Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.11.1. Přehled novinek v Changelogu.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04 1.1 a 20.04 OTA-11. Vedle oprav chyb a drobných vylepšení je řešen také středně závažný bezpečnostní problém.
Je to tím, že některé programy respektují řádku hosts: v /etc/nsswitch.conf a některé ne. Pokud používají getaddrinfo() ze standardní knihovny (což je s největší pravděpodobností případ command-line utilit), resolving funguje podle nsswitch.conf. Pokud naopak mají nějaký svůj vlastní resolving (což je u prohlížečů docela časté), může se klidně stát, že používají výhradně DNS a /etc/hosts vůbec neřeší. (Často uváděným pseudodůvodem bývá, že /etc/hosts je (údajně) neportovatelná záležitost, protože jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemá.) Dá se to vyřešit například pomocí dnsmasq, který se dá nastavit tak, aby bral ohled na /etc/hosts. (Přesněji řečeno, implicitně tak dokonce nastavený je, jen člověk nesmí mít jistou z[cenzurovanou] distribuci, která nastavení dnsmasq z[cenzuruje].)
po přidání addn-hosts=/etc/hosts do konfiguráku), browser je resolvovat neumí.
Tohle je fakt divné. Není v tom browseru nějaká (vnitrofiremní nebo kdovíkterá jiná) proxy konfigurace, která by třeba přidávala custom TLD nebo nějak resolving měnila? Tady jsou nějaké staré řeči o tom, jak je to v Chromiu s getaddrinfo(), proč ano a proč ne a tak podobně, ale nejsem z toho příliš moudrý, jestli by to pasovalo na tento případ.
Čistě pro úplnost dodám, že existuje příkaz getaddrinfo, který volá funkci getaddrinfo(). Ten minitool je v balíku perl-socket-getaddrinfo či v jeho ekvivalentu pro jiné distribuce. Tím se dá zjistit, co a kdy přesně getaddrinfo() vrací, kolik toho je atd. atp. Ale tady to asi (určitě) nepomáhá, protože jestli tomu dobře rozumím, tak getaddrinfo() dělá správnou věc a jenom resolving v browseru nefunguje.
jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemáKterý? Windows takový soubor mají, dokonce se jmenuje
hosts a je v adresáři etc (historie síťového stacku Windows je spletitá).
Často uváděným pseudodůvodem bývá, že /etc/hosts je (údajně) neportovatelná záležitost, protože jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemá.
To nějak nedává smysl. Smyslem getaddrinfo() (nebo gethostbyname()) je právě to, aby se program vůbec nemusel zabývat tím, že (ne)existuje nějaký /etc/hosts a/nebo nějaké DNS dotazy a jestli třeba daný systém místo nich nepoužívá k resolvování jmen třeba LDAP nebo SQL databázi. Takže ručně zadrátovaný DNS resolver by portabilitu naopak snižoval.
Nevím, proč browsery nepoužívají standardní getaddrinfo(). Dívají se sice třeba do /etc/gai.conf i do několika dalších klasických konfiguráků, ale jejich chování se od implicitního getaddrinfo() prostě liší. A ano, naprosto souhlasím s tvrzením, že něco takového nedává smysl.
přestane mi fungovat v prohlížečích resolvingTo jste nějak ověřil a víte to, nebo je to jen domněnka? Nemůže problém způsobovat ověřování názvu na blacklistech, validace DNSSEC v pluginu nebo něco jiného?
výsledek je prostě, že nefunguje name-resolvingNa to jsem se právě ptal, jak tohle víte. Prohlížeč vám asi nevypíše chybu „prostě nefunguje name-resolving“. A i kdyby ji vypsal, je rozdíl v tom, zda ji vypíše hned, nebo až po vypršení nějakého timeoutu. Kdybyste popsal, co se doopravdy děje, bude hledání příčiny mnohem snazší. Třeba: „Zadám do adresního řádku adresu, kterou prohlížeč nemá nakešovanou, a hned se obrazí chyba 'ABC'.“ Nebo „…, prohlížeč cca 30 dnů točí kolečkem a pak se zobrazí chyba 'EFG'.“
koneckonců taková validace by stejně u "lokálních" jmen selhalaJenže je podstatný rozdíl mezi tím, když prohlížeč hned dostane odpověď „neznám“, než když bude marně čekat na odpověď, dokud to nevzdá.
Tiskni
Sdílej: