Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Omezit počet přihlášení umí kdejaká čipová karta. Na to TPM netřeba.
Síla TPM je v tom, že má vlastní sériové číslo a vlastní tajný klíč. Klíč nelze přečíst, jen vygenerovat či zapsat. Kombinací těchto dvou hodnot vzniká jedinečný a nereplikovatelný iniciační vektor pro hashovací funkci. Ta potom řetězově hashuje spouštěný kód (firmware, zavadeč, jádro, initram disk atd.), čímž v kterékoliv fázi startu systému máme otisk kódu, který byl až dosud vykonán. Tento otisk pak funguje jako důkaz, že systém je v požadovaném (= nenapadnutém) stavu.
Když budete otisk držet v tajnosti, tak ho můžete použít jako heslo pro rozšifrování blokového zařízení.
Nebo můžete využít další funkci TPM, a to že na hodnotu otisku navážete vydání dalšího soukromého klíče z TPM. A blokové zařízení dešifrovat až tímto dalším soukromým klíčem.
Příště by to chtělo méně arogance a více studia.
To by mohlo fungovat, budou-li tím klíčem šifrovány všechny klíčové části systému, které nejsou hashovány (v opačném případě vyndám kartu, upravím na ní třeba /etc/passwd, vrátím, naloguji se jako root, vytáhnu klíč z RAM, a TPM mě už nezajímá).
Ano. Klasický postup je mít vše kromě jádra a initramdisku v šifrovaném blokovém zařízení a v něm LVM a v něm všechny souborové a swapovací systémy. Tohle umožňuje zajistit integritu i utajení.
Jiný postup je, když stačí integrita. Pak místo šifrování se použije IMA na veškerý kód (jaderné moduly, spustitelné programy a dynamické knihovny) nebo i data (konfigurační soubory). V podstatě se posbírají otisky všech souborů a proženou se TPM. Při přístupu k souborům se pak kontroluje, že se jejich otisk nezměnil.
Tedy pořád zbývají útoky na běžící systém, ale ty jsou těžší.
Samozřejmě. Před chybou v ověřeném kódu (jako když na Mac OS stačilo dvakrát zadat prázdné heslo pro roota) vás neochrání nic.
Ale tohle bude fungovat jen se secure bootem. Pokud by systém nabootoval jakoukoliv kartu, půjde tam dát program co tím TPM hashem prožene FW plus původní bootloader/kernel/initrd, a vytáhne soukromý klíč k těm datům.
Nikoliv. Když systém nabootuje z jiné karty, tak se do TPM pošle jiný obsah zavaděče atd. a tudíž hash bude jiný.
Je třeba si uvědomit, že do TPM se posílá kód, který teprve bude spuštěn, a posílá jej tam kód, který již byl takto do TPM odeslán. Čili aby kód mohl podvádět (posílat do TPM jiný obsah, než který hodlá spustit), musel by se takový kód lišit od původního poctivého kódu. Jenže pokud takový kód běží, znamená to, že jeho odlišnost již změnila otisk v TPM ještě před tím, než nepoctivý kód byl spuštěn a mohl začít podvádět.
To samozřejmě přináší otázku, jak je to s úplně prvním kódem, který se posílá do TPM. Tedy s firmware. Správná implementace je, že při zapnutí počítače existuje neměnitelný kód (v ROM), který nejprve odešle obsah firmware do TPM a pak teprve spustí firmware.
Secure boot má podobný ale horší problém: Kdo ověřuje podpis firmwaru a jak má vědět, že kořenový klíč nebyl podvržen? Vzhledem k tomu, že kořenový klíč je možné importovat, obávám se, že secure boot je ve skutečnosti velká habaďůra. Je ještě možnost, že secure boot má dva kořenové klíče. Jeden importovatelný uživatelem a jeden neměnný. Ten neměnný se použije právě pro ověřený firmwaru. Jenže když jsou dva nezávislé kořeny, tak mezi nimi nemůže existovat důvěra a tudíž secure boot opět stojí na vodě. Aby secure boot byl důvěryhodný, kořenový klíč by musel být jen jeden a neměnitelný a nesměl by být vypnutelný.
BIOS je dneska software jako každý jiný. Velký, modulární, plný chyb a aktualizovatelný. Samozřejmě že ověřování sám sebou není bezpečné.
Bezpečná metoda je mít neměnitelný zavaděč BIOSu. Protože jej nelze měnit, můžeme mu věřit. Ten může poslat BIOS do TPM, či může ověřit jeho podpis proti klíči, který má neměnitelný kód v sobě.
Takový neměnitelný kód opravdu existuje a používá se pro spuštění částí BIOSu, které inicializují plně procesor a chipset. Nicméně zdá se, že výrobci jej nepoužívají jako kořen důvěry.
Třeba IBM v OpenPower strojích má v secure boot dva kořenové klíče. Jedním ověřuje firmware a druhý si může uživatel změnit pro ověření operačního systému. Kořenové klíče jsou uloženy v paměti, do které lze nové kořenové klíče nahrát pouze skrze běžící firmware, který si již vynutí, aby nový firmwarový kořen byl podepsán starým kořenem (zrovna tak jako aktualizace firmwaru). (A uživatelský kořen pouze po předložení hesla, jehož otisk je pravděpodobně uložen v téže paměti). Čili se vychází z předpokladu, že první firmware neobsahuje žádnou bezpečnostní chybu. (Nějak takto byla zabezpečena PlayStation proti instalaci Linuxu a nějak tak si Microsoft představoval secure boot na zábavní technice s armovými procesory.)
Ve světě PC UEFI se TPM zapíná až ve fázi Pre EFI Inicialization. Sice UEFI se do TPM pošle celé, ale ten první neměnný kód, který provádí předešlou Security fázi, to nedělá. Asi se vsází na stejnou kartu jako u OpenPower – že UEFI lze aktualizovat jen z běžícího UEFI.
Přijde mi to docela smutné, protože dobře udělané TPM umožňuje ochránit systém před off-line útokem. Secure boot to nedokáže, protože stačí restovat heslo do setupu, což standardní podporovaná operace.
11.12.2017 21:12
pVit | skóre: 11
9.12.2017 18:23
k3dAR | skóre: 63
11.12.2017 21:08
pVit | skóre: 11
(Vypadá to na nejspolehlivější způsob)
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz