Do 26. října do 18:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | říjen 2026 (YouTube) doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Čínská technologická společnost DeepSeek zveřejnila na GitHubu svůj framework DeepInfer, nástroj pro efektivní offline inferenci svého modelu DeepSeek-V4.1-Flash ve velkém měřítku. Software běží na Linuxu a nativně podporuje akcelerátory Nvidia ale i čipy Huawei Ascend 950. Jedná se pouze o samotný inferenční engine, ne kompletní produkční službu. Zdrojový kód je dostupný pod licencí Apache 2.0.
Německo-americká společnost Black Forest Labs představila FLUX 3 Image Klein, otevřený model s 5,6 miliardami parametrů pro tvorbu a úpravu obrázků. Dovede pracovat až s deseti referenčními snímky a zvládá generování v rozlišení až 4K, díky své menší velikosti ('klein' v němčině znamená 'malý') je model vhodný pro používání na běžných grafických kartách. Jedná se bohužel o cenzurovaný generativní model, z korpusu byl před trénováním
… více »Bylo vydáno OpenBSD 8.0. Se songem The Simps on AI.
Byla vydána nová verze 25.12.6 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Opravena je řada zranitelností v základních síťových službách, které jsou ve výchozím nastavení aktivní a které lze zneužít na dálku. Důrazně je doporučena aktualizace.
Český projekt mapSTL.com promění vybrané místo na světě ve 3D mapu pro tisk, včetně měst, kopců a hor. Vytištěnou mapu můžete také pověsit na zeď jako obraz. STL i barevný 3MF stáhnete zdarma a bez registrace. Vyzkoušejte své oblíbené místo a podělte se o zpětnou vazbu.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 7. a 8. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.2 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.3. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
ip route add 0/0 dev ppp0 table 200nmcli modify "Tvoje DSL" +ipv4.routes "0/0" ipv4.route-table 200Pet minut hledani..
nmcli con modify DSL +ipv4.routes "0.0.0.0/0" ipv4.route-table 200
systemd-networkd
“beru to jako věc, která se se.e do všeho, ale nic neumí pořádně” == ”nemám tušení, která bije, a musím se tím náležitě pochlubit”
…přiznávám, že systemd-networkd jsem ještě nepoužil a neznám jej…
Manuálové stránky na Fedoře fungují? Co jsem se posledně díval, fungovaly.
Už to jde používat bez systemd-journald?
Proč by chtěl někdo používat jakýkoliv systém bez rozumně fungujícího správce logů, který má (konečně!) korektně synchronizovaný čas mezi různými zdroji logů, indexování a vyhledávání, kompresi, podpisy a ochranu před manipulací s logy, atd. atp.?
Strach z „neznámého“? Ten by byl omluvitelný možná v roce 2010. Dnes nemáme rok 2010.
Je neuvěřitelné, jak se dodnes vynořuje to uvažování z divokých devadesátých let, podle kterého je normální spustit službu z rozbitého Bash skriptu spuštěného kdovíčím a kdovíodkud, samozřejmě, že pod rootem a bez “hardeningu”, jak jinak; skript pak možná selže, možná občas ne, ale žádný problém, nikoho to nesere, hlavně když od toho nikde nebude vidět žádný stav ani log, a když náhodou jo, tak logy nebudou správně prokládané v čase vůči logům od zbytku systému, nebude to umět reagovat na uspání / probuzení / změnu nastavení sítě / jinou zásadní událost v systému…
No ale furt se najdou lidi, kteří budou tvrdit, že tenhle↑↑↑ stav věcí byl přijatelný, zatímco systemd prý jako fakt ne.
systemd FTW.
Není v tom žádný strach z neznámáho, prostě zásada držet se věcí které fungují…
Nefungují. (Přesněji řečeno: nefungovaly. Proto vznikl systemd.)
Nápodobně bash scripty - na to, co jsem potřeboval, fungovaly skvěle, jsou čitelné, univerzální a maximálně flexibilní.
Tak určitě. Dobrý vtip.
Ale třeba mne někdo přesvědčí o nějakých zásadních výhodách...
A třeba ne. Není úkolem ostatních přesvědčovat někoho o výhodách té či oné technologie. Proč by to dělali?
auth logy chcem drzat 1 rok, nejake aplikacne logy pol roka a ostatne 1 mesiac?
Rizikový nápad. Proto nic takového neřeším.
Když jeden chytrolín tuhle nedávno obešel můj SSH tarpit, nebýt systemd-journald, byl by mi zaplnil dost rychle celou kvótu logy. Nemluvě o tom, kdybych se pokoušel takové logy udržovat rok. Naštěstí systemd-journald situaci zvládl. Historii (konec řidších logů před začátkem „útoku“) jsem pak už dohledal v Btrfs snapshotech.
Což zároveň odpovídá na původní dotaz: Dokud budou logy dost řídké, budou se ve snapshotech záloh překrývat a doba jejich skladování jaksi odpovídá algoritmu pro „ředění“ a mazání zálohovacích snapshotů. Jakmile začnou být logy hustohusté (a tím pádem zároveň nepříliš zajímavé a dost rychle taky škodlivé), kus se jich (naštěstí, díky systemd-journald) do snapshotů nedostane a zbude díky tomu místo pro smysluplnější data.
journalctl.
Mimochodem, jak ze se cte ten blob kdyz jediny co funguje je vi?
O jaké situaci je tady řeč? Po apokalypse? Proč by měl fungovat jenom paskvil vi?
Počítač se nedá nabootovat z média s live systémem? Proč?
Úložiště se nedá připojit k jinému počítači? Proč?
route1=0.0.0.0/0 route1_options=table=200
Tiskni
Sdílej: