Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
Co je lepsie TUN, alebo TAP.
V podstatě ani jedno. Obojí je bída s nouzí ve srovnání se IPSec. Doporučuji vybodnout se na OpenVPN a podobné hračky a nastavit si IPSec. K tomu účelu používám strongswan. (Některé distribuce mají libreswan, openswan a kdovícoještě, ale cokoliv z toho by mělo hravě strčit OpenVPN do kapsy.)
Jakkoliv je OpenVPN uznávané a dokonce už i oficiálně standardizované řešení (co se protokolu týká), nikdy se nezbaví té ošklivé konfigurace s démonem v userspace. Takže každý paket, kterým se OpenVPN zabývá, musí přes ono virtuální rozhraní z kernelu do userspace, tam se šifruje a dešifruje (a otázka je, jak efektivně, protože program v userspace prostě nemá žádnou možnost rozhodovat, na kterém procesoru zrovna běží a jestli bude jeho manipulace s pakety výhodná z hlediska cache) a nakonec následuje další kopie z userspace zpátky do kernelu.
Naproti tomu IPSec je prostě součástí síťového stacku přímo v kernelu. Tím pádem zdaleka nemusí tolikrát kopírovat data sem a tam a může pracovat mnohem efektivněji z hlediska cache. (Například může všechny vrstvy síťových protokolů, včetně IPSec, zpracovat tentýž procesor, který přijal původní interrupt od síťovky, čímž se zásadně ušetří čas i energie, nedochází k několika context-switchům kvůli (skoro) každému paketu a nepřepisují se úplně zbytečně cache.)
OpenVPN je jakási složitá tlustá vrstva, která si napřed nad L3 sítí naváže klasickou L4 komunikaci a uvnitř toho komunikačního kanálu pak provozuje v podstatě něco jako virtuální L2 bridge (no, s trochou nadsázky, podle toho, jakou konfiguraci člověk zvolí). Až si jeden říká, what can possibly go wrong.
V kontrastu s tímhle se IPSec prostě od začátku do konce tváří jako úplně normální L3 vrstva, která „jenom“ mění způsob interpretace některých paketů z/do některých rozsahů adres. Nehraje si tedy na virtuální rozhraní. Dovede selektivně a transparentně (bez nutnosti vědět o nějakém speciálním zařízení a o jeho adresách) zabezpečit například komunikaci s různými „spřátelenými“ sítěmi. Není potřeba explicitně zakazovat nešifrovanou komunikaci pro případ, kdy náhodou OpenVPN neběží nebo virtuální rozhraní zkrátka z nějakého důvodu není k dispozici, a vůbec tak celkově ubude spousta podivných krajních případů.
S kompatibilitou napříč různými systémy je na tom IPSec zhruba stejně jako OpenVPN.
Myslím si, že pokud někdo navrhuje nějaké VPN řešení od píky, neměl byc se nechat zmást tím VPN v názvu OpenVPN a prostě by tam měl dát místo toho IPSec, pokud nemá nějaký zásadní technický důvod k použití OpenVPN. Takový důvod si ale u nově navrhované sítě, která nemusí zajišťovat kompatibilitu s nějakou existující konfigurací klientů, neumím představit.
Tiskni
Sdílej: