Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
) vymyšlen na armádou to jaksi neznamená, že ten vynálezce zná identitu všech uživatelů.
Na tom nezáleží, kdo platí toho matematika, protože v případě veřejného algoritmu jde prokázat, že program počítá, to co teorie dokazuje, že je bezpečné.Nemyslím, že by v běžném užívání byly algoritmy, o kterých je dokázáno, že jsou bezpečné, ať už absolutně nebo pravděpodobnostně, naopak mám za to, že je skoro všechna praktická kryptografie postavena na (vyvratitelných) domněnkách.
A samozřejmě mnohem precizněji je protažená matematickými důkazy asymetrická kryptografie.To si právě vůbec nemyslím a domnívám se, že právě asymetrická kryptografie je na těch matematických domněnkách přímo závislá.
To je polemika o tom, co znamená slovo "bezpečný".
No právě. U asymetrických šifer se hromada věcí jen předpokládá. Například že faktorizace je náročnější než násobení. Důkaz ale chybí (to, že dosud není znám rychlý faktorizační algoritmus jaksi není důkaz). Stejně tak se dostatečně velké číslo (aktuálně 2^112) pokládá za "nekonečno", takže pravděpodobnost 1:2^112 je "nula". Ano, potom se na základě takovýchto předpokladů dá lecos vypočítat, ale je třeba neustále pamatovat na to, odkud ty "důkazy" vyšly.
A to ani nemluvě o tom, co naznačil Jenda. Časem se mohou najít a také se nacházejí oslabení, takže to co někdy bylo 2^128, už je třeba jen 2^90, jen tím, že se některé části šifry podařilo obejít.
Takže (asi) chápu jak to myslíš, za normální situace jsou ty šifry bezpečné, ale není možné zapomínat na to, na jakém základě ta bezpečnost stojí.
Tiskni
Sdílej: