Správce nástroje curl Daniel Stenberg na GitHubu průběžně vytváří svou novou knihu Uncurled, v níž shrnuje své dlouhodobé zkušenosti s údržbou open-source projektu: od odpozorovaných pouček po vtipné a ne až tak vtipné příklady e-mailů od uživatelů.
Byla vydána nová major verze 25.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript a TypeScript, bylo vydáno ve verzi 1.22. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 9.0. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Lars Knoll oznámil, že po 25 letech v ekosystému Qt, z toho 22 let pracující pro různé společnosti vlastnící Qt, odchází ze společnosti The Qt Company do malého norského startupu.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu mini ITX desky Turing Pi 2 Cluster Computer. Vložením 4 výpočetních modulů, podporovány jsou Raspberry Pi 4, Turing RK1 a Nvidia Jetson, lze získat 4uzlový cluster. Cena desky je 219 dolarů.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 198. brněnský sraz, který proběhne v pátek 20. května tradičně od 18 hodin v Pivovarské restauraci Moravia.
Byla vydána nová verze 0.25 herního enginu Fyrox, původně rg3d. Přehled novinek s kódy, náhledy i videi v příspěvku na blogu.
Multiplatformní audio přehrávač Qmmp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.1.0. Z novinek lze zmínit například podporu XDG Base Directory Specification.
Letošní konference LibreOffice proběhne 28. září až 1. října v Bolzanu. The Document Foundation hledá přednášející.
Měl bych také otázku. Nemám přesně jasno, jak je to s podporou "větších" disků na starém železe. Že Linux zvládne na starých deskách disk větší než 500MB (nebo jak byl začátek LBA), tomu rozumím. Ale není tam nějaké HW omezení u 32GB, že deska neumí tolik adresovat? Upgrade BIOS je, aby se disk správně hlásil v BIOS, nebo aby se ho deska naučila adresovat.
S trochou nadsázky bych položil otázku. Zvládne stará 486tka výše zmiňovaný disk? Pro zjednodušení, nebude z něj bootovat.
Co se podpory disku tyce... je zapotrebi trochu znat assembler, dale zdrojaky a binarky biosu (staci award 4ka...) a pak tchajwance Potom je naprosto jasne proc to vsechno funguje jak to funguje.
Tedy, LBA je vpodstate pokus o adresovani, ktere napr. SCSI ma od prvopocatku a na par opravdu hystorickych zalezitosti s nim nikdy problemy nebyly...
Bez nadsazky, 386ka mi zvlada 120GB disk takze zadny problem. Co se tech omezeni tyce, omezeni nejsou zadna omezeni, jen neschopnost nejmenovanych systemu
. Pocet dratu (az na booky a stare ISA karty, tam to muze (ale nemusi) byt sizene) je vzdycky stejny.
Ze nejedou disky >8 GB je zpusobeno chybejici extensi v BIOSU. >40 GB jez zpusobeno genialnim awardem, coz je takovy shodou stastnych a nestastnych nahod nekdy pracujici soft, ktery vytuhne pri pocitani cylindru na deleni nulou... no budiz. >60 GB je opet dano awardem, ale tentokrat pri pocitani C/H/S -> human velikost. Limit 160 GB je vybuch jaky vymysl vyrobcu desek... Ostatni mezi tim je plus minus pokus o reseni problemu skrabanim se pravou rukou za levym uchem, prip. jiny BIOS vendor. No jeste tady mame 32 GB, to byva zase legracni jumper na disku, ktery tam nekteri seriozni vyrobci dali, aby ten disk vubec fungoval, byt za cenu nizke kapacity, ale nezpusobil vytuh biosu a srandovni reklamace nesvepravnymi amiky
Jinak, zminovany disk cokoliv jine nez ATA133 radic nezvladne asi ani omylem, pac 48 dratu...
Doufam, ze ted uz je v problemu trosku jasno, i kdyz je to jak je videt docela slozite a nezavinve
-djz
Zdravim, omlouvam se ze vytahuju tohle stary tema, mozna se budu ptat na to co zase bylo zodpovezeno jinde, ale docetl jsem se zase ruzne nazory na rozdeleni, takze k veci:
Mam starsiho Durona s deskou Abit KT7A s chipsetem VIA KT133A. Momentalne je tam 10G WD, ten jde samozrejme normalne. Chtel bych tam ted dat dalsiho 200G Westerna (zhruba nejlepsi pomer ceny a velikosti, do 200G clovek moc neusetri, kdyz koupi mensi, nad 200G uz cena stoupa vyraznejc).
Na pocitac bych chtel dat Debiana (nejspis stable) a pouzit ho jako webserver (neckam zazracny vykon, ale vzdycky se nejak se zacina). Mam ted myslim vice moznosti nechat 10G i 200G nebo dat jenom 200G (ten 10G uz ma neco za sebou). Pokud bych nechal ten mensi, slo by z nej asi bootovat a ten 200G pak natahnout v Linuxu by melo jit, jak jsem se docetl (jak v tomhle pripade rozdelit kterej disk?). Pokud bych pouzil jenom 200G disk, jak by probihala instalace, poradi si s tim instalator?
Este sem nemel moznost zkusit, jestli ho BIOS najde (alespon mensi), ale pripravuju se na situaci, ze na X procent nenajde
Tiskni
Sdílej: