Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
v podstate nemuzete nic zkazit pokud:
stary komp+stary disk - pridat do lilo.conf nove jadro a nechat i stare a zapsat prikazem lilo
stary komp+stary disk+novy disk - no za predpokladu z chcete vse tak jak je presunout na jiny disk, tak hda je puvodni hdb je novy, tak staci v jednouzivatelskem rezimu nebo jeste lip, kdyz je jako init=/bin/bash a disky jsou nanejvys read-only
dd if=/dev/hda of=/dev/hdb bs=1k (todle je cely ghost, ktery potrebujete ;)
stary komp-stary disk+novy disk - novy disk je ted prozmenu pripojen tam, kde byl stary disk jen pro overeni, ze se nic nepos...
novy komp+novy disk - disk porad na primary master - hda a zkontrolovat, jestli sitofky zustaly ocislovany stejne a dalsi zarizeni, jejichz jmena jsou zavisla na poradi inicializace. teda jestli vubec nabootuje jadro na novym systemu ;)
dd ale bude spravne fungovat pouze pokud budou oba diskuy totozne.
Nedavno jsem instaloval Debiany na maly (1GB) disk v supliku (/dev/hdc) a az jsem jej odzkousel a zjistil ze tam mam vse co nutne potrebuju k praci, tak jsem preformatoval velky disk (s RH 7.0), prerozdelil, nainstaloval na nej minimum Debianu a nakonec prekopiroval vse z maleho disku (tj. prepsal minimalni instalaci na velkem disku). Tim vznikly dve totozne instalace a bylo hotovo. Vzhledem k tomu, ze kazdy disk je pripojen jinde (/dev/hda vs. /dev/hdc), musel jsem aktualizovat par zaznamu v /etc/fstab a /etc/lilo.conf.
Kopiroval jsem to uplne normalne jako jakekoliv obycejne soubory. Minimalni instalaci jsem provadel abych mel nejaky bootovatelny zaklad.
Tiskni
Sdílej: