V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Majme velky adresarovy strom obsahujuci stovky suborov roznych druhov v mnohych podadresaroch.
Ako mozem v tomto adresarovom strome zmazat
a) vsetky subory s velkostou mensou ako X kB
b) alebo vsetky subory okrem tych s priponami .txt a .sh,
tak aby mi neostali prazdne podadresare ak bol pri horeuvedenom mazani ich obsah vymazany?
P.S. Ulohu by bolo mozne riesit aj selektivnym kopirovanim do noveho adresaroveho stromu ... ale ako na to?
Pomoci find, konkretne
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
find <adresar> <podminka> -exec rm {} \;
viz. man find
find adresář podmínka -print0 | xargs -0 rmSmazat nově vzniklé prázdné adresáře, ale ponechat existující prázdné adresáře je složitější (a nevím, jestli to chceš -- udělal bych to testem na mtime); všechny prázdné normálně mažu
find adresář -type d | tac | xargs rmdirslabší povahy raději na konec přidají
2>/dev/null ;-)
find -depth -type d -empty -exec rmdir '{}' \;
Myslím, že je to trochu čistší 
A ako mu v tej podmienke poviem, ze ma mazat subory mensie ako 20 kB? V prepinaci -size prikazu find sa hovori len o nejakych blokoch ... :o(
Diky, a ako by som mohol vyriesit ulohu B - skopirovat subory s urcenymi priponami do noveho adresaroveho stromu, tak aby sa nachadzali v rovnakej adresarovej strukture ako boli povodne?
Prikaz cp by to nakopiroval vsetko do jedneho adresara, ci nie?
To uz tak jednoduchy nebude, v jednom prikazu to nepude vubec rekl bych. Asi bude potreba pouzit spojeni prikazu find na vyhledani souboru s danou priponou, dirname na urceni adresare kde je, mkdir -p na vytvoreni toho adresare nekde jinde a cp na zkopirovani
Ahoj
Tohle by Ti snad mohlo fungovat:
cd <FROM_DIR>
find . -type f -name \*.<SUFFIX> -exec \
cp --parents {} <TO_DIR> \;
Mej se
Martin
Jo, a kdyby tech pripon bylo vic, tak to samy, az na to, ze ten find by mel:
\( -name \*.<SUFFIX1> -o -name \*.<SUFFIX2> atd. \)
Martin
... | xargs cp --parents --target-directory=<TO_DIR>
Tiskni
Sdílej:
