Apple představil (YouTube) telefony iPhone 17 Pro a iPhone 17 Pro Max, iPhone 17 a iPhone Air, sluchátka AirPods Pro 3 a hodinky Watch Series 11, Watch SE 3 a Watch Ultra 3.
Realtimová strategie Warzone 2100 (Wikipedie) byla vydána ve verzi 4.6.0. Podrobný přehled novinek, změn a oprav v ChangeLogu na GitHubu. Nejnovější verzi Warzone 2100 lze již instalovat také ze Snapcraftu a Flathubu.
Polské vývojářské studio CD Projekt Red publikovalo na Printables.com 3D modely z počítačové hry Cyberpunk 2077.
Organizátoři konference LinuxDays 2025 vydali program a zároveň otevřeli registrace. Akce se uskuteční 4. a 5. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích, kde vás čekají přednášky, workshopy, stánky a spousta šikovných lidí. Vstup na akci je zdarma.
Uživatelé komunikátoru Signal si mohou svá data přímo v Signalu bezpečně zálohovat a v případě rozbití nebo ztráty telefonu následně na novém telefonu obnovit. Zálohování posledních 45 dnů je zdarma. Nad 45 dnů je zpoplatněno částkou 1,99 dolaru měsíčně.
Server Groklaw, zaměřený na kauzy jako právní spory SCO týkající se Linuxu, skončil před 12 lety, resp. doména stále existuje, ale web obsahuje spam propagující hazardní hry. LWN.net proto v úvodníku připomíná důležitost zachovávání komunitních zdrojů a upozorňuje, že Internet Archive je také jen jeden.
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 5.4.0: "Delší dobu se v Admineru neobjevila žádná závažná chyba, tak jsem nemusel vydávat novou verzi, až počet změn hodně nabobtnal."
V Německu slavnostně uvedli do provozu (en) nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace. Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě (TOP500). „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na
… více »V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Ten seznam kandidátů je z roku 2005. Dnes máme rok 2016.
4) ZFS -> Linux, FreeBSD, Apple OS X, Solaris + OpenIndiana
A k tomu atomické snapshoty, konečně opravdový RAID na úrovni filesystému (tedy RAID odolný proti silent data corruption, proti write hole i proti dalším kritickým nedostatkům ostatních řešení a filesystémů), checksumy dat i metadat, více replik dat i metadat (podle přání), funkce znamenitě se hodící pro zálohování a archivaci (serializace a deserializace celého filesystému), ZVOL — mechanismus umožňující alokovat uvnitř ZFS média pro jiné filesystémy, třeba i zastaralé a primitivní (ext4 a spol.) a přitom využívat datové checksumy a některé další vymoženosti moderního filesystému…
Nebýt požadavku na multiplatformnost, Btrfs by mohl být v případě Linuxu ještě mnohem lepším kandidátem. (Je totiž vždy k dispozici přímo s každým kernelem, bez nepříjemných licenčních opletaček s oddělenými zdrojáky / balíčky.) Nicméně pokud je nutná přenositelnost (například) na FreeBSD nebo OS X, ZFS je asi jasná volba.
Pokud jde o přenositelnost na Windows, tam se radí těžko, protože Windows prostě tradičně vůbec nic neumí.
Podle seznamu kandidátů tazatele jsem nabyl dojmu, že nekompatibilita s Windows (konkrétně u bodu 3, XFS) by nakonec mohla být přijatelná. Kromě toho, s nekompatibilitou to není až tak horké, protože nějaká pseudopodpora pomocí virtuálního stroje se dá zařídit vždycky. To samozřejmě platí i pro ZFS.
Ne, UFS by nedával větší smysl, protože nemá checksumy dat i metadat, nemá vestavěný RAID s odolností proti silent data corruption a nemá atomické snapshoty, kromě jiného — seznam výhod ZFS je samozřejmě mnohem delší.
Právě zmíněné vlastnosti v podstatě určují, zda je filesystém jednou nohou zamrzlý ve 20. století, tedy v dobách malých a pomalých disků, v dobách fsck a v dobách jednodiskových konfigurací či proprietárních RAID řadičů funkčních za dobrého počasí, nebo zda jeho nasazení dává smysl i v současnosti, kdy máme disky desettisíckrát větší než v roce 1996 a přesto chceme, aby se každý zapsaný bit zachoval bez chyby s pravděpodobností hraničící s jistotou, pokud nepřijde tsunami.
po pripojeni USB zarizeniA v tom je ten problém. Zálohovací server připojený do sítě je mnohem jednodušší řešení, než robot, který bude připojovat USB disky.
nebo ho mit stale pripojenePokud bude ten disk trvale připojený, pravděpodobně nebude nutné řešit zálohu ze tří různých OS.
pre istotu som sa prihlasil aby bolo zrejme ze sa jedna o mna...
takze. NTFS podla mna je ok splnuje poziadavoky.
OpenBSD -> len read only
FreeBSD -> odstranena podpora s jadra uz len cez FUSE ak sa nemylim
Windows
Linux
Haiku
FAT32 asi nie to je dobre na USB,flasky, presiel som si par diskusii na nete a exfat je bud pomaly takze moji kandidati su EXT3 a NTFS
k tomu EXT3 tak EXT3 je EXT2 so zurnalom mozno nejake mensie vecsie odlisnosti EXT4 je uz zbrusu novy fs. linuxovy driver dokaze pripojit EXT2/3 cez EXT4 subsys ale FreeBSD pripoji len EXT2 a EXT3 bez zurnalu cez EXT2 driver. EXT4 nie je tam aj nejaky rozdiel v strukture dat 128 vs 256bit.
Tiskni
Sdílej: