Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Pořídil jsem si SSD disk 120GB a mám starý HD 500 GB. Chtěl bych přeinstalovat svůj domácí systém - Ubuntu 14.04.3.
Můj nápad je takovýto:
Co myslíte, je to takhle dobrý nápad, nebo mám něco změnit?
Není dobré si dát na něco pozor? Nebo se už postará systém o všechno další sám?
Dělení disku je přežitek z minulého desetiletí. Doporučuji Btrfs a subvolumes. Neexistuje důvod dělit datové oddíly předem a omezovat tak flexibilitu.
Swap na SSD není dobrý nápad. RAM je dnes levná záležitost a má-li ten systém podporovat uspání na disk (hibernaci), možná je lepší dát příslušný swapovací oddíl na disk, aby nezabíral mnohem dražší SSD kapacitu. Oddíl pro hibernaci (má-li hibernace spolehlivě fungovat) by měl být aspoň stejně velký jako RAM a u malého SSD je škoda zabrat třeba 32 GB na swapovací/hibernační oddíl.
Samozřejmě, že swap může být bez problémů na disku, kde není systém. Dokonce může být na obou discích zároveň nebo v různých jiných konfiguracích.
Názor, že to nejde, je oxymoron. Zda něco jde nebo ne, není věc názoru. 
Problém by mohl nastat v případě, že by disk se swapovacím oddílem byl na řadiči vyžadujícím kernelové moduly, které by nebyly v initramdisku nebo přímo v kernelu. Pak by kernel při probouzení systému z hibernace příslušný swapovací oddíl nemohl vidět a místo probuzení a obnovení původního stavu systému ze swapu by buď dál normálně bootoval nebo selhal. Triviálním řešením tohoto problému je mít všechny potřebné moduly (a) v initramdisku nebo (b) přímo v kernelu.
Řekl bych ovšem, že tento^^^ problém je příliš exotický konstrukt na to, aby na něj člověk narazil u běžného desktopového hardwaru.
btrfs quota enable /Pak vytvořím plánovaný subvol:
btrfs subvol create /cesta/a nastavím pro něj quotu:
btrfs qgroup limit velikost /cesta/Podrobnosti jsou zde.
Proč mít swap o velikosti 2x RAM? Mám-li například 128 GB RAM, měl bych snad mít 256 GB swapu? Vždyť to je naprostý nesmysl. Když chci 2x RAM, koupím si 2x RAM, ne? A je vymalováno. Swap o velikosti srovnatelnou s dnešní RAM se beztak nedá nijak efektivně využít pro provoz systému, protože zapisovat takové množství dat tam a zpět se prostě za uherský rok nestíhá.
Dělení disků na partitiony se používalo v dobách, kdy neexistoval ZFS nebo Btrfs a kdy mělo smysl používat několik různých filesystémů. Mělo to naprosto zásadní nevýhodu v podobě dělení kapacity předem, bez možnosti ji pak nějakým způsobem realokovat. Tomu trochu pomohlo LVM, kde existuje možnost automaticky jedním příkazem změnit velikost LV a zároveň i filesystému, který na tom oddíle existuje, pokud to ovšem daný filesystém podporuje. Ve srovnání s výhodami Btrfs (vestavěný RAID, checksumy, replikace dat i metadat, atomické snapshoty, …) to ovšem bylo pořád ještě hooodně slabé, z dnešní perspektivy. Dnes má smysl mít pouze nešifrovaný /boot a šifrovaný /, u systému bez šifrování disku pak pouze /.
Tak mě to učili na vysoký…
Opravdu? Vysoká by měla učit obecné principy, nikoliv technické podrobnosti, které za pět let přestanou platit.
Docela by mě zajímalo, jak pohodlné jsou s ext4 atomické snapshoty, RAID na úrovni filesystému nebo checksumy dat, když je někde kvůli pohodlí. 
Na courání po historii a větvích zdrojáků mám Git.
Když je nějaký oddíl zaplněný ze 40%, znamená to, že 60% je nevyužitých a ostatní oddíly se k těm 60% nedostanou. To skvěle ilustruje, proč jsou oddíly v mnoha směrech špatně.
Tiskni
Sdílej: