Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
15.11.2003 21:51
CIJOML | skóre: 58
| Praha
16.11.2003 01:29
CIJOML | skóre: 58
| Praha
Pokud budes mit prelozene +- vanilla jadro a prelozis zdrojaky k ovladacum (ktere jinak nemusi jit prelozit pokud se distribucni jadro od vanila jadra hodne lisi, tedy ne, pokud je tam par patchu k ovladacum okolo, ale je tam zmenena podstatna cast systemu, stavat by se to moc sice nemelo, ale teorie je teorie...) tak to proste fungovat bude. A jeste je zapotrebi, pokud pouzivas usb-uhci ovladac pro usbcko, nahradit ho uhci ovladacem, jinak usb-uhci adapter muze (nemusi ale muze, zalezi to HW od HW) panikarit, uhci funguje OK. Dale musis pridat ovladace do nejakeho natahovaciho skriptu nebo zprovoznit hotplug. Coz na klasickych hotplug utilitach znamena pridat par definic z usb zavislostnich souboru , ktere vytvoril depmod, diethotplug toto pri prekladu pozna sam. Pak bude natahovat modul (pripadne i oddelavat, sice se to Gregovi a nekterym dalsim vyvojarum hotplugtools nelibi, ale ja to pouzivam protoze v principu to problemy nedela) automaticky po zasunuti (vysunuti). Konfigurace se pak uz provede atmelackyma utilitama. Vsehovsudy prace tak na hodinku zhruba, takze docela pohodka Rezervuj si odpoledne a pust se do toho, rikam fakt v tom neni zadny problem. Ono je to možná pro někoho brnkačka, jenže já to s linuxem zkouším cca. týden a tak netuším o čem jsi to vlastně mluvil ani jak bych to vlastně všecko mohl udělat. Tohle asi chce přece jen vědět kde a co a proč se má cosi v linuxu dělat, aby to potom dělalo co se po tom chce a naopak, aby to nedělalo něco co nepotřebujeme. Stejně pořád nechápu proč nikde neexistuje rovnou RPM balíček. Jako kdyby nikdo na světě toho SparkLana nepoužíval pod linuxem, i když přímo výrobce toho HW vydal ovladače jako zdrojáky. Nojo, jenže mají nějakou chybu a nedá se to kompilovat... A tak pořád dokolečka. 
Hnusný zdrojáky, tohle zkrátka nikdy nepříjmu, že je to nějaká výhoda. (Spíš se z průseru dělá že to není průser, ale je to nějaká výhoda. Není. Lepší je klasický instalování jak to je ve woknech a nechápu proč by tohle v linuxu nemohlo platit také).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz