Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
. Za odpovedi predem dekuji. Tomas
ffmpeg -vn -i video.avi audio.mp3by to snad zvladnul. Mozna bude potreba jeste specifikovat audio kodek, ale spis mu to dojde podle pripony.
. Mam MPlayer 9. Za podrobnejsi postup dekuju. Tomas
Nejnovější verze je 1.0pre5. Asi myslíte 0.9, ale ta to musí umět taky. Na verzi nezáleží, to je základní funkce.
Jak na to? Podrobnější postup? Už jsem to psal.
Nic víc než ten jeden příkaz, co jsem napsal v předchozím příspěvku, to je opravdu vše:
mplayer -dumpaudio soubor.avi
To uloží zvukovou stopu ze souboru soubor.avi do souboru stream.dump. Chcete-li jiný než výchozí název pro výstupní soubor (stream.dump), přidejte -dumpfile:
mplayer -dumpaudio soubor.avi -dumpfile zvuk.mp3
Jinak parametr -dumpstream uloží nezměněnou zvukovou stopu - je-li tedy zvuk v AVI souboru ve formátu MP3, uloží se MP3 atd. Není tedy třeba jej překódovávat (což by vedlo ke ztrátě kvality u ztrátové komprese). Je-li zvuk např. ve WMA a vy ho chcete převést na MP3, nejdřív jej převeďte na WAV soubor:
mplayer -ao pcm -vc dummy -vo null soubor.avi
Což vytvoří soubor audiofile.wav, který pak převedete pomocí LAME na MP3:
lame audiofile.wav
Jinak na uložení zvuku z AVI nebo jiných video souborů můžete použít i výše zmíněný Avidemux, kde načtete video soubor a z nabídky Audio-Save Audio uložíte audio.
mencoder -ovc copy -oac copy
-audiofile zvuk.mp3 vstup.avi -o vystup.avi
. DivX nemá s extrakcí audia ze souboru naprosto nic společného (viz vaše zmínka o audiu u souboru "v DivX"). To, jakým kodekem je video kódované, je irelevantní. DivX je název komerčního produktu firmy DivXNetworks. Lidé často nesmyslně říkají DivX všemu - formátu AVI, kompresi MPEG-4 (MPEG-4 je standard, který popisuje kódování multimédií, a pak jsou jeho konkrétní softwarové i hardwarové implementace - DivX je jen jednou z mnoha MPEG-4 implementací, navíc je v Linuxu téměř k ničemu a oficiálně už ho DXN ani nenabízí), dále pak DivX říkají třeba titulkům (formát titulků nemá s DivXem co dělat), filmům v digitálních formátch obecně, přehrávačům, jiným kodekům od jiných lidí (jako je open-source kodek FFmpeg MPEG-4, který se v Linuxu používá mnohem víc než DivX, ale lidi mu bohužel často říkají "DivX" což má strašně škodlivé účinky a velmi to ubližuje open-source komunitě, způsobuje to obrovské zmatení a nepochopení, je to totéž jako byste Mozille říkali "Microsoft Internet Explorer")...
Tiskni
Sdílej: