Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
pv /dev/zero > /dev/sdaX
Program "pv" vezme obsah souboru /dev/zero, kopíruje ho na výstup a do toho ukazuje průběh. Pokud je vstup nějak omezen (např. je to normální soubor), ukáže kolik toho má v procentech, zbývající čas atd. Pokud neví (např. vstupem je roura), ukazuje jen kolik přenesl dat. Zařízení /dev/sdaX je pak normální fyzický disk, který má nějakou velikost.
Ve výše zmíněném případě má k dispozici pv jen zařízení /dev/zero, které je nekonečné, a zapisuje na svůj standardní výstup, který by měl být (pro něj) také nekonečný.
Tak to ale není! Ve skutečnost pv (správně) zobrazil průběh tak, že počítá s celkovou velikostí /dev/sdaX! Jak je to možné? To přesměrování do zařízení přece zařídil bash, ne? Jak se pv dozví velikost něčeho, co je schované za rourou?
Díky
Řešení dotazu:
pv -s `blockdev --getsize64 /dev/sdaX` /dev/zero > /dev/sdaX
# pv /dev/zero > /dev/sdc 644MiB 0:00:12 [4,37MiB/s] [> ] 1% ETA 0:18:25(všimněte si toho odhadu času, procent apod.) Když dám mezi pv a zařízení ještě třeba gzip, tak už tam žádný odhad není.
Zeroing a disk: pv < /dev/zero > /dev/sda Note that if the input size cannot be calculated, and the output is a block device, then the size of the block device will be used and pv will automatically stop at that size as if -S had been given.
pv < soubor | další příkazy…pv se nějak domákne velikost toho vstupního souboru. Když zadám
cat soubor | pv | další příkazy…už tu velikost nezjistí. V čem je ten rozdíl? Lze nějak zjistit typ roury, co za ní „sedí“?
pv > soubor, tak shell otevře soubor a tím na něj získá file descriptor. Když pak shell spustí pv, tak mu tenhle file descriptor předá (spolu s stdin/err, co vedou na terminál), takže ve výsledku je situace stejná, jako by si pv ten soubor otevřelo samo. Pak už stačí zavolat nějaké to ioctl a zjistit, co je potřeba.
Pokud se použije |, tak shell vyrobí nepojmenovanou rouru, čímž získá dva file descriptory – jeden na začátek a druhý na konec. Stejným způsobem pak jednotlivé file descriptory předá odpovídajícím programům. Takže když pak pv chce použít ioctl jako předtím, tak je za file descriptorem roura a ne blokové zařízení.
stale si pletes dva pojmy ... roura (|) a presmerovani (> , >> , < , <<) .. U roury to fakt neni jak zjistit
Tiskni
Sdílej: