Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Řešení dotazu:
/var/log
Ty máš křišťálovou kouli, že víš co mu zabírá nejvíc místa? Každopádně truncate nic nemaže. Je to použitelné řešení v situaci, kdy máš zaprásknutý disk až do mrtě.
ls =l
? Ak tie rôzne čísla porovnáš, tak sa dostaneme ku sparse súborom, a na čo som narážal pri reakcii "nejvíce zbytnělý log ve /var/log". Medzi také súbory ktoré sa začiatočníkovi javia ako moc veľké patria vo /var/log aj [last,fail]log.
Ale s tým truncate, tak mi prezraď ako uvoľní miesto na disku ak sú inody skracovaného súboru obsadené bežiacim procesom. Skús to vysvetliť tvojím začiatočníckym spôsobom.
Toľko ku tým tvojím žvástom akými sa chváli lamička ktorú na MDD nikto nechce.
/var/log
má smysl jen když něco řešíš. U lamy tedy většinou žádný. Truncate používám jen v případě, že potřebuji uvolnit alespoň tolik místa, aby zafungoval journalctl. Zkrátím velikost na 0 bajtů, ty stávající data se zahodí a ten proces začne zapisovat nová. Si to vyzkoušej mameluku.
Ohľadne tej infraštruktúry ktorú akože spravuješ, tak by som poprosil sieťový rozsah. Rád si ho preventívne zablokujem.
Beze všeho: 192.168.x.y – za x a y si dosaď libovolné číslo od 0 do 255
Mimochodem, ten tvůj /var/log/wtmp
obsahuje data, která jsou úplně k hovnu. Viz /var/log/wtmp
Je to jen zbytečný bordel zabírající místo, který se při restartu může s klidnou duší zahodit, protože (u mne) jsou klíčové informace uložené jinde, ve výrazně srozumitelnější formě. Soubor, ve kterém jsou veškeré informace za posledních 334 dní má všeho všudy 65MB
A největší log /var/log/lastlog
má u mne trapných 100MB
Je rok 2025. Na co systmd-journald
poštve nějaké zkracování, to je věcí jeho konfigurace. A ne, podstatná část diskového prostoru se opravdu (ale opravdu (ale opravdu)) neuvolní zkrácením (binárních, komprimovaných) logů.
Budeš se divit, ale jo. Speciálně u zaplácnutého Btrfs. A příkaz journalctl --vacuum-time=1d
sem tam také použiju.
Nevím, no. Když mám podezření, že je něco špatně, podívám se na journalctl -f
. Pokud se něco objevuje častěji než jednou za (se)kundu, obvykle je potřeba řešit příčinu toho problému, ne až následek. Dokonce mám na některých stojích alert odvozený od „produktivity“ journalctl -f
.
Přečti si prosím ještě jednou, od samého počátku tuhle diskuzi prosím.
Pořádné sračky. Až to bolí číst. Hlavně tedy ten truncate
.
Mysli si o tom co chceš, pro mne je důležité, že to funguje0.
(0) Před 15+ lety by to možná fungovalo [pozn. red.].
Pohled do kalendáře mě utvrzuje v jistotě, že nezáleží na tom, co si kdo myslí. Věci v té strohé realitě prostě už nějak jsou.
zkrácením (binárních, komprimovaných) logůMožná mám journald špatně nastavený, ale zabírá mi mnohem víc prostoru, než ekvivalentní textová reprezentace. Konkrétní experimenty:
journalctl | wc -c
ukáže 1325903166
(1.3 giga), ale /var/log/journal
má 4.3 GB. Člověk by čekal, že tam ještě budou efektivně uložené timestampy a další metadata.
Textový /var/log/syslog
, do kterého podle mě přeposílám veškeré zprávy co jsou v journalu, má od neděle 327 MB. journalctl --since "6 days ago"| wc -c
ukáže 267377143 (267 mega), čili řádově by to odpovídalo. Následně jsem spustil journalctl --vacuum-time=6d
a /var/log/journal
se zmenšilo na 782 MB, stále je tedy 2-3x větší než hloupý textový syslog.
Obsah adresáře /var/log/journal
jsem zkopíroval a zkusil zkomprimovat defaultním gzipem. Zmenšil se na 175 MB (4.5x). To znamená, že původní data vůbec nejsou komprimována, naopak.
Též jsem gzipem zkomprimoval textový /var/log/syslog
. Ten se zkomprimoval na 22.5 MB (skoro 8x lépe než komprimovaný binární journal). Tedy ani například transparentně komprimující souborový systém by s journalem tolik nepomohl.
Naposledy jako zpětná kontrola: teď když jsem udělal vacuum za 6 dní, tak mám
journalctl | wc -c
: 245 megajournalctl | gzip | wc -c
: 12.5 megadu -sh --si /var/log/journal/
: 782 megaJo, to netuším, co je špatně. Přičiním jenom několik „stating the obvious“ poznámek:
-u
nebo podle času, takže se nedá srovnat 1:1 s tím, co ukládá journald
.man journald.conf
neklame, implicitně se komprimují jen záznamy (== jednotlivé „zprávy“ v logu, velikostí něco mezi „řádkou“ a „backtrace“ ), pokud přesáhnou 512 B. Tohle se sice dá nastavit (snížit), ale pokud má každý záznam svůj oddělený kontext/slovník pro kompresi, bude taková komprese velmi neúčinná.Seal=
(FSS), což v některých distrech může být implicitně nastavené při instalaci, bez vědomého přičinění uživatele, můžou data logů ještě víc nabobtnat./var/log/journal
není příliš fair srovnání, protože tam je uložené všechno z journalctl
+ všechno z journalctl --user
+ všechno z journalctl --user
pro všechny ostatní uživatele.Ještě pro upřesnění, co jsem myslel tímto:
A ne, podstatná část diskového prostoru se opravdu (ale opravdu (ale opravdu)) neuvolní zkrácením (binárních, komprimovaných) logů.
Výše zmíněné checksumy zajistí, že poškození (náhodné zkrácení) binárních logů od journald
učiní tyto soubory nečitelnými. Tudíž místo předvídatelného zkrácení dojde ke ztrátě dat z podstatné části příslušného souboru (výrazně větší než uříznutá část), popřípadě z celého souboru, který může journalctl
odmítnout číst. A při každém přístupu přes journalctl
se bude ukazovat chybová hláška o poškozeném souboru.
Proto↑ jsem příslušnou „radu“ považoval za kolosální nesmysl. Měl jsem se vyjádřit přesněji.
df -h
, protože může být nějak hloupě rozdělený. Dál lze pátrat po velikosti jednotlivých adresářů příkazem du
viz příklady třeba zde.
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
sudo bash
cd /
du -sh * |sort -h
zoradi podla velkosti
Tiskni
Sdílej: