Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
15.11.2003 21:51
CIJOML | skóre: 58
| Praha
16.11.2003 01:29
CIJOML | skóre: 58
| Praha
Pokud budes mit prelozene +- vanilla jadro a prelozis zdrojaky k ovladacum (ktere jinak nemusi jit prelozit pokud se distribucni jadro od vanila jadra hodne lisi, tedy ne, pokud je tam par patchu k ovladacum okolo, ale je tam zmenena podstatna cast systemu, stavat by se to moc sice nemelo, ale teorie je teorie...) tak to proste fungovat bude. A jeste je zapotrebi, pokud pouzivas usb-uhci ovladac pro usbcko, nahradit ho uhci ovladacem, jinak usb-uhci adapter muze (nemusi ale muze, zalezi to HW od HW) panikarit, uhci funguje OK. Dale musis pridat ovladace do nejakeho natahovaciho skriptu nebo zprovoznit hotplug. Coz na klasickych hotplug utilitach znamena pridat par definic z usb zavislostnich souboru , ktere vytvoril depmod, diethotplug toto pri prekladu pozna sam. Pak bude natahovat modul (pripadne i oddelavat, sice se to Gregovi a nekterym dalsim vyvojarum hotplugtools nelibi, ale ja to pouzivam protoze v principu to problemy nedela) automaticky po zasunuti (vysunuti). Konfigurace se pak uz provede atmelackyma utilitama. Vsehovsudy prace tak na hodinku zhruba, takze docela pohodka Rezervuj si odpoledne a pust se do toho, rikam fakt v tom neni zadny problem. Ono je to možná pro někoho brnkačka, jenže já to s linuxem zkouším cca. týden a tak netuším o čem jsi to vlastně mluvil ani jak bych to vlastně všecko mohl udělat. Tohle asi chce přece jen vědět kde a co a proč se má cosi v linuxu dělat, aby to potom dělalo co se po tom chce a naopak, aby to nedělalo něco co nepotřebujeme. Stejně pořád nechápu proč nikde neexistuje rovnou RPM balíček. Jako kdyby nikdo na světě toho SparkLana nepoužíval pod linuxem, i když přímo výrobce toho HW vydal ovladače jako zdrojáky. Nojo, jenže mají nějakou chybu a nedá se to kompilovat... A tak pořád dokolečka. 
Hnusný zdrojáky, tohle zkrátka nikdy nepříjmu, že je to nějaká výhoda. (Spíš se z průseru dělá že to není průser, ale je to nějaká výhoda. Není. Lepší je klasický instalování jak to je ve woknech a nechápu proč by tohle v linuxu nemohlo platit také).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz