Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
A nebo to naprogramuju do jednocipa a pres port do pc jenom nactu pocet tech impulsu. Ale s tim prerusenim by to bylo nejlepsi, nemusel bych nic bastlit.Zásadní věcí je jakou frekvenci očekáváš a jak přesně chceš měřit čas příchodu impulsu. Vždy existuje určitá doba odezvy. Napiš, k čemu to bude sloužit.
Modul do jadra napsat neumimNo naprosto chápu.
a mutlithreadovou aplikaci taky ne.Často se to tak dělá. Není to tak hrozné.
Periodicky zjistovat se mi to moc nechce, protoze nemam jistotu, ze chytnu vsechny impulsy. A jak myslis to rozdeleni do dvou aplikaci? Ta druha by to stejne musela periodicky zjistovat ne?Ta druhá by mohla být ve stavu "čekám na upozornění od jádra, že se něco stalo".
Je mi divny ze takovej modul do jadra jeste nikde neexistuje (teda ja ho nenasel).Jaderný modul pro obsluhu paralelního portu samozřejmě existuje, je běžnou součástí jádra a samozřejmě se stará o obsluhu přerušení. Druhá věc je, co přesně od něj očekáváš.
... a mutlithreadovou aplikaci taky ne.Je to celkem jednoduché. Problémy jsou akorát při ladění, ale dá se to. Malá ukázka jak to přibližně vypadá (vynechávám detaily):
void *druhe_vlakno(void *arg) {
/* tady budes smatlat po portu */
}
int main() {
pthread_t vlakno;
pthread_create(&vlakno, opt, druhe_vlakno, NULL);
/* nejaky ten kod v puvodnim vlakne */
pthread_join(&vlakno);
}
Je to opravdu osekane, ale zakladni princip to snad vystihuje. Najdi si nejaky cely priklad. Podrobnosti v manu. Jmena funkci jsou skutecna, jakakoliv podobnost se skutecnosti je naprosto zamerna.
#!/usr/bin/env python
import sys, os, threading, tty, fcntl, struct, time, signal
class CTS_events(threading.Thread):
def __init__(self, lock):
self.fd = os.open('/dev/ttyS0', os.O_RDWR | os.O_SYNC)
threading.Thread.__init__(self)
self.events = 0
self.lock = lock
def __call__(self):
return self.events
def run(self):
while True:
fcntl.ioctl(self.fd, tty.TIOCMIWAIT, tty.TIOCM_CTS)
lock.acquire()
self.events += 1
lock.release()
lock = threading.Lock()
cts_events = CTS_events(lock)
cts_events.start()
try:
while True:
lock.acquire()
print cts_events()
lock.release()
time.sleep(1)
except KeyboardInterrupt:
os.kill(os.getpid(), signal.SIGTERM)
Je to vícevláknové hlídání událostí na lince CTS u sériového portu. Hlavní vlákno každou sekundu vypisuje čítač a může dělat i cokoli jiného. Další vlákno tento čítač zvyšuje pokaždé, když dostane od jádra upozornění na změnu linky CTS. Čítač je chráněn zámkem, aby nedošlo ke konfliktům (ale to je možná zbytečné).
Tiskni
Sdílej: