Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Řešení dotazu:
make :-)
Jinak třeba libx264 a libx265 encodery při použití v ffmpeg mi bez problémů využijí všech 8 jader FX-8150, takže by mne dost překvapilo, kdyby neškálovaly i na těch 16 resp. 32.
Boinc...
dokaze vyuzit i to , co v PC neni
, TensorFlow a obecně různé BLASy, Deka, osmo-tetra s mým patchem, úlohy odsud.
Oproti tomu některý software sice více jader zatíží, ale zrychluje se mnohem méně než by měl - třeba GnuRadio a FCL (když jsem to programoval, ještě jsem neuměl správně dělat multithreadové programy; kamarád to opravil, ale ještě jsem neměl sílu ten patch, co mění asi 75 % kódu, zamergovat).
Podívej se na běžící procesy. Například Chrome má proces pro každých pár otevřených tabů (ten můj teď má 72 procesů) a k tomu procesy, které obsluhují celý desktop. Sice takové procesy nedělají moc, spíš skoro nic, ale více jader znamená, že se procesy nemusí stěhovat z jednoho na druhý a zlepší se tak odezva systému.
Sice takové procesy nedělají moc, spíš skoro nic, ale více jader znamená, že se procesy nemusí stěhovat z jednoho na druhý a zlepší se tak odezva systému.A to tak výrazně, že to ani omylem nepoznáte
Navíc - i když možná už se to zlepšilo, byl to známý problém - linuxový plánovač procesy stěhuje z jednoho jádra na druhé, i když by nemusel.
V linuxu máš možnost snadno spustit paralelně libovolný počet příkazů. Takže třeba konverze obrázků nebo třeba hudby: find ... | xargs -L1 -P32 convert ... nebo již zmíněný make, nebo parallel. Nebo si to lze snadno napsat třeba v pythonu (pool.map()).
Tzn není potřeba mít jeden program, který sám zvládá x jader, je vždy možné jej spustit xkrát. Jsou k tomu pohodlné nástroje.
Jinak KDEnlive, handbrake bez problémů 16 jader Ryzenu.
Krutá pravda je taková, že aplikací, které škálují a užije je běžný smrtelník je málo. Zlomyslnost přírody, která se v tomto případě manifestuje Amdahlovým zákonem ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Amdahl%C5%AFv_z%C3%A1kon ) je hustokrutopřísná.
Počítač s 16 fyz. (2 sokety) jádry mám už 4 roky. Pro mou práci je super. Pro běžné domácí použití je naprd. Nedělal jsem za tu dobu mimopracovně ani jednu jedinou věc, pro kterou by nebylo vhodnější výše taktované osmijádro. I třeba rekomprese videa přestává škálovat nad 8 jader. O poměru cena/výkon raději nemluvit.
Nicméně je super, že AMD srazilo ceny procesorů s mnoha jádry na rozumnou úroveň.
Obecně virtualizace např. QEMU/KVM v kombinaci s GFX passghrough může dát 1950X slušně zabrat. Host OS: Linux, GuestOS: Windows 10 a Windows XP.
Pozn. Není to nakonec jen hrubý výpočerní výkon co TR přináší, ale i zajímavý počet PCIe linek.
Tiskni
Sdílej: