Interaktivní editor binárních dat GNU poke byl vydán ve verzi 5.0 (seznam změn).
Byla vydána verze 0.85 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Řešeno je 5 zranitelností.
Byly publikovány novinky z vývoje GIMPu. Pracuje se na novém formátu souborů. Stávající binární XCF bude nahrazen "zazipovaným XML". XCF zůstane plně podporován pouze pro načítání starých souborů.
Workshop o umělé inteligenci v Dartmouthu proběhl před 70 lety, od 18. června do 17. srpna 1956. Dvouměsíční soustředění 6–11 informatiků, iniciované Johnem McCarthym, položilo základy oboru umělé inteligence.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.1 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.2. Podrobný přehled novinek a vylepšení na Linux Kernel Newbies nebo LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna.
Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
ip route add 0/0 dev ppp0 table 200nmcli modify "Tvoje DSL" +ipv4.routes "0/0" ipv4.route-table 200Pet minut hledani..
nmcli con modify DSL +ipv4.routes "0.0.0.0/0" ipv4.route-table 200
systemd-networkd
“beru to jako věc, která se se.e do všeho, ale nic neumí pořádně” == ”nemám tušení, která bije, a musím se tím náležitě pochlubit”
…přiznávám, že systemd-networkd jsem ještě nepoužil a neznám jej…
Manuálové stránky na Fedoře fungují? Co jsem se posledně díval, fungovaly.
Už to jde používat bez systemd-journald?
Proč by chtěl někdo používat jakýkoliv systém bez rozumně fungujícího správce logů, který má (konečně!) korektně synchronizovaný čas mezi různými zdroji logů, indexování a vyhledávání, kompresi, podpisy a ochranu před manipulací s logy, atd. atp.?
Strach z „neznámého“? Ten by byl omluvitelný možná v roce 2010. Dnes nemáme rok 2010.
Je neuvěřitelné, jak se dodnes vynořuje to uvažování z divokých devadesátých let, podle kterého je normální spustit službu z rozbitého Bash skriptu spuštěného kdovíčím a kdovíodkud, samozřejmě, že pod rootem a bez “hardeningu”, jak jinak; skript pak možná selže, možná občas ne, ale žádný problém, nikoho to nesere, hlavně když od toho nikde nebude vidět žádný stav ani log, a když náhodou jo, tak logy nebudou správně prokládané v čase vůči logům od zbytku systému, nebude to umět reagovat na uspání / probuzení / změnu nastavení sítě / jinou zásadní událost v systému…
No ale furt se najdou lidi, kteří budou tvrdit, že tenhle↑↑↑ stav věcí byl přijatelný, zatímco systemd prý jako fakt ne.
systemd FTW.
Není v tom žádný strach z neznámáho, prostě zásada držet se věcí které fungují…
Nefungují. (Přesněji řečeno: nefungovaly. Proto vznikl systemd.)
Nápodobně bash scripty - na to, co jsem potřeboval, fungovaly skvěle, jsou čitelné, univerzální a maximálně flexibilní.
Tak určitě. Dobrý vtip.
Ale třeba mne někdo přesvědčí o nějakých zásadních výhodách...
A třeba ne. Není úkolem ostatních přesvědčovat někoho o výhodách té či oné technologie. Proč by to dělali?
auth logy chcem drzat 1 rok, nejake aplikacne logy pol roka a ostatne 1 mesiac?
Rizikový nápad. Proto nic takového neřeším.
Když jeden chytrolín tuhle nedávno obešel můj SSH tarpit, nebýt systemd-journald, byl by mi zaplnil dost rychle celou kvótu logy. Nemluvě o tom, kdybych se pokoušel takové logy udržovat rok. Naštěstí systemd-journald situaci zvládl. Historii (konec řidších logů před začátkem „útoku“) jsem pak už dohledal v Btrfs snapshotech.
Což zároveň odpovídá na původní dotaz: Dokud budou logy dost řídké, budou se ve snapshotech záloh překrývat a doba jejich skladování jaksi odpovídá algoritmu pro „ředění“ a mazání zálohovacích snapshotů. Jakmile začnou být logy hustohusté (a tím pádem zároveň nepříliš zajímavé a dost rychle taky škodlivé), kus se jich (naštěstí, díky systemd-journald) do snapshotů nedostane a zbude díky tomu místo pro smysluplnější data.
journalctl.
Mimochodem, jak ze se cte ten blob kdyz jediny co funguje je vi?
O jaké situaci je tady řeč? Po apokalypse? Proč by měl fungovat jenom paskvil vi?
Počítač se nedá nabootovat z média s live systémem? Proč?
Úložiště se nedá připojit k jinému počítači? Proč?
route1=0.0.0.0/0 route1_options=table=200
Tiskni
Sdílej: