Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
pv /dev/zero > /dev/sdaX
Program "pv" vezme obsah souboru /dev/zero, kopíruje ho na výstup a do toho ukazuje průběh. Pokud je vstup nějak omezen (např. je to normální soubor), ukáže kolik toho má v procentech, zbývající čas atd. Pokud neví (např. vstupem je roura), ukazuje jen kolik přenesl dat. Zařízení /dev/sdaX je pak normální fyzický disk, který má nějakou velikost.
Ve výše zmíněném případě má k dispozici pv jen zařízení /dev/zero, které je nekonečné, a zapisuje na svůj standardní výstup, který by měl být (pro něj) také nekonečný.
Tak to ale není! Ve skutečnost pv (správně) zobrazil průběh tak, že počítá s celkovou velikostí /dev/sdaX! Jak je to možné? To přesměrování do zařízení přece zařídil bash, ne? Jak se pv dozví velikost něčeho, co je schované za rourou?
Díky
Řešení dotazu:
pv -s `blockdev --getsize64 /dev/sdaX` /dev/zero > /dev/sdaX
# pv /dev/zero > /dev/sdc 644MiB 0:00:12 [4,37MiB/s] [> ] 1% ETA 0:18:25(všimněte si toho odhadu času, procent apod.) Když dám mezi pv a zařízení ještě třeba gzip, tak už tam žádný odhad není.
Zeroing a disk: pv < /dev/zero > /dev/sda Note that if the input size cannot be calculated, and the output is a block device, then the size of the block device will be used and pv will automatically stop at that size as if -S had been given.
pv < soubor | další příkazy…pv se nějak domákne velikost toho vstupního souboru. Když zadám
cat soubor | pv | další příkazy…už tu velikost nezjistí. V čem je ten rozdíl? Lze nějak zjistit typ roury, co za ní „sedí“?
pv > soubor, tak shell otevře soubor a tím na něj získá file descriptor. Když pak shell spustí pv, tak mu tenhle file descriptor předá (spolu s stdin/err, co vedou na terminál), takže ve výsledku je situace stejná, jako by si pv ten soubor otevřelo samo. Pak už stačí zavolat nějaké to ioctl a zjistit, co je potřeba.
Pokud se použije |, tak shell vyrobí nepojmenovanou rouru, čímž získá dva file descriptory – jeden na začátek a druhý na konec. Stejným způsobem pak jednotlivé file descriptory předá odpovídajícím programům. Takže když pak pv chce použít ioctl jako předtím, tak je za file descriptorem roura a ne blokové zařízení.
stale si pletes dva pojmy ... roura (|) a presmerovani (> , >> , < , <<) .. U roury to fakt neni jak zjistit
Tiskni
Sdílej: