Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
pv /dev/zero > /dev/sdaX
Program "pv" vezme obsah souboru /dev/zero, kopíruje ho na výstup a do toho ukazuje průběh. Pokud je vstup nějak omezen (např. je to normální soubor), ukáže kolik toho má v procentech, zbývající čas atd. Pokud neví (např. vstupem je roura), ukazuje jen kolik přenesl dat. Zařízení /dev/sdaX je pak normální fyzický disk, který má nějakou velikost.
Ve výše zmíněném případě má k dispozici pv jen zařízení /dev/zero, které je nekonečné, a zapisuje na svůj standardní výstup, který by měl být (pro něj) také nekonečný.
Tak to ale není! Ve skutečnost pv (správně) zobrazil průběh tak, že počítá s celkovou velikostí /dev/sdaX! Jak je to možné? To přesměrování do zařízení přece zařídil bash, ne? Jak se pv dozví velikost něčeho, co je schované za rourou?
Díky
Řešení dotazu:
pv -s `blockdev --getsize64 /dev/sdaX` /dev/zero > /dev/sdaX
# pv /dev/zero > /dev/sdc 644MiB 0:00:12 [4,37MiB/s] [> ] 1% ETA 0:18:25(všimněte si toho odhadu času, procent apod.) Když dám mezi pv a zařízení ještě třeba gzip, tak už tam žádný odhad není.
Zeroing a disk: pv < /dev/zero > /dev/sda Note that if the input size cannot be calculated, and the output is a block device, then the size of the block device will be used and pv will automatically stop at that size as if -S had been given.
pv < soubor | další příkazy…pv se nějak domákne velikost toho vstupního souboru. Když zadám
cat soubor | pv | další příkazy…už tu velikost nezjistí. V čem je ten rozdíl? Lze nějak zjistit typ roury, co za ní „sedí“?
pv > soubor, tak shell otevře soubor a tím na něj získá file descriptor. Když pak shell spustí pv, tak mu tenhle file descriptor předá (spolu s stdin/err, co vedou na terminál), takže ve výsledku je situace stejná, jako by si pv ten soubor otevřelo samo. Pak už stačí zavolat nějaké to ioctl a zjistit, co je potřeba.
Pokud se použije |, tak shell vyrobí nepojmenovanou rouru, čímž získá dva file descriptory – jeden na začátek a druhý na konec. Stejným způsobem pak jednotlivé file descriptory předá odpovídajícím programům. Takže když pak pv chce použít ioctl jako předtím, tak je za file descriptorem roura a ne blokové zařízení.
stale si pletes dva pojmy ... roura (|) a presmerovani (> , >> , < , <<) .. U roury to fakt neni jak zjistit
Tiskni
Sdílej: