V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
ip route add 0/0 dev ppp0 table 200nmcli modify "Tvoje DSL" +ipv4.routes "0/0" ipv4.route-table 200Pet minut hledani..
nmcli con modify DSL +ipv4.routes "0.0.0.0/0" ipv4.route-table 200
systemd-networkd
“beru to jako věc, která se se.e do všeho, ale nic neumí pořádně” == ”nemám tušení, která bije, a musím se tím náležitě pochlubit”
…přiznávám, že systemd-networkd jsem ještě nepoužil a neznám jej…
Manuálové stránky na Fedoře fungují? Co jsem se posledně díval, fungovaly.
Už to jde používat bez systemd-journald?
Proč by chtěl někdo používat jakýkoliv systém bez rozumně fungujícího správce logů, který má (konečně!) korektně synchronizovaný čas mezi různými zdroji logů, indexování a vyhledávání, kompresi, podpisy a ochranu před manipulací s logy, atd. atp.?
Strach z „neznámého“? Ten by byl omluvitelný možná v roce 2010. Dnes nemáme rok 2010.
Je neuvěřitelné, jak se dodnes vynořuje to uvažování z divokých devadesátých let, podle kterého je normální spustit službu z rozbitého Bash skriptu spuštěného kdovíčím a kdovíodkud, samozřejmě, že pod rootem a bez “hardeningu”, jak jinak; skript pak možná selže, možná občas ne, ale žádný problém, nikoho to nesere, hlavně když od toho nikde nebude vidět žádný stav ani log, a když náhodou jo, tak logy nebudou správně prokládané v čase vůči logům od zbytku systému, nebude to umět reagovat na uspání / probuzení / změnu nastavení sítě / jinou zásadní událost v systému…
No ale furt se najdou lidi, kteří budou tvrdit, že tenhle↑↑↑ stav věcí byl přijatelný, zatímco systemd prý jako fakt ne.
systemd FTW.
Není v tom žádný strach z neznámáho, prostě zásada držet se věcí které fungují…
Nefungují. (Přesněji řečeno: nefungovaly. Proto vznikl systemd.)
Nápodobně bash scripty - na to, co jsem potřeboval, fungovaly skvěle, jsou čitelné, univerzální a maximálně flexibilní.
Tak určitě. Dobrý vtip.
Ale třeba mne někdo přesvědčí o nějakých zásadních výhodách...
A třeba ne. Není úkolem ostatních přesvědčovat někoho o výhodách té či oné technologie. Proč by to dělali?
auth logy chcem drzat 1 rok, nejake aplikacne logy pol roka a ostatne 1 mesiac?
Rizikový nápad. Proto nic takového neřeším.
Když jeden chytrolín tuhle nedávno obešel můj SSH tarpit, nebýt systemd-journald, byl by mi zaplnil dost rychle celou kvótu logy. Nemluvě o tom, kdybych se pokoušel takové logy udržovat rok. Naštěstí systemd-journald situaci zvládl. Historii (konec řidších logů před začátkem „útoku“) jsem pak už dohledal v Btrfs snapshotech.
Což zároveň odpovídá na původní dotaz: Dokud budou logy dost řídké, budou se ve snapshotech záloh překrývat a doba jejich skladování jaksi odpovídá algoritmu pro „ředění“ a mazání zálohovacích snapshotů. Jakmile začnou být logy hustohusté (a tím pádem zároveň nepříliš zajímavé a dost rychle taky škodlivé), kus se jich (naštěstí, díky systemd-journald) do snapshotů nedostane a zbude díky tomu místo pro smysluplnější data.
journalctl.
Mimochodem, jak ze se cte ten blob kdyz jediny co funguje je vi?
O jaké situaci je tady řeč? Po apokalypse? Proč by měl fungovat jenom paskvil vi?
Počítač se nedá nabootovat z média s live systémem? Proč?
Úložiště se nedá připojit k jinému počítači? Proč?
route1=0.0.0.0/0 route1_options=table=200
Tiskni
Sdílej: