Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
) rict proc.
Měl bych také otázku. Nemám přesně jasno, jak je to s podporou "větších" disků na starém železe. Že Linux zvládne na starých deskách disk větší než 500MB (nebo jak byl začátek LBA), tomu rozumím. Ale není tam nějaké HW omezení u 32GB, že deska neumí tolik adresovat? Upgrade BIOS je, aby se disk správně hlásil v BIOS, nebo aby se ho deska naučila adresovat.
S trochou nadsázky bych položil otázku. Zvládne stará 486tka výše zmiňovaný disk? Pro zjednodušení, nebude z něj bootovat.
Co se podpory disku tyce... je zapotrebi trochu znat assembler, dale zdrojaky a binarky biosu (staci award 4ka...) a pak tchajwance
Potom je naprosto jasne proc to vsechno funguje jak to funguje.
Tedy, LBA je vpodstate pokus o adresovani, ktere napr. SCSI ma od prvopocatku a na par opravdu hystorickych zalezitosti s nim nikdy problemy nebyly...
Bez nadsazky, 386ka mi zvlada 120GB disk
takze zadny problem. Co se tech omezeni tyce, omezeni nejsou zadna omezeni, jen neschopnost nejmenovanych systemu
. Pocet dratu (az na booky a stare ISA karty, tam to muze (ale nemusi) byt sizene) je vzdycky stejny.
Ze nejedou disky >8 GB je zpusobeno chybejici extensi v BIOSU. >40 GB jez zpusobeno genialnim awardem, coz je takovy shodou stastnych a nestastnych nahod nekdy pracujici soft, ktery vytuhne pri pocitani cylindru na deleni nulou... no budiz. >60 GB je opet dano awardem, ale tentokrat pri pocitani C/H/S -> human velikost. Limit 160 GB je vybuch jaky vymysl vyrobcu desek... Ostatni mezi tim je plus minus pokus o reseni problemu skrabanim se pravou rukou za levym uchem, prip. jiny BIOS vendor. No jeste tady mame 32 GB, to byva zase legracni jumper na disku, ktery tam nekteri seriozni vyrobci dali, aby ten disk vubec fungoval, byt za cenu nizke kapacity, ale nezpusobil vytuh biosu a srandovni reklamace nesvepravnymi amiky
Jinak, zminovany disk cokoliv jine nez ATA133 radic nezvladne asi ani omylem, pac 48 dratu...
Doufam, ze ted uz je v problemu trosku jasno, i kdyz je to jak je videt docela slozite a nezavinve
HW se nema co ucit, pokud v nem jsou draty funguje jak lusk, pokud ne tak take neni co resit. Vse mezitim, co nejak resi soft je zase a jen soft 
Zni to bizarne az primo uchylne, ale opravdu to funguje.-djz
Zdravim, omlouvam se ze vytahuju tohle stary tema, mozna se budu ptat na to co zase bylo zodpovezeno jinde, ale docetl jsem se zase ruzne nazory na rozdeleni, takze k veci:
Mam starsiho Durona s deskou Abit KT7A s chipsetem VIA KT133A. Momentalne je tam 10G WD, ten jde samozrejme normalne. Chtel bych tam ted dat dalsiho 200G Westerna (zhruba nejlepsi pomer ceny a velikosti, do 200G clovek moc neusetri, kdyz koupi mensi, nad 200G uz cena stoupa vyraznejc).
Na pocitac bych chtel dat Debiana (nejspis stable) a pouzit ho jako webserver (neckam zazracny vykon, ale vzdycky se nejak se zacina). Mam ted myslim vice moznosti nechat 10G i 200G nebo dat jenom 200G (ten 10G uz ma neco za sebou). Pokud bych nechal ten mensi, slo by z nej asi bootovat a ten 200G pak natahnout v Linuxu by melo jit, jak jsem se docetl (jak v tomhle pripade rozdelit kterej disk?). Pokud bych pouzil jenom 200G disk, jak by probihala instalace, poradi si s tim instalator?
Este sem nemel moznost zkusit, jestli ho BIOS najde (alespon mensi), ale pripravuju se na situaci, ze na X procent nenajde 
Tiskni
Sdílej: