Byla vydána (𝕏) nová verze 24.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 24.7 je Thriving Tiger. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Binarly REsearch upozorňuje na bezpečnostní problém PKFail (YouTube) v ekosystému UEFI. Stovky modelů zařízení používají pro Secure Boot testovací Platform Key vygenerovaný American Megatrends International (AMI) a jeho privátní část byla při úniku dat prozrazena. Do milionů zařízení (seznam v pdf) po celém světě tak útočníci mohou do Secure Bootu vložit podepsaný malware. Otestovat firmware si lze na stránce pk.fail. Ukázka PoC na Linuxu na Windows na YouTube.
Mobilní operační systém /e/OS (Wikipedie) založený na Androidu / LineageOS, ale bez aplikací a služeb od Googlu, byl vydán ve verzi 2.2 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je rodičovská kontrola.
Společnost OpenAI představila vyhledávač SearchGPT propojující OpenAI modely umělé inteligence a informace z webů v reálném čase. Zatím jako prototyp pro vybrané uživatele. Zapsat se lze do pořadníku čekatelů.
Distribuce Linux Mint 22 „Wilma“ byla vydána. Je založená na Ubuntu 24.04 LTS, ale s desktopovým prostředím Cinnamon (aktuálně verze 6.2), příp. MATE nebo Xfce, balíkem aplikací XApp, integrací balíčků Flatpak a dalšími změnami. Více v přehledu novinek a poznámkách k vydání.
Příspěvek na blogu Truffle Security: Kdokoli může přistupovat ke smazaným a privátním repozitářům na GitHubu.
Byla vydána nová verze 14 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v cgitu. Vypíchnout lze podporu rozšíření v Lua.
Byla vydána verze 1.80.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Apple oznámil, že v beta verzi spustil své Apple Maps na webu. Podporován je také webový prohlížeč Chrome. Ne však na Linuxu.
Portál Stack Overflow po roce opět vyzpovídal své uživatele, jedná se především o vývojáře softwaru, a zveřejnil detailní výsledky průzkumu. Průzkumu se letos zúčastnilo více než 65 tisíc vývojářů. Z Česka jich bylo 710. Ze Slovenska 246.
Co je lepsie TUN, alebo TAP.
V podstatě ani jedno. Obojí je bída s nouzí ve srovnání se IPSec. Doporučuji vybodnout se na OpenVPN a podobné hračky a nastavit si IPSec. K tomu účelu používám strongswan. (Některé distribuce mají libreswan, openswan a kdovícoještě, ale cokoliv z toho by mělo hravě strčit OpenVPN do kapsy.)
Jakkoliv je OpenVPN uznávané a dokonce už i oficiálně standardizované řešení (co se protokolu týká), nikdy se nezbaví té ošklivé konfigurace s démonem v userspace. Takže každý paket, kterým se OpenVPN zabývá, musí přes ono virtuální rozhraní z kernelu do userspace, tam se šifruje a dešifruje (a otázka je, jak efektivně, protože program v userspace prostě nemá žádnou možnost rozhodovat, na kterém procesoru zrovna běží a jestli bude jeho manipulace s pakety výhodná z hlediska cache) a nakonec následuje další kopie z userspace zpátky do kernelu.
Naproti tomu IPSec je prostě součástí síťového stacku přímo v kernelu. Tím pádem zdaleka nemusí tolikrát kopírovat data sem a tam a může pracovat mnohem efektivněji z hlediska cache. (Například může všechny vrstvy síťových protokolů, včetně IPSec, zpracovat tentýž procesor, který přijal původní interrupt od síťovky, čímž se zásadně ušetří čas i energie, nedochází k několika context-switchům kvůli (skoro) každému paketu a nepřepisují se úplně zbytečně cache.)
OpenVPN je jakási složitá tlustá vrstva, která si napřed nad L3 sítí naváže klasickou L4 komunikaci a uvnitř toho komunikačního kanálu pak provozuje v podstatě něco jako virtuální L2 bridge (no, s trochou nadsázky, podle toho, jakou konfiguraci člověk zvolí). Až si jeden říká, what can possibly go wrong. V kontrastu s tímhle se IPSec prostě od začátku do konce tváří jako úplně normální L3 vrstva, která „jenom“ mění způsob interpretace některých paketů z/do některých rozsahů adres. Nehraje si tedy na virtuální rozhraní. Dovede selektivně a transparentně (bez nutnosti vědět o nějakém speciálním zařízení a o jeho adresách) zabezpečit například komunikaci s různými „spřátelenými“ sítěmi. Není potřeba explicitně zakazovat nešifrovanou komunikaci pro případ, kdy náhodou OpenVPN neběží nebo virtuální rozhraní zkrátka z nějakého důvodu není k dispozici, a vůbec tak celkově ubude spousta podivných krajních případů.
S kompatibilitou napříč různými systémy je na tom IPSec zhruba stejně jako OpenVPN.
Myslím si, že pokud někdo navrhuje nějaké VPN řešení od píky, neměl byc se nechat zmást tím VPN v názvu OpenVPN a prostě by tam měl dát místo toho IPSec, pokud nemá nějaký zásadní technický důvod k použití OpenVPN. Takový důvod si ale u nově navrhované sítě, která nemusí zajišťovat kompatibilitu s nějakou existující konfigurací klientů, neumím představit.
Tiskni
Sdílej: