Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
passwd USER_NAMEZabranie logi sa da aj vytvorenim prazdneho suboru /etc/nologin. Ak sifrovanie a spol., nepouzivam - neviem.
Toto môže robiť aj v prípade plného disku systému. Tipujem, že logovanie sa zbláznilo a vyčerpalo dostupné miesto. Môžeš skúsiť sa prihlásiť cez CLI. Dostaneš sa tam pomocou kombinácie CTRL+ALT+F1 táto skratka ťa prenesie na cli. Tam môžeš vložiť meno a heslo. Ak ti odpovie nesprávne heslo, tak je zmenené heslo. ale ak aj v tomto prípade prihlási a odhlási, môže to indikovať plný disk. Grafický login ti odmietne pretože nedokáže zapísať Xauthority.
Druhá varianta je použiť LIVE usb a pokusiť sa pripojiť koreň systému. Koreň systému obsahuje veci systému. AK sa ti podarí pripojiť koreň, tak skontroluj obsadenie, ak tam bude číslo 100% alebo podobne vysoké skontroluj veľkosť /var/log.
Použitie týchto informácii je na vlastné riziko.
Zdravím, někdo mi hacknul Ubuntu. Verze? Změnilo se mi pozadí GNOME (jak to víš, když se ani nepřihlásíš?) a přihlášení (Myslíš snad přihlašovací údaje?). Po změně hesla uživatele dle návodu (jakého návodu?), který jsem našel na internetu (kde?), se i tak nelze přihlásit. Zřejme jen zaměněná vstupní stránka pro sběr hesel. Takže mi šlo hlavně o to dostat se do zašifrovaného disku. Bohužel pomocí Live USB mi nejde najít zašifrované složky s 'sudo ecryptfs-recover-private' To není tak jednoduché, záleží na tom, co a jak si šifroval? Mělo by to napsat, že nenašel nebo našel, takhle hodinu a nic.. Svazek disku je samozřejmě připojen. Když nebyl připojen, tak napsalo chybu. Heslo pro rozšifrování samozřejmě mám. Jenže tak daleko se to nedostane, abych ho mohl zadat a bylo to hotové.. Takže napadá někoho, co s tím? Máš tři možnostiPotřebuji udělat kopii rozšifrovaných složek a souborů a pak přeinstalovat. Zálohu fakt nemám :)
- Vyslat zprávu internetem, ať ti to "hacker" vrátí do původního stavu
- Více nám rozepsat tvé postupy v šifrování a doufat, že nalezneme postup, jak se k datům dostat
- Vykašlat se na data, poučit se a začít na nové louce.
Nepíšeš dost podrobností o postupech, které jsi použil, jak už tady bylo zmíněno.
Zdravím, někdo mi hacknul Ubuntu.
Konspirační teorie o „hacknutí“ zní sice dobrodružně, ale nic z toho, co píšeš, ji zatím nepotvrzuje. Na mě tohle celé působí dojmem selhání disku nebo SSD — nicméně dojem je na houby; je třeba zjistit fakta.
Selháním disku se dá vysvětlit spousta věcí.
Když jsi nabootovat z nějakého toho live média, zkoušel jsi:
dmesg, jestli tam není záplava problémů s diskem?smartctl -A /dev/sdx, jestli se tam náhodou něco zajímavého neobjeví? (Často ne, ale občas přece jen.)(cd zdroj/..; tar -c zdroj;) | pv -arb | (cd cíl; tar -x;) — aby člověk viděl, jestli kopírování dává smysl a jestli se nezaseklo na 1 kB/s, což se u poškozených disků nebo SSD prostě může stát.Jestli ne, na tohle bych se asi podíval především.
debsums -c, což přečte nainstalované soubory ze všech balíčků a zkontroluje, že jsou čitelné a že sedí checksum.
Jo, zkontrolovat checksumy je dobrý nápad. Sice to neodhalí nějaké ošklivosti ve /var/lib, v domovském adresáři nebo obecně tam, kde to není v gesci balíčkovacího systému, ale jako základní sanity check je to rozhodně potřebné.
Kdysi se mi stalo, že jsem se nemohl přihlásit (resp. mohl, ale KDE se pak nenačetlo), protože se mi v ~/ objevil řídký soubor o velikosti 13 TB (resp. jeden konfigurák od KDE takhle zřídnul) a nějaká komponenta KDE ho chtěla celý přečíst
, nenechala se odradit nulovou prázdnotou a opravdu to dlouho trvalo. (To bylo za dob primitivních FS bez checksumů a způsobil to, pokud si pamatuju, Reiser4. Nicméně on se dá takový soubor vyrobit i bez selhání FS; stačí obrovský lseek() a jeden write() kdovíkam.)
Odhad kolem selhání disku / SSD jsem zakládal hlavně na tom, že nějaké operace trvají dlouho a nikdy neskončí, bez nějaké zjevné chyby.
Ještě bych doporučil ten příkaz, který má najít zašifrovaný filesystém, spustit přes strace. Je to sice trochu kanón na vrabce a výstupu může být opravdu přespříliš, ale na konci tam snad bude vidět, co to dělá a na čem se to zasekne, jestli je to smyčka (o zatížení procesoru tazatel nepsal, tak nevím), jestli je to čekání na čtení (a odkud) atd.
Taky je možné, že se nějaký ecryptfsd odporoučel (napůl), blokuje někde nějaký socket, nedá se k němu připojit atd. atp.
Tiskni
Sdílej: