OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
A nebo to naprogramuju do jednocipa a pres port do pc jenom nactu pocet tech impulsu. Ale s tim prerusenim by to bylo nejlepsi, nemusel bych nic bastlit.Zásadní věcí je jakou frekvenci očekáváš a jak přesně chceš měřit čas příchodu impulsu. Vždy existuje určitá doba odezvy. Napiš, k čemu to bude sloužit.
Modul do jadra napsat neumimNo naprosto chápu.
a mutlithreadovou aplikaci taky ne.Často se to tak dělá. Není to tak hrozné.
Periodicky zjistovat se mi to moc nechce, protoze nemam jistotu, ze chytnu vsechny impulsy. A jak myslis to rozdeleni do dvou aplikaci? Ta druha by to stejne musela periodicky zjistovat ne?Ta druhá by mohla být ve stavu "čekám na upozornění od jádra, že se něco stalo".
Je mi divny ze takovej modul do jadra jeste nikde neexistuje (teda ja ho nenasel).Jaderný modul pro obsluhu paralelního portu samozřejmě existuje, je běžnou součástí jádra a samozřejmě se stará o obsluhu přerušení. Druhá věc je, co přesně od něj očekáváš.
... a mutlithreadovou aplikaci taky ne.Je to celkem jednoduché. Problémy jsou akorát při ladění, ale dá se to. Malá ukázka jak to přibližně vypadá (vynechávám detaily):
void *druhe_vlakno(void *arg) {
/* tady budes smatlat po portu */
}
int main() {
pthread_t vlakno;
pthread_create(&vlakno, opt, druhe_vlakno, NULL);
/* nejaky ten kod v puvodnim vlakne */
pthread_join(&vlakno);
}
Je to opravdu osekane, ale zakladni princip to snad vystihuje. Najdi si nejaky cely priklad. Podrobnosti v manu. Jmena funkci jsou skutecna, jakakoliv podobnost se skutecnosti je naprosto zamerna.
#!/usr/bin/env python
import sys, os, threading, tty, fcntl, struct, time, signal
class CTS_events(threading.Thread):
def __init__(self, lock):
self.fd = os.open('/dev/ttyS0', os.O_RDWR | os.O_SYNC)
threading.Thread.__init__(self)
self.events = 0
self.lock = lock
def __call__(self):
return self.events
def run(self):
while True:
fcntl.ioctl(self.fd, tty.TIOCMIWAIT, tty.TIOCM_CTS)
lock.acquire()
self.events += 1
lock.release()
lock = threading.Lock()
cts_events = CTS_events(lock)
cts_events.start()
try:
while True:
lock.acquire()
print cts_events()
lock.release()
time.sleep(1)
except KeyboardInterrupt:
os.kill(os.getpid(), signal.SIGTERM)
Je to vícevláknové hlídání událostí na lince CTS u sériového portu. Hlavní vlákno každou sekundu vypisuje čítač a může dělat i cokoli jiného. Další vlákno tento čítač zvyšuje pokaždé, když dostane od jádra upozornění na změnu linky CTS. Čítač je chráněn zámkem, aby nedošlo ke konfliktům (ale to je možná zbytečné).
Tiskni
Sdílej: