Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
passwd USER_NAMEZabranie logi sa da aj vytvorenim prazdneho suboru /etc/nologin. Ak sifrovanie a spol., nepouzivam - neviem.
Toto môže robiť aj v prípade plného disku systému. Tipujem, že logovanie sa zbláznilo a vyčerpalo dostupné miesto. Môžeš skúsiť sa prihlásiť cez CLI. Dostaneš sa tam pomocou kombinácie CTRL+ALT+F1 táto skratka ťa prenesie na cli. Tam môžeš vložiť meno a heslo. Ak ti odpovie nesprávne heslo, tak je zmenené heslo. ale ak aj v tomto prípade prihlási a odhlási, môže to indikovať plný disk. Grafický login ti odmietne pretože nedokáže zapísať Xauthority.
Druhá varianta je použiť LIVE usb a pokusiť sa pripojiť koreň systému. Koreň systému obsahuje veci systému. AK sa ti podarí pripojiť koreň, tak skontroluj obsadenie, ak tam bude číslo 100% alebo podobne vysoké skontroluj veľkosť /var/log.
Použitie týchto informácii je na vlastné riziko.
Zdravím, někdo mi hacknul Ubuntu. Verze? Změnilo se mi pozadí GNOME (jak to víš, když se ani nepřihlásíš?) a přihlášení (Myslíš snad přihlašovací údaje?). Po změně hesla uživatele dle návodu (jakého návodu?), který jsem našel na internetu (kde?), se i tak nelze přihlásit. Zřejme jen zaměněná vstupní stránka pro sběr hesel. Takže mi šlo hlavně o to dostat se do zašifrovaného disku. Bohužel pomocí Live USB mi nejde najít zašifrované složky s 'sudo ecryptfs-recover-private' To není tak jednoduché, záleží na tom, co a jak si šifroval? Mělo by to napsat, že nenašel nebo našel, takhle hodinu a nic.. Svazek disku je samozřejmě připojen. Když nebyl připojen, tak napsalo chybu. Heslo pro rozšifrování samozřejmě mám. Jenže tak daleko se to nedostane, abych ho mohl zadat a bylo to hotové.. Takže napadá někoho, co s tím? Máš tři možnostiPotřebuji udělat kopii rozšifrovaných složek a souborů a pak přeinstalovat. Zálohu fakt nemám :)
- Vyslat zprávu internetem, ať ti to "hacker" vrátí do původního stavu
- Více nám rozepsat tvé postupy v šifrování a doufat, že nalezneme postup, jak se k datům dostat
- Vykašlat se na data, poučit se a začít na nové louce.
Nepíšeš dost podrobností o postupech, které jsi použil, jak už tady bylo zmíněno.
Zdravím, někdo mi hacknul Ubuntu.
Konspirační teorie o „hacknutí“ zní sice dobrodružně, ale nic z toho, co píšeš, ji zatím nepotvrzuje. Na mě tohle celé působí dojmem selhání disku nebo SSD — nicméně dojem je na houby; je třeba zjistit fakta.
Selháním disku se dá vysvětlit spousta věcí.
Když jsi nabootovat z nějakého toho live média, zkoušel jsi:
dmesg, jestli tam není záplava problémů s diskem?smartctl -A /dev/sdx, jestli se tam náhodou něco zajímavého neobjeví? (Často ne, ale občas přece jen.)(cd zdroj/..; tar -c zdroj;) | pv -arb | (cd cíl; tar -x;) — aby člověk viděl, jestli kopírování dává smysl a jestli se nezaseklo na 1 kB/s, což se u poškozených disků nebo SSD prostě může stát.Jestli ne, na tohle bych se asi podíval především.
debsums -c, což přečte nainstalované soubory ze všech balíčků a zkontroluje, že jsou čitelné a že sedí checksum.
Jo, zkontrolovat checksumy je dobrý nápad. Sice to neodhalí nějaké ošklivosti ve /var/lib, v domovském adresáři nebo obecně tam, kde to není v gesci balíčkovacího systému, ale jako základní sanity check je to rozhodně potřebné.
Kdysi se mi stalo, že jsem se nemohl přihlásit (resp. mohl, ale KDE se pak nenačetlo), protože se mi v ~/ objevil řídký soubor o velikosti 13 TB (resp. jeden konfigurák od KDE takhle zřídnul) a nějaká komponenta KDE ho chtěla celý přečíst
, nenechala se odradit nulovou prázdnotou a opravdu to dlouho trvalo. (To bylo za dob primitivních FS bez checksumů a způsobil to, pokud si pamatuju, Reiser4. Nicméně on se dá takový soubor vyrobit i bez selhání FS; stačí obrovský lseek() a jeden write() kdovíkam.)
Odhad kolem selhání disku / SSD jsem zakládal hlavně na tom, že nějaké operace trvají dlouho a nikdy neskončí, bez nějaké zjevné chyby.
Ještě bych doporučil ten příkaz, který má najít zašifrovaný filesystém, spustit přes strace. Je to sice trochu kanón na vrabce a výstupu může být opravdu přespříliš, ale na konci tam snad bude vidět, co to dělá a na čem se to zasekne, jestli je to smyčka (o zatížení procesoru tazatel nepsal, tak nevím), jestli je to čekání na čtení (a odkud) atd.
Taky je možné, že se nějaký ecryptfsd odporoučel (napůl), blokuje někde nějaký socket, nedá se k němu připojit atd. atp.
Tiskni
Sdílej: