Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
) rict proc.
Měl bych také otázku. Nemám přesně jasno, jak je to s podporou "větších" disků na starém železe. Že Linux zvládne na starých deskách disk větší než 500MB (nebo jak byl začátek LBA), tomu rozumím. Ale není tam nějaké HW omezení u 32GB, že deska neumí tolik adresovat? Upgrade BIOS je, aby se disk správně hlásil v BIOS, nebo aby se ho deska naučila adresovat.
S trochou nadsázky bych položil otázku. Zvládne stará 486tka výše zmiňovaný disk? Pro zjednodušení, nebude z něj bootovat.
Co se podpory disku tyce... je zapotrebi trochu znat assembler, dale zdrojaky a binarky biosu (staci award 4ka...) a pak tchajwance
Potom je naprosto jasne proc to vsechno funguje jak to funguje.
Tedy, LBA je vpodstate pokus o adresovani, ktere napr. SCSI ma od prvopocatku a na par opravdu hystorickych zalezitosti s nim nikdy problemy nebyly...
Bez nadsazky, 386ka mi zvlada 120GB disk
takze zadny problem. Co se tech omezeni tyce, omezeni nejsou zadna omezeni, jen neschopnost nejmenovanych systemu
. Pocet dratu (az na booky a stare ISA karty, tam to muze (ale nemusi) byt sizene) je vzdycky stejny.
Ze nejedou disky >8 GB je zpusobeno chybejici extensi v BIOSU. >40 GB jez zpusobeno genialnim awardem, coz je takovy shodou stastnych a nestastnych nahod nekdy pracujici soft, ktery vytuhne pri pocitani cylindru na deleni nulou... no budiz. >60 GB je opet dano awardem, ale tentokrat pri pocitani C/H/S -> human velikost. Limit 160 GB je vybuch jaky vymysl vyrobcu desek... Ostatni mezi tim je plus minus pokus o reseni problemu skrabanim se pravou rukou za levym uchem, prip. jiny BIOS vendor. No jeste tady mame 32 GB, to byva zase legracni jumper na disku, ktery tam nekteri seriozni vyrobci dali, aby ten disk vubec fungoval, byt za cenu nizke kapacity, ale nezpusobil vytuh biosu a srandovni reklamace nesvepravnymi amiky
Jinak, zminovany disk cokoliv jine nez ATA133 radic nezvladne asi ani omylem, pac 48 dratu...
Doufam, ze ted uz je v problemu trosku jasno, i kdyz je to jak je videt docela slozite a nezavinve
HW se nema co ucit, pokud v nem jsou draty funguje jak lusk, pokud ne tak take neni co resit. Vse mezitim, co nejak resi soft je zase a jen soft 
Zni to bizarne az primo uchylne, ale opravdu to funguje.-djz
Zdravim, omlouvam se ze vytahuju tohle stary tema, mozna se budu ptat na to co zase bylo zodpovezeno jinde, ale docetl jsem se zase ruzne nazory na rozdeleni, takze k veci:
Mam starsiho Durona s deskou Abit KT7A s chipsetem VIA KT133A. Momentalne je tam 10G WD, ten jde samozrejme normalne. Chtel bych tam ted dat dalsiho 200G Westerna (zhruba nejlepsi pomer ceny a velikosti, do 200G clovek moc neusetri, kdyz koupi mensi, nad 200G uz cena stoupa vyraznejc).
Na pocitac bych chtel dat Debiana (nejspis stable) a pouzit ho jako webserver (neckam zazracny vykon, ale vzdycky se nejak se zacina). Mam ted myslim vice moznosti nechat 10G i 200G nebo dat jenom 200G (ten 10G uz ma neco za sebou). Pokud bych nechal ten mensi, slo by z nej asi bootovat a ten 200G pak natahnout v Linuxu by melo jit, jak jsem se docetl (jak v tomhle pripade rozdelit kterej disk?). Pokud bych pouzil jenom 200G disk, jak by probihala instalace, poradi si s tim instalator?
Este sem nemel moznost zkusit, jestli ho BIOS najde (alespon mensi), ale pripravuju se na situaci, ze na X procent nenajde 
Tiskni
Sdílej: