Byla vydána verze 3.6 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Byla vydána nová verze 8.8 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled oprav, vylepšení a novinek v oficiálním oznámení.
Byla vydána nová major verze 11.0.0 nástroje mitmproxy určeného pro vytváření interaktivních MITM proxy pro HTTP a HTTPS komunikaci. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Vypíchnuta je plná podpora HTTP/3 a vylepšená podpora DNS.
Richard Hughes na svém blogu představil nejnovější major verzi 2.0.0 nástroje fwupd umožňujícího aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. Přehled podporovaných zařízení, nejnovějších firmwarů a zapojených výrobců na stránkách LVFS (Linux Vendor Firmware Service).
Počítačová hra Kvark (Steam) od studia Perun Creative dospěla do verze 1.0 (𝕏). Běží také na Linuxu.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.94 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.94 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
O víkendu 5. a 6. října se koná ne-konference jOpenSpace. Pokud si chcete kouzlo živých přednášek vychutnat společně s námi, sledujte live streamy: sobota a neděle. Začínáme lehce po 9 hodině ranní. Zpracované záznamy jsou obvykle k dispozici do 14 dní na našem YouTube kanále.
Hodiny s unixovým časem dnes odbily 20 000 dnů. Unixový čas je počet sekund uplynulých od půlnoci 1. ledna 1970. Dnes ve 02:00 to bylo 1 728 000 000 sekund, tj. 20 000 dnů.
Notebook NitroPad V56 od společnosti Nitrokey byl oficiálně certifikován pro Qubes OS verze 4. Qubes OS (Wikipedie) je svobodný a otevřený operační systém zaměřený na bezpečnost desktopu.
5.2.2016 18:19
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
. Problémy, často vážné, můžou nastat hlavně pokud:
1.) Zálohuji 1x za určitou časovou periodu (1x za týden nebo za měsíc, ... to je fuk, klidně i za den) a na začátku té časové zálohovací periody vyprodukuji množství velmi důležitých souborů (napíšu různé části nebo celé IT projekty a programy nebo třeba stáhnu fotky z mobilu/foťáku které v mobilu/foťáku mažu pro uvlonění místa a další používání zařízení, ale ještě jsem je nestihl vypálit na CD nebo DVD) a před dalším zálohováním mi selže systém. To se klidně může stát, pracuji pravidelně, ale občas nárazově (když mám správné nápady, inspiraci a energii), stejně tak focení a stahování a klidně může selhat systém ještě ten samý den, Linux je sice velmi stabilní robustní a kvalitní, takže většinou spíš chybou starého HW nebo neopatrného zásahu uživatele nebo špatně udělaného programu. Pokud je filesystém typu LVM, obnovit data je hotové peklo a horor.
2.) Pokud někomu jinému selže systém a řekne mi "Sprav to ať to jede, jo a měl jsem tam spousty důležitých nezálohovaných dat, tak je z tama všechna dostaň a obnov všechna a zazálohuj všechna." Pokud člověk měl LVM, je to peklo a horor.
. .
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
18.12.2018 19:12
/mnt na filmy a jiná multimediální data. Při běžných činnostech budou moci klidně spát.
Žádné rozdělení není ideální. Nejlepší je nedělit. Tahle zásada se ale v případě několika disků, které jsou různého typu, aplikuje hodně těžko… Na dnešním hardwaru člověk nepotřebuje swap, pokud nehodlá uspávat počítač na disk, a nepotřebuje an oddělený /boot, protože grub umí nabootovat bez problémů z „hlavního“ Btrfs oddílu a dokonce klidně i z LUKS oddílu uvnitř LVM.
Já například na noteboocích volím takové celkem konzervativní dělení, které má Btrfs přes maximální možnou část disku, ale má taky swap, protože uspávání na disk může být zase jednou in, jakmile někdo vymyslí, jak ho korektně provést ve spojitosti se SecureBoot, a navíc má oddělený nešifrovaný /boot, protože podpora LUKS v GRUBu zatím není příliš shovívavá k troubleshootingu a navíc nefunguje zrovna s tou LUKS konfigurací, kterou obvykle používám.
V tomhle konkrétním případě (SSD a dva disky) bych asi dal na SSD systém a minimální počet oddílů nezbytný k tomu, aby z toho firmware dokázal nabootovat, zatímco na ty dva WD disky bych dal přímo LVM (případně v kombinaci s LUKSem, podle gusta), bez jakýchkoliv oddílů, přímo na disky a přes oba disky. To pak dává docela solidní flexibilitu. Taky se dá dát přes oba disky Btrfs, který si s nestejně velkými disky poradí, ale háček je v omezeních, která rozdílná velikost disků s sebou nese. Například LVM striping přes dva disky se (při vhodně nastavené velikosti LV) dá snadno zařídit, ale nějakých těch nesymetrických 250 GB se pak už musí využít na jiný, oddělený LV. Podobně je to s Btrfs RAID0 nebo RAID1 — klasická Btrfs RAID konfigurace z toho většího disku využije jenom 750 GB. Zato Btrfs konfigurace s RAID1 metadaty a s daty alokovanými bez explicitních nároků na RAID samozřejmě využije prostor na obou discích zcela beze zbytku. To z ní dělá v jistém smyslu nejlepšího kandidáta. Jenže možná není dobré spoléhat se, že ani jeden z těch dvou disků neselže.
Ohledně Btrfs RAIDu (podle mě nejlepší řešení) se dá většina záležitostí najít na téhle wiki stránce. Konkrétní příkazy pro vytváření filesystému jsou v této sekci. Manuálnové stránky man btrfs taky rozhodně nebudou k zahození. Pokud jde o ty dva disky, ze kterých se nebootuje, v podstatě vůbec není nutné dělat na nich jakékoliv oddíly nebo vrstvy navíc; dají se přímo rovnou dát do Btrfs filesystému (tedy rovnou /dev/sdb a /dev/sdc, například).
Ohledně starších RAIDů pro filesystémy, které RAID nepodporovaly (se všemi nevýhodami, které z toho plynou) se dá najít dokumentace například u LVM. Abych ale začal od začátku, softwarový RAID byl původně nejčastěji vytvářený utilitou mdadm a konfiguraci měl v /etc/mdadm.conf. Tomu se říká/říkalo mdraid. Později se tahle funkcionalita ovšem dostala i přímo do LVM, tedy LVM začal sám nativně a bez jakéhokoliv RAIDu pod sebou poskytovat v podstatě všechno, co uměl RAID, tedy napřed něco jako RAID1/mirroring, pak RAID0/striping a pak i další RAIDy, přinejmenším 5 a 6. Tomu se říká dmraid. Tam je nastavení zpočátku úplně stejné jako u kteréhokoliv jiného LVM: Na oba disky se napřed zavolá pvcreate. Pak se z nich vyrobí jeden volume group pomocí vgcreate. Nakonec se vytvoří logical volume pomocí lvcreate, a to tak, aby dělal třeba RAID0/striping nebo něco podobného — třeba -i 2 -I 6 (jestli se nepletu) bude stripovat přes oba disky a velikost stripu bude 2^6 kB, tedy 64 kB. Všechny uvedené příkazy mají znamenitý --help a samozřejmě taky manuálové stránky.
Po éře dmraidu a mdraidu se objevily pokročilé flesystémy s checksumy, copy-on-write a (především!) s vestavěným volume managementem, například Btrfs a ZFS. A tím se konečně dostávám k současnému stavu věcí. Vytvoření Btrfs přes dva disky je jeden triviální mkfs příkaz. Člověk tam už nemusí řešit nic kolem konfigurace softwarového RAIDu. Navíc je Btrfs v každém myslitelném ohledu lepší než softwarový RAID kombinovaný se starším filesystémem. Ví totiž mnohem víc o datech, která zapisuje, a o jejich správném rozmístění. Navíc má checksumy a dovede se tedy skutečně vypořádat se situací, kdy například jeden z RAID1 disků vrací špatná data. Klasický RAID1 bez mrknutí oka vrátí špatná data, když k nim prokládané čtení náhodou dospěje. Btrfs však rozhodně ne — právě díky checksumům zjistí, že některá z replik nemluví pravdu, data načte z nepoškozené repliky a na té původní je opraví.
Tolik tedy k vytváření různých RAIDů. Nejjednodušší mi připadá vybodnout se na mdraid i dmraid a vytvořit přes oba dva disky Btrfs. Jedna možnost je vytvořit ho nesymetrický, kdy sice bude zálohovat metadata na oba disky, ale nebude číst prokládaně (To odpovídá lineárnímu RAIDu, přibližně, s mnoha Btrfs výhodami k tomu.) Tím se využije 100% místa. Druhá možnost je vyrobit na větším disku oddíl, který bude přesně stejně velký jako menší disk, a pak vytvořit symetrickou konfiguraci s RAID0 nebo RAID1 Btrfs. Tím se využije 100% throughputu obou disků (no, skoro, zkrátka aspoň dvakrát throughput toho pomalejšího), ale na tom větším disku pak zůstane těch 250 GB, které do Btrfs RAIDu patřit nebudou. Tam bys pak mohl mít třeba nějaký další oddíl na zálohování něčeho, k čemu se třeba moc často nepřistupuje, aby to nebrzdilo výkon toho RAID{0,1} „pole“. To už záleží na konkrétní situaci, k čemu to má sloužit atd.
Tato odpověď zdá se mi býti příliš arogantní. 
Zaprvé, ve výsledcích, které tohle vrací, není ani zmínka o Btrfs, což je celkem zásadní chyba. Věci neznalý čtenář by z toho mohl získat dojem, že Linux žije v době kamenné a že nemá souborový systém s volume managementem. Leč opak je pravdou.
Zadruhé, aby toho nebylo málo, většina těch howto, která se povalují na webu, používá mdadm pro vytváření RAIDu, což je beznadějně out, protože LVM umí totéž a nesrovnatelně lépe, když už člověk z nějakého důvodu chce pouze RAID zařízení bez filesystému. Ale to asi není až tak podstatné, protože Btrfs strčí do kapsy obě varianty.
Zatřetí, tazatel nikde nepsal, že chce RAID1. Možná chce lineární RAID. Možná chce RAID0.
To jen tak na vysvětlenou, proč je někdy lepší dát si práci s odpovědí než předvádět, jak se dají vygooglit zastaralé návody k zastaralým technologiím. :-P
Tiskni
Sdílej:
