Dotaz: Ideální rozdělení disků při instalaci

[Gunbuster]

Zdravím,

Mám takový možná pro Vás jednoduchý dotaz. Vždycky jsem při instalaci distribuce používal pouze 3 připojovací oddíly ( / ; /home a Swap) Mám teď upgradovaný PC a chtěl bych udělat čistou instalaci s tím že mám tři disky. Jeden SSD 64GB, jeden WD Blue 750GB a WD Black 1TB.

Poradili by ste mě jak nejlépe rozhodit oddíly na jednotlivé disky? nemysím jen ty 3 výše zmíněné, ....

Do teď jsem to měl SSD / + Swap a WD black jako /home ... myslím si ale že jsou daleko lepší možnosti s použitím více oddílů než těchto 3.

Díky za rady.

Odpovědi

[Petr Šobáň]

Podle mě pro normální použití (doma) nemá cenu něco dělit na jednom HDD.

Pokud máš HDD víc tak pak ano.

SSD na to hodit komplet OS. (swap bych nedělal není dnes třeba při rozumné velikosti ram)

A na HDD data a ten další HDD bych dal do rámečku na zálohy.

[Petr Šobáň]

PS. A nebo ty dva HDD spojit na data.

[Martin]

/boot 1 GB, zvyšok miesta LVM. Umožní ti to veľku flexibilitu pri správe miesta, ďalej ti to dovolí vytvárať snapshoty a tiež je možnosť spraviť pre vybrané LV mirror. Všetko samé užitočné veci.

[Václav "Darm" Novák]

Popřípadě btrfs a subvolumes. Akorát nevím jestli to jde rozumně použít s SSD (určit který subvolume se má nacpat na SSD)

[Lubos]

LVM - takovy smejdsky vynalez proboha nikdy!!! Dostat z LVM oddilu data pri havarii OS nebo jen LVM oddily detekovat a urcit typ, to je hotovy horor a teror a peklo!!!

[k3dAR]

uz si slysel o vynalezu jmenem zalohovani?

[Lubos]

Samozřejmě že slyšel a taky zálohuji, občas pravidelně, občas nepravidelně . Problémy, často vážné, můžou nastat hlavně pokud: 1.) Zálohuji 1x za určitou časovou periodu (1x za týden nebo za měsíc, ... to je fuk, klidně i za den) a na začátku té časové zálohovací periody vyprodukuji množství velmi důležitých souborů (napíšu různé části nebo celé IT projekty a programy nebo třeba stáhnu fotky z mobilu/foťáku které v mobilu/foťáku mažu pro uvlonění místa a další používání zařízení, ale ještě jsem je nestihl vypálit na CD nebo DVD) a před dalším zálohováním mi selže systém. To se klidně může stát, pracuji pravidelně, ale občas nárazově (když mám správné nápady, inspiraci a energii), stejně tak focení a stahování a klidně může selhat systém ještě ten samý den, Linux je sice velmi stabilní robustní a kvalitní, takže většinou spíš chybou starého HW nebo neopatrného zásahu uživatele nebo špatně udělaného programu. Pokud je filesystém typu LVM, obnovit data je hotové peklo a horor. 2.) Pokud někomu jinému selže systém a řekne mi "Sprav to ať to jede, jo a měl jsem tam spousty důležitých nezálohovaných dat, tak je z tama všechna dostaň a obnov všechna a zazálohuj všechna." Pokud člověk měl LVM, je to peklo a horor.

[Peter Golis]

A zamyslel si sa niekedy nad tým že nie je rozumné mať kritické dáta na jednom nosiči, resp. na jednom serveri alebo v jednej geolokácii?

[Lubos]

Zamyslel a praktikuji to, mam rozum, tak prece poctive a pravidelne zalohuji .

Ale problem je i tak dost velky v pripadech, kdy jak rikam:
1.) Poctive a pravidelne zalohuji, ale nekdy se stane, obcas nekdy se "podela najednou vse co muze i nemuze" (Lidove rceni: "Kdyz se s.re, tak uz kompletne, vsechno a poradne.", ale je to i jeden Murphyho zakon): velke zmeny nebo velke tvoreni velmi dulezitych nebo objemnych dat v rychlem sledu a neco se pokazi chvilku po tom nebo o chvilku driv nez stihnu zalohovat. A velky problem je na svete v pripade pouziti blbeho FS nebo blbeho deleni nebo blbe technologie, stredni nebo maly problem je to v pripade pouziti dobrych FS, dobrych deleni a dobrych technologii.
Samozrejme obvykle v pripadech, kdy tvorim, menim, nebo zachazim s velmi cennymi daty nebo velkym mnozstvim dat, obvykle zalohuji rychleji, casteji a drive, ale obcas se to proste stane, obcas proste ucinkuje rceni: "Kdyz se s.re tak vsechno poradne a kompletne.".

2. ) Nainstaluji Linux (obecne jakykoliv OS) jinemu uzivateli, poinstalacne dokonfiguruji, nastavim, doinstaluji programy a zaucim jineho uzivatele, ... a dal mu necham pouzivat jeho PC a OS a ten clovek pak pouziva PC, vubec nezalohuje nebo zalohuje malokdy, neco v systemu domrsi (Linux je sice na rozdil od jinych OS dostatecne inteligentni, stabilni, vykonny, robustni a blbuvzdorny, ale evoluce vyrabi cim dal "dokonalejsi" blbce, zvlaste maji-li root heslo tak jakakoliv sebelepsi inteligence a blbuvzdornost Linuxu s root heslem v rukou blbce stejne jako u jinych OS pada k nule) a zavola "ono se to samo zkazilo, nijak jsem na to nesahal, potrebuji to opravit a vytahnout odtud data". Ja:"A mate zalohy?" Uzivatel:"Co jsou to zalohy?" V takovych ale i vsech jinych pripadech instalace Linuxu jinym lidem se vyplati volit spise lepsi, spolehlivejsi, bezpecnejsi a stabilnejsi FS a zpusoby, je-li riziko, ze to budu opravovat zase ja, ale i kdyz to riziko neni tak pro dobro toho uzivatele i pro dobro toho cloveka co mu to bude opravovat.

Samozrejme, co nejstabilnejsi, nejlepsi, nejbezpecnejsi a nejrobustnejsi, nejrychleji a nejoptimalnejsi nejvykonnejsi reseni je vhodne volit vzdy nejen u Linuxu, ale i pokud clovek instaluje jakykoliv jiny system nez Linux (napr. Windows: zvlast C: system a zvlast D: data (pripadne dalsi oddily, oddil na programy, oddil na PageFile), povypinat zbytecne brzdici a nebezpecne Windowsi sr.cky, doinstalovat a zapnout antivir, firewall, ... , zakazat problemove rizikove aktualizace a nechat jen ty bezpecnostni, vyhnout se smejdskym deravym nebezpecnym smirovacim zbytecne hodne zravym nicneumejicicm hloupym chaotickym pomotanym blaznivym pomalym Windows 10 a pouzit jinou lepsi verzi (mnohokrat lepsi je uplne kazda), ...) at uz instaluje sobe nebo komukoliv jinemu .

[karkulka]

Neexistuje zadne idealni rozdeleni disku, vzdy zalezi na tom, co tam chces delat a co tam budes mit za data. Napr. pro svoji domaci potrebu bych si dal komplet vse na SSD, swap bych nedaval vubec a dalsi disky bych si pripojil treba jako /data a tam si daval ruzny bordel.

[solution]

Tohle je ta správná odpověď!

[Kit]

Všechny 3 oddíly bych dal na SSD.

Ty 2 disky bych připojil přes /mnt na filmy a jiná multimediální data. Při běžných činnostech budou moci klidně spát.

[Andrej]

Žádné rozdělení není ideální. Nejlepší je nedělit. Tahle zásada se ale v případě několika disků, které jsou různého typu, aplikuje hodně těžko… Na dnešním hardwaru člověk nepotřebuje swap, pokud nehodlá uspávat počítač na disk, a nepotřebuje an oddělený /boot, protože grub umí nabootovat bez problémů z „hlavního“ Btrfs oddílu a dokonce klidně i z LUKS oddílu uvnitř LVM.

Já například na noteboocích volím takové celkem konzervativní dělení, které má Btrfs přes maximální možnou část disku, ale má taky swap, protože uspávání na disk může být zase jednou in, jakmile někdo vymyslí, jak ho korektně provést ve spojitosti se SecureBoot, a navíc má oddělený nešifrovaný /boot, protože podpora LUKS v GRUBu zatím není příliš shovívavá k troubleshootingu a navíc nefunguje zrovna s tou LUKS konfigurací, kterou obvykle používám.

V tomhle konkrétním případě (SSD a dva disky) bych asi dal na SSD systém a minimální počet oddílů nezbytný k tomu, aby z toho firmware dokázal nabootovat, zatímco na ty dva WD disky bych dal přímo LVM (případně v kombinaci s LUKSem, podle gusta), bez jakýchkoliv oddílů, přímo na disky a přes oba disky. To pak dává docela solidní flexibilitu. Taky se dá dát přes oba disky Btrfs, který si s nestejně velkými disky poradí, ale háček je v omezeních, která rozdílná velikost disků s sebou nese. Například LVM striping přes dva disky se (při vhodně nastavené velikosti LV) dá snadno zařídit, ale nějakých těch nesymetrických 250 GB se pak už musí využít na jiný, oddělený LV. Podobně je to s Btrfs RAID0 nebo RAID1 — klasická Btrfs RAID konfigurace z toho většího disku využije jenom 750 GB. Zato Btrfs konfigurace s RAID1 metadaty a s daty alokovanými bez explicitních nároků na RAID samozřejmě využije prostor na obou discích zcela beze zbytku. To z ní dělá v jistém smyslu nejlepšího kandidáta. Jenže možná není dobré spoléhat se, že ani jeden z těch dvou disků neselže.

[Gunbuster]

ta poslední varianta se mě celkem zamlouvá, ale nikdy jsem RAID nekonfiguroval, nenašel bys někde odkaz na návod jak na to ?

[Andrej]

Ohledně Btrfs RAIDu (podle mě nejlepší řešení) se dá většina záležitostí najít na téhle wiki stránce. Konkrétní příkazy pro vytváření filesystému jsou v této sekci. Manuálnové stránky man btrfs taky rozhodně nebudou k zahození. Pokud jde o ty dva disky, ze kterých se nebootuje, v podstatě vůbec není nutné dělat na nich jakékoliv oddíly nebo vrstvy navíc; dají se přímo rovnou dát do Btrfs filesystému (tedy rovnou /dev/sdb a /dev/sdc, například).

Ohledně starších RAIDů pro filesystémy, které RAID nepodporovaly (se všemi nevýhodami, které z toho plynou) se dá najít dokumentace například u LVM. Abych ale začal od začátku, softwarový RAID byl původně nejčastěji vytvářený utilitou mdadm a konfiguraci měl v /etc/mdadm.conf. Tomu se říká/říkalo mdraid. Později se tahle funkcionalita ovšem dostala i přímo do LVM, tedy LVM začal sám nativně a bez jakéhokoliv RAIDu pod sebou poskytovat v podstatě všechno, co uměl RAID, tedy napřed něco jako RAID1/mirroring, pak RAID0/striping a pak i další RAIDy, přinejmenším 5 a 6. Tomu se říká dmraid. Tam je nastavení zpočátku úplně stejné jako u kteréhokoliv jiného LVM: Na oba disky se napřed zavolá pvcreate. Pak se z nich vyrobí jeden volume group pomocí vgcreate. Nakonec se vytvoří logical volume pomocí lvcreate, a to tak, aby dělal třeba RAID0/striping nebo něco podobného — třeba -i 2 -I 6 (jestli se nepletu) bude stripovat přes oba disky a velikost stripu bude 2^6 kB, tedy 64 kB. Všechny uvedené příkazy mají znamenitý --help a samozřejmě taky manuálové stránky.

Po éře dmraidu a mdraidu se objevily pokročilé flesystémy s checksumy, copy-on-write a (především!) s vestavěným volume managementem, například Btrfs a ZFS. A tím se konečně dostávám k současnému stavu věcí. Vytvoření Btrfs přes dva disky je jeden triviální mkfs příkaz. Člověk tam už nemusí řešit nic kolem konfigurace softwarového RAIDu. Navíc je Btrfs v každém myslitelném ohledu lepší než softwarový RAID kombinovaný se starším filesystémem. Ví totiž mnohem víc o datech, která zapisuje, a o jejich správném rozmístění. Navíc má checksumy a dovede se tedy skutečně vypořádat se situací, kdy například jeden z RAID1 disků vrací špatná data. Klasický RAID1 bez mrknutí oka vrátí špatná data, když k nim prokládané čtení náhodou dospěje. Btrfs však rozhodně ne — právě díky checksumům zjistí, že některá z replik nemluví pravdu, data načte z nepoškozené repliky a na té původní je opraví.

Tolik tedy k vytváření různých RAIDů. Nejjednodušší mi připadá vybodnout se na mdraid i dmraid a vytvořit přes oba dva disky Btrfs. Jedna možnost je vytvořit ho nesymetrický, kdy sice bude zálohovat metadata na oba disky, ale nebude číst prokládaně (To odpovídá lineárnímu RAIDu, přibližně, s mnoha Btrfs výhodami k tomu.) Tím se využije 100% místa. Druhá možnost je vyrobit na větším disku oddíl, který bude přesně stejně velký jako menší disk, a pak vytvořit symetrickou konfiguraci s RAID0 nebo RAID1 Btrfs. Tím se využije 100% throughputu obou disků (no, skoro, zkrátka aspoň dvakrát throughput toho pomalejšího), ale na tom větším disku pak zůstane těch 250 GB, které do Btrfs RAIDu patřit nebudou. Tam bys pak mohl mít třeba nějaký další oddíl na zálohování něčeho, k čemu se třeba moc často nepřistupuje, aby to nebrzdilo výkon toho RAID{0,1} „pole“. To už záleží na konkrétní situaci, k čemu to má sloužit atd.

[GeorgeWH]

ale samozrejme ze by sa nasiel. tu je http://bfy.tw/46uE

[Andrej]

Tato odpověď zdá se mi býti příliš arogantní.

Zaprvé, ve výsledcích, které tohle vrací, není ani zmínka o Btrfs, což je celkem zásadní chyba. Věci neznalý čtenář by z toho mohl získat dojem, že Linux žije v době kamenné a že nemá souborový systém s volume managementem. Leč opak je pravdou.

Zadruhé, aby toho nebylo málo, většina těch howto, která se povalují na webu, používá mdadm pro vytváření RAIDu, což je beznadějně out, protože LVM umí totéž a nesrovnatelně lépe, když už člověk z nějakého důvodu chce pouze RAID zařízení bez filesystému. Ale to asi není až tak podstatné, protože Btrfs strčí do kapsy obě varianty.

Zatřetí, tazatel nikde nepsal, že chce RAID1. Možná chce lineární RAID. Možná chce RAID0.

To jen tak na vysvětlenou, proč je někdy lepší dát si práci s odpovědí než předvádět, jak se dají vygooglit zastaralé návody k zastaralým technologiím. :-P

[kamowski]

inšpirácia k zamysleniu: kuk :)

[pavele]

Kde se tu vzal ten rok 2016?

[k3dAR]

Lubos ho vyhrabal, asi mel potrebu sdelit ze nezalohuje

[Peter Golis]

Obávam sa že podľa Lubošovej reakcie mu odišiel NAS na ktorý archivoval údaje. A ten nemal odzálohovaný.

(Single Point Of Failure)

[Lubos]

Ja bych nejlepe s nejlepsim moznym vedomim a svedomim rozdelil takto (velikosti oddilu jsou pouze orientacni, zavisi na Tvem zpusobu vyuzivani Tveho operacniho systemu):

• WD Black 1TB:
  - /home - cely disk po odecteni velikosti swapu,
  - swap - velky asi jako je velikost RAM, pokud chces pouzivat uspavani na disk tak mozna 1.5 nasobek velikosti RAM
• SSD 64GB: / - 64GB
  I kdyz spise je vetsinou z vice duvodu lepsi rozdelit zvlast (velikosti jsou pri vytvoreni vsech oddilu, jen orientacni, zavisi na Tvem zpusobu vyuzivani Tveho systemu):
  - /boot asi 500MB az 2GB (vic nez 2GB by fakt snad vubec nemelo byt potreba),
  - / asi 5-10GB,
  - /var asi 5-15GB,
  - /usr asi 20-60GB (obvykle dobre mit jako nejvetsi oddil z celeho disku, obvykle spotrebuje nejvetsi prostor),
  - /tmp asi 5-10GB
• WD Blue 750GB: na data, rozsireni "/home", dodatecne uloziste, zalohy: neco jako /media/data, /media/zaloha, /media/dalsidisk, /media/prosteNejakyNazev - 750GB

- swap a celkove jakakoliv data ktera se hodne casto zapisuji/prepisuji/meni/mazou bych urcite nedaval na SSD z technickych hardwarovych duvodu technologie SSD, protoze SSD nemaji rady caste prepisy/zapisy/zmeny/mazani dat - SSD se zapisy/prepisy/zmenami opotrebovaji, poskozuji a trpi mnohem vice a mnohem rychleji nez plotnove HDD, drasticky to snizuje zivotnost SSD rychleji nez HDD.
- swap by slo klidne soupnout i na WD Blue 750GB vedle oddilu /media/nejakyNazev, ale ja bych ho strcil spis na WD Black 1TB vedle /home kvuli tomu, ze WD Blue nemusis (neni nutne) mit pripojen trvale, ale muzes ho pripojit jen v pripade potreby, zalezi na Tvem zpusobu vyuzivani systemu a PC.