Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
Samba, svobodná implementace síťového protokolu SMB/CIFS, byla vydána ve verzích 4.24.5, 4.23.10 a 4.22.11. Řešeno je 6 zranitelností.
Přední technologické společnosti (Adobe, Cadence, Capital One, Cisco, Cloudera, Cloudflare, Cognition, CrowdStrike, Databricks, Dell Technologies, DoorDash, Elastic, HPE, Hugging Face, IBM, LangChain, Linux Foundation, Microsoft, NAVER, NetApp, Nous Research, NVIDIA, OpenClaw, Palantir, Palo Alto Networks, Red Hat, Reflection AI, Salesforce, SAP, ServiceNow, Siemens, SK Telecom, Snowflake, SpacexAI, Synopsys, Thinking
… více »Krabix.cz je online 3D konfigurátor krabiček pro 3D tisk s exportem do STL. Běží přímo v prohlížeči. Nic se neposílá na server.
Nadace Open Home Foundation spustila veřejnou preview verzi komunitní databáze zařízení pro Home Assistant. Má fungovat jako „Wikipedie pro chytrá zařízení".
Na stránce nového panelu Firefoxu přibudou nové widgety. Například denně aktualizována interaktivní křížovka.
PGSimCity (GitHub) je webová 3D vizualizace vnitřního fungování databázového systému PostgreSQL v podobě města. Vytvořena pomocí umělé inteligence.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.0 a 24.04-1.4. Nová verze 24.04-2.0 již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
Řešení dotazu:
Klíčková otázka: V čem tkví problém?
Většina různých rádoby-testů rádoby-bezpečnosti jednoduše zkouší, jestli je některý port filtrovaný, tj. jestli se místo connection refused příchozí pakety zahazují. Vsadil bych se, že těch 1056 portů není ve skutečnosti otevřených (netstat -apn) v tom smyslu, že by na nich něco poslouchalo. Prostě jenom nezahazují automaticky pakety a odpovídají místo toho connection refused.
U počítače na RFC4941, tj. například ve stylu implicitně nastaveného Android telefonu nebo zkrátka se zapnutými privacy extensions (v NetworkManageru, dejme tomu) dává velmi dobrý smysl většinu neočekávaných paketů rovnou zahazovat a nijak na ně nereagovat. Malinko to ztěžuje různé nmap průzkumy, malinko to zmenšuje případný dopad zranitelností v kernelu, kdyby se objevily, atd.
Naopak u počítače typu router, jehož přítomnost je (tak trochu) veřejně známá, má takové filtrování a zahazování paketů mnohem menší smysl a význam (byť nějaký furt jo). A otázka právě je, který přesně počítač se onen rádoby-bezpečnostní rádoby-test snažil kontaktovat…
Jsi si jistý, že se k tomu testu připojuješ přímo přes normální internet, kterým se dá navazovat spojení odkudkoliv kamkoliv oběma směry, tedy přes IPv6?
Kdysi se totiž používal vadný protokol IPv4, který kolem roku 1995 selhal, protože měl (omylem, původně jako experiment) 32-bitové adresy. Adresy záhy došly a vyvinul se z toho paskvilo-zmetek zvaný NAT, kvůli kterému se potom už s IPv4 většinou nedalo routovat odkudkoliv kamkoliv — připojení se sice dalo navázat odnikud někam, ale nedalo se navázat odněkud nikam. Je tedy možné, pokud by se něco takového v příslušné síti stále používalo, že si napřed vyžádáš test z „legacy“ (nebo spíš „garbage“) IPv4 sítě za NATem a test se pak (zrady netuše) snaží zpětně připojovat na NAT router, nikoliv přímo na notebook.
Hypotéza a spekulace: Co když se mobil samotný připojuje normálně přes IPv6 (a má tedy klasické nastavení sítě v Androidu, které má celkem reálnou šanci vypadat v „testech“ zeleně), zatímco pro routování do vnitřní sítě mobilního hotspotu se používá (například kvůli nevhodnému nebo nedostatečnému IPv6 rozsahu od operátora) jenom dvojitě NATované IPv4 zoufalství? To by znamenalo, že výsledky, které se ukazují na notebooku, nesouvisí ani s notebookem, ani s mobilem-hotspotem, nýbrž s externím NAT routerem někde v síti mobilního operátora.
Sečteno a podtrženo, je vhodné prověřit, kam přesně se ten rádoby-test připojuje. 
Zkus třeba tcpdump, který dovede ukázat, jestli notebook opravdu na všech uvedených portech dostává nějaké pokusné pakety a odpovídá na ně.
Zkus taky explicitně zakázat IPv4 a NAT (nebo jiným způsobem ověřit, že se notebook k testu připojuje přes IPv6). Bez IPv6 totiž celý test v podstatě nemá smysl — s největší pravděpodobností „testuješ“ jiné zařízení než to, které si test „vyžádalo“.
<-- další věc máš v OS perfektní nástroj na 3 písmena : UFW takže si můžeš otevřít a zavřít co chceš viz .:https://wiki.ubuntu.cz/bezpe%C4%8Dnost/firewall/ufw, https://www.root.cz/clanky/ufw-firewall-jednoduse-a-rychle/
Počítač - připojení AIM - veřejná adresa IPv4: 109.x.y.z
Můj mobil - připojení T-mobile - adresa IPv4: 37.48.y.z
Notebook - připojení také AIM, ale bydlí jinde - IP adresu neznám (používá WiFi)
Jeho mobil - připojení T-mobile, má stejnýho poskytovatele - IP adresu neznám
Čemu nerozumím, pokud udělám hotspot ze svého mobilu (tj. T-mobile IPv4 adresa 37.x.y.z) tak já na svém počítači i mobilu to mám zelený a on na moje připojení, který je vlastně OK to má červený a to jak ve Windows 10, tak i na čerstvý instalaci Ubuntu 20.04.3 LTS dokonce i se zapnutým firewalem GUWF.
Jak může na stejné IP adrese to mít vše špatně a já dobře?
Tiskni
Sdílej: