Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Řešení dotazu:
Kde dělám chybu?
Podle mě přesně tady:
Síťové rozhraní mám konfigurované jako bridge s eth0.
To, co máš, je naprosto standardní konfigurace, jakou používají prakticky všichni operátoři — tvůj přidělený rozsah s prefixem kratším než /64 je zcela disjunktní s tvou vnější adresou z jiného rozsahu v síti operátora. K tomu se bridge přes všechna rozhraní prostě nehodí; musel bys explicitně nadefinovat u všech strojů, že příslušné rozsahy jsou taky „on link“.
Konfigurace, kterou potřebuješ, je asi tak tohle:
Jo a nezapomeň zkontrolovat sysctl -a | grep forwarding
— častá chyba je, že to není povolené.
Jestli tam máš nftables nebo zastaralé iptables, je dobré je (čistě pro zjištění či vyloučení možné příčiny problému) při debuggování na chvíli vypnout — a pak doladit, co v nich mohlo být špatně.
Další tip na závěr: Můj operátor například vyžaduje, abych si sjednal DHCPv6 prefix delegation — a to i přesto, že můj prefix je stálý a předem známý. Prostě pokud nemám platný DHCPv6 lease a dohodnutý /48 prefix, operátor do mojí přidělené podsítě velikosti /48 vůbec neroutuje! To může být při přístupu zvenku matoucí. U tvého operátora to může být samozřejmě jinak.
Používám DHCPv6 klienta Dibbler, protože žádný jiný klient neumí dohodnout prefix delegation — spousta jich to sice slibuje, ale sliby chyby a bugy nakonec převládnou nad dobrými úmysly. Takhle vypadá moje konfigurace:
log-mode short log-level 7 downlink-prefix-ifaces "none" iface "eth1" { pd }
Tedy nic se tam ve skutečnosti nenastavuje — protože jak vnější adresa v síti operátora, tak i všechny vnitřní adresy v mém /48 rozsahu jsou stálé a předem známé. Jediné, co tohle opravdu dělá, je oznámení operátorovi, že má ke mně routovat a že můj server funguje. Prefix, který to vrátí (i adresu, na kterou se vůbec neptám) znám předem a nastavuji fixně.
Tiskni
Sdílej: