Byla vydána nová verze 5.12 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi a zpracování digitálních fotografií primárně ve formátů RAW RawTherapee (Wikipedie). Vedle zdrojových kódů je k dispozici také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Byly publikovány informace (txt) o zranitelnostech CVE-2025-5054 v Apport a CVE-2025-4598 v systemd-coredump. Lokální uživatel se může dostat k výpisu paměti programu (core dump) s SUID a přečíst si tak například /etc/shadow.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,69 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 30,95 %. Procesor AMD používá 68,77 % hráčů na Linuxu.
Byla vydána verze 4.0 open source programu na kreslení grafů Veusz (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Proběhla portace na Qt 6.
Dibuja je jednoduchý kreslící program inspirovaný programy Paintbrush pro macOS a Malování pro Windows. Vydána byla verze 0.26.0.
Byla vydána nová verze 9.13 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána nová stabilní verze 3.22.0, tj. první z nové řady 3.22, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Řešení dotazu:
Kde dělám chybu?
Podle mě přesně tady:
Síťové rozhraní mám konfigurované jako bridge s eth0.
To, co máš, je naprosto standardní konfigurace, jakou používají prakticky všichni operátoři — tvůj přidělený rozsah s prefixem kratším než /64 je zcela disjunktní s tvou vnější adresou z jiného rozsahu v síti operátora. K tomu se bridge přes všechna rozhraní prostě nehodí; musel bys explicitně nadefinovat u všech strojů, že příslušné rozsahy jsou taky „on link“.
Konfigurace, kterou potřebuješ, je asi tak tohle:
Jo a nezapomeň zkontrolovat sysctl -a | grep forwarding
— častá chyba je, že to není povolené.
Jestli tam máš nftables nebo zastaralé iptables, je dobré je (čistě pro zjištění či vyloučení možné příčiny problému) při debuggování na chvíli vypnout — a pak doladit, co v nich mohlo být špatně.
Další tip na závěr: Můj operátor například vyžaduje, abych si sjednal DHCPv6 prefix delegation — a to i přesto, že můj prefix je stálý a předem známý. Prostě pokud nemám platný DHCPv6 lease a dohodnutý /48 prefix, operátor do mojí přidělené podsítě velikosti /48 vůbec neroutuje! To může být při přístupu zvenku matoucí. U tvého operátora to může být samozřejmě jinak.
Používám DHCPv6 klienta Dibbler, protože žádný jiný klient neumí dohodnout prefix delegation — spousta jich to sice slibuje, ale sliby chyby a bugy nakonec převládnou nad dobrými úmysly. Takhle vypadá moje konfigurace:
log-mode short log-level 7 downlink-prefix-ifaces "none" iface "eth1" { pd }
Tedy nic se tam ve skutečnosti nenastavuje — protože jak vnější adresa v síti operátora, tak i všechny vnitřní adresy v mém /48 rozsahu jsou stálé a předem známé. Jediné, co tohle opravdu dělá, je oznámení operátorovi, že má ke mně routovat a že můj server funguje. Prefix, který to vrátí (i adresu, na kterou se vůbec neptám) znám předem a nastavuji fixně.
Tiskni
Sdílej: