Na itch.io probíhá Linux Game Jam 2023. Zapojit se a přihlásit hru běžící na Linuxu lze do 6. června do 01:59. Zahrát si lze hry z loňského ročníku.
Na Steamu lze získat zdarma počítačové hry Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War a Hue. Na Epic Games Storu počítačovou hru Fallout: New Vegas - Ultimate Edition.
WordPress (Wikipedie), open source systém pro správu webového obsahu (CMS), zítra slaví 20 let. První verze byla vydána 27. května 2003.
Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript, TypeScript a WebAssembly, bylo vydáno ve verzi 1.34. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Od verze 1.6 lze pomocí "deno compile" sestavit ze zdrojových kódů binární spustitelný soubor. Nově "deno compile" podporuje také npm balíčky.
Aktuálně posledním 14. open source filmem od Blender Studia je CHARGE (YouTube). Dokončuje se 15. film Pet Projects. Začíná se pracovat na 16. filmu s pracovním názvem Project Gold.
Thunderbird má nové logo.
Není zcela jednoduché rozchodit v Linuxu kameru IPU6 umístěnou v noteboocích Dell Latitude 9420, Lenovo ThinkPad X1 Carbon Gen 10, Lenovo ThinkPad X1 Nano Gen 2, Lenovo ThinkPad X1 Yoga Gen 7 a dalších. Ve Fedora Linuxu je to teď snadnější. Hans de Goede informuje o podpoře kamery IPU6 ve Fedora Linuxu pomocí balíčků umístěných na RPM Fusion.
Společnost AMD na YouTube představila a oznámila prodej grafické karty Radeon RX 7600. Cena začíná na 269 dolarech.
Podman Desktop dospěl do verze 1.0. Jedná se o grafickou nadstavbu nad nástrojem Podman, jenž umožňuje vytvářet a provozovat kontejnery, aniž by uživatel potřeboval práva roota.
V květnu 2020 Facebook oznámil, že kupuje Giphy s animovanými gify za 400 milionů dolarů. V říjnu 2022 britský Úřad pro hospodářskou soutěž a trhy (CMA) nařídil společnosti Meta (Facebook) službu Giphy prodat. Stalo se tak včera. Za 53 milionů dolarů ji koupil Shutterstock.
Pořídil jsem si SSD disk 120GB a mám starý HD 500 GB. Chtěl bych přeinstalovat svůj domácí systém - Ubuntu 14.04.3.
Můj nápad je takovýto:
Co myslíte, je to takhle dobrý nápad, nebo mám něco změnit?
Není dobré si dát na něco pozor? Nebo se už postará systém o všechno další sám?
Dělení disku je přežitek z minulého desetiletí. Doporučuji Btrfs a subvolumes. Neexistuje důvod dělit datové oddíly předem a omezovat tak flexibilitu.
Swap na SSD není dobrý nápad. RAM je dnes levná záležitost a má-li ten systém podporovat uspání na disk (hibernaci), možná je lepší dát příslušný swapovací oddíl na disk, aby nezabíral mnohem dražší SSD kapacitu. Oddíl pro hibernaci (má-li hibernace spolehlivě fungovat) by měl být aspoň stejně velký jako RAM a u malého SSD je škoda zabrat třeba 32 GB na swapovací/hibernační oddíl.
Samozřejmě, že swap může být bez problémů na disku, kde není systém. Dokonce může být na obou discích zároveň nebo v různých jiných konfiguracích.
Názor, že to nejde, je oxymoron. Zda něco jde nebo ne, není věc názoru.
Problém by mohl nastat v případě, že by disk se swapovacím oddílem byl na řadiči vyžadujícím kernelové moduly, které by nebyly v initramdisku nebo přímo v kernelu. Pak by kernel při probouzení systému z hibernace příslušný swapovací oddíl nemohl vidět a místo probuzení a obnovení původního stavu systému ze swapu by buď dál normálně bootoval nebo selhal. Triviálním řešením tohoto problému je mít všechny potřebné moduly (a) v initramdisku nebo (b) přímo v kernelu.
Řekl bych ovšem, že tento^^^ problém je příliš exotický konstrukt na to, aby na něj člověk narazil u běžného desktopového hardwaru.
btrfs quota enable /Pak vytvořím plánovaný subvol:
btrfs subvol create /cesta/a nastavím pro něj quotu:
btrfs qgroup limit velikost /cesta/Podrobnosti jsou zde.
Proč mít swap o velikosti 2x RAM? Mám-li například 128 GB RAM, měl bych snad mít 256 GB swapu? Vždyť to je naprostý nesmysl. Když chci 2x RAM, koupím si 2x RAM, ne? A je vymalováno. Swap o velikosti srovnatelnou s dnešní RAM se beztak nedá nijak efektivně využít pro provoz systému, protože zapisovat takové množství dat tam a zpět se prostě za uherský rok nestíhá.
Dělení disků na partitiony se používalo v dobách, kdy neexistoval ZFS nebo Btrfs a kdy mělo smysl používat několik různých filesystémů. Mělo to naprosto zásadní nevýhodu v podobě dělení kapacity předem, bez možnosti ji pak nějakým způsobem realokovat. Tomu trochu pomohlo LVM, kde existuje možnost automaticky jedním příkazem změnit velikost LV a zároveň i filesystému, který na tom oddíle existuje, pokud to ovšem daný filesystém podporuje. Ve srovnání s výhodami Btrfs (vestavěný RAID, checksumy, replikace dat i metadat, atomické snapshoty, …) to ovšem bylo pořád ještě hooodně slabé, z dnešní perspektivy. Dnes má smysl mít pouze nešifrovaný /boot
a šifrovaný /
, u systému bez šifrování disku pak pouze /
.
Tak mě to učili na vysoký…
Opravdu? Vysoká by měla učit obecné principy, nikoliv technické podrobnosti, které za pět let přestanou platit.
Docela by mě zajímalo, jak pohodlné jsou s ext4 atomické snapshoty, RAID na úrovni filesystému nebo checksumy dat, když je někde kvůli pohodlí.
Když je nějaký oddíl zaplněný ze 40%, znamená to, že 60% je nevyužitých a ostatní oddíly se k těm 60% nedostanou. To skvěle ilustruje, proč jsou oddíly v mnoha směrech špatně.
Tiskni
Sdílej: