V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Jedná se mi o konkrétní problém:
V roce 2005 se má rozběhnout podávání Evidenčních listů důchodového pojištění elektronickou cestou. K tomu je ovšem potřeba fungující subj$.
Ve Windows existuje jakýsi komunikátor (cca 2000,- Kč), který XML soubor "zabalí" do obálky a opatří elektronickým podpisem. Existuje něco podobného pro Linux?
Lze k tomu využít obecnější aplikaci?
Děkuji.
Elektronický podpis je tvořen pomocí podpisového certifikátu, který je vystaven důvěryhodnou institucí na omezenou dobu. Jde o kvalifikované certifikáty uznávané certifikační autority (např. ICA) nebo podpisový klíč ČSSZ ve struktuře dle standardů X509.
ČSSZ jej tedy dává zdarma, ale jen pro komunikaci "se sebou", I.CA je univerzální (http://www.ica.cz/ica0.html).
Na stránkách I.CA jsem si stáhl a úspěšně nainstaloval certifikát ve Firefoxu. Nicméně tohle asi nestačí.
Zajímalo by mne, jak moc složitý by musel být program, který by opatřil data elektronickým podpisem a zašifroval (resp. obráceně).
Jakýsi komunikátor (http://www.csh.cz/komunikator.htm) mám od svého dodavatele PAM. Tento je ovšem do Windows.
Elektronickym podpisom sa mysli elektronicke spracovanie dat, pricom na toto spracovanie dat sa pouzije elektronicky certifikat. Aby to malo pravnu zavaznost, tak ten certifikat musi byt vydany certifikacnou autoritou. CA je pravny subjekt, ktory na vydavanie klucov musi mat licenciu udelenu statom. Pre rozne ukony, treba rozne 'silne' podpisy a tie vydava len CA s prislusne 'silnou' licenciu. Na Slovensku uz nejaka existuje ale moc ich nie je. Funguje to tak, ze si tam podate ziadost, zplatite par tisic a dostanete cipovu kartu, do ktorej sa pri podpisovani data poslu a vypadnu odtial podpisane.
Nie je mi zname, ze by existoval soft, ktory s tou kartou komunikuje a je a) volne dostupny a b) funguje pod Linux-om. Kazdopadny by bolo zaujimave to zistit a jediny relevantny zdroj informacii je CA.
Samozrejme, ze pre prakticke pouzitie normalneho cloveka to velky vyznam nema (IMHO). Ma to vyznam pre pravnikov, realitne kancelarie, spediterov, mozno podnikatelov a podobne. Maly clovek si za tu cenu a za pouzitie EP dva krat do roka moze radsej zobrat taxik.
Samozrejme genialne by bolo keby fungovalo GPG. To by ale chcelo nejakeho pravnika, co by ten zakon
rozobral na srobiky a namapoval to na GPG. Mozno by to islo. Mozno ako semestralna praca pre studenta prava 
.
Ale to je cele irelevantne. Ked si pozres ten zakon tak sa tam definuje co je privatny a verejny kluc (a GPG ich ma), paragraf 2 pism. g umoznuje puzit programove vybavenie na vytvorenie elektronickeho podpisu (a GPG to splna), pism. i - umoznuje overenie elektr. podpisu (GPG splna) atd atd.
Zakon dalej hovori o vydavani, ruseni, kontrolovani a sprave certifikatov a podobne ... Co v oblasti SSL certifikatov ma svoje priame ekvivalenty (a teda tazko povedat, co brani pouzitiu OpenSSL a naco tie strasne naklady) , ale bolo by zaujimave vediet ci sa to neda namapovat na pojmy GPG: certifikacna autorita by bol subjekt, ktory vydava certifikat = podpisuje moj kluc, rusi certifikat = publikuje revokacny certifikat, prevadzkuje key-server a teda moze publikovat informacie o expirovani/zruseni atd atd.
Moje otázka tedy je: Jak těžké by bylo napsat univerzální(?) program, který vezme (txt, xml ap.) soubor, podepíše/zašifruje? Zašifrovaný soubor se pak nechá poslat mailem, popř. jiným médiem.
Zdá se mi totiž, že tyto programy dělají vlastně totéž, jen s jinými certifikáty.
El podpis pro nasi obec jsem opravdu poridil u 1. cert. autority. Nejdriv na tom pc, kde bude integrovan do outlooku, nebo mozilly... vytvoris zadost a s ni jdes k 1.CA. Tam dostanes certifikat, ktery naintegrujes na do outlooku. Jeste do konce ledna je el. podpis pro OU na 1 rok zdarma. Pak se to bude platit...To mas ale na mysli podepisovani e-mailu. Me slo spise o toto:
Pokud mas na mysli komunikaci mezi odborem socialnim a postou, ta dodava vlastni programek pro WIN (nevim, zda je i pro Linux) a ten se jmenuje CRYPTA. SW pouzivany socialnim odborem ma nejaky vystup predem dany. Crypta jej pak zasifruje a zasifrovany soubor odesles el. postou. Abys mohl sifrovat, musis si opet opatrit jakysi certifikat. Funguje to stejne jako s el. podpisem. V menu programu crypta si vygenerujes zadost, na diskete s ni zajdes na postovni urad (tusim), tam dostanes jinou disketu s klicem, tu nahrajes do Crypty a muzes vesele kodovat.Zakodovany soubor pak posles na predem danou adresu. Crypta je poskytovana ceskou postou zdarma. Alespon prozatim. Vztahuje se ke konkretnimu OU a konkretni osobe, ktera s tim pracuje. jede to i sitove.Ale tohle uz funguje rok, ak nevim, zda netrepu o necem starym.Ano, presne tak to funguje (znam z vlastni praxe). Prave proto jsem si rikal, ze by bylo fajn mit jakysi "univerzalni prostredek", kterym bych tyhle veci delal. V kontaktu s PVS (portal verejne spravy) vlastne pujde o totez v blede modrem. Obdrzim certifikat a budu podepisovat a sifrovat soubory ...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz