Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
OpenVPN server rozhraní: TUN VPN IP rozsah: 10.0.8.0/24 LAN IP rozsah: 192.168.5.0/24 Router GUI (gateway): 192.168.5.1Použil bych TAP rozhraní, které vytvoří bridge a nic bych řešit nemusel. Bohužel OpenVPN již toto rozhraní nepodporuje. Potřebuji tedy nastavit TUN rozhraní (ip 10.0.8.0/24), aby se tvářilo, že je v lokální síti (lan rozsah 192.168.5.0/24) a já se mohl připojit přes aplikaci na kameru. KONFIGURACE SERVERU:
daemon port 8765 dev tun21 txqueuelen 1000 keepalive 15 60 verb 3 server 10.0.8.0 255.255.255.0 proto tcp-server data-ciphers CHACHA20-POLY1305:AES-128-GCM:AES-256-GCM:AES-128-CBC:AES-256-CBC cipher AES-128-CBC push "route 192.168.5.0 255.255.255.0" duplicate-cn ca ca.crt dh dh.pem cert server.crt key server.key status-version 2 status status 10KONFIGURACE KLIENTA:
client remote-cert-tls server remote "veřejná ip" 8765 dev tun proto tcp tun-mtu 1500 push "dhcp-option DNS 1.1.1.1" push "route 192.168.5.0 255.255.255.0" auth-nocache keepalive 10 120 user nobody group nobody resolv-retry infinite nobind persist-key persist-tun float verb 3
Řešení dotazu:
20.7.2021 19:15
Indiánský lotr | skóre: 25
| blog: ucim_sa
O jakou kamerovou aplikaci se jedná? Znamená to že v aplikaci kamery nejdou vidět? Nebo se na ně jen nedá připojit?
Stejný problém jsem řešil s kamerami GeoVision kdy jsem chtěl upgradovat firmware, pokud je program nenašel přes multicast vysílání, tak se s nimi nebavil ani když jsem IP adresu přidal manuálně. Takže jsem to musel stejně řešit na LANce.
Předpokládám že routování funguje v pořádku z obou směrů a ve firewallu nemáš nastaveny žádné omezující pravidla. Teď se dívám že používáš tcp spojení je pro to nějaký důvod? U OpenVPN se doporučuje jednoznačně udp.
txqueuelen 1000Nestandartni, bezne se nepouziva. Duvod?
keepalive 15 60 keepalive 10 120Nesedi s klientem..
data-ciphers CHACHA20-POLY1305:AES-128-GCM:AES-256-GCM:AES-128-CBC:AES-256-CBCCHACHA20-POLY1305 neni bezne, nepouziva se.
tun-mtu 1500Hodnota 1500 je default.
push "route 192.168.5.0 255.255.255.0"Na klientovi? Proc?
Bohužel OpenVPN již toto rozhraní nepodporuje.Od kdy? Mimmochodem, asi dalsi jedina alternativa je GRE pres IPSec, ktere umi zabalit Layer-2 a prenaset multicast, ale to uz neni vubec trivialni konfigurace. opravdu se ta kamera neda rozchodit jinak?
Mám OpenVPN server na routeru…
A v tom je právě chyba. Protokol pro VPN se jmenuje IPSec. Software pro výměnu klíčů bývá na routerech k dispozici, Android umí IPSec (téměř) nativně a na klasickém linuxovém stroji to bude třeba StrongSwan.
OpenVPN je ubohá jednovláknová hračka, kterou si lidé omylem instalují jen proto, že má (nesprávně!) VPN v názvu. Zároveň je to vydatný zdroj dotazů typu „OpenVPN mi nefunguje“, „OpenVPN má naprosto mizerný výkon“, „skrz OpenVPN se neroutuje“ atd.; historie poradny na ABCLinuxu je toho plná.
Doporučuji tedy použít skutečnou VPN — IPSec.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
"veřejná ip"Máme rok 2021. Každá IP adresa je veřejná. Když se něco jmenuje adresa, má to být z principu veřejné. Jinými slovy, doporučuji vyhnout se tomu muzejnímu experimentu z roku 1975, který měl omylem 32-bitové „adresy“ a skončil špatně, a použít (přinejmenším uvnitř VPN a ideálně také jako vnější vrstvu) skutečný internet, tedy IPv6. Pravda, na webu se stále ještě povaluje spousta škodlivých a rozbitých howto s „adresami“ připomínajícími telefonní čísla, ale dnes už opravdu nemá smysl něčím takovým ztrácet čas.
Ale jinak máš pravdu.
Jako že nějaký tupec-anonym dokázal přelouskat jakési číslo ve vyhledávači, jehož význam vůbec nechápe?
Jo, tomu bych nakonec možná i věřil.
No ovšemže mám pravdu: IPSec je VPN, zatímco Open„VPN“ je sračkoidní jednovláknová hračka pro děti. Nějaké další připomínky?
IPv6 porušuje pravidlo absolutnej izolácie od pripojenia z vonku. Už len prístupnosť pre radvd umožňuje nasmerovanie cez systém útočníka.
Je jedno koľko je ip adries v danom prefixe. Ak bude sieť robiť problémy zablokuje sa celý prefix. Aj keď by bol /48. Takto nebude stačiť ani dlžka 1024 bitov.
IPv6 porušuje pravidlo absolutnej izolácie od pripojenia z vonku.
Hovno, vole. Slyšel jsi už někdy slovo firewall? Nebo snad nemáš pod kontrolou svůj vlastní router a ten se pak neřídí tvými pravidly? Tím se raději nechlub. 
Jaké pravidlo? Kde je napsané? Ve kterém RFC? Ve kterém zákoně? Kdo ho stanovil? Kdy? Proč? Z jakého mandátu?
Jinými slovy: Nevymýšlej si pičoviny, prosím. Implicitně má být každý stroj přístupný odkudkoliv. Jmenuje se to internet. Tak to bylo zamýšleno.
Už len prístupnosť pre radvd umožňuje nasmerovanie cez systém útočníka.
Kde máš exploit? Ukaž mi prosím draft tvého RFC, které ten údajný problém (doložený exploitem) řeší.
Sorry jako, ale tihle různí IPv4-dementi a IPv4-idioti typu „odmítám se naučit používat opravdový internet (== IPv6)“, mi už fakt lezou na nervy. Opravdu, ale opravdu. Nechť už jdou prosím do prdele. Nebo ať přijdou surfovat do mojí sítě bez IPv4; skvěle se pobavím.
To musí být smutné, žít v Severní Koreji nebo v Afghánistánu nebo kde ta zmíněná „naše“ realita je. (A kdo přesně je „my“ — Kája IV. nebo tak?)
V realitě většiny světa (vyjádřeno v severokorejské rétorice: zbytku světa) je IPv6 internet, zatímco IPv4 je okrajová hračka v Národním technickém muzeu, která jen ukazuje, proč se nemají nedokončené experimenty pouštět předčasně do světa.
Jasně, hlavně Indie („ekonomika budoucnosti“ v mnoha směrech) a její 61,2% IPv6 je opravdu (ale opravdu) okrajová hračka, co? Ten pán s oslíkem, který právě teď surfuje na svém smartphonu za $99 přes IPv6, není až tak okrajová hračka, jak by si někteří „západní“ okrajoví oslíci mohli myslet.
Jasně, že ČR je v téhle oblasti na chvostu (jako ostatně ve všem digitálním) — to nikoho nepřekvapí. Přesto bych 15,7% označil spíš za ostudu než za něco okrajového. (Štěstí, že už v tom Kocourkově nežiju.) No a například taková Francie se svými 48,4% zas až tak okrajově nevypadá, když se člověk trochu rozhlédne po Evropě.
Tiskni
Sdílej:
