Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Řešení dotazu:
KDevelop.
Ale jinak souhlasím s některými výše uvedenými komentáři, že nejlepší je zvolit si oblíbený editor (KWrite, Midnight Commander, cokoliv podle libosti), nastavit si správně zvýrazňování syntaxe a na IDE se vybodnout.
Taky bych (zejména na C++) doporučil clang++
místo g++
, protože clang++
má (pořád ještě, navzdory nedávným obarvovacím snahám GCC) asi tak o světelné tisíciletí a dvě supernovy lepší chybové hlášky.
Ono má takové IDE hluboký smysl třeba pro Javu (kde IntelliJ prostě rulezzz), protože je integrované s typovým systémem, se standardními (kni)hovnami atd. Jenže v C a C++ se tak těsná integrace ve většině případů vymyslet / odvodit nedá, takže to automatické doplňování a procházení dokumentace kurzorem myši nebude až tak skvělé. Nemluvě o tom, že v případě C se nakonec hodí spíš manuálové stránky a na C++ je cplusplus.com nebo cppreference.com. Kdysi jsem na C++ rád používal Eclipse + CDT, ale dnes už jsem k takovým řešením skeptický. (Nevadí mi, že to potřebuje 20 GB RAM; beztak mám na desktopu 128 GB. Ale vadí mi, že mi to na oplátku nenabízí nic tak převratně produktivního jako v případě Javy.)
C je hodně těžký jazyk, hlavně proto, že si musíš sám vytvářet datové struktury.Ani ne. C je jeden z nejjednodušších jazyků. Pochopíš pointery, funkce, pár drobností okolo a v podstatě C umíš. Co je na C obtížného je, že je velmi nízkoúrovňové – pracuje se rovnou s železem a nemá žádný run-time, ve kterém pak programy běží (jen pár volitelných standardních knihoven). Proto se hodí hlavně na programování jednočipů. Pokud by byla řeč o C++, tak to je úplně jiná bestie. Míchá se v něm všechno možné. Může být nízkoúrovňové, jako čisté C, ale taky se v něm dá psát velmi abstraktně. Navíc je tak obsáhlé, že jeho úplné zvládnutí je na celý život, nebo dva.
…ale taky se v něm dá psát velmi abstraktně.
To sice jo, ale já v něm raději píšu konkrétně.
Testovat… Zase o důvod víc, proč to napsat správně.
Tiskni
Sdílej: