Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
1. Aktualizovat - ona nějaká ta díra se nejde skoro všude, pro linux jsou většinou záplaty rychleji k dispozici. 2. Funkční paketový filter (firewal i když to není přesné ) a povolit pouze to co potřebuji. 3. Neinstalovat každou blbost. 4. Nepracovat soustavně jako root. (Rozdíl proti windows)S Klasickými viry se tu nesetkáte, ale jiní zlobiví hoši jsou občas docela aktivní.
1. Pochopit co vlastně je paketový filtr.(většinou iptables) 2. Zakázat vše 3. Začít postupně přidávat povolení pro služby, které potřebuji.Myslím, že na rootu byl dobrý seriál Stavíme firewal nebo tak nějak.
Proti hacknutí je snad firewall ...Tohle je velice zjednodušující pohled na věc. Jestliže mi na počítači neběží NIC, co by poslouchalo na nějakém portu, je význam firewallu mizivý (nebudu zabíhat do detailů). Jestliže chci na svém serveru pustit službu (ssh, httpd), musím ji povolit i ve firewallu a v té chvíli mě už nijak nechrání. Firewall nemůže uchránit před chybou v nějakém programu. Firewall je zcela bezmocný, je-li chyba (na šikovném místě) v jádře.
Zajímalo by mě, jestli je možná nějaká samovolná instalace programu přes mozillu, jako to bylo možné přes díry u exploreru.Ano, je to možné. Platí to pro jakéhokoli klienta. Stačí malý skriptík, co zpřístupní shell a uživatelský účet už má někdo jiný... Cesta od uživatelského účtu k rootovskému je mnohdy jen otázkou času.
Programy nad rámec instalačních CD instaluji minimálně, takže z tohoto hlediska by mělo být vše v pořádku.Programy nad rámec instalačních CD nejsou o nic horší nebo lepší. Ke všem programům jsou zdrojáky a všechny programy jsou na tom víceméně stejně, tedy zhruba řečeno.
... nevím kdo by si pomohl mít přístup na můj počítač ...Hóhó! Jak jsem psal, každá oběť se počítá. Z cizího účtu je možné provádět svinstva a kdyby něco, tak to slízneš ty, protože k tobě povedou stopy. ------ Příhoda ze života: Hackl (crackl) mě kdysi kdosi přes díru v ssh. Měl tam rootovský účet a vesele se tam proháněl. Občas smazal logy, občas po sobě něco nechal. Měl rootovský shell v /dev/.blahblah. Vytvořil mi tam pár uživatelů a až ho to přestalo bavit, tak mi zalepil(!) díru v ssh a zmizel beze stop.
Uz jsem se bal, ze jsi to snad myslel vazne ;o) Ve vetsine veci s tebou souhlasim, ale myslim si ze fw by mel mit kazdy... Vzdy se najde nejaka ta sluzba, kterou uzivatel potrebuje a v takovem pripade je nutne zakazat na ni pristup z venci.Jasně, firewall není na škodu. Ale u většiny služeb lze omezit přístup přímo v konfiguráku nebo tcpwrappers. Jsem toho názoru, že je potřeba udělat obojí, nikoli spoléhat pouze na firewall. Navíc, když potřebujete něco lokálně, tak je lepší se úplně vyhnout otvírání portů. Bylo by lepší se bavit o konkrétním příkladu.
A to s tou mozillou je podle myho taky blabol. Nerikam, ze se nelze nabourat do systemu, ale na 99% si to zpusobuje sam uzivatel, ktery odklikne co mu pod ruku padne. Ale i tak si myslim ze ziskani plne kontroly nad systemem je touto cestou skoro nemozne.A co nedávná chyba v libpng? Byl jen krůček k tomu, aby se zneužila hromadně. Podívejte se na kritické chyby mozilly za poslední dva roky. Je jich celkem dost, které umožňují spuštění libovolného kódu. Jestliže uživatel klikne na něco, co způsobí v mozille buffer overflow, tak to není jeho vina a nemá šanci to ovlivnit.
Firewall je pro decka... Opravdu.Dle mne je hlavním úkolem firewallu oddělit části sítě s rozdílnou úrovní zabezpečení. Mám li i tu sebemenší síť bude asi, uroveň nastavení uvnitř sítě poněkud jiná než nastavení bezpečnosti při pohledu zvenku.On postačí již připojovaný nootebook do domácí sítě (i k počítači), a určitě nepotřebuji, aby mi někdo na tom připojeném šrotu testoval jestli mám poslední záplaty jádra, když jsou nové distribuce nad jeho možnosti. Stejně tak ve firmě je nutno některé služby nutné znepřístupnit z internetu jiné znepřístupnit části uživatelů lokální sítě , ale i také, které v lokální síti jsou v postatě chráněné minimálně nebo i vůbec a zde je firewall nenahraditelným pomocníkem.
Tiskni
Sdílej: