Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
pv /dev/zero > /dev/sdaX
Program "pv" vezme obsah souboru /dev/zero, kopíruje ho na výstup a do toho ukazuje průběh. Pokud je vstup nějak omezen (např. je to normální soubor), ukáže kolik toho má v procentech, zbývající čas atd. Pokud neví (např. vstupem je roura), ukazuje jen kolik přenesl dat. Zařízení /dev/sdaX je pak normální fyzický disk, který má nějakou velikost.
Ve výše zmíněném případě má k dispozici pv jen zařízení /dev/zero, které je nekonečné, a zapisuje na svůj standardní výstup, který by měl být (pro něj) také nekonečný.
Tak to ale není! Ve skutečnost pv (správně) zobrazil průběh tak, že počítá s celkovou velikostí /dev/sdaX! Jak je to možné? To přesměrování do zařízení přece zařídil bash, ne? Jak se pv dozví velikost něčeho, co je schované za rourou?
Díky Řešení dotazu:
pv -s `blockdev --getsize64 /dev/sdaX` /dev/zero > /dev/sdaX
# pv /dev/zero > /dev/sdc 644MiB 0:00:12 [4,37MiB/s] [> ] 1% ETA 0:18:25(všimněte si toho odhadu času, procent apod.) Když dám mezi pv a zařízení ještě třeba gzip, tak už tam žádný odhad není.
Zeroing a disk: pv < /dev/zero > /dev/sda Note that if the input size cannot be calculated, and the output is a block device, then the size of the block device will be used and pv will automatically stop at that size as if -S had been given.
pv < soubor | další příkazy…pv se nějak domákne velikost toho vstupního souboru. Když zadám
cat soubor | pv | další příkazy…už tu velikost nezjistí. V čem je ten rozdíl? Lze nějak zjistit typ roury, co za ní „sedí“?
pv > soubor
, tak shell otevře soubor
a tím na něj získá file descriptor. Když pak shell spustí pv, tak mu tenhle file descriptor předá (spolu s stdin/err, co vedou na terminál), takže ve výsledku je situace stejná, jako by si pv ten soubor otevřelo samo. Pak už stačí zavolat nějaké to ioctl a zjistit, co je potřeba.
Pokud se použije |, tak shell vyrobí nepojmenovanou rouru, čímž získá dva file descriptory – jeden na začátek a druhý na konec. Stejným způsobem pak jednotlivé file descriptory předá odpovídajícím programům. Takže když pak pv chce použít ioctl jako předtím, tak je za file descriptorem roura a ne blokové zařízení.
stale si pletes dva pojmy ... roura (|) a presmerovani (> , >> , < , <<) .. U roury to fakt neni jak zjistit
Tiskni
Sdílej: