Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Co takhle podívat se do howto speciálně pro Arch? Nějaká stránka z roku 2014 nemusí vůbec odpovídat dnešní realitě.
Máš tam nainstalované potřebné moduly? Nezapomněl jsi na GRUB_ENABLE_CRYPTODISK=y
v /etc/default/grub
nebo něco takového? Generuješ /boot/(efi/)?grub/grub.cfg
automaticky, nebo se ho snažíš nějak sesmolit ručně?
insmod part_gpt insmod cryptodisk insmod luks insmod gcry_rijndael insmod gcry_rijndael insmod gcry_sha256 insmod btrfs cryptomount -u <magické číslo> set root='cryptouuid/<magické číslo>'
To magické číslo je UUID příslušného LUKS oddílu, zapsané bez pomlček. Je to totéž UUID, které máš například v /etc/crypttab
pro ten oddíl. Nebo se dá zjistit pomocí blkid
, lsblk -f
a podobných příkazů.
Ale bacha, je tam pár nepříjemností, se kterými musíš počítat:
cryptsetup luksFormat
o nějaké super hyper moderní nastavení. LUKS2 je bezva, řeší spoustu nedostatků původního LUKS, ale prostě teď v tuhle chvíli ho GRUB ještě nedovede číst.--iter-time
! To je parametr cryptsetup
, který se zadává u luksFormat
a luksAddKey
. Nechce se mi zacházet do podrobností, co dělá, takže stručně: Delší --iter-time
znamená lepší zabezpečení v případě slabého hesla, ale odpovídajícím způsobem delší dobu pro dešifrování master klíče. Proč to u GRUBu vadí a jinde ne? Protože GRUB nepoužívá hardwarovou akceleraci šifrování (AES-NI). Takže něco, co se později v userspace spočítá třeba za sekundu, může v GRUBu trvat třeba 10 sekund. A GRUB má pevně stanovený timeout pro odemčení LUKS slotu, který je kolem 10–15 sekund nebo tak. Takže na běžném slabém notebookovém procesoru (a ve virtualizaci také!) se může klidně stát, že GRUB nestihne vypočítat master klíč do vypršení té své interní lhůty a prostě to vzdá. --iter-time 2000
, který je momentálně implicitní, ale zkusit třeba starší implicitní volbu 500
. Se silným heslem nebo s náhodným dlouhým klíčem v souboru to nemá absolutně žádný vliv na bezpečnost. Se slabým heslem je to samozřejmě jiná věc.--iter-time
u již existujícího LUKS oddílu? To lze pomocí luksAddKey
, luksKillSlot
a luksDump
(pro výpis seznamu slotů). Pozor, doba potřebná pro dešifrování master klíče disku se řídí podle slotu s nejdelším --iter-time
. Takže --iter-time
je třeba zkrátit všude; jinými slovy, je třeba napřed přidat pomocí luksAddKey
sloty s kratším --iter-time
(a se stejnými hesly nebo klíči, které už tam jednou jsou) a poté pomocí luksKillSlot
odstranit původní sloty s delším --iter-time
. Jinak se GRUB toho master klíče nedobere včas.Instructions at Pavel Kogan's blog show how to encrypt the /boot partition while keeping it on the main LUKS partition when using GRUBPostup na ArchWiki vidim totoznej, jen klic v /root a Kogan v / s tim ze mu nastavuje 000, a jeste vidim druhej rozdil ze v mkinitcpio.conf ma ArchWiki cestu v zavorce...
Závorka podle mě nehraje roli. Je to Bash a ten skript, který to celé interpretuje, je uzpůsobený tak, že se dají používat jak pole, tak i tokeny ve stringu. Konkrétně je tam toto (tedy všechno nakonec skončí jako pole):
arrayize_config() { set -f [[ ${MODULES@a} != *a* ]] && MODULES=($MODULES) [[ ${BINARIES@a} != *a* ]] && BINARIES=($BINARIES) [[ ${FILES@a} != *a* ]] && FILES=($FILES) [[ ${HOOKS@a} != *a* ]] && HOOKS=($HOOKS) [[ ${COMPRESSION_OPTIONS@a} != *a* ]] && COMPRESSION_OPTIONS=($COMPRESSION_OPTIONS) set +f }
Jinak ta zmínka o /boot
partition je silně zavádějící; nemá žádný smysl mít oddělený /boot
oddíl a na svých strojích nic takového nemám. K takovému dělení není důvod a ušetří to navíc obrovskou spoustu vrásek třeba v situaci, kdy se chroot
nu do kořenového oddílu, chci tam něco poupravit — třeba po změně typu virtualizačního kontejneru nebo tak — a zapomenu namountovat ten /boot
, protože jsem zvyklý na x-systemd.automount
, který v chroot
u nenastane. Inu, bez odděleného /boot
oddílu celý tento nesmysl odpadá a bootuje se z běžného "hlavního" filesystému.
S heslem není žádný velký problém. LUKS kontejner má (jestli se nepletu) nějakých 8 slotů a v každém může být heslo nebo klíč. Aby se heslo zadávalo jenom jednou, stačí využít 2 sloty a princip je tento:
luksAddKey
)./root
nebo zkrátka tam, kam běžní uživatelé příliš nemůžou./etc/crypttab
se přidá záznam, který odemyká příslušný LUKS oddíl pomocí toho souboru s klíčem, tedy bez nutnosti interakce s uživatelem./etc/crypttab
jsou v initcpio archivu a jestli náhodou initcpio archiv není čitelný pro někoho jiného než roota.sd-encrypt
do pole HOOKS
v /etc/mkinitcpio.conf; typy a pořadí hooků jsou popsané zde. Právě tento hook zajišťuje přidání programu cryptsetup
a souboru /etc/crypttab
. Soubor s klíčem je třeba přidat ručně v poli FILES
.Bootování funguje takto:
/etc/crypttab
a také soubor s klíčem.sd-encrypt
postará — na základě souboru s klíčem a /etc/crypttab
, které jsou v initcpio dostupné — o regulérní otevření LUKS oddílu kernelem, aby se objevil v /dev/mapper/<zařyzeňy>
.systemd
v tom initramdisku) je pak schopen podle UUID filesystému (které je už známé, protože LUKS kontejner je otevřený a filesystém v něm je vidět) namountovat kořenový filesystém, přemountovat z initcpio na běžný filesystém a je vyhráno.Není to žádná věda; jen je třeba mít jasno v tom, co se tam děje a kde a proč.
/etc/crypttab
je. V Archu píší, že se crypttab
čte až systém nabootuje (druhý odstavec). A v tvém odkazu na Arch hned následující část popisuje, že klíč dáš do konfigurace mkinitcpio
a do příkazové řádky grubu. Já mám v /etc/cryptab
pouze další disky ne root oddíl.
Klíč v příkazové řádce GRUBu nemám.
Tady jsou detaily o crypttab.
Chcem sa spytat,ci je mozne zdielanie swap particie medzi niekolkymi linuxami.
Toto jsou dva nesmysly v jednom.
/home
, nemít swap a /tmp
mít v tmpfs
na dobu, než se rozhodneš pro distribuci. A po rozhodnutí pro distribuci udělat solidní trvalou instalaci s šifrováním všeho, co potřebuješ. A vždy platí první bezpečnostní zásada: Definovat proti čemu obranu buduji.
Tiskni
Sdílej: