Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
1. Rychlost čtení a zápisu umí většinou už předinstalovaný (v prostředí Gnome) program "gnome-disk-utility".https://www.maketecheasier.com/benchmark-storage-devices-gnome-disk-utility/ To vypadá ne-moc přesně, ale zkusím když je to jediné normal-user řešení. Snad to bude měřit pokaždé stejně na stejném disku, protože jich potřebuju porovnat víc a pokud budu dostávat pokaždé jiné výsledky i jen na tom samém, nebude mi to moc platné.
z historie ale vím že takové odkazy mohou nabízet už mrtvé projekty, shit-ware apod.Tak s takým typom (shhh) programového vybavenia sa prosím odsťahujte mimo Linuxu, mladý pán.
skóre: 63?
Problém je v tom, že na rozdíl od měření HDD u nichž je na například pro sekvenční rychlost významným faktorem pouze vzdálenost stopy od vnějšího okraje (průběžné se ke středu snižující počet sektorů na stopu) u SSD/Flash je těch faktorů ovlivňující výkon daleko více.
Jednoduchý nástroj jako zmíněné HDTune může poskytnou značně zavádějící výsledky (jeho free verze 2.55 z roku 2008 je tj. prakticky z před SSD éry).
Zde je průběh rychlosti sustain zápisu na dvou odlišných SSD.
U NVMe Samsungu je vidět, že po zaplnění pseudo-SLC cache je schopen stále trvalého zápisu (přímo do TLC buněk) cca 600MB/s.
https://www.monitos.cz/tmp/samsung_evo_960_500g_nvme.png
U levného SATA Kingstonu je po vyčerpání pseudo-SLC cache dosahováno rychlosti <50MB/s (musí uvolňovat prostor pseudo-SLC cache a zapisovat finálně jako TLC).
https://www.monitos.cz/tmp/Kingston_A400_240gb_dd.png
Pokud by benchmark byl omezen na pouhých 50GB (většina benchmarkovacích nástrojů testuje na objemech ještě menších) závěr by zněl, že Samsung je v sekvečním zápisu pouze o 40% rychlejší (600MB/s versus 420MB/s).
Docela by mě zajímalo, co je to „přenosová rychlost disku“. To já když přenáším disk z domova do kanclu, někdy dosáhnu přenosové rychlosti až 5 km/h.
Záleží na tom, jak se disk používá a na které vrstvě chceme něco měřit. Dejme tomu, typická situace, že mám třeba přímo na disku /dev/sdx nějaký LUKS kontejner /dev/mapper/luks_kontejner_x a v kontejneru pak Btrfs namountovaný (ať nežeru) do /mnt.
Ke všem pokusům bych si napřed spustil někde bokem v jiném terminálu něco takového (a výstup bych dle potřeby a chuti ukládal):
iostat -x 1 /dev/sdx /dev/mapper/luks_kontejner_x
Může mě zajímat, jak rychle přečtu samotný disk bez overheadu na šifrování, LBA po LBA, od začátku do konce:
pv -arb < /dev/sdx > /dev/null
(Pokud je disk už v háji a jde jen o sběr dat pro účely reklamace, přidá se klidně -E, což skvěle ukáže nejrůznější kombinace chyb čtení + nečitelných LBA s mizerným výkonem (protože to po chybě nepřestane (zkoušet) číst). U funkčního disku, u kterého ještě záleží na datech, bych -E nechtěl; tam je naopak správné po první chybě přestat a zamyslet se.)
Může mě zajímat, jak rychle přečtu LUKS kontejner, tj. jestli mi to šifrování správně hardwarově akceleruje a nezpůsobuje krk láhve:
pv -arb < /dev/mapper/luks_kontejner_x > /dev/null
Může mě zajímat, jak rychle přečtu nějaký veliký soubor na úrovni filesystému:
pv -arb < /mnt/veliký_soubor > /dev/null
Tohle↑ se dá nahradit taky třeba zápisem nějakých náhodných dat; na úrovni filesystému už se dá zkoušet i rychlost zápisu. Na úrovni disku nebo LUKS je to … složitější.
Může mě zajímat, jak rychle se přečte všechno v /mnt, tedy se všemi vrstvami abstrakce (LUKS, Btrfs) — buď opravdu všechno (první příklad) nebo subvolume viditelný z /mnt (druhý příklad):
btrfs scrub start -B /mnt btrfs scrub status /mnt # za běhu výše uvedeného
tar --one-file-system -c /mnt | pv -arb > /dev/null
Tak takovou situaci (taky) řeší moje odpověď výše.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.4.2023 23:32
