Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
1. Rychlost čtení a zápisu umí většinou už předinstalovaný (v prostředí Gnome) program "gnome-disk-utility".https://www.maketecheasier.com/benchmark-storage-devices-gnome-disk-utility/ To vypadá ne-moc přesně, ale zkusím když je to jediné normal-user řešení. Snad to bude měřit pokaždé stejně na stejném disku, protože jich potřebuju porovnat víc a pokud budu dostávat pokaždé jiné výsledky i jen na tom samém, nebude mi to moc platné.
z historie ale vím že takové odkazy mohou nabízet už mrtvé projekty, shit-ware apod.Tak s takým typom (shhh) programového vybavenia sa prosím odsťahujte mimo Linuxu, mladý pán.
skóre: 63?
Problém je v tom, že na rozdíl od měření HDD u nichž je na například pro sekvenční rychlost významným faktorem pouze vzdálenost stopy od vnějšího okraje (průběžné se ke středu snižující počet sektorů na stopu) u SSD/Flash je těch faktorů ovlivňující výkon daleko více.
Jednoduchý nástroj jako zmíněné HDTune může poskytnou značně zavádějící výsledky (jeho free verze 2.55 z roku 2008 je tj. prakticky z před SSD éry).
Zde je průběh rychlosti sustain zápisu na dvou odlišných SSD.
U NVMe Samsungu je vidět, že po zaplnění pseudo-SLC cache je schopen stále trvalého zápisu (přímo do TLC buněk) cca 600MB/s.
https://www.monitos.cz/tmp/samsung_evo_960_500g_nvme.png
U levného SATA Kingstonu je po vyčerpání pseudo-SLC cache dosahováno rychlosti <50MB/s (musí uvolňovat prostor pseudo-SLC cache a zapisovat finálně jako TLC).
https://www.monitos.cz/tmp/Kingston_A400_240gb_dd.png
Pokud by benchmark byl omezen na pouhých 50GB (většina benchmarkovacích nástrojů testuje na objemech ještě menších) závěr by zněl, že Samsung je v sekvečním zápisu pouze o 40% rychlejší (600MB/s versus 420MB/s).
Docela by mě zajímalo, co je to „přenosová rychlost disku“. To já když přenáším disk z domova do kanclu, někdy dosáhnu přenosové rychlosti až 5 km/h.
Záleží na tom, jak se disk používá a na které vrstvě chceme něco měřit. Dejme tomu, typická situace, že mám třeba přímo na disku /dev/sdx
nějaký LUKS kontejner /dev/mapper/luks_kontejner_x
a v kontejneru pak Btrfs namountovaný (ať nežeru) do /mnt
.
Ke všem pokusům bych si napřed spustil někde bokem v jiném terminálu něco takového (a výstup bych dle potřeby a chuti ukládal):
iostat -x 1 /dev/sdx /dev/mapper/luks_kontejner_x
Může mě zajímat, jak rychle přečtu samotný disk bez overheadu na šifrování, LBA po LBA, od začátku do konce:
pv -arb < /dev/sdx > /dev/null
(Pokud je disk už v háji a jde jen o sběr dat pro účely reklamace, přidá se klidně -E
, což skvěle ukáže nejrůznější kombinace chyb čtení + nečitelných LBA s mizerným výkonem (protože to po chybě nepřestane (zkoušet) číst). U funkčního disku, u kterého ještě záleží na datech, bych -E
nechtěl; tam je naopak správné po první chybě přestat a zamyslet se.)
Může mě zajímat, jak rychle přečtu LUKS kontejner, tj. jestli mi to šifrování správně hardwarově akceleruje a nezpůsobuje krk láhve:
pv -arb < /dev/mapper/luks_kontejner_x > /dev/null
Může mě zajímat, jak rychle přečtu nějaký veliký soubor na úrovni filesystému:
pv -arb < /mnt/veliký_soubor > /dev/null
Tohle↑ se dá nahradit taky třeba zápisem nějakých náhodných dat; na úrovni filesystému už se dá zkoušet i rychlost zápisu. Na úrovni disku nebo LUKS je to … složitější.
Může mě zajímat, jak rychle se přečte všechno v /mnt
, tedy se všemi vrstvami abstrakce (LUKS, Btrfs) — buď opravdu všechno (první příklad) nebo subvolume viditelný z /mnt
(druhý příklad):
btrfs scrub start -B /mnt btrfs scrub status /mnt # za běhu výše uvedeného
tar --one-file-system -c /mnt | pv -arb > /dev/null
Tak takovou situaci (taky) řeší moje odpověď výše.
Tiskni
Sdílej: