Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Řešení dotazu:
KDevelop.
Ale jinak souhlasím s některými výše uvedenými komentáři, že nejlepší je zvolit si oblíbený editor (KWrite, Midnight Commander, cokoliv podle libosti), nastavit si správně zvýrazňování syntaxe a na IDE se vybodnout.
Taky bych (zejména na C++) doporučil clang++
místo g++
, protože clang++
má (pořád ještě, navzdory nedávným obarvovacím snahám GCC) asi tak o světelné tisíciletí a dvě supernovy lepší chybové hlášky.
Ono má takové IDE hluboký smysl třeba pro Javu (kde IntelliJ prostě rulezzz), protože je integrované s typovým systémem, se standardními (kni)hovnami atd. Jenže v C a C++ se tak těsná integrace ve většině případů vymyslet / odvodit nedá, takže to automatické doplňování a procházení dokumentace kurzorem myši nebude až tak skvělé. Nemluvě o tom, že v případě C se nakonec hodí spíš manuálové stránky a na C++ je cplusplus.com nebo cppreference.com. Kdysi jsem na C++ rád používal Eclipse + CDT, ale dnes už jsem k takovým řešením skeptický. (Nevadí mi, že to potřebuje 20 GB RAM; beztak mám na desktopu 128 GB. Ale vadí mi, že mi to na oplátku nenabízí nic tak převratně produktivního jako v případě Javy.)
C je hodně těžký jazyk, hlavně proto, že si musíš sám vytvářet datové struktury.Ani ne. C je jeden z nejjednodušších jazyků. Pochopíš pointery, funkce, pár drobností okolo a v podstatě C umíš. Co je na C obtížného je, že je velmi nízkoúrovňové – pracuje se rovnou s železem a nemá žádný run-time, ve kterém pak programy běží (jen pár volitelných standardních knihoven). Proto se hodí hlavně na programování jednočipů. Pokud by byla řeč o C++, tak to je úplně jiná bestie. Míchá se v něm všechno možné. Může být nízkoúrovňové, jako čisté C, ale taky se v něm dá psát velmi abstraktně. Navíc je tak obsáhlé, že jeho úplné zvládnutí je na celý život, nebo dva.
…ale taky se v něm dá psát velmi abstraktně.
To sice jo, ale já v něm raději píšu konkrétně.
Testovat… Zase o důvod víc, proč to napsat správně.
Tiskni
Sdílej: