Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
jenda Jak tohle mají řešené interně ale nevím, možná to bude nějaký divný tunel skrz jejich (privátní?) síť (součástí tarifu je i záložní spojení přes LTE, které se tváří zcela transparentně, dokonce když vypnu mikrovlnku na střeše, tak se přejde na LTE tak, že ani nepopadají otevřená TCP spojení, takže je to nějaký pokročilejší magic).To bude asi SD-WAN
Usnadňuje to routování uvnitř sítě. Nemusíš mít na všech routerech směrem k zákazníkovi napsáno, že 1.2.3.4 mají směrovat k tomu danému zákazníkovi - stačí tam záznam pro 192.168.1.0/24, který tam už máš, protože to je něco jako „tím směrem leží fyzicky blízká skupina zákazníků s těmito adresami ve tvé síti“.Ako potom riesi zakaznikoch, ktori by chceli pouzivat porty 80 a 443 ? To su specificke porty a mapovat by sa to dalo na rozne porty. Pisat vsak do url http://neco:8080 a pod je nepekne. Riesenie je aby si ISP postavil reverzny proxy a uspokoji vsetkych zakaznikov s portami 80 a 443. Ine porty ako napr. pre VPN a pod. sa daju pouzit rozne a tolko zakaznikov aby vycerpal porty asi nema ziadny ISP (ak nepocitam velkych, ktori ponukaju public IP). A ako by to riesil zaznam pre subnet 192.168.1.0/24 ?
PetebLazar Například síť mého providera je ke klientům provozována na privátním rozsahu adres (10.x.y.z), takze muj router ma providerem pridelenu adresu z tohoto rozsahu. Na hranicich sve site do Internetu provadi provider preklad z pro mne vyhrazene verejne IP na vnejsi IP adresu meho routeru (10.a.b.c) a naopak. Tzn., ze pozadavky z Internetu na spojeni s onou verejnou IP konci na vnejsim rozhrani meho routeru (kde si je zpracuji podle potreby) a ma spojenini do Internetu odchazi z teto vyhrazene verejne IP.Takze ako potom setri ISP verejky, ked prave tu jednu verejnu IP vyhradil len pre teba. Pre teba by bolo mozno lepsie ak by ti poskytol verejnu IP, ako to napr. robi telekom na slovensku (ale iba ak o to poziadas, tak dostanes dynamicku verejnu IPv4 zdarma)
Ako potom riesi zakaznikoch, ktori by chceli pouzivat porty 80 a 443 ? To su specificke porty a mapovat by sa to dalo na rozne porty. Pisat vsak do url http://neco:8080 a pod je nepekne. Riesenie je aby si ISP postavil reverzny proxy a uspokoji vsetkych zakaznikov s portami 80 a 443.Jak „potom“? Tohle řešení ti dá „celou“ IP adresu, provoz jde přímo na tebe, jenom máš trochu nezvyklou konfiguraci, že máš na svém rozhraní adresu 192.168.1.10 a přitom ti přicházejí pakety pro 1.2.3.4. (už si nepamatuju jak se tohle konfigurovalo aby to fungovalo) Pro „standardní port forward“ třeba toho portu na VPN tohle vůbec není potřeba, ISP na svém hraničním routeru nastaví DNAT pro ten port. Řešení s reverzní proxy je zajímavé, ale nevím o ISP, který by tohle dělal. Myslím že to dělali nějací lowcostoví poskytovatelé VPS (4smart.cz?).
Takze ako potom setri ISP verejky, ked prave tu jednu verejnu IP vyhradil len pre teba.Nijak, to, na co ses ptal, je doslova způsob, jak vyhradit jednu veřejnou IP.
Aku vyhodu ma z toho ISP uz neviem (nebolo by lepsie ak by verejku dal rovno zakaznikovi?).Usnadňuje to routování uvnitř sítě. Nemusíš mít na všech routerech směrem k zákazníkovi napsáno, že 1.2.3.4 mají směrovat k tomu danému zákazníkovi - stačí tam záznam pro 192.168.1.0/24, který tam už máš, protože to je něco jako „tím směrem leží fyzicky blízká skupina zákazníků s těmito adresami ve tvé síti“.
Ak to nie je mozne spravit s jednou verejnou IP, ako potom ISP setri verejne IP adresy?
Neexistuje nic takového jako jedna veřejná IP adresa. Obvyklé zákaznické připojení mívá 272 až 280 IP adres. Adresa je (z principu a z významu toho slova) samozřejmě veřejná.
Neexistuje důvod šetřit IP adresami.
NAT je nesmysl, který se používal v 90. až 10. letech, v dobách (očekávaného) totálního selhání IPv4. Pokud nějaký ISP používá takovou terminologii v roce 2023 (!), je třeba od něj utíkat sloními kroky.
Žerty se liší od podvodů tím, že oběť se o vtipu dozví nebo je do něj zasvěcena, místo aby byla např. přemlouvána k předání peněz nebo jiných cenností.
Není to pevný rozsah, jinak můžeš přes DHCP prefix delegation (nebo co se používá) dostat časem jiný? (což samozřejmě znamená opruz s konfigurací, pokud máš asi pevně nastavené podsítě, teda, pokud máš podsítě, když nemáš nic většího než /64)To jsem nedal. Ale mně nejde o to, jestli to přidělují pomocí PD nebo ti to dají na papíře a ty si to nakonfiguruješ staticky. Mně jde o to, že pokud chceš mít /56, tak máš platit měsíčně 30668,8 Kč a pokud chceš dokonce /48 tak 7851212,8 Kč. Což mi přijde poněkud předražené. A soudruzi z O2 (nějací dva magoři obchodníci) se nám skutečně před nějakou dobou pokusili tvrdit, že účtují 99 Kč (bez DPH) za jednu /64 na komerčním připojení. Tak jsme je tenkrát vyhodili.
Mně jde o to, že pokud chceš mít /56, tak máš platit měsíčně 30668,8 KčOdkazovaná stránka píše o pevném rozsahu. Je možné, že pokud ti stačí něco, co se může jednou za rok změnit, tak to je zadarmo. Minimálně měnící se /64 zadarmo bude, ne?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
9.4.2023 02:35
18.4.2023 20:35