Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Příspěvek na blogu Google Security popisuje, jak tým Chrome Security využívá umělou inteligenci k zásadnímu zrychlení a zlepšení procesu odhalování, třídění a opravování bezpečnostních chyb v prohlížeči Chrome. Díky AI byla nalezena kritická chyba, která byla v kódu přes 13 let. Ve verzích Chrome 149 a 150 bylo opraveno více chyb než v předchozích 23 verzích dohromady.
Firmy v EU musí počínaje dnešním dnem označovat obsah vytvořený umělou inteligencí. Znamená to povinnost informovat uživatele, že člověk komunikuje s chatbotem či jiným systémem AI. Rovněž obrázky, audia či videa, které jsou vytvořené nebo zmanipulované pomocí umělé inteligence a které mohou působit jako autentické, musejí být jasně označeny jako uměle vytvořené.
Byla vydána nová major verze 11.0 open source unixového operačního systému NetBSD (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zapojil do mezinárodní iniciativy vedené americkou agenturou CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) a dalšími partnery, jejímž cílem je stanovit minimální náležitosti pro tzv. Software Bill of Materials (SBOM). Nový dokument přináší praktická doporučení, jak by měl vypadat přehled komponent softwaru a jak s ním v praxi pracovat. SBOM lze
… více »V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.4.0. Výrazně se zlepšilo vykreslování stránek jako lichess.org, Zulip nebo Speedtest.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na kritické zranitelnosti v produktech VMware: CVE-2026-59309, CVE-2026-59310 a CVE-2026-47876. Zranitelnosti v VMware vCenter umožňují vzdálenému útočníkovi se síťovým přístupem obejít autentizaci a získat neoprávněný přístup k vCenter, případně zneužít directory traversal ke spuštění libovolného kódu na vCenter.
Majme velky adresarovy strom obsahujuci stovky suborov roznych druhov v mnohych podadresaroch.
Ako mozem v tomto adresarovom strome zmazat
a) vsetky subory s velkostou mensou ako X kB
b) alebo vsetky subory okrem tych s priponami .txt a .sh,
tak aby mi neostali prazdne podadresare ak bol pri horeuvedenom mazani ich obsah vymazany?
P.S. Ulohu by bolo mozne riesit aj selektivnym kopirovanim do noveho adresaroveho stromu ... ale ako na to?
Pomoci find, konkretne
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
find <adresar> <podminka> -exec rm {} \;
viz. man find
find adresář podmínka -print0 | xargs -0 rmSmazat nově vzniklé prázdné adresáře, ale ponechat existující prázdné adresáře je složitější (a nevím, jestli to chceš -- udělal bych to testem na mtime); všechny prázdné normálně mažu
find adresář -type d | tac | xargs rmdirslabší povahy raději na konec přidají
2>/dev/null ;-)
find -depth -type d -empty -exec rmdir '{}' \;
Myslím, že je to trochu čistší 
A ako mu v tej podmienke poviem, ze ma mazat subory mensie ako 20 kB? V prepinaci -size prikazu find sa hovori len o nejakych blokoch ... :o(
Diky, a ako by som mohol vyriesit ulohu B - skopirovat subory s urcenymi priponami do noveho adresaroveho stromu, tak aby sa nachadzali v rovnakej adresarovej strukture ako boli povodne?
Prikaz cp by to nakopiroval vsetko do jedneho adresara, ci nie?
To uz tak jednoduchy nebude, v jednom prikazu to nepude vubec rekl bych. Asi bude potreba pouzit spojeni prikazu find na vyhledani souboru s danou priponou, dirname na urceni adresare kde je, mkdir -p na vytvoreni toho adresare nekde jinde a cp na zkopirovani
Ahoj
Tohle by Ti snad mohlo fungovat:
cd <FROM_DIR>
find . -type f -name \*.<SUFFIX> -exec \
cp --parents {} <TO_DIR> \;
Mej se
Martin
Jo, a kdyby tech pripon bylo vic, tak to samy, az na to, ze ten find by mel:
\( -name \*.<SUFFIX1> -o -name \*.<SUFFIX2> atd. \)
Martin
... | xargs cp --parents --target-directory=<TO_DIR>
Tiskni
Sdílej:
