Český LibreOffice tým vydává aktualizaci překladu příručky LibreOffice Draw 25.8. Tato kniha se zabývá hlavními funkcemi programu Draw, vektorové grafické komponenty systému LibreOffice. Pomocí Draw lze vytvářet širokou škálu grafických obrázků. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace a tým hledá dobrovolníky pro další překlady.
Anthony Enzor-DeMeo je novým CEO Mozilla Corporation. Mozillu převzal po dočasné CEO Lauře Chambers. Vybudovat chce nejdůvěryhodnější softwarovou společnost na světě. Firefox by se měl vyvinout v moderní AI prohlížeč.
Byla vydána nová verze 9.20 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček RustDesk Server pro vzdálený přístup.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.4.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána nová verze 1.6 otevřeného, licenčními poplatky nezatíženého, univerzálního ztrátového formátu komprese zvuku Opus (Wikipedie) a jeho referenční implementace libopus. Podrobnosti na demo stránce.
Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »passwd USER_NAMEZabranie logi sa da aj vytvorenim prazdneho suboru /etc/nologin. Ak sifrovanie a spol., nepouzivam - neviem.
Toto môže robiť aj v prípade plného disku systému. Tipujem, že logovanie sa zbláznilo a vyčerpalo dostupné miesto. Môžeš skúsiť sa prihlásiť cez CLI. Dostaneš sa tam pomocou kombinácie CTRL+ALT+F1 táto skratka ťa prenesie na cli. Tam môžeš vložiť meno a heslo. Ak ti odpovie nesprávne heslo, tak je zmenené heslo. ale ak aj v tomto prípade prihlási a odhlási, môže to indikovať plný disk. Grafický login ti odmietne pretože nedokáže zapísať Xauthority.
Druhá varianta je použiť LIVE usb a pokusiť sa pripojiť koreň systému. Koreň systému obsahuje veci systému. AK sa ti podarí pripojiť koreň, tak skontroluj obsadenie, ak tam bude číslo 100% alebo podobne vysoké skontroluj veľkosť /var/log.
Použitie týchto informácii je na vlastné riziko.
Zdravím, někdo mi hacknul Ubuntu. Verze? Změnilo se mi pozadí GNOME (jak to víš, když se ani nepřihlásíš?) a přihlášení (Myslíš snad přihlašovací údaje?). Po změně hesla uživatele dle návodu (jakého návodu?), který jsem našel na internetu (kde?), se i tak nelze přihlásit. Zřejme jen zaměněná vstupní stránka pro sběr hesel. Takže mi šlo hlavně o to dostat se do zašifrovaného disku. Bohužel pomocí Live USB mi nejde najít zašifrované složky s 'sudo ecryptfs-recover-private' To není tak jednoduché, záleží na tom, co a jak si šifroval? Mělo by to napsat, že nenašel nebo našel, takhle hodinu a nic.. Svazek disku je samozřejmě připojen. Když nebyl připojen, tak napsalo chybu. Heslo pro rozšifrování samozřejmě mám. Jenže tak daleko se to nedostane, abych ho mohl zadat a bylo to hotové.. Takže napadá někoho, co s tím? Máš tři možnostiPotřebuji udělat kopii rozšifrovaných složek a souborů a pak přeinstalovat. Zálohu fakt nemám :)
- Vyslat zprávu internetem, ať ti to "hacker" vrátí do původního stavu
- Více nám rozepsat tvé postupy v šifrování a doufat, že nalezneme postup, jak se k datům dostat
- Vykašlat se na data, poučit se a začít na nové louce.
Nepíšeš dost podrobností o postupech, které jsi použil, jak už tady bylo zmíněno.
Zdravím, někdo mi hacknul Ubuntu.
Konspirační teorie o „hacknutí“ zní sice dobrodružně, ale nic z toho, co píšeš, ji zatím nepotvrzuje. Na mě tohle celé působí dojmem selhání disku nebo SSD — nicméně dojem je na houby; je třeba zjistit fakta.
Selháním disku se dá vysvětlit spousta věcí.
Když jsi nabootovat z nějakého toho live média, zkoušel jsi:
dmesg, jestli tam není záplava problémů s diskem?smartctl -A /dev/sdx, jestli se tam náhodou něco zajímavého neobjeví? (Často ne, ale občas přece jen.)(cd zdroj/..; tar -c zdroj;) | pv -arb | (cd cíl; tar -x;) — aby člověk viděl, jestli kopírování dává smysl a jestli se nezaseklo na 1 kB/s, což se u poškozených disků nebo SSD prostě může stát.Jestli ne, na tohle bych se asi podíval především.
debsums -c, což přečte nainstalované soubory ze všech balíčků a zkontroluje, že jsou čitelné a že sedí checksum.
Jo, zkontrolovat checksumy je dobrý nápad. Sice to neodhalí nějaké ošklivosti ve /var/lib, v domovském adresáři nebo obecně tam, kde to není v gesci balíčkovacího systému, ale jako základní sanity check je to rozhodně potřebné.
Kdysi se mi stalo, že jsem se nemohl přihlásit (resp. mohl, ale KDE se pak nenačetlo), protože se mi v ~/ objevil řídký soubor o velikosti 13 TB (resp. jeden konfigurák od KDE takhle zřídnul) a nějaká komponenta KDE ho chtěla celý přečíst
, nenechala se odradit nulovou prázdnotou a opravdu to dlouho trvalo. (To bylo za dob primitivních FS bez checksumů a způsobil to, pokud si pamatuju, Reiser4. Nicméně on se dá takový soubor vyrobit i bez selhání FS; stačí obrovský lseek() a jeden write() kdovíkam.)
Odhad kolem selhání disku / SSD jsem zakládal hlavně na tom, že nějaké operace trvají dlouho a nikdy neskončí, bez nějaké zjevné chyby.
Ještě bych doporučil ten příkaz, který má najít zašifrovaný filesystém, spustit přes strace. Je to sice trochu kanón na vrabce a výstupu může být opravdu přespříliš, ale na konci tam snad bude vidět, co to dělá a na čem se to zasekne, jestli je to smyčka (o zatížení procesoru tazatel nepsal, tak nevím), jestli je to čekání na čtení (a odkud) atd.
Taky je možné, že se nějaký ecryptfsd odporoučel (napůl), blokuje někde nějaký socket, nedá se k němu připojit atd. atp.
Tiskni
Sdílej: