Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Ahoj,
chtěl bych vyzkoušet Archlinux, ale mám strach z bezpečnosti. Přijde mi, že tam zabezpečení moc neřeší, nemá žádný security team. Navíc mi příjde, že má poměrně malou komunitu, co se developerů týče a tak nevím, jestli vlastně stíhají opravovat všechny bugy atd. Jsou moje obavy oprávněné?
Další možnost je zkusit openSUSE, tam by s tímhle být problém nemusel. Jenže SUSE zase není úplně to, co bych chtěl, i když má početnější komunitu....
Pak mě napadá ještě Gentoo, ale ten bych zatím nezvládl ani rozchodit.
Díky za názory a rady co zvolit!
lertimir .. o tom jak se resi security bugy mas dost pomylenou predstavu , zvlast u ne-rolling release distribuci
Napr. najnovší stabilný Chromium nezobrazuje ikonu programu a v Arch linuxe si to správca toho balíčku nevšimol.Nevidím spor.
Napr. najnovší stabilný Chromium nezobrazuje ikonu programu a v Arch linuxe si to správca toho balíčku nevšimol. Toto je chyba, ktorá je viditeľná okamžite po prvom spustení a ja osobne by som čakal, že okrem kompilovania overí aspoň základnú funkčnosť (ale chápem, že nemajú ľudí, čo by otestovali tok veľké množstvo nových balíkov).Vzhledem k tomu, že ve Fedoře se Chrome zabalený přímo Googlem chová úplně stejně, asi to nebude tak úplně chyba maintainera, že?
Každopádne nie je vôbec vzácne vidieť balíčky, pri ktorých musel správca použiť niekoľko záplat, pretože upstream nevydal verziu, v ktorej by boli tie problémy opravené (prípadne žiadne opravy nie sú upstream dostupné).Tyhle balíčky se ale vyskytují i v Archu a to naprosto běžně, namátkou třeba qt5-base obsahuje 12 extra patchů, z toho 3 pro CVE. Já měl vždycky za to, že bezpečnostní týmy verzovaných distribucí se starají hlavně o backportování oprav z upstreamu a případně kontrolu, zda chyba v softwaru verze X je přítomna i ve verzi dodávané danou distribucí, ne o nějaké aktivní odhalování a záplatování chyb.
treba to ze upstream vyda fix pro nejnovejsi verzi , ale stable jsou postavene na starsich , takze si je samy musi backportovat a aplikovat ¨
mnohdy upstream na spoustu chyb dlabe a v klidu si pocka az distribuce ( redhat , suse, .. debian) vytvori bezpecnostni zaplaty ... atd
lertimirovo: Distribuce bugy neoperavuje, jen skládá bylíky z upstreamuano o proti teto vete vidim celkem vyznamny rozdil ...., + celkem dost velke podceneni prace lidi na distribucich a preceneni upstreamu
mnohdy upstream na spoustu chyb dlabe a v klidu si pocka az distribuce ( redhat , suse, .. debian) vytvori bezpecnostni zaplaty ... atdMně ta věta nedává smysl. Jestliže někdo od distribucí vytvoří bezpečnostní záplatu a tato je přijata do upstreamu, pak ten někdo dělá část práce upstreamu a tudíž je součástí upstreamu stejně jako každý, kdo má možnost a motivaci upstream vylepšovat. Jiná věc je, jestli je upstream v důsledku schopný v rozumném čase vydat opravenou verzi nebo dokonce několik opravených verzí pro různé větve software. Tak jako tak je to ve světě open source luxus, bez kterého se dá obejít. Osobně dávám přednost pohledu „udělej si sám“ plus placené či bezplatné služby. Ve chvíli, kdy je známá chyba i záplata, může provozovatel samostatně chybu pro své systémy opravit, ale často je praktičtější se spolehnout na službu distribuce, která má v mnohých případech ušetřenou práci službou upstreamu. Teď jde jen o to umět si vybrat, na čí služby se chci spoléhat.
Tiskni
Sdílej: