Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
passwd USER_NAMEZabranie logi sa da aj vytvorenim prazdneho suboru /etc/nologin. Ak sifrovanie a spol., nepouzivam - neviem.
Toto môže robiť aj v prípade plného disku systému. Tipujem, že logovanie sa zbláznilo a vyčerpalo dostupné miesto. Môžeš skúsiť sa prihlásiť cez CLI. Dostaneš sa tam pomocou kombinácie CTRL+ALT+F1 táto skratka ťa prenesie na cli. Tam môžeš vložiť meno a heslo. Ak ti odpovie nesprávne heslo, tak je zmenené heslo. ale ak aj v tomto prípade prihlási a odhlási, môže to indikovať plný disk. Grafický login ti odmietne pretože nedokáže zapísať Xauthority.
Druhá varianta je použiť LIVE usb a pokusiť sa pripojiť koreň systému. Koreň systému obsahuje veci systému. AK sa ti podarí pripojiť koreň, tak skontroluj obsadenie, ak tam bude číslo 100% alebo podobne vysoké skontroluj veľkosť /var/log.
Použitie týchto informácii je na vlastné riziko.
Zdravím, někdo mi hacknul Ubuntu. Verze? Změnilo se mi pozadí GNOME (jak to víš, když se ani nepřihlásíš?) a přihlášení (Myslíš snad přihlašovací údaje?). Po změně hesla uživatele dle návodu (jakého návodu?), který jsem našel na internetu (kde?), se i tak nelze přihlásit. Zřejme jen zaměněná vstupní stránka pro sběr hesel. Takže mi šlo hlavně o to dostat se do zašifrovaného disku. Bohužel pomocí Live USB mi nejde najít zašifrované složky s 'sudo ecryptfs-recover-private' To není tak jednoduché, záleží na tom, co a jak si šifroval? Mělo by to napsat, že nenašel nebo našel, takhle hodinu a nic.. Svazek disku je samozřejmě připojen. Když nebyl připojen, tak napsalo chybu. Heslo pro rozšifrování samozřejmě mám. Jenže tak daleko se to nedostane, abych ho mohl zadat a bylo to hotové.. Takže napadá někoho, co s tím? Máš tři možnostiPotřebuji udělat kopii rozšifrovaných složek a souborů a pak přeinstalovat. Zálohu fakt nemám :)
- Vyslat zprávu internetem, ať ti to "hacker" vrátí do původního stavu
- Více nám rozepsat tvé postupy v šifrování a doufat, že nalezneme postup, jak se k datům dostat
- Vykašlat se na data, poučit se a začít na nové louce.
Nepíšeš dost podrobností o postupech, které jsi použil, jak už tady bylo zmíněno.
Zdravím, někdo mi hacknul Ubuntu.
Konspirační teorie o „hacknutí“ zní sice dobrodružně, ale nic z toho, co píšeš, ji zatím nepotvrzuje. Na mě tohle celé působí dojmem selhání disku nebo SSD — nicméně dojem je na houby; je třeba zjistit fakta.
Selháním disku se dá vysvětlit spousta věcí.
Když jsi nabootovat z nějakého toho live média, zkoušel jsi:
dmesg, jestli tam není záplava problémů s diskem?smartctl -A /dev/sdx, jestli se tam náhodou něco zajímavého neobjeví? (Často ne, ale občas přece jen.)(cd zdroj/..; tar -c zdroj;) | pv -arb | (cd cíl; tar -x;) — aby člověk viděl, jestli kopírování dává smysl a jestli se nezaseklo na 1 kB/s, což se u poškozených disků nebo SSD prostě může stát.Jestli ne, na tohle bych se asi podíval především.
debsums -c, což přečte nainstalované soubory ze všech balíčků a zkontroluje, že jsou čitelné a že sedí checksum.
Jo, zkontrolovat checksumy je dobrý nápad. Sice to neodhalí nějaké ošklivosti ve /var/lib, v domovském adresáři nebo obecně tam, kde to není v gesci balíčkovacího systému, ale jako základní sanity check je to rozhodně potřebné.
Kdysi se mi stalo, že jsem se nemohl přihlásit (resp. mohl, ale KDE se pak nenačetlo), protože se mi v ~/ objevil řídký soubor o velikosti 13 TB (resp. jeden konfigurák od KDE takhle zřídnul) a nějaká komponenta KDE ho chtěla celý přečíst
, nenechala se odradit nulovou prázdnotou a opravdu to dlouho trvalo. (To bylo za dob primitivních FS bez checksumů a způsobil to, pokud si pamatuju, Reiser4. Nicméně on se dá takový soubor vyrobit i bez selhání FS; stačí obrovský lseek() a jeden write() kdovíkam.)
Odhad kolem selhání disku / SSD jsem zakládal hlavně na tom, že nějaké operace trvají dlouho a nikdy neskončí, bez nějaké zjevné chyby.
Ještě bych doporučil ten příkaz, který má najít zašifrovaný filesystém, spustit přes strace. Je to sice trochu kanón na vrabce a výstupu může být opravdu přespříliš, ale na konci tam snad bude vidět, co to dělá a na čem se to zasekne, jestli je to smyčka (o zatížení procesoru tazatel nepsal, tak nevím), jestli je to čekání na čtení (a odkud) atd.
Taky je možné, že se nějaký ecryptfsd odporoučel (napůl), blokuje někde nějaký socket, nedá se k němu připojit atd. atp.
Tiskni
Sdílej: