Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
ip addr add 10.0.0.3/24 dev eth0Kolik těch adres bude, to je na vás. Hodnoty si upravte podle potřeby.
ifconfig
je obecně špatný nápad, ale v SuSE 9.3 (od 8.0 sami používají ip
) dvojnásob. Navíc netřeba vytvářet nic samo-domo, stačí se podívat na /etc/sysconfig/network/ifcfg.template
, kde je popsán způsob, jak druhou adresu napsat do /etc/sysconfig/ifcfg-*
. Navíc to jde přidat i YaSTem.
Co se týká problému tazatele, za standardní řešení u SuSE IMHO považují použití SCPM.
Nevím proč by to nebylo dobré mít tam víc adres...ničemu to nevadí pokud se vše správně nastaví. Dokonce to v síti používám a pokud se vše chová transparentně, tak díky tomu nemusím tahat třeba 2x kabeláž atd atd.. Typický příklad klasická datová síť na jednom rozsahu a VoIP síť na jiném, ale na stejné kabeláži.
Jinak ten ifconfig už je opravdu zastaralý a umí toho opravdu málo oproti balíku iproute2
Problém je např. v tom, že může dojít ke kolizi rozsahů, které používáte v jednotlivých lokalitách. Zvlášť pokud v práci dostává tazatel konfiguraci z DHCP, může se jednoho dne stát, že začnou používat stejný rozsah (nebo pod/nadmnožinu), který má doma staticky a je zaděláno na problém. Nebo ten rozsah, který má doma staticky, bude používat síť v jiném patře/oddělení a je rovněž zle. Zvláště při omezené fantazii systémáků, kdy 90 procent lokálních sítí používá 192.168.0.0/24, 10.0.0.0/24 nebo 10.10.10.0/24…
Zvláště při omezené fantazii systémáků, kdy 90 procent lokálních sítí používá 192.168.0.0/24, 10.0.0.0/24 nebo 10.10.10.0/24…A k čemu by bylo vymýšlet nějaké jiné?
172.16/12
192.168.1/24
rezervované rozsahy nabízejí adresní prostor větší než ten, se kterým je nucena vystačit celá ČínaMohu vědět, z čeho tato informace vychází?
Tu informaci o Číně jsem si neověřoval (mea culpa), ale několikrát jsem už na různých místech narazil na zmínku, že některé americké univerzity (nebo třeba Ford) dodnes mají z historických důvodů přidělené áčko, což je víc, než kolik má celá Čína. Asi by nebyl problém si to vytáhnout z nějaké IP2Country databáze, raději si to ještě zkusím ověřit.
BTW, koukám, že ta legenda o Číně je asi hodně rozšířená, když jí APNIC věnuje samostatný dokument. Na druhou stranu, jejich ostentativní trvání na tom, že IPv4 adresy nedocházejí, je silně zavádějící. Osobně si myslím, že spíš už došly, jen jsme si toho pro samé maškarády nevšimli… :-)
To je klasický začarovaný kruh. IPv6 konektivitu (skoro) nikdo nepožaduje, protože přes něj nejsou poskytovány (skoro) žádné služby. A protože (skoro) nikdo nemá IPv6 konektivitu, necítí (skoro) nikdo potřebu přes něj nabízet služby. Určité naděje vkládám do VoIP, jen je potřeba páchat osvětu a vysvětlovat lidem, že Skype není ta správná cesta a proč.
CIDR tomu samozřejmě pomohl velmi zásadně, ale je smutnou pravdou, že nebýt NATů, jsme s IP adresama v prd... už dávno.
Jinak, Čína nečína, onehdy mě dorazila zpráva, kdy IANA v rámci nějaké té debordelizace objevila zahrabané pod kobercem tři nevyužitá Áčka (nebo, ať žije CIDR, /8). Bordel je ve všem, proč by neměl být v IP adresách
Prdlajz, s CIDRem se počítá krásně Onehdy jsem se přistihl, že z hlavy a bez přemýšlení umím převádět /N na A.B.C.D a zpět
A dokonce, v rámci /N kde N<=24 znám z hlavy všechna ta boundary, takže když mi řeknete A.B.C.D a /N, dodám vám k tomu net-address, broadcast-address a net-mask, a to sakra, aniž bych nad tím vůbec přemýšlel. Cítím, že jsem poněkud postižen svou profesí...
Debil. N>=24
Ještě k té Číně, přesná čísla se mi hledat nechce, nicméně Čína spadá pod APNIC. Takže beru world assignment a provádím s ním něco takovéhoto:
$ grep APNIC ipv4-address-space | wc -l 16 $ grep RIPE ipv4-address-space | wc -l 19
Vynechejme Američany, Evropa má o tři Áčka víc než Asie - která (pokud vím) kromě Číny obsahuje i Indii
(jižní, of course :-) )Jsem někde četl, že velký Kim doporučuje svému lidu učit se pracovat s počítači, tak kdoví
Tiskni
Sdílej: