V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
OpenVPN server rozhraní: TUN VPN IP rozsah: 10.0.8.0/24 LAN IP rozsah: 192.168.5.0/24 Router GUI (gateway): 192.168.5.1Použil bych TAP rozhraní, které vytvoří bridge a nic bych řešit nemusel. Bohužel OpenVPN již toto rozhraní nepodporuje. Potřebuji tedy nastavit TUN rozhraní (ip 10.0.8.0/24), aby se tvářilo, že je v lokální síti (lan rozsah 192.168.5.0/24) a já se mohl připojit přes aplikaci na kameru. KONFIGURACE SERVERU:
daemon port 8765 dev tun21 txqueuelen 1000 keepalive 15 60 verb 3 server 10.0.8.0 255.255.255.0 proto tcp-server data-ciphers CHACHA20-POLY1305:AES-128-GCM:AES-256-GCM:AES-128-CBC:AES-256-CBC cipher AES-128-CBC push "route 192.168.5.0 255.255.255.0" duplicate-cn ca ca.crt dh dh.pem cert server.crt key server.key status-version 2 status status 10KONFIGURACE KLIENTA:
client remote-cert-tls server remote "veřejná ip" 8765 dev tun proto tcp tun-mtu 1500 push "dhcp-option DNS 1.1.1.1" push "route 192.168.5.0 255.255.255.0" auth-nocache keepalive 10 120 user nobody group nobody resolv-retry infinite nobind persist-key persist-tun float verb 3
Řešení dotazu:
20.7.2021 19:15
Indiánský lotr | skóre: 25
| blog: ucim_sa
O jakou kamerovou aplikaci se jedná? Znamená to že v aplikaci kamery nejdou vidět? Nebo se na ně jen nedá připojit?
Stejný problém jsem řešil s kamerami GeoVision kdy jsem chtěl upgradovat firmware, pokud je program nenašel přes multicast vysílání, tak se s nimi nebavil ani když jsem IP adresu přidal manuálně. Takže jsem to musel stejně řešit na LANce.
Předpokládám že routování funguje v pořádku z obou směrů a ve firewallu nemáš nastaveny žádné omezující pravidla. Teď se dívám že používáš tcp spojení je pro to nějaký důvod? U OpenVPN se doporučuje jednoznačně udp.
txqueuelen 1000Nestandartni, bezne se nepouziva. Duvod?
keepalive 15 60 keepalive 10 120Nesedi s klientem..
data-ciphers CHACHA20-POLY1305:AES-128-GCM:AES-256-GCM:AES-128-CBC:AES-256-CBCCHACHA20-POLY1305 neni bezne, nepouziva se.
tun-mtu 1500Hodnota 1500 je default.
push "route 192.168.5.0 255.255.255.0"Na klientovi? Proc?
Bohužel OpenVPN již toto rozhraní nepodporuje.Od kdy? Mimmochodem, asi dalsi jedina alternativa je GRE pres IPSec, ktere umi zabalit Layer-2 a prenaset multicast, ale to uz neni vubec trivialni konfigurace. opravdu se ta kamera neda rozchodit jinak?
Mám OpenVPN server na routeru…
A v tom je právě chyba. Protokol pro VPN se jmenuje IPSec. Software pro výměnu klíčů bývá na routerech k dispozici, Android umí IPSec (téměř) nativně a na klasickém linuxovém stroji to bude třeba StrongSwan.
OpenVPN je ubohá jednovláknová hračka, kterou si lidé omylem instalují jen proto, že má (nesprávně!) VPN v názvu. Zároveň je to vydatný zdroj dotazů typu „OpenVPN mi nefunguje“, „OpenVPN má naprosto mizerný výkon“, „skrz OpenVPN se neroutuje“ atd.; historie poradny na ABCLinuxu je toho plná.
Doporučuji tedy použít skutečnou VPN — IPSec.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
"veřejná ip"Máme rok 2021. Každá IP adresa je veřejná. Když se něco jmenuje adresa, má to být z principu veřejné. Jinými slovy, doporučuji vyhnout se tomu muzejnímu experimentu z roku 1975, který měl omylem 32-bitové „adresy“ a skončil špatně, a použít (přinejmenším uvnitř VPN a ideálně také jako vnější vrstvu) skutečný internet, tedy IPv6. Pravda, na webu se stále ještě povaluje spousta škodlivých a rozbitých howto s „adresami“ připomínajícími telefonní čísla, ale dnes už opravdu nemá smysl něčím takovým ztrácet čas.
Ale jinak máš pravdu.
Jako že nějaký tupec-anonym dokázal přelouskat jakési číslo ve vyhledávači, jehož význam vůbec nechápe?
Jo, tomu bych nakonec možná i věřil.
No ovšemže mám pravdu: IPSec je VPN, zatímco Open„VPN“ je sračkoidní jednovláknová hračka pro děti. Nějaké další připomínky?
IPv6 porušuje pravidlo absolutnej izolácie od pripojenia z vonku. Už len prístupnosť pre radvd umožňuje nasmerovanie cez systém útočníka.
Je jedno koľko je ip adries v danom prefixe. Ak bude sieť robiť problémy zablokuje sa celý prefix. Aj keď by bol /48. Takto nebude stačiť ani dlžka 1024 bitov.
IPv6 porušuje pravidlo absolutnej izolácie od pripojenia z vonku.
Hovno, vole. Slyšel jsi už někdy slovo firewall? Nebo snad nemáš pod kontrolou svůj vlastní router a ten se pak neřídí tvými pravidly? Tím se raději nechlub. 
Jaké pravidlo? Kde je napsané? Ve kterém RFC? Ve kterém zákoně? Kdo ho stanovil? Kdy? Proč? Z jakého mandátu?
Jinými slovy: Nevymýšlej si pičoviny, prosím. Implicitně má být každý stroj přístupný odkudkoliv. Jmenuje se to internet. Tak to bylo zamýšleno.
Už len prístupnosť pre radvd umožňuje nasmerovanie cez systém útočníka.
Kde máš exploit? Ukaž mi prosím draft tvého RFC, které ten údajný problém (doložený exploitem) řeší.
Sorry jako, ale tihle různí IPv4-dementi a IPv4-idioti typu „odmítám se naučit používat opravdový internet (== IPv6)“, mi už fakt lezou na nervy. Opravdu, ale opravdu. Nechť už jdou prosím do prdele. Nebo ať přijdou surfovat do mojí sítě bez IPv4; skvěle se pobavím.
To musí být smutné, žít v Severní Koreji nebo v Afghánistánu nebo kde ta zmíněná „naše“ realita je. (A kdo přesně je „my“ — Kája IV. nebo tak?)
V realitě většiny světa (vyjádřeno v severokorejské rétorice: zbytku světa) je IPv6 internet, zatímco IPv4 je okrajová hračka v Národním technickém muzeu, která jen ukazuje, proč se nemají nedokončené experimenty pouštět předčasně do světa.
Jasně, hlavně Indie („ekonomika budoucnosti“ v mnoha směrech) a její 61,2% IPv6 je opravdu (ale opravdu) okrajová hračka, co? Ten pán s oslíkem, který právě teď surfuje na svém smartphonu za $99 přes IPv6, není až tak okrajová hračka, jak by si někteří „západní“ okrajoví oslíci mohli myslet.
Jasně, že ČR je v téhle oblasti na chvostu (jako ostatně ve všem digitálním) — to nikoho nepřekvapí. Přesto bych 15,7% označil spíš za ostudu než za něco okrajového. (Štěstí, že už v tom Kocourkově nežiju.) No a například taková Francie se svými 48,4% zas až tak okrajově nevypadá, když se člověk trochu rozhlédne po Evropě.
Tiskni
Sdílej:
