Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti v knihovně pro Rust async-tar a jejích forcích tokio-tar, krata-tokio-tar a astral-tokio-tar. Jedná se o zranitelnost CVE-2025-62518 s CVSS 8.1. Nálezci je pojmenovali TARmageddon.
AlmaLinux přinese s verzí 10.1 podporu btrfs. XFS bude stále jako výchozí filesystém, ale instalátor nabídne i btrfs. Více informací naleznete v oficiálním oznámení.
Společnost OpenAI představila svůj vlastní webový prohlížeč ChatGPT Atlas. Zatím je k dispozici pouze na macOS.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.5 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Rodina jednodeskových počítačů Orange Pi se rozrostla (𝕏) o Orange Pi 6 Plus.
Na Humble Bundle běží akce Humble Tech Book Bundle: All Things Raspberry Pi by Raspberry Pi Press. Se slevou lze koupit elektronické knihy od nakladatelství Raspberry Pi Press a podpořit Raspberry Pi Press, Raspberry Pi Foundation North America nebo Humble.
Přidaný režim autonomního řízení vozidel Tesla Mad Max je dostupný pro vybrané zákazníky v programu EAP (Early Access Program). Nový režim je na silnici agresivnější, častěji mění pruhy a ne vždy dodržuje rychlostní limity. Agentura JPP spekuluje, že v Česku by se mohl nový režim namísto Mad Max jmenovat Mad Turek...
Byla vydána nová verze 9.18 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Nově také pro NanoPi R3S, R3S LTS, R76S a M5. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
bat, tj. vylepšený cat se zvýrazňováním syntaxe a integrací s gitem, byl vydán ve verzi 0.26.0.
Řešení dotazu:
… přes výchozí poštovní program, …Máte na mysli sendmail, nebo GUI aplikaci?
ncat -klp2525 -c 'sleep 5; ncat provider-hostname.cz 25'2525 je port, kde tento server poslouchá, 25 a provider-hostname.cz je adresa providera.
ncat je zpravidla buď ve stejnojmenném balíku, nebo v balíku nmap.
Server výše po otevření spojení počká pět sekund a až potom začne komunikovat s protistranou. Nebylo otestováno.
--no-shutdown, popř. něco sofistikovanějšího – pustit ze serveru jeden řádek, počkat 5 sekund a potom plně otyevřít spojení.
ncat má také volbu -d, která nastavuje čas mezi odeslanými řádky.
ncat spouští obsluhu klientů paralelně (klasický nc/netcat, tedy alespoň ta implementace, kterou používám, začne obsluhovat další klienty až po uzavření spojení, ale neumí spustit skript2), takže to nebude fungovat, pokud tento server bude používat více klientů – čas mezi spojeními bude pro každého klienta těch 5 s. Volba -m ncatu umožnuje omezit počet klientů, ale to funguje tak, že jim odmítne spojení, což asi nechceme. Pokud by je to nechalo jen čekat, bylo by to asi lepší řešení.
sleepu je rychlost spojení ± normální.
2 Musím se podívat na to, co jsem si to vlastně nainstaloval. Implementace netcatu z busyboxu to umí, takže by šlo použít místo ncat jen nc, je-li to ten z busyboxu.
Funguje to bez potíží, pokud vyberu několik málo uživatelů najednou. Ale v okamžiku, kdy vyberu všechny (cca 1800 mailů), dojde k tomu, že aplikace maily vygeneruje, pošle ven na port 25, což způsobí zablokování odesílání ze strany providera. Ten si hlídá SMTP provoz a omezuje odesílání na tuším max. 5 mailů/s - chrání se tím proti tomu, aby se nedostal na blacklisty.
Pak je potřeba se s poskytovatelem náležitě domluvit, protože pouze a jedině tam je příčina problému, kterou je třeba odstranit, nikoliv obcházet. Samozřejmě je klíčové zavést DKIM, ADSP a všechno kolem toho — tak, aby měl mail server (přinejmenším!) v testech na internet.nl 100% skóre. S takovým základním rozumným nastavením pak není důvod dostat se na nějaký blacklist a poskytovatel by si měl přestat hrát na Severní Koreu.
Jestli poskytovatel tvrdí, že by se mohl dostat (celý poskytovatel) na blacklist, pak všeho všudy kecá a vymlouvá se. Na blacklist se dostane tak maximálně /48 rozsah jednoho konkrétního uživatele (případně jedna „veřejná“ IPv4 adresa, pokud ještě někdo takový zastaralý nesmysl používá). Poskytovatele jako celku a jeho ostatních zákazníků se to bude týkat pramálo.
Ehm, ne.
Protože koncoví uživatelé mají /48 a poskytovatelé mají obvykle /32, neexistuje žádný rozumný blacklist, který by listoval /22. To by mohl omylem zakázat opravdu podstatnou část internetu, kdyby se takhle trefil do nějakého většího hostingu.
Pokud by snad existoval blacklist, který by zakazoval rovnou celé /22, tedy pouze 6 bitů nad obvyklým obrovským /16 prefixem typu 2a02::/, každý rozumný provozovatel mail serveru by takový blacklist jistě ignoroval. Pokud ne, je to jeho problém; takovými peer servery nemá smysl se dál zabývat.
Moje realita poslední dekády je IPv6 a /48. Že je to pro někoho (nejspíš z třetího světa) pouhá iluze, to je mi upřímně líto. Realita je prostě IPv6. IPv4 nikdo nechce.
Proč se v roce 2021 bavíme o IPv4???
Ten experiment z roku 1975 selhal. Konec, šmitec, šlus.
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
Tiskni
Sdílej: