Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Microsoft se vyhnul pokutě od Evropské komise za zneužívání svého dominantního postavení na trhu v souvislosti s aplikací Teams. S komisí se dohodl na závazcích, které slíbil splnit. Unijní exekutivě se nelíbilo, že firma svazuje svůj nástroj pro chatování a videohovory Teams se sadou kancelářských programů Office. Microsoft nyní slíbil jasné oddělení aplikace od kancelářských nástrojů, jako jsou Word, Excel a Outlook. Na Microsoft si
… více »Samba (Wikipedie), svobodná implementace SMB a Active Directory, byla vydána ve verzi 4.23.0. Počínaje verzí Samba 4.23 jsou unixová rozšíření SMB3 ve výchozím nastavení povolena. Přidána byla podpora SMB3 přes QUIC. Nová utilita smb_prometheus_endpoint exportuje metriky ve formátu Prometheus.
Co je lepsie TUN, alebo TAP.
V podstatě ani jedno. Obojí je bída s nouzí ve srovnání se IPSec. Doporučuji vybodnout se na OpenVPN a podobné hračky a nastavit si IPSec. K tomu účelu používám strongswan. (Některé distribuce mají libreswan, openswan a kdovícoještě, ale cokoliv z toho by mělo hravě strčit OpenVPN do kapsy.)
Jakkoliv je OpenVPN uznávané a dokonce už i oficiálně standardizované řešení (co se protokolu týká), nikdy se nezbaví té ošklivé konfigurace s démonem v userspace. Takže každý paket, kterým se OpenVPN zabývá, musí přes ono virtuální rozhraní z kernelu do userspace, tam se šifruje a dešifruje (a otázka je, jak efektivně, protože program v userspace prostě nemá žádnou možnost rozhodovat, na kterém procesoru zrovna běží a jestli bude jeho manipulace s pakety výhodná z hlediska cache) a nakonec následuje další kopie z userspace zpátky do kernelu.
Naproti tomu IPSec je prostě součástí síťového stacku přímo v kernelu. Tím pádem zdaleka nemusí tolikrát kopírovat data sem a tam a může pracovat mnohem efektivněji z hlediska cache. (Například může všechny vrstvy síťových protokolů, včetně IPSec, zpracovat tentýž procesor, který přijal původní interrupt od síťovky, čímž se zásadně ušetří čas i energie, nedochází k několika context-switchům kvůli (skoro) každému paketu a nepřepisují se úplně zbytečně cache.)
OpenVPN je jakási složitá tlustá vrstva, která si napřed nad L3 sítí naváže klasickou L4 komunikaci a uvnitř toho komunikačního kanálu pak provozuje v podstatě něco jako virtuální L2 bridge (no, s trochou nadsázky, podle toho, jakou konfiguraci člověk zvolí). Až si jeden říká, what can possibly go wrong. V kontrastu s tímhle se IPSec prostě od začátku do konce tváří jako úplně normální L3 vrstva, která „jenom“ mění způsob interpretace některých paketů z/do některých rozsahů adres. Nehraje si tedy na virtuální rozhraní. Dovede selektivně a transparentně (bez nutnosti vědět o nějakém speciálním zařízení a o jeho adresách) zabezpečit například komunikaci s různými „spřátelenými“ sítěmi. Není potřeba explicitně zakazovat nešifrovanou komunikaci pro případ, kdy náhodou OpenVPN neběží nebo virtuální rozhraní zkrátka z nějakého důvodu není k dispozici, a vůbec tak celkově ubude spousta podivných krajních případů.
S kompatibilitou napříč různými systémy je na tom IPSec zhruba stejně jako OpenVPN.
Myslím si, že pokud někdo navrhuje nějaké VPN řešení od píky, neměl byc se nechat zmást tím VPN v názvu OpenVPN a prostě by tam měl dát místo toho IPSec, pokud nemá nějaký zásadní technický důvod k použití OpenVPN. Takový důvod si ale u nově navrhované sítě, která nemusí zajišťovat kompatibilitu s nějakou existující konfigurací klientů, neumím představit.
Tiskni
Sdílej: