Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
cd /root/capture
for f in `ls *.cfile | sort`; do
rm "$f"
perc=`df -H / | grep linuxroot | tr -s " " | cut -d " " -f 5 | tr -d "%"`
if [ "$perc" -le 90 ]; then
break
fi
done
for f in `ls -rt *`; do
# výpis adresare v reverzním času
perc=`du -s | cut -f 1`
# perc je velikost adresáře
if [ "$perc" -le 100000000 ]; then
# je-li mensi nez 100G tak skoncit cyklus
break
fi
rm "$f"
# smazu nestarsi a pokracuji v cyklu
done
perc je velikost adresářeAch jo...
Spíš bych doporučil
ls -1rt | while read f; do
...
done
nebo
while read f; do done < <(ls -1rt)
aby se to nerozsypalo při mezeře ve jméno soubotu (která je bohužel celkem běžná), ale až při newline (což naštěstí až tak běžné není).
A taky bych asi nepouštěl du na celý adresář v každé iteraci, ale odečítal velikosti (podle du) mazaných souborů. Pokud tam jsou hardlinky, tak to sice nevyjde správně, ale to by se dalo ošetřit tak, že vnořím dva cykly do sebe, ve vnějším budu kontrolovat celý adresář a ve vnitřním jen počítat velikosti mazaných souborů.
find . -type f -a -size +1000 -a -size -1100 -printf '%T@ %s %p\n' | sort -n -k2 -r | awk -v maxsize=8887776 '{size+=$2}; size > maxsize{print $3}'
S tím je možné nastavit i další užitečné věci, jako třeba mazání jen souborů určité velikosti, nebo jen do určité hloubky, prostě vše co find nabízí. -- Další rouru a xargs rm nebo while už si každý doplní sám; uvedený příkaz jen generuje list. Já bych to nejspíš udělal ještě tak, aby to zanechalo třeba prázdný soubor s příponou del, pokud bych to mazal někomu jinému.
pokud nechají expandovat seznam o tisíci položkách v argumentu příkazu for, tak bude mít shell co dělat
Pokud se nebavíme o nějakém extrémně slabém stroji, tak s tisícem položek bash rozhodně problém mít nebude. Pro jistotu jsem zkusil porovnat rychlost
for f in *; do echo "$f"; done >/dev/null ls | while read f; do echo "$f"; done >/dev/nullv adresáři s 10000 soubory (kvůli potlačení nesouvisejících vlivů na tmpfs). U prvního příkazu vycházelo průměrně 59 ms, u druhého 119 ms. I pro 100000 souborů vycházejí obě čísla přibližně desetkrát vyšší, takže poměr je pořád stejný.
find . -type f -a -size +100M -printf '%T@ %s %p\0' | sort -z -r -n -k1 | awk -v RS="\0" -v maxsize=1300000000 '{size+=$2}; size > maxsize{$1="";$2="";system("echo \047"$0"\047")}'
One-liner tedy začne odstranňovat (nyní jen vytiskne) soubory z aktuálního adresáře při zaplnění adresáře soubory o velikosti nad 1.3G. Odstraňovat se budou jen soubory > 100M. \047 jsou apostrofy, které mají chránit argument před expanzí shellu (snad to funguje).
...;$2="";sub(/* /,""); printf "%s\0", $0}' | xargs -0 echotakto se spustí echo (tedy rm) jen jednou a bez shellu a všechny znaky jsou brány jako obyčejné (už žádné metaznaky není třeba ošetřovat).
Tiskni
Sdílej: