Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Pokud budes mit prelozene +- vanilla jadro a prelozis zdrojaky k ovladacum (ktere jinak nemusi jit prelozit pokud se distribucni jadro od vanila jadra hodne lisi, tedy ne, pokud je tam par patchu k ovladacum okolo, ale je tam zmenena podstatna cast systemu, stavat by se to moc sice nemelo, ale teorie je teorie...) tak to proste fungovat bude. A jeste je zapotrebi, pokud pouzivas usb-uhci ovladac pro usbcko, nahradit ho uhci ovladacem, jinak usb-uhci adapter muze (nemusi ale muze, zalezi to HW od HW) panikarit, uhci funguje OK. Dale musis pridat ovladace do nejakeho natahovaciho skriptu nebo zprovoznit hotplug. Coz na klasickych hotplug utilitach znamena pridat par definic z usb zavislostnich souboru , ktere vytvoril depmod, diethotplug toto pri prekladu pozna sam. Pak bude natahovat modul (pripadne i oddelavat, sice se to Gregovi a nekterym dalsim vyvojarum hotplugtools nelibi, ale ja to pouzivam protoze v principu to problemy nedela) automaticky po zasunuti (vysunuti). Konfigurace se pak uz provede atmelackyma utilitama. Vsehovsudy prace tak na hodinku zhruba, takze docela pohodka
Rezervuj si odpoledne a pust se do toho, rikam fakt v tom neni zadny problem.
Ono je to možná pro někoho brnkačka, jenže já to s linuxem zkouším cca. týden a tak netuším o čem jsi to vlastně mluvil ani jak bych to vlastně všecko mohl udělat. Tohle asi chce přece jen vědět kde a co a proč se má cosi v linuxu dělat, aby to potom dělalo co se po tom chce a naopak, aby to nedělalo něco co nepotřebujeme. Stejně pořád nechápu proč nikde neexistuje rovnou RPM balíček. Jako kdyby nikdo na světě toho SparkLana nepoužíval pod linuxem, i když přímo výrobce toho HW vydal ovladače jako zdrojáky. Nojo, jenže mají nějakou chybu a nedá se to kompilovat... A tak pořád dokolečka.
Hnusný zdrojáky, tohle zkrátka nikdy nepříjmu, že je to nějaká výhoda. (Spíš se z průseru dělá že to není průser, ale je to nějaká výhoda. Není. Lepší je klasický instalování jak to je ve woknech a nechápu proč by tohle v linuxu nemohlo platit také).
Tiskni
Sdílej: