Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Jedná se mi o konkrétní problém:
V roce 2005 se má rozběhnout podávání Evidenčních listů důchodového pojištění elektronickou cestou. K tomu je ovšem potřeba fungující subj$.
Ve Windows existuje jakýsi komunikátor (cca 2000,- Kč), který XML soubor "zabalí" do obálky a opatří elektronickým podpisem. Existuje něco podobného pro Linux?
Lze k tomu využít obecnější aplikaci?
Děkuji.
Elektronický podpis je tvořen pomocí podpisového certifikátu, který je vystaven důvěryhodnou institucí na omezenou dobu. Jde o kvalifikované certifikáty uznávané certifikační autority (např. ICA) nebo podpisový klíč ČSSZ ve struktuře dle standardů X509.
ČSSZ jej tedy dává zdarma, ale jen pro komunikaci "se sebou", I.CA je univerzální (http://www.ica.cz/ica0.html).
Na stránkách I.CA jsem si stáhl a úspěšně nainstaloval certifikát ve Firefoxu. Nicméně tohle asi nestačí.
Zajímalo by mne, jak moc složitý by musel být program, který by opatřil data elektronickým podpisem a zašifroval (resp. obráceně).
Jakýsi komunikátor (http://www.csh.cz/komunikator.htm) mám od svého dodavatele PAM. Tento je ovšem do Windows.
Elektronickym podpisom sa mysli elektronicke spracovanie dat, pricom na toto spracovanie dat sa pouzije elektronicky certifikat. Aby to malo pravnu zavaznost, tak ten certifikat musi byt vydany certifikacnou autoritou. CA je pravny subjekt, ktory na vydavanie klucov musi mat licenciu udelenu statom. Pre rozne ukony, treba rozne 'silne' podpisy a tie vydava len CA s prislusne 'silnou' licenciu. Na Slovensku uz nejaka existuje ale moc ich nie je. Funguje to tak, ze si tam podate ziadost, zplatite par tisic a dostanete cipovu kartu, do ktorej sa pri podpisovani data poslu a vypadnu odtial podpisane.
Nie je mi zname, ze by existoval soft, ktory s tou kartou komunikuje a je a) volne dostupny a b) funguje pod Linux-om. Kazdopadny by bolo zaujimave to zistit a jediny relevantny zdroj informacii je CA.
Samozrejme, ze pre prakticke pouzitie normalneho cloveka to velky vyznam nema (IMHO). Ma to vyznam pre pravnikov, realitne kancelarie, spediterov, mozno podnikatelov a podobne. Maly clovek si za tu cenu a za pouzitie EP dva krat do roka moze radsej zobrat taxik.
Samozrejme genialne by bolo keby fungovalo GPG. To by ale chcelo nejakeho pravnika, co by ten zakon
rozobral na srobiky a namapoval to na GPG. Mozno by to islo. Mozno ako semestralna praca pre studenta prava 
.
Ale to je cele irelevantne. Ked si pozres ten zakon tak sa tam definuje co je privatny a verejny kluc (a GPG ich ma), paragraf 2 pism. g umoznuje puzit programove vybavenie na vytvorenie elektronickeho podpisu (a GPG to splna), pism. i - umoznuje overenie elektr. podpisu (GPG splna) atd atd.
Zakon dalej hovori o vydavani, ruseni, kontrolovani a sprave certifikatov a podobne ... Co v oblasti SSL certifikatov ma svoje priame ekvivalenty (a teda tazko povedat, co brani pouzitiu OpenSSL a naco tie strasne naklady) , ale bolo by zaujimave vediet ci sa to neda namapovat na pojmy GPG: certifikacna autorita by bol subjekt, ktory vydava certifikat = podpisuje moj kluc, rusi certifikat = publikuje revokacny certifikat, prevadzkuje key-server a teda moze publikovat informacie o expirovani/zruseni atd atd.
Moje otázka tedy je: Jak těžké by bylo napsat univerzální(?) program, který vezme (txt, xml ap.) soubor, podepíše/zašifruje? Zašifrovaný soubor se pak nechá poslat mailem, popř. jiným médiem.
Zdá se mi totiž, že tyto programy dělají vlastně totéž, jen s jinými certifikáty.
El podpis pro nasi obec jsem opravdu poridil u 1. cert. autority. Nejdriv na tom pc, kde bude integrovan do outlooku, nebo mozilly... vytvoris zadost a s ni jdes k 1.CA. Tam dostanes certifikat, ktery naintegrujes na do outlooku. Jeste do konce ledna je el. podpis pro OU na 1 rok zdarma. Pak se to bude platit...To mas ale na mysli podepisovani e-mailu. Me slo spise o toto:
Pokud mas na mysli komunikaci mezi odborem socialnim a postou, ta dodava vlastni programek pro WIN (nevim, zda je i pro Linux) a ten se jmenuje CRYPTA. SW pouzivany socialnim odborem ma nejaky vystup predem dany. Crypta jej pak zasifruje a zasifrovany soubor odesles el. postou. Abys mohl sifrovat, musis si opet opatrit jakysi certifikat. Funguje to stejne jako s el. podpisem. V menu programu crypta si vygenerujes zadost, na diskete s ni zajdes na postovni urad (tusim), tam dostanes jinou disketu s klicem, tu nahrajes do Crypty a muzes vesele kodovat.Zakodovany soubor pak posles na predem danou adresu. Crypta je poskytovana ceskou postou zdarma. Alespon prozatim. Vztahuje se ke konkretnimu OU a konkretni osobe, ktera s tim pracuje. jede to i sitove.Ale tohle uz funguje rok, ak nevim, zda netrepu o necem starym.Ano, presne tak to funguje (znam z vlastni praxe). Prave proto jsem si rikal, ze by bylo fajn mit jakysi "univerzalni prostredek", kterym bych tyhle veci delal. V kontaktu s PVS (portal verejne spravy) vlastne pujde o totez v blede modrem. Obdrzim certifikat a budu podepisovat a sifrovat soubory ...
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz