Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
ip addr add 10.0.0.3/24 dev eth0Kolik těch adres bude, to je na vás. Hodnoty si upravte podle potřeby.
ifconfig
je obecně špatný nápad, ale v SuSE 9.3 (od 8.0 sami používají ip
) dvojnásob. Navíc netřeba vytvářet nic samo-domo, stačí se podívat na /etc/sysconfig/network/ifcfg.template
, kde je popsán způsob, jak druhou adresu napsat do /etc/sysconfig/ifcfg-*
. Navíc to jde přidat i YaSTem.
Co se týká problému tazatele, za standardní řešení u SuSE IMHO považují použití SCPM.
Nevím proč by to nebylo dobré mít tam víc adres...ničemu to nevadí pokud se vše správně nastaví. Dokonce to v síti používám a pokud se vše chová transparentně, tak díky tomu nemusím tahat třeba 2x kabeláž atd atd.. Typický příklad klasická datová síť na jednom rozsahu a VoIP síť na jiném, ale na stejné kabeláži.
Jinak ten ifconfig už je opravdu zastaralý a umí toho opravdu málo oproti balíku iproute2
Problém je např. v tom, že může dojít ke kolizi rozsahů, které používáte v jednotlivých lokalitách. Zvlášť pokud v práci dostává tazatel konfiguraci z DHCP, může se jednoho dne stát, že začnou používat stejný rozsah (nebo pod/nadmnožinu), který má doma staticky a je zaděláno na problém. Nebo ten rozsah, který má doma staticky, bude používat síť v jiném patře/oddělení a je rovněž zle. Zvláště při omezené fantazii systémáků, kdy 90 procent lokálních sítí používá 192.168.0.0/24, 10.0.0.0/24 nebo 10.10.10.0/24…
Zvláště při omezené fantazii systémáků, kdy 90 procent lokálních sítí používá 192.168.0.0/24, 10.0.0.0/24 nebo 10.10.10.0/24…A k čemu by bylo vymýšlet nějaké jiné?
172.16/12
192.168.1/24
rezervované rozsahy nabízejí adresní prostor větší než ten, se kterým je nucena vystačit celá ČínaMohu vědět, z čeho tato informace vychází?
Tu informaci o Číně jsem si neověřoval (mea culpa), ale několikrát jsem už na různých místech narazil na zmínku, že některé americké univerzity (nebo třeba Ford) dodnes mají z historických důvodů přidělené áčko, což je víc, než kolik má celá Čína. Asi by nebyl problém si to vytáhnout z nějaké IP2Country databáze, raději si to ještě zkusím ověřit.
BTW, koukám, že ta legenda o Číně je asi hodně rozšířená, když jí APNIC věnuje samostatný dokument. Na druhou stranu, jejich ostentativní trvání na tom, že IPv4 adresy nedocházejí, je silně zavádějící. Osobně si myslím, že spíš už došly, jen jsme si toho pro samé maškarády nevšimli… :-)
To je klasický začarovaný kruh. IPv6 konektivitu (skoro) nikdo nepožaduje, protože přes něj nejsou poskytovány (skoro) žádné služby. A protože (skoro) nikdo nemá IPv6 konektivitu, necítí (skoro) nikdo potřebu přes něj nabízet služby. Určité naděje vkládám do VoIP, jen je potřeba páchat osvětu a vysvětlovat lidem, že Skype není ta správná cesta a proč.
CIDR tomu samozřejmě pomohl velmi zásadně, ale je smutnou pravdou, že nebýt NATů, jsme s IP adresama v prd... už dávno.
Jinak, Čína nečína, onehdy mě dorazila zpráva, kdy IANA v rámci nějaké té debordelizace objevila zahrabané pod kobercem tři nevyužitá Áčka (nebo, ať žije CIDR, /8). Bordel je ve všem, proč by neměl být v IP adresách
Prdlajz, s CIDRem se počítá krásně Onehdy jsem se přistihl, že z hlavy a bez přemýšlení umím převádět /N na A.B.C.D a zpět
A dokonce, v rámci /N kde N<=24 znám z hlavy všechna ta boundary, takže když mi řeknete A.B.C.D a /N, dodám vám k tomu net-address, broadcast-address a net-mask, a to sakra, aniž bych nad tím vůbec přemýšlel. Cítím, že jsem poněkud postižen svou profesí...
Debil. N>=24
Ještě k té Číně, přesná čísla se mi hledat nechce, nicméně Čína spadá pod APNIC. Takže beru world assignment a provádím s ním něco takovéhoto:
$ grep APNIC ipv4-address-space | wc -l 16 $ grep RIPE ipv4-address-space | wc -l 19
Vynechejme Američany, Evropa má o tři Áčka víc než Asie - která (pokud vím) kromě Číny obsahuje i Indii
(jižní, of course :-) )Jsem někde četl, že velký Kim doporučuje svému lidu učit se pracovat s počítači, tak kdoví
Tiskni
Sdílej: