Byl vydán Mozilla Firefox 142.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 142 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Python Developers Survey 2024, výsledky průzkumu mezi vývojáři v Pythonu organizovaném Python Software Foundation ve spolupráci se společností JetBrains v říjnu a listopadu loňského roku. Zúčastnilo se 30 tisíc vývojářů z 200 zemí. Linux používá 59 % z nich.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová verze 2.51.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 91 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Po roce bylo vydáno nové číslo magazínu Phrack: Phrack 72.
OpenSSL Corporation zve na den otevřených dveří ve středu 20. srpna v Brně a konferenci OpenSSL od 7. do 9. října v Praze.
Konference LinuxDays 2025 proběhne o víkendu 4. a 5. října v Praze. Konference OpenAlt 2025 o víkendu 1. a 2. listopadu v Brně. Blíží se konec přihlašování přednášek. Přihlaste svou přednášku (LinuxDays do 31. srpna a OpenAlt do 3. října) nebo doporučte konference známým.
Raspberry Pi Touch Display 2 je nově vedle 7palcové k dispozici také v 5palcové variantě. Rozlišení stejné 720 × 1280 pixelů. Cena 40 dolarů.
Telnet a ssh klient PuTTY postupně přechází na novou doménu putty.software.
Řešení dotazu:
KDevelop.
Ale jinak souhlasím s některými výše uvedenými komentáři, že nejlepší je zvolit si oblíbený editor (KWrite, Midnight Commander, cokoliv podle libosti), nastavit si správně zvýrazňování syntaxe a na IDE se vybodnout.
Taky bych (zejména na C++) doporučil clang++
místo g++
, protože clang++
má (pořád ještě, navzdory nedávným obarvovacím snahám GCC) asi tak o světelné tisíciletí a dvě supernovy lepší chybové hlášky.
Ono má takové IDE hluboký smysl třeba pro Javu (kde IntelliJ prostě rulezzz), protože je integrované s typovým systémem, se standardními (kni)hovnami atd. Jenže v C a C++ se tak těsná integrace ve většině případů vymyslet / odvodit nedá, takže to automatické doplňování a procházení dokumentace kurzorem myši nebude až tak skvělé. Nemluvě o tom, že v případě C se nakonec hodí spíš manuálové stránky a na C++ je cplusplus.com nebo cppreference.com. Kdysi jsem na C++ rád používal Eclipse + CDT, ale dnes už jsem k takovým řešením skeptický. (Nevadí mi, že to potřebuje 20 GB RAM; beztak mám na desktopu 128 GB. Ale vadí mi, že mi to na oplátku nenabízí nic tak převratně produktivního jako v případě Javy.)
C je hodně těžký jazyk, hlavně proto, že si musíš sám vytvářet datové struktury.Ani ne. C je jeden z nejjednodušších jazyků. Pochopíš pointery, funkce, pár drobností okolo a v podstatě C umíš. Co je na C obtížného je, že je velmi nízkoúrovňové – pracuje se rovnou s železem a nemá žádný run-time, ve kterém pak programy běží (jen pár volitelných standardních knihoven). Proto se hodí hlavně na programování jednočipů. Pokud by byla řeč o C++, tak to je úplně jiná bestie. Míchá se v něm všechno možné. Může být nízkoúrovňové, jako čisté C, ale taky se v něm dá psát velmi abstraktně. Navíc je tak obsáhlé, že jeho úplné zvládnutí je na celý život, nebo dva.
…ale taky se v něm dá psát velmi abstraktně.
To sice jo, ale já v něm raději píšu konkrétně.
Testovat… Zase o důvod víc, proč to napsat správně.
Tiskni
Sdílej: