Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
/boot má být normální adresář nebo subvolume, ne oddíl.
(Že je zašifrovaný, to je samozřejmě dobře.)
Rád bych se zeptal, zda je možné…
Je.
…jestli není nějaká záludnost při klonování šifrovaného disku.
Není.
Jen je otázka: Proč to dělat? Vede to pak ke spoustě zmatků kvůli identickým UUID (v oddílech, používají-li se, v LUKS kontejnerech, v souborových systémech), takže v případě použití původního a naklonovaného disku na jednom systému musí uživatel neustále dávat pozor, co přesně mountuje, kam zapisuje atd.
Mnohem lepší je vytvořit nový LUKS kontejner (případně nové oddíly, byť podotýkám, že žádné oddíly nejsou potřebné ani žádoucí, pokud se z disku nebootuje), nový souborový systém a pak (efektivně) přenést pouze souborovým systémem používané bloky, nejlépe pomocí btrfs send ... | btrfs receive.
Disk je šifrovaný komplet, včetně boot ( jinak mi tobohuželna rozdíl od starších verzí nainstalovat nešlo. )
…naštěstí…
Vím jak udělat bitovou kopii disku…
Pak je ještě dobré vědět, proč ji dělat. Většinou k tomu totiž není důvod a není to ani dobrý nápad, ani nejlepší možnost.
…asi pak budu muset upravit UUID disku…
Tak to rozhodně ne. Bitová kopie zachová nejen UUID od filesystému, ale dokonce i UUID od LUKS (známý jako UUID v crypttab a PARTUUID ve fstab), ba navíc dokonce i (v případě použití oddílů a GPT) PARTUUID.
Právě proto je bitová kopie přinejmenším problematický nápad a použití originálu i kopie na jednom systému může vést k nepříjemným překvapením.
Jen nevím, jestli tím zároveň změním i to heslo pro boot nebo se mění někde jinde.
Uvažovat u LUKS o „změně hesla“ téměř kompletně přehlíži podstatu věci. LUKS má jeden master key, který s hesly nijak nesouvisí. Tím se šifrují data. K master key se dá dostat otevřením některého z klíčových slotů, kterých je obvykle 8 (nebo zkrátka malé N) a jejich počet a obsazení ukáže například cryptsetup luksDump. Každý klíčový slot obsahuje kryptografický materiál, který pomocí klíče, hesla nebo jiného vstupu a pomocí funkce zvané PBKDF (příklad: argon2id) dokáže odvodit master key.
Můžeš tedy přidat klíčový slot a mít několik hesel nebo jiných klíčů k odemykání téhož LUKS kontejneru.
Nebo můžeš některé sloty zrušit. Přidání nového slotu a odstranění starého může být ekvivalent změny hesla.
Nebo můžeš … nedělat se sloty nic a pak bude mít případná bitová kopie přesně stejné sloty, jaké měl originál, tedy bude možné ji odemknout stejnými hesly a/nebo klíči.
Nebo, ideálně, nedělej bitovou kopii vůbec. Vytvoř nové oddíly (pokud a jen pokud se z disku bootuje), vytvoř nový LUKS kontejner, vytvoř nový souborový systém, přenes (pouze) data pomocí btrfs send ... | btrfs rceive, uprav fstab, crypttab a (případně) default/grub, z chrootu vygeneruj znova initramdisky a GRUB konfigurák a je (bezpečně) vymalováno, bez riskantních duplicitních UUID.
btrfs send ... | btrfs rceive
Skoro bych se vsadil, že na disku, o kterém je řeč, to takto nepůjde.
Skoro bych se vsadil, že na disku, o kterém je řeč, to takto nepůjde.btrfs send ... | btrfs rceive
Pak nezbude než doufat, že to tazatele alespoň přiměje k zamyšlení nad rozumnou volbou souborových systémů.
Proč?
pomocí gparted roztaženo na plnou velikost
Ty jsi pomocí GParted roztáhl LUKS?
Fakt to jde. Nechtělo se mi tomu věřit.
Díky za rozšíření obzoru.
Dík
Tiskni
Sdílej: