OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Ten seznam kandidátů je z roku 2005. Dnes máme rok 2016.
4) ZFS -> Linux, FreeBSD, Apple OS X, Solaris + OpenIndiana
A k tomu atomické snapshoty, konečně opravdový RAID na úrovni filesystému (tedy RAID odolný proti silent data corruption, proti write hole i proti dalším kritickým nedostatkům ostatních řešení a filesystémů), checksumy dat i metadat, více replik dat i metadat (podle přání), funkce znamenitě se hodící pro zálohování a archivaci (serializace a deserializace celého filesystému), ZVOL — mechanismus umožňující alokovat uvnitř ZFS média pro jiné filesystémy, třeba i zastaralé a primitivní (ext4 a spol.) a přitom využívat datové checksumy a některé další vymoženosti moderního filesystému…
Nebýt požadavku na multiplatformnost, Btrfs by mohl být v případě Linuxu ještě mnohem lepším kandidátem. (Je totiž vždy k dispozici přímo s každým kernelem, bez nepříjemných licenčních opletaček s oddělenými zdrojáky / balíčky.) Nicméně pokud je nutná přenositelnost (například) na FreeBSD nebo OS X, ZFS je asi jasná volba.
Pokud jde o přenositelnost na Windows, tam se radí těžko, protože Windows prostě tradičně vůbec nic neumí.
Podle seznamu kandidátů tazatele jsem nabyl dojmu, že nekompatibilita s Windows (konkrétně u bodu 3, XFS) by nakonec mohla být přijatelná. Kromě toho, s nekompatibilitou to není až tak horké, protože nějaká pseudopodpora pomocí virtuálního stroje se dá zařídit vždycky. To samozřejmě platí i pro ZFS.
Ne, UFS by nedával větší smysl, protože nemá checksumy dat i metadat, nemá vestavěný RAID s odolností proti silent data corruption a nemá atomické snapshoty, kromě jiného — seznam výhod ZFS je samozřejmě mnohem delší.
Právě zmíněné vlastnosti v podstatě určují, zda je filesystém jednou nohou zamrzlý ve 20. století, tedy v dobách malých a pomalých disků, v dobách fsck a v dobách jednodiskových konfigurací či proprietárních RAID řadičů funkčních za dobrého počasí, nebo zda jeho nasazení dává smysl i v současnosti, kdy máme disky desettisíckrát větší než v roce 1996 a přesto chceme, aby se každý zapsaný bit zachoval bez chyby s pravděpodobností hraničící s jistotou, pokud nepřijde tsunami.
stacilo by jen downgrade jadra na <=2.6.8(?) a nepripojovat ten disk pak k Windows protoze by pri write to naborilo
po pripojeni USB zarizeniA v tom je ten problém. Zálohovací server připojený do sítě je mnohem jednodušší řešení, než robot, který bude připojovat USB disky.
nebo ho mit stale pripojenePokud bude ten disk trvale připojený, pravděpodobně nebude nutné řešit zálohu ze tří různých OS.
pre istotu som sa prihlasil aby bolo zrejme ze sa jedna o mna...
takze. NTFS podla mna je ok splnuje poziadavoky.
OpenBSD -> len read only
FreeBSD -> odstranena podpora s jadra uz len cez FUSE ak sa nemylim
Windows
Linux
Haiku
FAT32 asi nie to je dobre na USB,flasky, presiel som si par diskusii na nete a exfat je bud pomaly takze moji kandidati su EXT3 a NTFS
k tomu EXT3 tak EXT3 je EXT2 so zurnalom mozno nejake mensie vecsie odlisnosti EXT4 je uz zbrusu novy fs. linuxovy driver dokaze pripojit EXT2/3 cez EXT4 subsys ale FreeBSD pripoji len EXT2 a EXT3 bez zurnalu cez EXT2 driver. EXT4 nie je tam aj nejaky rozdiel v strukture dat 128 vs 256bit.
Tiskni
Sdílej: