Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
15.11.2003 21:51
CIJOML | skóre: 58
| Praha
16.11.2003 01:29
CIJOML | skóre: 58
| Praha
Pokud budes mit prelozene +- vanilla jadro a prelozis zdrojaky k ovladacum (ktere jinak nemusi jit prelozit pokud se distribucni jadro od vanila jadra hodne lisi, tedy ne, pokud je tam par patchu k ovladacum okolo, ale je tam zmenena podstatna cast systemu, stavat by se to moc sice nemelo, ale teorie je teorie...) tak to proste fungovat bude. A jeste je zapotrebi, pokud pouzivas usb-uhci ovladac pro usbcko, nahradit ho uhci ovladacem, jinak usb-uhci adapter muze (nemusi ale muze, zalezi to HW od HW) panikarit, uhci funguje OK. Dale musis pridat ovladace do nejakeho natahovaciho skriptu nebo zprovoznit hotplug. Coz na klasickych hotplug utilitach znamena pridat par definic z usb zavislostnich souboru , ktere vytvoril depmod, diethotplug toto pri prekladu pozna sam. Pak bude natahovat modul (pripadne i oddelavat, sice se to Gregovi a nekterym dalsim vyvojarum hotplugtools nelibi, ale ja to pouzivam protoze v principu to problemy nedela) automaticky po zasunuti (vysunuti). Konfigurace se pak uz provede atmelackyma utilitama. Vsehovsudy prace tak na hodinku zhruba, takze docela pohodka Rezervuj si odpoledne a pust se do toho, rikam fakt v tom neni zadny problem. Ono je to možná pro někoho brnkačka, jenže já to s linuxem zkouším cca. týden a tak netuším o čem jsi to vlastně mluvil ani jak bych to vlastně všecko mohl udělat. Tohle asi chce přece jen vědět kde a co a proč se má cosi v linuxu dělat, aby to potom dělalo co se po tom chce a naopak, aby to nedělalo něco co nepotřebujeme. Stejně pořád nechápu proč nikde neexistuje rovnou RPM balíček. Jako kdyby nikdo na světě toho SparkLana nepoužíval pod linuxem, i když přímo výrobce toho HW vydal ovladače jako zdrojáky. Nojo, jenže mají nějakou chybu a nedá se to kompilovat... A tak pořád dokolečka. 
Hnusný zdrojáky, tohle zkrátka nikdy nepříjmu, že je to nějaká výhoda. (Spíš se z průseru dělá že to není průser, ale je to nějaká výhoda. Není. Lepší je klasický instalování jak to je ve woknech a nechápu proč by tohle v linuxu nemohlo platit také).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz