Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.16.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Nově je pro překlad aplikace potřeba použít knihovnu libdatovka. Ta byla vydána ve verzi 0.1.0.
Brian Exelbierd, zástupce Red Hatu v představenstvu distribuce CentOS, poskytl rozhovor webu The Register. Ukončení vydávání CentOS jako sestavení RHEL vysvětluje tak, že Red Hat ho odmítl nadále sponzorovat. Dále hovoří o roli a omezeních nového bezplatného vydání RHEL.
Balíček s utilitou sudo byl vydán ve verzi 1.9.5p2. Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2021-3156. Lokální uživatel může získat práva roota i když není uveden v souboru sudoers. Podrobnosti i s videoukázkou v příspěvku na blogu společnosti Qualys. Chyba byla do kódu sudo zanesena na konci července 2011 (commit 8255ed69). Týká se tedy verzí 1.8.2 až 1.8.31p2 a 1.9.0 až 1.9.5p1.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2020. Ke konci roku vlastnila 165 530 pevných disků. V průběhu roku jich přibylo 39 792. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, klesla na 0,93 %. V roce 2019 to bylo 1,89 %. V roce 2018 to bylo 1,25 %. V roce 2017 to bylo 1,77 %. V roce 2016 1,95 %.
Dle plánu byl vydán Mozilla Firefox 85.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Přibyla ochrana před supercookies. Odstraněna byla podpora Flashe. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby. Nejnovější Firefox je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová verze 4.15 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl aktualizován na verzi 10.0.9. Thunderbird byl aktualizován na verzi 78.6.0. Linux byl aktualizován na verzi 5.9.15.
Projekt Mozilly MDN Web Docs dokumentující webové standardy včetně jejich podpory v jednotlivých prohlížečích byl loňským propouštěním citelně zasažen. Poté, co se obsah MDN přesunul na GitHub, čímž se z určitého pohledu více otevřel pro přispívání z řad webových vývojářů, vznikla nová organizace Open Web Docs. Na Open Collective už má přes 60 finančních přispěvatelů a největší mezi nimi jsou Google, Microsoft a Coil. Dále se do projektu zapojuje samozřejmě Mozilla, Samsung a W3C [Mozilla.cz].
Od verze 7.1 (vyjde na začátku února) bude mít LibreOffice přívlastek Community - přesný název tedy bude LibreOffice Community 7.1. Kromě názvu se nic nemění, nedochází k omezování funkcí apod. Přejmenování je výsledek dlouhých diskuzí nad novým marketingovým plánem a snahou odlišit komunitní a firemní verze LibreOffice. Vznikají také další nové pojmy: LibreOffice Technology - brand pro veškerý software založený na LibreOffice a LibreOffice Enterprise - pro partnery ekosystému a jejich enterprise verze LibreOffice.
Umělec a designer Rocky Bergen má na svých stránkách volně ke stažení papírové modely počítačů Amiga 500, Amstrad CPC 464, Apple II a dalších. Čtenáři AbcLinuxu na ně jistě dokážou dostat i Linux. :-)
OctoPi, linuxová distribuce pro Raspberry Pi s předinstalovaným webovým rozhraním pro ovládání 3D tiskáren OctoPrint, byla vydána ve verzi 0.18.0. Přehled novinek v oznámení na blogu a na GitHubu.
no jestli nejde zase o znamou vlastnost 2.4+ rady, kdy se jadro snazi proste naplno vyuzit moznosti hardware.
a kdyz ma pocitac 512M ramky a celou dobu bezi proces kterej pracuje se soubory, tak proc by tu ramku celou 512M nemela postupne sezrat cache? (nemela? ale to vi jen program jak s temi soubory bude zachazet - viz kecy ke konci)
jenze pak jeste bezi na pozadi procesy, jejichz data se postupne vyswapovavaji nebo zahazuji spustitelny stranky z tech aplikaci z pameti (kdyz je original na disku) protoze nebyly zrovna pouzity a pokud je swap na stejnym fyzickym zarizeni, jako ty soubory, nebo binarky spustenych procesu, tak se to podepise na vykonu tim, ze to zacne zbesile seekovat kvuli swapovani nebo natahovani stranek z disku do pameti, protoze proste cache je naprosto neuveritelne nenazrana sfine v techdle jadrech.
ale cely problem neni v jadru, ale v tom, ze jadro predbehlo vetsinu programu v implementaci alokacnich strategii, ktery vyhovuji moznostem posixu, ale programy nevyuzivaji korektnich nastaveni napoved jadru podle posixu.
jadro proste nedokaze vestit z kristalove koule, ze nema cachovat archiv, ktery chcete rozbalit, protoze ho proste prectete jednou a dost a misto toho kdyz nedostane nakopnuti v podobe parametru k open() bude cachovat cteny bloky archivu, ktery sezerou pamet na ukor vseho ostatniho.
typicke problematicke programy na kterych se to projevi v cele sve krase - mplayer a soubory s opravdu velkym bitrate, tar, rsync, cp, a mnoho dalsich... a kde je problem? blbe se hada do budoucna, jestli zahazovat stranky cache, ktery mozna nebudou pouzity nebo jestli zahazovat zbytek nebo swapovat...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
