Byl vydán AlmaLinux OS 10 s kódovým názvem Purple Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Na rozdíl od Red Hat Enterprise Linuxu 10 nadále podporuje x86-64-v2.
Byl vydán Mozilla Firefox 139.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 139 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu 2024. Zúčastnilo se více než 7000 uživatelů. Téměř 93 % z nich například používá uživatelské rozhraní v angličtině.
Lukáš Růžička v článku RamaLama aneb vyháníme lamy na vlastní louku na MojeFedora.cz představuje open source nástroj RamaLama umožňující spouštět jazykové modely v izolovaných OCI kontejnerech, a to bezpečně, bez potřeby mít root přístup k počítači, s podporou GPU či CPU a bez zbytečných obtížností kolem.
Byl vydán Sublime Text 4 Build 4200. Sublime Text (Wikipedie) je proprietární multiplatformní editor textových souborů a zdrojových kódů. Ke stažení a k vyzkoušení je zdarma. Pro další používání je nutná licence v ceně 99 dolarů. Spolu se Sublime Merge je cena 168 dolarů.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.12.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.5. Přehled novinek v Changelogu.
Po 25 letech s číslem 329 končí linuxový časopis Linux Format (Wikipedie, reddit, 𝕏).
Immich z balíčků open source aplikací FUTO je alternativa k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí. Umožňuje vlastní hosting serveru Immich. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.14 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.15. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Co je lepsie TUN, alebo TAP.
V podstatě ani jedno. Obojí je bída s nouzí ve srovnání se IPSec. Doporučuji vybodnout se na OpenVPN a podobné hračky a nastavit si IPSec. K tomu účelu používám strongswan. (Některé distribuce mají libreswan, openswan a kdovícoještě, ale cokoliv z toho by mělo hravě strčit OpenVPN do kapsy.)
Jakkoliv je OpenVPN uznávané a dokonce už i oficiálně standardizované řešení (co se protokolu týká), nikdy se nezbaví té ošklivé konfigurace s démonem v userspace. Takže každý paket, kterým se OpenVPN zabývá, musí přes ono virtuální rozhraní z kernelu do userspace, tam se šifruje a dešifruje (a otázka je, jak efektivně, protože program v userspace prostě nemá žádnou možnost rozhodovat, na kterém procesoru zrovna běží a jestli bude jeho manipulace s pakety výhodná z hlediska cache) a nakonec následuje další kopie z userspace zpátky do kernelu.
Naproti tomu IPSec je prostě součástí síťového stacku přímo v kernelu. Tím pádem zdaleka nemusí tolikrát kopírovat data sem a tam a může pracovat mnohem efektivněji z hlediska cache. (Například může všechny vrstvy síťových protokolů, včetně IPSec, zpracovat tentýž procesor, který přijal původní interrupt od síťovky, čímž se zásadně ušetří čas i energie, nedochází k několika context-switchům kvůli (skoro) každému paketu a nepřepisují se úplně zbytečně cache.)
OpenVPN je jakási složitá tlustá vrstva, která si napřed nad L3 sítí naváže klasickou L4 komunikaci a uvnitř toho komunikačního kanálu pak provozuje v podstatě něco jako virtuální L2 bridge (no, s trochou nadsázky, podle toho, jakou konfiguraci člověk zvolí). Až si jeden říká, what can possibly go wrong. V kontrastu s tímhle se IPSec prostě od začátku do konce tváří jako úplně normální L3 vrstva, která „jenom“ mění způsob interpretace některých paketů z/do některých rozsahů adres. Nehraje si tedy na virtuální rozhraní. Dovede selektivně a transparentně (bez nutnosti vědět o nějakém speciálním zařízení a o jeho adresách) zabezpečit například komunikaci s různými „spřátelenými“ sítěmi. Není potřeba explicitně zakazovat nešifrovanou komunikaci pro případ, kdy náhodou OpenVPN neběží nebo virtuální rozhraní zkrátka z nějakého důvodu není k dispozici, a vůbec tak celkově ubude spousta podivných krajních případů.
S kompatibilitou napříč různými systémy je na tom IPSec zhruba stejně jako OpenVPN.
Myslím si, že pokud někdo navrhuje nějaké VPN řešení od píky, neměl byc se nechat zmást tím VPN v názvu OpenVPN a prostě by tam měl dát místo toho IPSec, pokud nemá nějaký zásadní technický důvod k použití OpenVPN. Takový důvod si ale u nově navrhované sítě, která nemusí zajišťovat kompatibilitu s nějakou existující konfigurací klientů, neumím představit.
Tiskni
Sdílej: