V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Řešení dotazu:
Kde dělám chybu?
Podle mě přesně tady:
Síťové rozhraní mám konfigurované jako bridge s eth0.
To, co máš, je naprosto standardní konfigurace, jakou používají prakticky všichni operátoři — tvůj přidělený rozsah s prefixem kratším než /64 je zcela disjunktní s tvou vnější adresou z jiného rozsahu v síti operátora. K tomu se bridge přes všechna rozhraní prostě nehodí; musel bys explicitně nadefinovat u všech strojů, že příslušné rozsahy jsou taky „on link“.
Konfigurace, kterou potřebuješ, je asi tak tohle:
Jo a nezapomeň zkontrolovat sysctl -a | grep forwarding
— častá chyba je, že to není povolené.
Jestli tam máš nftables nebo zastaralé iptables, je dobré je (čistě pro zjištění či vyloučení možné příčiny problému) při debuggování na chvíli vypnout — a pak doladit, co v nich mohlo být špatně.
Další tip na závěr: Můj operátor například vyžaduje, abych si sjednal DHCPv6 prefix delegation — a to i přesto, že můj prefix je stálý a předem známý. Prostě pokud nemám platný DHCPv6 lease a dohodnutý /48 prefix, operátor do mojí přidělené podsítě velikosti /48 vůbec neroutuje! To může být při přístupu zvenku matoucí. U tvého operátora to může být samozřejmě jinak.
Používám DHCPv6 klienta Dibbler, protože žádný jiný klient neumí dohodnout prefix delegation — spousta jich to sice slibuje, ale sliby chyby a bugy nakonec převládnou nad dobrými úmysly. Takhle vypadá moje konfigurace:
log-mode short log-level 7 downlink-prefix-ifaces "none" iface "eth1" { pd }
Tedy nic se tam ve skutečnosti nenastavuje — protože jak vnější adresa v síti operátora, tak i všechny vnitřní adresy v mém /48 rozsahu jsou stálé a předem známé. Jediné, co tohle opravdu dělá, je oznámení operátorovi, že má ke mně routovat a že můj server funguje. Prefix, který to vrátí (i adresu, na kterou se vůbec neptám) znám předem a nastavuji fixně.
Tiskni
Sdílej: