Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Národní politiku koordinovaného zveřejňování zranitelností (pdf), jejímž cílem je nejen zvyšování bezpečnosti produktů informačních a komunikačních technologií (ICT), ale také ochrana objevitelů zranitelností před negativními právními dopady. Součástí je rovněž vytvoření „koordinátora pro účely CVD“, jímž je podle nového zákona o kybernetické … více »
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.12. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost System76 vydala Pop!_OS 24.04 LTS s desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Byla vydána verze 1.92.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2024. Oceněni byli Andy Wingo, jeden ze správců GNU Guile, Alx Sa za příspěvky do Gimpu a Govdirectory jako společensky prospěšný projekt.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-12 aneb Eclipse 4.38. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
U příležitosti oslav osmi let prací na debianím balíčku vyšlo GPXSee 15.6. Nová verze přináší především podporu pro geotagované MP4 soubory, včetně GoPro videí. Kdo nechce čekat, až nová verze dorazí do jeho distribuce, nalezne zdrojové kódy na GitHubu.
Monado, tj. multiplatformní open source implementace standardu OpenXR specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro virtuální realitu (VR) a rozšířenou realitu (AR), bylo vydáno ve verzi 25.1.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána listopadová aktualizace aneb nová verze 1.107 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.107 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Co je lepsie TUN, alebo TAP.
V podstatě ani jedno. Obojí je bída s nouzí ve srovnání se IPSec. Doporučuji vybodnout se na OpenVPN a podobné hračky a nastavit si IPSec. K tomu účelu používám strongswan. (Některé distribuce mají libreswan, openswan a kdovícoještě, ale cokoliv z toho by mělo hravě strčit OpenVPN do kapsy.)
Jakkoliv je OpenVPN uznávané a dokonce už i oficiálně standardizované řešení (co se protokolu týká), nikdy se nezbaví té ošklivé konfigurace s démonem v userspace. Takže každý paket, kterým se OpenVPN zabývá, musí přes ono virtuální rozhraní z kernelu do userspace, tam se šifruje a dešifruje (a otázka je, jak efektivně, protože program v userspace prostě nemá žádnou možnost rozhodovat, na kterém procesoru zrovna běží a jestli bude jeho manipulace s pakety výhodná z hlediska cache) a nakonec následuje další kopie z userspace zpátky do kernelu.
Naproti tomu IPSec je prostě součástí síťového stacku přímo v kernelu. Tím pádem zdaleka nemusí tolikrát kopírovat data sem a tam a může pracovat mnohem efektivněji z hlediska cache. (Například může všechny vrstvy síťových protokolů, včetně IPSec, zpracovat tentýž procesor, který přijal původní interrupt od síťovky, čímž se zásadně ušetří čas i energie, nedochází k několika context-switchům kvůli (skoro) každému paketu a nepřepisují se úplně zbytečně cache.)
OpenVPN je jakási složitá tlustá vrstva, která si napřed nad L3 sítí naváže klasickou L4 komunikaci a uvnitř toho komunikačního kanálu pak provozuje v podstatě něco jako virtuální L2 bridge (no, s trochou nadsázky, podle toho, jakou konfiguraci člověk zvolí). Až si jeden říká, what can possibly go wrong.
V kontrastu s tímhle se IPSec prostě od začátku do konce tváří jako úplně normální L3 vrstva, která „jenom“ mění způsob interpretace některých paketů z/do některých rozsahů adres. Nehraje si tedy na virtuální rozhraní. Dovede selektivně a transparentně (bez nutnosti vědět o nějakém speciálním zařízení a o jeho adresách) zabezpečit například komunikaci s různými „spřátelenými“ sítěmi. Není potřeba explicitně zakazovat nešifrovanou komunikaci pro případ, kdy náhodou OpenVPN neběží nebo virtuální rozhraní zkrátka z nějakého důvodu není k dispozici, a vůbec tak celkově ubude spousta podivných krajních případů.
S kompatibilitou napříč různými systémy je na tom IPSec zhruba stejně jako OpenVPN.
Myslím si, že pokud někdo navrhuje nějaké VPN řešení od píky, neměl byc se nechat zmást tím VPN v názvu OpenVPN a prostě by tam měl dát místo toho IPSec, pokud nemá nějaký zásadní technický důvod k použití OpenVPN. Takový důvod si ale u nově navrhované sítě, která nemusí zajišťovat kompatibilitu s nějakou existující konfigurací klientů, neumím představit.
Tiskni
Sdílej: