Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Apple představil iPhone 17e a iPad Air s čipem M4.
Je to tím, že některé programy respektují řádku hosts: v /etc/nsswitch.conf a některé ne. Pokud používají getaddrinfo() ze standardní knihovny (což je s největší pravděpodobností případ command-line utilit), resolving funguje podle nsswitch.conf. Pokud naopak mají nějaký svůj vlastní resolving (což je u prohlížečů docela časté), může se klidně stát, že používají výhradně DNS a /etc/hosts vůbec neřeší. (Často uváděným pseudodůvodem bývá, že /etc/hosts je (údajně) neportovatelná záležitost, protože jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemá.) Dá se to vyřešit například pomocí dnsmasq, který se dá nastavit tak, aby bral ohled na /etc/hosts. (Přesněji řečeno, implicitně tak dokonce nastavený je, jen člověk nesmí mít jistou z[cenzurovanou] distribuci, která nastavení dnsmasq z[cenzuruje].)
po přidání addn-hosts=/etc/hosts do konfiguráku), browser je resolvovat neumí.
Tohle je fakt divné. Není v tom browseru nějaká (vnitrofiremní nebo kdovíkterá jiná) proxy konfigurace, která by třeba přidávala custom TLD nebo nějak resolving měnila? Tady jsou nějaké staré řeči o tom, jak je to v Chromiu s getaddrinfo(), proč ano a proč ne a tak podobně, ale nejsem z toho příliš moudrý, jestli by to pasovalo na tento případ.
Čistě pro úplnost dodám, že existuje příkaz getaddrinfo, který volá funkci getaddrinfo(). Ten minitool je v balíku perl-socket-getaddrinfo či v jeho ekvivalentu pro jiné distribuce. Tím se dá zjistit, co a kdy přesně getaddrinfo() vrací, kolik toho je atd. atp. Ale tady to asi (určitě) nepomáhá, protože jestli tomu dobře rozumím, tak getaddrinfo() dělá správnou věc a jenom resolving v browseru nefunguje.
jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemáKterý? Windows takový soubor mají, dokonce se jmenuje
hosts a je v adresáři etc (historie síťového stacku Windows je spletitá).
Často uváděným pseudodůvodem bývá, že /etc/hosts je (údajně) neportovatelná záležitost, protože jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemá.
To nějak nedává smysl. Smyslem getaddrinfo() (nebo gethostbyname()) je právě to, aby se program vůbec nemusel zabývat tím, že (ne)existuje nějaký /etc/hosts a/nebo nějaké DNS dotazy a jestli třeba daný systém místo nich nepoužívá k resolvování jmen třeba LDAP nebo SQL databázi. Takže ručně zadrátovaný DNS resolver by portabilitu naopak snižoval.
Nevím, proč browsery nepoužívají standardní getaddrinfo(). Dívají se sice třeba do /etc/gai.conf i do několika dalších klasických konfiguráků, ale jejich chování se od implicitního getaddrinfo() prostě liší. A ano, naprosto souhlasím s tvrzením, že něco takového nedává smysl.
přestane mi fungovat v prohlížečích resolvingTo jste nějak ověřil a víte to, nebo je to jen domněnka? Nemůže problém způsobovat ověřování názvu na blacklistech, validace DNSSEC v pluginu nebo něco jiného?
výsledek je prostě, že nefunguje name-resolvingNa to jsem se právě ptal, jak tohle víte. Prohlížeč vám asi nevypíše chybu „prostě nefunguje name-resolving“. A i kdyby ji vypsal, je rozdíl v tom, zda ji vypíše hned, nebo až po vypršení nějakého timeoutu. Kdybyste popsal, co se doopravdy děje, bude hledání příčiny mnohem snazší. Třeba: „Zadám do adresního řádku adresu, kterou prohlížeč nemá nakešovanou, a hned se obrazí chyba 'ABC'.“ Nebo „…, prohlížeč cca 30 dnů točí kolečkem a pak se zobrazí chyba 'EFG'.“
koneckonců taková validace by stejně u "lokálních" jmen selhalaJenže je podstatný rozdíl mezi tím, když prohlížeč hned dostane odpověď „neznám“, než když bude marně čekat na odpověď, dokud to nevzdá.
Tiskni
Sdílej: