Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více » Jedná se mi o konkrétní problém:
V roce 2005 se má rozběhnout podávání Evidenčních listů důchodového pojištění elektronickou cestou. K tomu je ovšem potřeba fungující subj$.
Ve Windows existuje jakýsi komunikátor (cca 2000,- Kč), který XML soubor "zabalí" do obálky a opatří elektronickým podpisem. Existuje něco podobného pro Linux?
Lze k tomu využít obecnější aplikaci?
Děkuji.
Elektronický podpis je tvořen pomocí podpisového certifikátu, který je vystaven důvěryhodnou institucí na omezenou dobu. Jde o kvalifikované certifikáty uznávané certifikační autority (např. ICA) nebo podpisový klíč ČSSZ ve struktuře dle standardů X509.
ČSSZ jej tedy dává zdarma, ale jen pro komunikaci "se sebou", I.CA je univerzální (http://www.ica.cz/ica0.html).
Na stránkách I.CA jsem si stáhl a úspěšně nainstaloval certifikát ve Firefoxu. Nicméně tohle asi nestačí.
Zajímalo by mne, jak moc složitý by musel být program, který by opatřil data elektronickým podpisem a zašifroval (resp. obráceně).
Jakýsi komunikátor (http://www.csh.cz/komunikator.htm) mám od svého dodavatele PAM. Tento je ovšem do Windows.
Elektronickym podpisom sa mysli elektronicke spracovanie dat, pricom na toto spracovanie dat sa pouzije elektronicky certifikat. Aby to malo pravnu zavaznost, tak ten certifikat musi byt vydany certifikacnou autoritou. CA je pravny subjekt, ktory na vydavanie klucov musi mat licenciu udelenu statom. Pre rozne ukony, treba rozne 'silne' podpisy a tie vydava len CA s prislusne 'silnou' licenciu. Na Slovensku uz nejaka existuje ale moc ich nie je. Funguje to tak, ze si tam podate ziadost, zplatite par tisic a dostanete cipovu kartu, do ktorej sa pri podpisovani data poslu a vypadnu odtial podpisane.
Nie je mi zname, ze by existoval soft, ktory s tou kartou komunikuje a je a) volne dostupny a b) funguje pod Linux-om. Kazdopadny by bolo zaujimave to zistit a jediny relevantny zdroj informacii je CA.
Samozrejme, ze pre prakticke pouzitie normalneho cloveka to velky vyznam nema (IMHO). Ma to vyznam pre pravnikov, realitne kancelarie, spediterov, mozno podnikatelov a podobne. Maly clovek si za tu cenu a za pouzitie EP dva krat do roka moze radsej zobrat taxik.
Samozrejme genialne by bolo keby fungovalo GPG. To by ale chcelo nejakeho pravnika, co by ten zakon
rozobral na srobiky a namapoval to na GPG. Mozno by to islo. Mozno ako semestralna praca pre studenta prava 
.
Ale to je cele irelevantne. Ked si pozres ten zakon tak sa tam definuje co je privatny a verejny kluc (a GPG ich ma), paragraf 2 pism. g umoznuje puzit programove vybavenie na vytvorenie elektronickeho podpisu (a GPG to splna), pism. i - umoznuje overenie elektr. podpisu (GPG splna) atd atd.
Zakon dalej hovori o vydavani, ruseni, kontrolovani a sprave certifikatov a podobne ... Co v oblasti SSL certifikatov ma svoje priame ekvivalenty (a teda tazko povedat, co brani pouzitiu OpenSSL a naco tie strasne naklady) , ale bolo by zaujimave vediet ci sa to neda namapovat na pojmy GPG: certifikacna autorita by bol subjekt, ktory vydava certifikat = podpisuje moj kluc, rusi certifikat = publikuje revokacny certifikat, prevadzkuje key-server a teda moze publikovat informacie o expirovani/zruseni atd atd.
Moje otázka tedy je: Jak těžké by bylo napsat univerzální(?) program, který vezme (txt, xml ap.) soubor, podepíše/zašifruje? Zašifrovaný soubor se pak nechá poslat mailem, popř. jiným médiem.
Zdá se mi totiž, že tyto programy dělají vlastně totéž, jen s jinými certifikáty.
El podpis pro nasi obec jsem opravdu poridil u 1. cert. autority. Nejdriv na tom pc, kde bude integrovan do outlooku, nebo mozilly... vytvoris zadost a s ni jdes k 1.CA. Tam dostanes certifikat, ktery naintegrujes na do outlooku. Jeste do konce ledna je el. podpis pro OU na 1 rok zdarma. Pak se to bude platit...To mas ale na mysli podepisovani e-mailu. Me slo spise o toto:
Pokud mas na mysli komunikaci mezi odborem socialnim a postou, ta dodava vlastni programek pro WIN (nevim, zda je i pro Linux) a ten se jmenuje CRYPTA. SW pouzivany socialnim odborem ma nejaky vystup predem dany. Crypta jej pak zasifruje a zasifrovany soubor odesles el. postou. Abys mohl sifrovat, musis si opet opatrit jakysi certifikat. Funguje to stejne jako s el. podpisem. V menu programu crypta si vygenerujes zadost, na diskete s ni zajdes na postovni urad (tusim), tam dostanes jinou disketu s klicem, tu nahrajes do Crypty a muzes vesele kodovat.Zakodovany soubor pak posles na predem danou adresu. Crypta je poskytovana ceskou postou zdarma. Alespon prozatim. Vztahuje se ke konkretnimu OU a konkretni osobe, ktera s tim pracuje. jede to i sitove.Ale tohle uz funguje rok, ak nevim, zda netrepu o necem starym.Ano, presne tak to funguje (znam z vlastni praxe). Prave proto jsem si rikal, ze by bylo fajn mit jakysi "univerzalni prostredek", kterym bych tyhle veci delal. V kontaktu s PVS (portal verejne spravy) vlastne pujde o totez v blede modrem. Obdrzim certifikat a budu podepisovat a sifrovat soubory ...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz