Xwindows kppp.
"ln -s /dev/ttySx /dev/modem"
Pismeno x znemana cislo portu ttyS0-4 = COM1-4, zalezi kde se modem nachazi.
Zkus jeste prikaz "wvdialconf /etc/wvdial.conf" Ten by mel detekovat porty a hledat modem. Jestli se neco chytne,napis co,treba neco doresime.
Jestli jsem to dobre pochopil tak modem bude interni. To byva problem a jak jiz tu bylo receno, nedej boze winmodem. Nejlepsi bude zjistit si presne typ modemu a protahnout to googlem apod.,jestli tam nebude zminka o instalaci do linuxu. Ja mam ISDN@2lines Ftriz ktery ma USB i ser. port. Pak jsem se docetl ze pro serial nikdo nenapsal drivery do linuxu, protoze se to umi chovat dobre jen ve Win.
To se ho pokoušíte mountovat?
Tiskni
Sdílej: