Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Já mam /dev/sda4 101G 83G 13G 88% /
teda na 100gb systémovce jen 13gb místa a to tam neni home.
101 je velikost oddílu 88% je obsazeno
[...]případně 500 MB na /boot, pokud instaluju v UEFI módě[...]v UEFI potrebujes ~500MB pro EFI oddil, oddelenej /boot nemusis mit vubec
Jak píše předřečník, SSD opravdu má smysl. Stačí i 64 GB.
Jinak já sám mám SSD na /
, a k tomu dva HDD na /home
v RAID1 (řešený btrfs
). RAID1 není záloha, ale i tak v případě selhání jednoho disku PC zůstane provozuschopný. Doporučuji udělat to stejně.
Ale ne. Už je to tu zase! Co takhle napřed prohledat historii poradny na ABCLinuxu, kde se tohle asi tak stokrát řešilo? Teď je tu další zbytečné vlákno, pořád a dokola.
Nedělit, nedělit, nedělit. Máme rok 2019. Dnes se opravdu „nešachuje“ s oddíly. Oddíl je jeden. Plus jeden na EFI, je-li třeba. Swap je soubor, ne oddíl. Kromě toho je zbytečný. /home je subvolume, ne oddíl. /var je subvolume, ne oddíl. /boot je obyčejný adresář nebo maximálně subvolume, ne oddíl. (Neexistuje důvod pro /boot oddíl; GRUB bootuje i z LUKS v pohodě.) A tak dále a tak podobně.
Napíš o tom blog ako je ten tvoj fs super. V prvom rade je nutné mať k dispozícii záchranné médium linuxu, ktoré podporuje daní fs. Ak nie tak admin to podcenil a mal by prenechať správu spôsobilej osobe.
Swap je soubor, ne oddíl. Kromě toho je zbytečný.ted je tu dalsi tvuj opakovanej nesmysl... jak bez swapu hibernujes? pokud nehibernujes ale suspendujes uvedomujes si ze po resume je LUKS odemcenej?
/var
, uživatel si hrál s daty v /home
, /tmp
si vesele vrčel jinde a swap
se mohl umlátit).
Dalším aspektem rozdělení na více disků (nebo už i oddílů) bylo to, že každý oddíl mohl mít fs nastaven podle potřeby, tj oddíl pro news nebo emaily mohl být nastaven na kopec malých souborů a jiný oddíl zase pro velké. Další výhodou bylo to, že ne všechny oddíly je nutné mít připojené jako rw
. Takže /usr
může být ro
a remount
na rw
jen pro případ update nebo instalace. Dnes máme možnost více FS, tak může být na každém oddíle jiný fs.
Sám si odpovězte na to, co z toho má dneska smysl.
Dělat větší počet klasických (MBR, GPT) oddílů nedává žádný smysl od vynálezu LVM. Dneska potřebujete UEFI oddíl, pokud chcete legacy boot, tak ve většině případů lze mít /boot
i jako součást LVM (podle toho, co všechno váš grub zvládne). Takže dva oddíly: boot, pv(lvm).
V tom LVM si udělejte oddílů kolik chcete. Otázkou je, co od nich vlastně očekáváte. Data se musejí zálohovat vždy, takže vliv oddílů na ztrátu dat nějak nevidím.
No a už asi 10 let není vyloženě potřeba používat ani LVM, pokud vyloženě nepotřebujete vícero blokových zařízení. Máme tu btrfs, takže stačí dva oddíly: boot a btrfs. V btrfs si můžete udělat statisíce subvolume, které vám poskytnou mnoho výhod, třeba jako atomické snapshoty subvolume, což lze s výhodou použít při zálohování.
Jinak, bez urážky, všechny ty doporučení co čtu v hlavním dotazu jsou platné tak někdy k roku 2001 (a spíš ještě starší). Min od roku 2003 se používá LVM, takže klasické oddíly jsou více méně pasé. Od roku cca 2011 tu máme BTRFS.
Jak mám oddíly seřadit podle pořadí od začátku disku do konce disku (od okraje po střed disku) pro nejvyšší výkon, rychlost a optimalizaci, když přístup k datům na začátku - na okraji - disku je rychlejší než na konci - u středu - disku? Mám 500GB klasický plotnový disk.Ehm. Really? V roce 2019 kdy 500GB SSD stojí litr a půl? Jinak k dotazu, disk má největší rychlost na počátku. Disk se čte od vnějšího okraje, kde je nejvyšší obvodová rychlost a tedy nejvyšší sekvenční rychlost. Udělat malý oddíl na počátku disku se doporučovalo ze dvou důvodů. Rychlost byla zmíněna, druhým důvodem byla malá latence. Hlavička nemusela seekovat po celém poloměru disku ale jen na jeho malé části (otázkou je, kdy tohle přestalo být relevantní, protože všechny moderní disky umí vystavit hlavičku kamkoliv mnohem dříve, než je jedna otáčka disku).
A co vsechno se vlastne uklada do /var ?Obecně data daemonů. Logy, db, emaily, informace o nainstalovaných programech apod. Cokoliv, co potřebuje daemon persistentně uložit, patří do /var.
atomické snapshoty subvolume, což lze s výhodou použít při zálohování.Otazka je jak velky vliv ma to snapsotovani na rezii (co si vzpominam ta rezie byla znacna jen na systemu ktery byl na HDD) a hlavne na zdravi SSD?
Rychlost byla zmíněna, druhým důvodem byla malá latence.Coz je to same, vetsi latence = mensi rychlost
a hlavne na zdravi SSD?BTRFS je pro SSD stavěný, má na to i volbu mountu (-o ssd). Tím, že by default nepřepisuje původní blok ale zapisuje jiný a ten může být i hodně vzdálen (-o ssd_spread), tak se nemusí pokaždé trefovat do stejné erase skupiny ssdčka a tím ušetřit za mazání.
co si vzpominam ta rezie byla znacna jen na systemu ktery byl na HDDZáleží, co po tom chcete. Pro sekvenční data je vliv na rychlost prakticky nulový. Pro data, které si něco jako COW dělají sami (třeba DB postavené na MVCC architektuře), tak rychlost může klesnout až na polovinu (oproti ne COW FS). Je pochopitelně pouze věcí admina, zda taková data umístí na btrfs. Ale hlavně, vůbec nejde o přítomnost snapshotů. BTRFS dělá COW by default. Pro určitou subvolume nebo adresář to můžete vypnout. Stále ale máte možnost i na této subvolume používat snapshoty. BTRFS zkrátka při prvním zápisu do bloku udělá JEDNOU copii a potom už je další zápis bez COW.
Coz je to same, vetsi latence = mensi rychlostSekvenční rychlost a latence jsou dvě různé věci. Pokud chcete po moderním rotačním disku sekvenční čtení, může vám poskytnou klidně 200MB/s. Pokud po něm chcete náhodné bloky, tak je rychlost cca 480kB/s. (Disk má rotační rychlost 7200rpm a 4kiB bloky. Tj. 7200 / 60 = 120 bloků za s = 120*4 = 480kiB.) To platí pro dnešní rotační disky. Pokud dřívější disky vystavovaly hlavičky pomaleji v závislosti na vzdálenosti, tak latence mohla být klidně několik otáček disku. Potom se vyplatilo dělat malé oddíly na okraji disku, aby se hlavička nepohybovala příliš daleko a stihla to během jedné otáčky. (Ale to se afaik bavíme tak možná 20 a více let zpět).
Taky díky, Herone!
To není dobré řešení. Pokud nezálohuješ data, tak až ti jednou fyzicky odejde disk, tak ti bude oddělené /home k ničemu. Tedy ono to někdy lze řešit, ale je to buď pracné, nebo drahé a ne vždy to lze. Lepší je tedy zálohovat a denně syncovat např. na síťový disk, nebo na sekundární hdd. A taky si pak nemusíš komplikovat instalaci.
Já jsem přece neřekl, že se nemá nebo nemusí zálohovat.
Vycházel jsem z: Toto už mi dvakrát zachránilo krk.
Dalším argument pro oddělené /home je to, že zálohování / oddílu je jednodušší, protože má třeba jenom 20 GB. Zálohovat celý velký disk je větší problém.
Naprostý souhlas.
Já osobně to mám takto:
sda1 4 MiB BIOS boot partition sda2 512 MiB EFI System Partition sda3 50 GiB / sda4 zbytek kapacity disku Data Partition
Jak vidíš, nemám vlastně ani oddělen /home, protože obsahuje různá osobní nastavení programů uživatele a ta chci mít v záloze systému. A taky chci, aby ta záloha nebyla velká, jak jsi psal i ty. Data mám na datovém oddílu. Mám nastaveno, aby se ten oddíl po startu pc automaticky připojil, takže na ploše je po startu ikona. Když na ní kliknu, automaticky se odemkne LUKS, protože heslo je uloženo v Seahorse (správce hesel). A systém je samozřejmě taky šifrován LUKSem, takže pohoda. Podle mě bezpečné a pohodlné. A při přeinstalaci naprostý komfort bez nutnosti kipírování dat, nebo vytváření a mazání fiktivního uživatele.
Jenom přetáhnutí dat mezi uživateli v rámci jednoho disku je rychlejší, než to tahat ze záloh.
Vlastně ani v tomto bych neviděl problém. Po reinstalaci bych připojil externí disk, Ctrl+a, Ctrl+c, přepul se kam bych potřeboval a Ctrl+v. Než bych v nově nainstalovaném systému vše odladil, tak by se to v mém případě dávno zkopírovalo. A nebo pokud má někdo mnoho dat, tak to může nechat běžet přes noc. To taky nevidím jako zásadní problém. Spíš je horší po reinstalaci vše odladit.
Zálohovat systém na jakémkoliv diskovém oddílu používám viz :
ionice fsarchiver -vj4z9 savefs /mnt/usb/linux_sda1.fsa /dev/sda1
a obnovuju
ionice fsarchiver restfs -vj4 /mnt/usb/linux_sda1.fsa id=0,dest=/dev/sda1
info o záloze
fsarchiver archinfo /mnt/usb/linux_sda1.fsa
Ono mi dost partimage zlobí hláškou Can't read block 0 from image no a fs je ok , místo kam zálohuju taky a tak to dělam utilitou fsarchiver. (Zabalí jako rsync jen soubory s atributem).
Každej používá co chce a zrovna na linuxovém oddílu mi partimage nejede ale jiné oddíly pro něj jsou ok.
A k tomu SSD ještě externí box na současný HDD. Systém nainstalovat na LUKS+LVM, ten HDD dát do toho boxu a zálohovat na něj data, aby se neopakovaly horory s dolováním dat, ne? A LV si může nadělat kolik chce.
Ahoj,
možná ti pomůže nahlédnout do instalační příručky Debianu. Tady je sekce 6.3.3. Rozdělení disku a výběr přípojných bodů a tady je ještě Příloha C Poznámky k rozdělování disku. Je to příručka pro instalaci aktuální verze Debianu 10, pro amd64. Pokud máš jinou architekturu, tak si můžeš vybrat jinou verzi příručky.
Jinak dobrou Wiki má Arch. Pokud umíš anglicky, tak anglická verze je určitě obsáhlejší.
Jinak pokud máš dost RAM, tak bych /tmp navedl na ní. Do /etc/fstab se přidá:# /tmp on RAM none /tmp tmpfs size=1G,rw,nodev,nosuid 0 0
Size si zvaž sám.
Raději ještě doplním, že pokud přidáš ten záznam do /etc/fstab, tak na konci toho řádku musíš stisknout Enter a pak to teprve uložit.
Tiskni
Sdílej: