Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
cd /root/capture for f in `ls *.cfile | sort`; do rm "$f" perc=`df -H / | grep linuxroot | tr -s " " | cut -d " " -f 5 | tr -d "%"` if [ "$perc" -le 90 ]; then break fi done
for f in `ls -rt *`; do # výpis adresare v reverzním času perc=`du -s | cut -f 1` # perc je velikost adresáře if [ "$perc" -le 100000000 ]; then # je-li mensi nez 100G tak skoncit cyklus break fi rm "$f" # smazu nestarsi a pokracuji v cyklu done
perc je velikost adresářeAch jo...
Spíš bych doporučil
ls -1rt | while read f; do ... done
nebo
while read f; do done < <(ls -1rt)
aby se to nerozsypalo při mezeře ve jméno soubotu (která je bohužel celkem běžná), ale až při newline (což naštěstí až tak běžné není).
A taky bych asi nepouštěl du
na celý adresář v každé iteraci, ale odečítal velikosti (podle du
) mazaných souborů. Pokud tam jsou hardlinky, tak to sice nevyjde správně, ale to by se dalo ošetřit tak, že vnořím dva cykly do sebe, ve vnějším budu kontrolovat celý adresář a ve vnitřním jen počítat velikosti mazaných souborů.
find . -type f -a -size +1000 -a -size -1100 -printf '%T@ %s %p\n' | sort -n -k2 -r | awk -v maxsize=8887776 '{size+=$2}; size > maxsize{print $3}'S tím je možné nastavit i další užitečné věci, jako třeba mazání jen souborů určité velikosti, nebo jen do určité hloubky, prostě vše co find nabízí. -- Další rouru a xargs rm nebo while už si každý doplní sám; uvedený příkaz jen generuje list. Já bych to nejspíš udělal ještě tak, aby to zanechalo třeba prázdný soubor s příponou del, pokud bych to mazal někomu jinému.
pokud nechají expandovat seznam o tisíci položkách v argumentu příkazu for, tak bude mít shell co dělat
Pokud se nebavíme o nějakém extrémně slabém stroji, tak s tisícem položek bash rozhodně problém mít nebude. Pro jistotu jsem zkusil porovnat rychlost
for f in *; do echo "$f"; done >/dev/null ls | while read f; do echo "$f"; done >/dev/nullv adresáři s 10000 soubory (kvůli potlačení nesouvisejících vlivů na tmpfs). U prvního příkazu vycházelo průměrně 59 ms, u druhého 119 ms. I pro 100000 souborů vycházejí obě čísla přibližně desetkrát vyšší, takže poměr je pořád stejný.
find . -type f -a -size +100M -printf '%T@ %s %p\0' | sort -z -r -n -k1 | awk -v RS="\0" -v maxsize=1300000000 '{size+=$2}; size > maxsize{$1="";$2="";system("echo \047"$0"\047")}'One-liner tedy začne odstranňovat (nyní jen vytiskne) soubory z aktuálního adresáře při zaplnění adresáře soubory o velikosti nad 1.3G. Odstraňovat se budou jen soubory > 100M. \047 jsou apostrofy, které mají chránit argument před expanzí shellu (snad to funguje).
...;$2="";sub(/* /,""); printf "%s\0", $0}' | xargs -0 echotakto se spustí echo (tedy rm) jen jednou a bez shellu a všechny znaky jsou brány jako obyčejné (už žádné metaznaky není třeba ošetřovat).
Tiskni
Sdílej: