KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Řešení dotazu:
Máme server (A) a server (B), potřebujeme propojit jejich síť do LAN přes tunel..Jedina veta, ktera dava smysl.. Bud Vam poskytovatel protuneluje VLAN, nebo to budete muset do neceho zabalit napriklad GRE, nebo L2TP. Mimochodem "nefunguje" neni odpoved..
Dotaz tak, jak je napsaný, nedává moc smysl. Napadají mne přinejmenším dvě interpretace:
1. Máte dvě lokální sítě a chcete je propojit tak, aby vám mezi nimi fungovalo všechno "jako kdybyste to propojil přímo drátem". Na to existují různé nástroje, v současné době bych asi doporučil vxlan, což je protokol, který byl navržen přesně pro tyhle účely. Samozřejmě je potřeba ten tunel nějak zabezpečit (např. IPsec - ale stačí cokoli, co umí tunelovat UDP provoz mezi jednou dvojicí portů).
Máte dvě lokální sítě používající adresy z rezervovaných rozsahů, stačilo by vám je proroutovat (nepotřebujete transparentnost až na úroveň ethernetu), ale bohužel používají kolidující rozsahy adres. To lze řešit tak, že budete oběma směry překládat adresy tak, že se pro každou síť bude ta druhá mapovat na nějaký jiný rozsah. Ne všem protokolům se to ale bude líbit (obecně bude mít problémy cokoli, co používá adresy i někde v aplikačním protokolu, jako u každého NATu). Ačkoli se to možná na začátku nezdá, v praxi je z dlouhodobého hlediska většinou nejlepší prostě jednu z těch dvou sítí přečíslovat.
Samozřejmě je ale možné, že jste myslel něco úplně jiného. Takže zkuste napsat pořádně, co vlastně potřebujete.
Všechny odpovědi jsme zvažovali.
Zvažoval jste i tuhle? "Takže zkuste napsat pořádně, co vlastně potřebujete." Jestli ano, škoda, že jste ji zavrhl.
#udp
iptables -t nat -A PREROUTING -d veřejná_ip_openvpn_serveru -p udp --dport 27015 -j DNAT --to-dest 172.27.22.2:27015
iptables -t nat -A POSTROUTING -d 172.27.22.2 -p udp --dport 27015 -j SNAT --to-source veřejná_ip_openvpn_serveru
#tcp
iptables -t nat -A PREROUTING -d veřejná_ip_openvpn_serveru -p tcp --dport 27015 -j DNAT --to-dest 172.27.22.2:27015
iptables -t nat -A POSTROUTING -d 172.27.22.2 -p tcp --dport 27015 -j SNAT --to-source veřejná_ip_openvpn_serveru
predstava ze to vubec funguje je zarazejici. Hlavne ten POSTROUTING.
PREROUTING je spravne.
Ten postrouting by mel vypadat asi takto
iptables -t nat -A POSTROUTING -s 172.27.22.2 -j SNAT --to-source veřejná_ip_openvpn_serverua staci vam pouze jeden. zamysli se jak ti chodi packety a potom se pozastav nad tim co jsi v tom POSTROUTINGU napsal ty a co ja. Idealni by bylo pokud by sis na tom serveru pustil tcpdump a krasne by jsi to tam videl.
iptables -t nat -A POSTROUTING -d 172.27.22.2 -j SNAT --to-source interni_vpn_ip_openvpn_serveruaby mu odpoved z virtualu sla ven pres branu pres kterou prisel dotaz. Ale tohle reseni je dost nevhodny a da se pouzit tak maximalne na sluzbu navazovanou jen zvenku, navic pokud mi nevadi, ze nebudu znat verejnou IP odkud to prislo. Pri zamyslenym pouziti se to muze chovat dost nepredvidatelne, coz se asi v tuhle chvili deje. V ramci testovani bych dve brany vypustil a virtualu nastavil napevno branu pres VPN. Pak bych zjistoval, jak se to chova z pohledu funkcnosti a odezvy, jestli tomu VPN nevadi a pak teprve bych se snazil zprovoznit pristup na virtual pres obe verejny IP.
CounterStrike klient --------> Debian server --------> Windows server
Puvodni verejna IP Nova IP, je zde verejna ?
Na to staci pouze DNAT portu na serveru debian na ten novy server, klidne muze byt i s verejnou IP a ani nepotrebujete VPN
Především mi přijde diskutabilní už sám nápad přístup na herní server, u kterého - pokud vím - jde především a skoro výhradně o latence, tlačit přes tunel do jiné lokality a dobrovolně tak přidávat zbytečné milisekundy (to v ideálním případě) navíc. Tím spíš, že podle
Server vše stíhá, ale jakmile na RDP spustím například nějakou webovou stránku, tak okamžitě VPN kolabuje. Linka je 100 Mbps.
(ať už je "RDP" cokoli) tam někde ještě bude nějaké úzké hrdlo s dlouhým bufferem a bez nějakého aspoň základního opatření, které by zabránilo bufferbloatu.
Když tam dá jen DNAT, tak se stane to, že server na novém IP bude pakety posílat přímo zpět na klienta a ten ty pakety zahodí, protože ty pakety budou mít jinou zdrojovou adresu než očekává.A proto se používá SNAT+DNAT. Jedná se o triviální TCP/UDP proxy setup, na který stačí pár pravidel v iptables. Používá se například když člověk potřebuje přenést traffic ze staré destinace na novou dřív než zajistí změny v DNS a dalších systémech.
Bohužel nemáme technologie Cisco, které by toto spojení jistě usnadnili.
Tahle víra, že všemocné Cisco řeší všechny problémy za všech okolností nejlépe, jak to jen lze, mne nepřestává fascinovat. Vzpomínám si na jednoho Cisco Certified Cosi, který když nebyl schopen přijít na to, proč je mnou navrhované efektivnější řešení problému špatně (skutečný důvod byl že špatně nebylo), prohlásil: "Přece kdyby to bylo k něčemu dobré, tak by to to Cisco nabízelo taky." :-)
Tiskni
Sdílej: