V MikroTik RouterOS bylo nalezeno šest zranitelností společně pojmenovaných MikroTrick umožňujících útočníkovi, pokud má přístup k SSH, získat plnou kontrolu nad zařízením bez nutnosti autentizace. Ve verzích RouterOS 7.25beta3, 7.24.2, 7.23.4 a 6.49.21 je již opraveno.
Byla vydána verze 9.5 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se poslední vydání řady NetBSD 9. Doporučen je přechod na NetBSD 11 nebo NetBSD 10.
Akční adventura State of Mind je na portále GOG.com zdarma, akce trvá do 10. září.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu malého robotický psa Petoi Quaddle. Postaven je na ESP32-S3. V několika variantách. S řadou senzorů. Programovat lze pomocí Pythonu, C++ nebo i vizuálních bloků. Zkoušet a trénovat lze v simulátoru.
Dětem začala škola a nedobrovolně se tak musí vzdělávat. Avšak pro dospělé, kteří se chtějí vzdělávat nebo naopak se o vědomosti podělit, je tu Virtuální Bastlírna - jako každý měsíc si můžete online a zdarma nezávazně popovídat o vědě a technice nejen s bastlíři, ale i s vývojáři, vědci nebo profesory. A čemu se strahováci budou věnovat? Blíží se KiCAD 11 s nespočtem novinek, z nichž zde musí zmínit alespoň možnost kótování a závislostí z
… více »Asahi Linux, tj. Linux pro Apple Silicon, oficiálně podporuje čipy M3 (M3, M3 Pro a M3 Max).
Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
ip route add 0/0 dev ppp0 table 200nmcli modify "Tvoje DSL" +ipv4.routes "0/0" ipv4.route-table 200Pet minut hledani..
nmcli con modify DSL +ipv4.routes "0.0.0.0/0" ipv4.route-table 200
systemd-networkd
“beru to jako věc, která se se.e do všeho, ale nic neumí pořádně” == ”nemám tušení, která bije, a musím se tím náležitě pochlubit”
…přiznávám, že systemd-networkd jsem ještě nepoužil a neznám jej…
Manuálové stránky na Fedoře fungují? Co jsem se posledně díval, fungovaly.
Už to jde používat bez systemd-journald?
Proč by chtěl někdo používat jakýkoliv systém bez rozumně fungujícího správce logů, který má (konečně!) korektně synchronizovaný čas mezi různými zdroji logů, indexování a vyhledávání, kompresi, podpisy a ochranu před manipulací s logy, atd. atp.?
Strach z „neznámého“? Ten by byl omluvitelný možná v roce 2010. Dnes nemáme rok 2010.
Je neuvěřitelné, jak se dodnes vynořuje to uvažování z divokých devadesátých let, podle kterého je normální spustit službu z rozbitého Bash skriptu spuštěného kdovíčím a kdovíodkud, samozřejmě, že pod rootem a bez “hardeningu”, jak jinak; skript pak možná selže, možná občas ne, ale žádný problém, nikoho to nesere, hlavně když od toho nikde nebude vidět žádný stav ani log, a když náhodou jo, tak logy nebudou správně prokládané v čase vůči logům od zbytku systému, nebude to umět reagovat na uspání / probuzení / změnu nastavení sítě / jinou zásadní událost v systému…
No ale furt se najdou lidi, kteří budou tvrdit, že tenhle↑↑↑ stav věcí byl přijatelný, zatímco systemd prý jako fakt ne.
systemd FTW.
Není v tom žádný strach z neznámáho, prostě zásada držet se věcí které fungují…
Nefungují. (Přesněji řečeno: nefungovaly. Proto vznikl systemd.)
Nápodobně bash scripty - na to, co jsem potřeboval, fungovaly skvěle, jsou čitelné, univerzální a maximálně flexibilní.
Tak určitě. Dobrý vtip.
Ale třeba mne někdo přesvědčí o nějakých zásadních výhodách...
A třeba ne. Není úkolem ostatních přesvědčovat někoho o výhodách té či oné technologie. Proč by to dělali?
auth logy chcem drzat 1 rok, nejake aplikacne logy pol roka a ostatne 1 mesiac?
Rizikový nápad. Proto nic takového neřeším.
Když jeden chytrolín tuhle nedávno obešel můj SSH tarpit, nebýt systemd-journald, byl by mi zaplnil dost rychle celou kvótu logy. Nemluvě o tom, kdybych se pokoušel takové logy udržovat rok. Naštěstí systemd-journald situaci zvládl. Historii (konec řidších logů před začátkem „útoku“) jsem pak už dohledal v Btrfs snapshotech.
Což zároveň odpovídá na původní dotaz: Dokud budou logy dost řídké, budou se ve snapshotech záloh překrývat a doba jejich skladování jaksi odpovídá algoritmu pro „ředění“ a mazání zálohovacích snapshotů. Jakmile začnou být logy hustohusté (a tím pádem zároveň nepříliš zajímavé a dost rychle taky škodlivé), kus se jich (naštěstí, díky systemd-journald) do snapshotů nedostane a zbude díky tomu místo pro smysluplnější data.
journalctl.
Mimochodem, jak ze se cte ten blob kdyz jediny co funguje je vi?
O jaké situaci je tady řeč? Po apokalypse? Proč by měl fungovat jenom paskvil vi?
Počítač se nedá nabootovat z média s live systémem? Proč?
Úložiště se nedá připojit k jinému počítači? Proč?
route1=0.0.0.0/0 route1_options=table=200
Tiskni
Sdílej: