Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Co takhle podívat se do howto speciálně pro Arch? Nějaká stránka z roku 2014 nemusí vůbec odpovídat dnešní realitě.
Máš tam nainstalované potřebné moduly? Nezapomněl jsi na GRUB_ENABLE_CRYPTODISK=y v /etc/default/grub nebo něco takového? Generuješ /boot/(efi/)?grub/grub.cfg automaticky, nebo se ho snažíš nějak sesmolit ručně?
insmod part_gpt insmod cryptodisk insmod luks insmod gcry_rijndael insmod gcry_rijndael insmod gcry_sha256 insmod btrfs cryptomount -u <magické číslo> set root='cryptouuid/<magické číslo>'
To magické číslo je UUID příslušného LUKS oddílu, zapsané bez pomlček. Je to totéž UUID, které máš například v /etc/crypttab pro ten oddíl. Nebo se dá zjistit pomocí blkid, lsblk -f a podobných příkazů.
Ale bacha, je tam pár nepříjemností, se kterými musíš počítat:
cryptsetup luksFormat o nějaké super hyper moderní nastavení. LUKS2 je bezva, řeší spoustu nedostatků původního LUKS, ale prostě teď v tuhle chvíli ho GRUB ještě nedovede číst.--iter-time! To je parametr cryptsetup, který se zadává u luksFormat a luksAddKey. Nechce se mi zacházet do podrobností, co dělá, takže stručně: Delší --iter-time znamená lepší zabezpečení v případě slabého hesla, ale odpovídajícím způsobem delší dobu pro dešifrování master klíče. Proč to u GRUBu vadí a jinde ne? Protože GRUB nepoužívá hardwarovou akceleraci šifrování (AES-NI). Takže něco, co se později v userspace spočítá třeba za sekundu, může v GRUBu trvat třeba 10 sekund. A GRUB má pevně stanovený timeout pro odemčení LUKS slotu, který je kolem 10–15 sekund nebo tak. Takže na běžném slabém notebookovém procesoru (a ve virtualizaci také!) se může klidně stát, že GRUB nestihne vypočítat master klíč do vypršení té své interní lhůty a prostě to vzdá. --iter-time 2000, který je momentálně implicitní, ale zkusit třeba starší implicitní volbu 500. Se silným heslem nebo s náhodným dlouhým klíčem v souboru to nemá absolutně žádný vliv na bezpečnost. Se slabým heslem je to samozřejmě jiná věc.--iter-time u již existujícího LUKS oddílu? To lze pomocí luksAddKey, luksKillSlot a luksDump (pro výpis seznamu slotů). Pozor, doba potřebná pro dešifrování master klíče disku se řídí podle slotu s nejdelším --iter-time. Takže --iter-time je třeba zkrátit všude; jinými slovy, je třeba napřed přidat pomocí luksAddKey sloty s kratším --iter-time (a se stejnými hesly nebo klíči, které už tam jednou jsou) a poté pomocí luksKillSlot odstranit původní sloty s delším --iter-time. Jinak se GRUB toho master klíče nedobere včas.Instructions at Pavel Kogan's blog show how to encrypt the /boot partition while keeping it on the main LUKS partition when using GRUBPostup na ArchWiki vidim totoznej, jen klic v /root a Kogan v / s tim ze mu nastavuje 000, a jeste vidim druhej rozdil ze v mkinitcpio.conf ma ArchWiki cestu v zavorce...
Závorka podle mě nehraje roli. Je to Bash a ten skript, který to celé interpretuje, je uzpůsobený tak, že se dají používat jak pole, tak i tokeny ve stringu. Konkrétně je tam toto (tedy všechno nakonec skončí jako pole):
arrayize_config() {
set -f
[[ ${MODULES@a} != *a* ]] && MODULES=($MODULES)
[[ ${BINARIES@a} != *a* ]] && BINARIES=($BINARIES)
[[ ${FILES@a} != *a* ]] && FILES=($FILES)
[[ ${HOOKS@a} != *a* ]] && HOOKS=($HOOKS)
[[ ${COMPRESSION_OPTIONS@a} != *a* ]] && COMPRESSION_OPTIONS=($COMPRESSION_OPTIONS)
set +f
}
Jinak ta zmínka o /boot partition je silně zavádějící; nemá žádný smysl mít oddělený /boot oddíl a na svých strojích nic takového nemám. K takovému dělení není důvod a ušetří to navíc obrovskou spoustu vrásek třeba v situaci, kdy se chrootnu do kořenového oddílu, chci tam něco poupravit — třeba po změně typu virtualizačního kontejneru nebo tak — a zapomenu namountovat ten /boot, protože jsem zvyklý na x-systemd.automount, který v chrootu nenastane. Inu, bez odděleného /boot oddílu celý tento nesmysl odpadá a bootuje se z běžného "hlavního" filesystému.
S heslem není žádný velký problém. LUKS kontejner má (jestli se nepletu) nějakých 8 slotů a v každém může být heslo nebo klíč. Aby se heslo zadávalo jenom jednou, stačí využít 2 sloty a princip je tento:
luksAddKey)./root nebo zkrátka tam, kam běžní uživatelé příliš nemůžou./etc/crypttab se přidá záznam, který odemyká příslušný LUKS oddíl pomocí toho souboru s klíčem, tedy bez nutnosti interakce s uživatelem./etc/crypttab jsou v initcpio archivu a jestli náhodou initcpio archiv není čitelný pro někoho jiného než roota.sd-encrypt do pole HOOKS v /etc/mkinitcpio.conf; typy a pořadí hooků jsou popsané zde. Právě tento hook zajišťuje přidání programu cryptsetup a souboru /etc/crypttab. Soubor s klíčem je třeba přidat ručně v poli FILES.Bootování funguje takto:
/etc/crypttab a také soubor s klíčem.sd-encrypt postará — na základě souboru s klíčem a /etc/crypttab, které jsou v initcpio dostupné — o regulérní otevření LUKS oddílu kernelem, aby se objevil v /dev/mapper/<zařyzeňy>.systemd v tom initramdisku) je pak schopen podle UUID filesystému (které je už známé, protože LUKS kontejner je otevřený a filesystém v něm je vidět) namountovat kořenový filesystém, přemountovat z initcpio na běžný filesystém a je vyhráno.Není to žádná věda; jen je třeba mít jasno v tom, co se tam děje a kde a proč.
/etc/crypttab je. V Archu píší, že se crypttab čte až systém nabootuje (druhý odstavec). A v tvém odkazu na Arch hned následující část popisuje, že klíč dáš do konfigurace mkinitcpio a do příkazové řádky grubu. Já mám v /etc/cryptab pouze další disky ne root oddíl.
Klíč v příkazové řádce GRUBu nemám.
Tady jsou detaily o crypttab.
Chcem sa spytat,ci je mozne zdielanie swap particie medzi niekolkymi linuxami.
Toto jsou dva nesmysly v jednom.
/home, nemít swap a /tmp mít v tmpfs na dobu, než se rozhodneš pro distribuci. A po rozhodnutí pro distribuci udělat solidní trvalou instalaci s šifrováním všeho, co potřebuješ. A vždy platí první bezpečnostní zásada: Definovat proti čemu obranu buduji.
sdilet datovej oddil nevim co by bylo za problem, viz

Tiskni
Sdílej: