Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.6. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
V Edici CZ.NIC, knižní řady správce české národní domény, vychází nová kniha Martina Malého Kódy, buildy, firmwary. Autor po půl roce od vydání předchozího titulu přichází se svou již sedmou knihou, tentokrát zaměřenou na vývoj programového vybavení pro embedded zařízení. Publikace s podtitulem Základy vývojářského řemesla pro tvůrce hobby elektroniky nabízí praktického průvodce pro všechny, kdo své projekty vytvořené s Arduinem
… více »V Brně na FIT VUT probíhá dvoudenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
) rict proc.
Měl bych také otázku. Nemám přesně jasno, jak je to s podporou "větších" disků na starém železe. Že Linux zvládne na starých deskách disk větší než 500MB (nebo jak byl začátek LBA), tomu rozumím. Ale není tam nějaké HW omezení u 32GB, že deska neumí tolik adresovat? Upgrade BIOS je, aby se disk správně hlásil v BIOS, nebo aby se ho deska naučila adresovat.
S trochou nadsázky bych položil otázku. Zvládne stará 486tka výše zmiňovaný disk? Pro zjednodušení, nebude z něj bootovat.
Co se podpory disku tyce... je zapotrebi trochu znat assembler, dale zdrojaky a binarky biosu (staci award 4ka...) a pak tchajwance
Potom je naprosto jasne proc to vsechno funguje jak to funguje.
Tedy, LBA je vpodstate pokus o adresovani, ktere napr. SCSI ma od prvopocatku a na par opravdu hystorickych zalezitosti s nim nikdy problemy nebyly...
Bez nadsazky, 386ka mi zvlada 120GB disk
takze zadny problem. Co se tech omezeni tyce, omezeni nejsou zadna omezeni, jen neschopnost nejmenovanych systemu
. Pocet dratu (az na booky a stare ISA karty, tam to muze (ale nemusi) byt sizene) je vzdycky stejny.
Ze nejedou disky >8 GB je zpusobeno chybejici extensi v BIOSU. >40 GB jez zpusobeno genialnim awardem, coz je takovy shodou stastnych a nestastnych nahod nekdy pracujici soft, ktery vytuhne pri pocitani cylindru na deleni nulou... no budiz. >60 GB je opet dano awardem, ale tentokrat pri pocitani C/H/S -> human velikost. Limit 160 GB je vybuch jaky vymysl vyrobcu desek... Ostatni mezi tim je plus minus pokus o reseni problemu skrabanim se pravou rukou za levym uchem, prip. jiny BIOS vendor. No jeste tady mame 32 GB, to byva zase legracni jumper na disku, ktery tam nekteri seriozni vyrobci dali, aby ten disk vubec fungoval, byt za cenu nizke kapacity, ale nezpusobil vytuh biosu a srandovni reklamace nesvepravnymi amiky
Jinak, zminovany disk cokoliv jine nez ATA133 radic nezvladne asi ani omylem, pac 48 dratu...
Doufam, ze ted uz je v problemu trosku jasno, i kdyz je to jak je videt docela slozite a nezavinve
HW se nema co ucit, pokud v nem jsou draty funguje jak lusk, pokud ne tak take neni co resit. Vse mezitim, co nejak resi soft je zase a jen soft 
Zni to bizarne az primo uchylne, ale opravdu to funguje.-djz
Zdravim, omlouvam se ze vytahuju tohle stary tema, mozna se budu ptat na to co zase bylo zodpovezeno jinde, ale docetl jsem se zase ruzne nazory na rozdeleni, takze k veci:
Mam starsiho Durona s deskou Abit KT7A s chipsetem VIA KT133A. Momentalne je tam 10G WD, ten jde samozrejme normalne. Chtel bych tam ted dat dalsiho 200G Westerna (zhruba nejlepsi pomer ceny a velikosti, do 200G clovek moc neusetri, kdyz koupi mensi, nad 200G uz cena stoupa vyraznejc).
Na pocitac bych chtel dat Debiana (nejspis stable) a pouzit ho jako webserver (neckam zazracny vykon, ale vzdycky se nejak se zacina). Mam ted myslim vice moznosti nechat 10G i 200G nebo dat jenom 200G (ten 10G uz ma neco za sebou). Pokud bych nechal ten mensi, slo by z nej asi bootovat a ten 200G pak natahnout v Linuxu by melo jit, jak jsem se docetl (jak v tomhle pripade rozdelit kterej disk?). Pokud bych pouzil jenom 200G disk, jak by probihala instalace, poradi si s tim instalator?
Este sem nemel moznost zkusit, jestli ho BIOS najde (alespon mensi), ale pripravuju se na situaci, ze na X procent nenajde 
Tiskni
Sdílej: