OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Je to tím, že některé programy respektují řádku hosts:
v /etc/nsswitch.conf
a některé ne. Pokud používají getaddrinfo()
ze standardní knihovny (což je s největší pravděpodobností případ command-line utilit), resolving funguje podle nsswitch.conf
. Pokud naopak mají nějaký svůj vlastní resolving (což je u prohlížečů docela časté), může se klidně stát, že používají výhradně DNS a /etc/hosts
vůbec neřeší. (Často uváděným pseudodůvodem bývá, že /etc/hosts
je (údajně) neportovatelná záležitost, protože jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemá.) Dá se to vyřešit například pomocí dnsmasq
, který se dá nastavit tak, aby bral ohled na /etc/hosts
. (Přesněji řečeno, implicitně tak dokonce nastavený je, jen člověk nesmí mít jistou z[cenzurovanou] distribuci, která nastavení dnsmasq z[cenzuruje].)
Tohle je fakt divné. Není v tom browseru nějaká (vnitrofiremní nebo kdovíkterá jiná) proxy konfigurace, která by třeba přidávala custom TLD nebo nějak resolving měnila? Tady jsou nějaké staré řeči o tom, jak je to v Chromiu s getaddrinfo()
, proč ano a proč ne a tak podobně, ale nejsem z toho příliš moudrý, jestli by to pasovalo na tento případ.
Čistě pro úplnost dodám, že existuje příkaz getaddrinfo
, který volá funkci getaddrinfo()
. Ten minitool je v balíku perl-socket-getaddrinfo
či v jeho ekvivalentu pro jiné distribuce. Tím se dá zjistit, co a kdy přesně getaddrinfo()
vrací, kolik toho je atd. atp. Ale tady to asi (určitě) nepomáhá, protože jestli tomu dobře rozumím, tak getaddrinfo()
dělá správnou věc a jenom resolving v browseru nefunguje.
jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemáKterý? Windows takový soubor mají, dokonce se jmenuje
hosts
a je v adresáři etc
(historie síťového stacku Windows je spletitá).
Často uváděným pseudodůvodem bývá, že /etc/hosts je (údajně) neportovatelná záležitost, protože jeden jediný divný nekompatibilní systém takový soubor nemá.
To nějak nedává smysl. Smyslem getaddrinfo()
(nebo gethostbyname()
) je právě to, aby se program vůbec nemusel zabývat tím, že (ne)existuje nějaký /etc/hosts
a/nebo nějaké DNS dotazy a jestli třeba daný systém místo nich nepoužívá k resolvování jmen třeba LDAP nebo SQL databázi. Takže ručně zadrátovaný DNS resolver by portabilitu naopak snižoval.
Nevím, proč browsery nepoužívají standardní getaddrinfo()
. Dívají se sice třeba do /etc/gai.conf
i do několika dalších klasických konfiguráků, ale jejich chování se od implicitního getaddrinfo()
prostě liší. A ano, naprosto souhlasím s tvrzením, že něco takového nedává smysl.
přestane mi fungovat v prohlížečích resolvingTo jste nějak ověřil a víte to, nebo je to jen domněnka? Nemůže problém způsobovat ověřování názvu na blacklistech, validace DNSSEC v pluginu nebo něco jiného?
výsledek je prostě, že nefunguje name-resolvingNa to jsem se právě ptal, jak tohle víte. Prohlížeč vám asi nevypíše chybu „prostě nefunguje name-resolving“. A i kdyby ji vypsal, je rozdíl v tom, zda ji vypíše hned, nebo až po vypršení nějakého timeoutu. Kdybyste popsal, co se doopravdy děje, bude hledání příčiny mnohem snazší. Třeba: „Zadám do adresního řádku adresu, kterou prohlížeč nemá nakešovanou, a hned se obrazí chyba 'ABC'.“ Nebo „…, prohlížeč cca 30 dnů točí kolečkem a pak se zobrazí chyba 'EFG'.“
koneckonců taková validace by stejně u "lokálních" jmen selhalaJenže je podstatný rozdíl mezi tím, když prohlížeč hned dostane odpověď „neznám“, než když bude marně čekat na odpověď, dokud to nevzdá.
Tiskni
Sdílej: