Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
1. Vytvořím klíč pro certifikační autoritu CA.key. 2. Pomocí CA.key vytvořím žádost CA.csr. 3. Pomocí CA.key a CA.csr podepíšu žádost a vytvořím certifikát CA.crt 4. Vytvořím klíč pro můj webový server MUJWEB.key. 5. Pomocí MUJWEB.key vytvořím žádost MUJWEB.csr. 6. Pomocí CA.key a CA.crt podepíšu žádost MUJWEB.csr a vytvořím certifikát MUJWEB.crt 7. Vytvořím klíč pro klienta mého webového serveru KLIENT.MUJWEB.key. 8. Pomocí KLIENT.MUJWEB.key vytvořím žádost KLIENT.MUJWEB.csr. 9. Pomocí CA.key a CA.crt podepíšu žádost KLIENT.MUJWEB.csr a vytvořím certifikát KLIENT.MUJWEB.crt 10. Převedu KLIENT.MUJWEB.crt na KLIENT.MUJWEB.pk12Otázka: Je špatně, pokud vynechám body 4, 5 a 6 a pro webový server použiju CA.crt?
Řešení dotazu:
Je špatně, pokud vynechám body 4, 5 a 6 a pro webový server použiju CA.crt?Přijde mi to koncepčně divné. „Správně“ bys měl mít jednu CA, která vydá certifikáty třeba pro 5 různých serverů, a privátní klíč té CA by se na těch serverech válet neměl.
Podle toho, jak definuješ špatně.
Certifikát serveru by neměl mít nastavený CA bit, protože browsery a jiné klientské aplikace se na to můžou tvářit kysele. Jinak (obecně) může být samopodepsaný.
Pokud místo certifikátu od (své) autority použiješ přímo na serveru samopodepsaný certifikát, zaděláváš si tím na určitý „logistický“ problém. S autoritou stačí, aby měl každý klient u sebe certifikát autority. Pak může ověřovat identitu všech serverů, kterým autorita v budoucnu vydá certifikát. Se samopodepsanými certifikáty musíš nějak bezpečně dostat každý certifikát na každého klienta, aby zabezpečení dávalo smysl.
Když už tam autoritu tak nebo tak máš (pro vydávání těch klientských certifikátů), pak podle mě není důvod nepoužít ji taky pro podepsání certifikátu serveru. Ušetří to manuální distribucí toho serverového certifikátu na klienty, což je pořád drobné plus, i když každý klient musí dostat svůj klientský .p12 balíček.
openssl req -x509 -newkey rsa:4096 -keyout key.pem -out cert.pem -days 3660Záleží na tom, kde pak certifikát chcete použít - unixové servery obvykle používají OpenSSL rozhraní, takže jim bude vyhovovat certifikát a privátní klíč ve formátu OpenSSL. Pokud byste to chtěl použít ve Windows nebo v Javě, budete spíš potřebovat formát PFX/PKCS12, což je certifikát i s privátním klíčem v jednom souboru, takže to pomocí OpenSSL musíte převést. (V tom vašem kroku 10 máte chybu, pro vytvoření .pk12 vám nestačí jen certifikát, potřebujete k tomu i privátní klíč.) Pokud byste to chtěl na víc, než jen jednoduché testování, nebo byste těch certifikátů potřeboval víc (a uvažoval o vlastní autoritě), doporučuju raději upravit infrastrukturu tak, abyste mohl používat certifikáty Let's Encrypt. Se self-signed certifikáty a vlastními CA budete mít čím dál tím víc problémů - HTTP se dnes používá jako aplikační protokol, konečně se víc zabezpečuje, takže se přechází na HTTPS, a tak najednou problémy s nedůvěryhodnými certifikáty neřešíte jen v prohlížeči, ale s wgetem, curl, v Gitu, Dockeru, u spousty management konzolí atd.
example.com, použijte pro intranet adresu intranet.example.com, která se může překládat na IP adresu ve vnitřní síti a klidně se může překládat jen ve vnitřní síti. Ve veřejném DNS akorát vystavíte TXT záznam _acme-challenge.intranet.example.com, pomocí kterého to doménové jméno LE ověří.
Používat přímo IP adresy ve vnitřní síti je nešťastné, je to nepohodlné pro uživatele a když potřebujete něco změnit, musíte všem uživatelům rozeslat novou IP adresu.
Tiskni
Sdílej: